Univerzity Palackého v Olomouci OJS
Not a member yet
301 research outputs found
Sort by
Vzpomínkový večer Kruhu přátel českého jazyka věnovaný profesorskému triu Šmilauer – Hausenblas – Stich
Get PDFŽižkův klíč a jiné případy
Get PDFJako vzpomínku na zesnulého češtináře Miloše Hoznauera (nekrolog jsme otiskli v předešlém čísle našeho časopisu) publikujeme jeho proslulý článek Žižkův klíč a jiné případy (původně otištěný in Český jazyk a literatura, 52, 2001–2002, s. 70–73). V něm se M. Hoznauer zabývá snad svojí největší doménou – interpretací literárního textu. Jako všechny jeho příspěvky rovněž tento skýtá i po mnoha letech živou, a zároveň nadčasovou inspiraci pro učitelskou i žákovskou aktivitu v hodinách literatury.
Jiří Kostečk
Mezi nebem a zemí - dvě prózy (nejen) o religiozitě
Get PDFČlánek komentuje a srovnává dva současné české romány zabývající se náboženskými a duchovními otázkami lidské bytosti, respektive jejím zápasem s vírou, transformativními setkáními s transcendentnem, konfrontací s různými pojetími zbožnosti, střety s církví atd. Konkrétně se zabývá romány „Návrat“ od Petry Dvořákové a „Svatá“ od Sáry Zeithammerové (oba vydané v roce 2025), které zasazuje do kontextu podobně zaměřených českých prozaických děl, která se v poslední době objevují relativně často (viz například „Nonstop Eufrat“ od Veroniky Bendové, „Senzibil“ od Markéty Pilátové, „Stopy za obzor“ od Pavla Kolmačky nebo „Svatá hlava“ od Hany Lehečkové. Navzdory odlišnému prostředí (v případě „Návratu“ 90. léta a v případě Svaté 19. století) a odlišných výchozích bodů (osobní zkušenost vs. historická legenda) se díla Petry Dvořákové a Sáry Zeithammerové protínají zájmem o ženské hrdinky, zobrazením jejich vnitřního světa i snahou ukázat existenci postav ve společnosti
„Moře“ v české poezii 19. století
No full textMoře v české poezii 19. století zkoumá vývoj a proměny mořského motivu v české poezii od počátků národního obrození až po vrcholné období lumírovců. Přestože je moře fyzicky nepřítomné v české krajině, autor dokládá, že se stalo významným kulturním a symbolickým fenoménem, který odráží proměnu estetického i duchovního myšlení 19. století. V obrozenské a raně romantické literatuře (Kollár, Picek, Čelakovský) je moře chápáno především zeměpisně a vlastenecky, jako metafora mnohosti či nepřítomnosti, zatímco romantismus (Mácha) proměňuje moře v symbol existenciální úzkosti, touhy a osudovosti. V tvorbě májovců (Neruda, Hálek, Heyduk) moře nabývá vnitřní psychologické a filozofické roviny, stává se zrcadlem lidského nitra a prostorem životní dynamiky. Ruchovci (Svatopluk Čech) mu navracejí vlastenecký patos, zatímco lumírovci (Vrchlický, Sládek, Zeyer) rozvíjejí mořskou symboliku do roviny univerzální, kosmické a spirituální – moře se stává obrazem času, věčnosti a lidské duše. Studie je určena odborné učitelské veřejnosti, zejména pedagogům literatury a kulturních dějin. Nabízí interpretační rámec, který může obohatit výuku české literatury o nové estetické a symbolické perspektivy. Umožňuje chápat mořský motiv nejen jako tematický prvek, ale jako klíč k pochopení širších kulturních a duchovních proměn 19. století. Článek tak přispívá k rozvoji metod literární interpretace a podporuje didaktickou reflexi vztahu mezi literaturou, přírodním symbolem a národní identitou
Children\u27s literature by Ivan Blažević
