Univerzity Palackého v Olomouci OJS
Not a member yet
301 research outputs found
Sort by
The child\u27s motor level and its influence on happiness and self-perception
No full textVýzkumy vztahu mezi úrovní motoriky, vnímání vlastního těla a pocitu štěstí v životě jsou obvykle zaměřeny na starší věkové kategorie,u dětí v mladším školním věku nejsou časté. Nové poznatky z této oblasti ale mohou mít vliv na formování self-konceptu dítěte a na jeho úspěšnost v průběhu školní docházky, a mít dopad na sebepojetí ve starších věkovýchkategoriích. Cílem výzkumného šetření je zjistit vztah mezi úrovnímotoriky, sebepojetím v oblasti fyzické sebeúcty a pocitem štěstí u dětí navštěvujících primární stupeň základních škol. Výzkumný soubor tvořilo97 dětí ve věku 9.39 (47 dívek, 50 chlapců). Úroveň motoriky bylahodnocena na základě výsledků testu TGMD-2 (Ulrich, 2000). Vnímání vlastního těla (tzv. fyzická sebeúcta) a pocit štěstí byly posouzeny dotazníkem Piers-Harris Children’s Self-Concept Scale 2. Pro zjištěnía posouzení vztahu mezi sledovanými proměnnými byl užit Spearmanůvkorelační koeficient, při posuzování rozdílů z hlediska pohlavíMann-Whitney test. Byl potvrzen silný vztah mezi fyzickou sebeúctoua pocitem štěstí (rs=0.73 p≤0,05). Slabá závislost byla zjištěna mezi úrovnímotorických dovedností a pocitem štěstí (rs=0.22 p≤0,05). V úrovnimotoriky, fyzické sebeúcty a pocitu štěstí nebyly nalezeny rozdíly z hlediska pohlaví. Sledované souvislosti je nutné u dané věkové kategoriedále zkoumat a výsledky výzkumů promítnout do praxe základních škol.Research on the relationship between motor skills, body image and happiness in life is usually focused on older age groups and is uncommon in younger school-age children. However, new findings in this area may have implications for the formation of a child\u27s self-concept and success during schooling, and have implications for self-concept at older ages. The aim of this research is to investigate the relationship between motor levels, physical self-concept and happiness in children attending primary school. The research population consisted of 97 children aged 9.39 (47 girls, 50 boys). The level of motor skills was assessed on the basis of the results of the TGMD-2 test (Ulrich, 2000). The perception of one\u27s own body (so-called physical self-esteem) and the feeling of happiness were assessed by the Piers-Harris Children\u27s Self-Concept Scale 2 questionnaire. A strong relationship was confirmed between physical self-esteem and sense of happiness (rs=0.73 p≤0.05). A weak relationship was found between the level of motor skills and sense of happiness (rs=0.22 p≤0.05). No gender differences were found in the level of motor skills, physical self-esteem and sense of happiness. The observed associations in the age category need to be further investigated and the results of the research to be reflected in