No full textText se zabývá různými aspekty literární tvorby kněze Ivana Blaževiće (Frankenau, 1888 – Szombathely, 1946), který byl autorem textů pro dospělé i pro děti a v literární historii si vysloužil titul „prvního básníka pro školní mládež“ (Benčić, 1995, s. 265). V kontextu germánské, maďarské, slovenské a české kultury vznikla literární tradice u větve Chorvatů, kteří se od 16. století usadili ve své nové vlasti, především v západní části Uher. Kulturní činnost vzkvétala na počátku 20. století, kdy byl kladen velký důraz na chorvatský jazyk a kulturu jako nedílné znaky identity; ty byly vnímány jako zásadní při utváření hodnot v rodinném a školním prostředí, se zvláštním důrazem na děti jako primární publikum. Kromě příspěvků k dětské poezii se Blaževićovy literární zájmy rozšířily i na dětskou prózu a překlady. Za zmínku stojí jeho poutavý překlad Šťastného prince Oscara Wildea do burgenlandské chorvatštiny, který nebyl v chorvatské literární historii dosud znám. Zkoumáním jeho literárního díla příspěvek umožňuje nahlédnout do společensko-vzdělávacího kontextu doby a místa a do poselství, která byla tehdejšími kulturními předáky považována za dostatečně důležitá a akcentovaná.The text delves into various aspects of the literary work of Priest Ivan Blažević (Frankenau, 1888 – Szombathely, 1946), who authored texts for both adults and children, earning him the title of the "first poet for school youth" in literary history (Benčić, 1995, p. 265). Within the context of Germanic, Hungarian, Slovak, and Czech culture, a literary tradition emerged among a branch of the Croatian people who settled in their new homeland, primarily in the western part of Hungary, starting in the 16th century. Cultural activity thrived in the early 20th century, with a strong emphasis on the Croatian language and culture as integral markers of identity; these were perceived essential in shaping values within the family and school environment, with a particular focus on children as the primary audience. In addition to his contributions to children\u27s poetry, Blažević\u27s literary interests extended to children\u27s prose and translations. Notably, he produced an intriguing translation of Oscar Wilde\u27s "The Happy Prince" into the Burgenland Croatian language, a facet not previously acknowledged in Croatian literary history. By examining his literary work, the paper provides insight into the socio-educational context of the time and place, and the messages that were deemed important enough to convey and accentuated by the cultural progenitors of the time
Nezdolný život z Nové divočiny
No full textThis article examines Jonáš Zbořil’s prose debut Flora (2024) with comparison to his poetry collection Nová divočina (2020), focusing on the concept of “new wilderness”– a space where nature and urbanism intersect. Both works explore the complexities of life, parenthood, and humanity’s relationship with nature, ultimately revealing a profound curiosity and tenderness toward life amidst ecological crises
Škobrtání Kafkovými lesy: Úvaha o literárních seminářích a seriálu Kafka (2024)
No full textWe think about the experience gained from reading Kafka’s work which is in fact a modern literary experiment. We also try to figure out how to evoke that experience in literary seminars (and we suggest to combine the decontextualization and careful internal contextualization). The third part of our reflection contains the review of Kafka’s biographic series Kafka (2024) and the way the series depict his life and work. We also ask the question how audiovisual media can contribute to evoke the above mentioned experience or if the experience can even be overshadowed by the media
Čítanka pro teenagery aneb Kapuce od mikiny
Get PDFA Reader for Teenagers or a Hood of a SweatshirtWithin the project Kapuce od mikiny (A Hood of a Sweatshirt) a collection of 15 short stories came into existence. The book is intended for teenage readers and it is accompanied with a methodological handbook. Both books became a basis for reading lessons at primary schools and for university seminars focused on using artistic literature in teaching. The collection of poems brings current topics. Its form attempts to attract the reader’s interest and motivate him for further reading. Using short stories in teaching is supported by the methodology based on principles of critical thinking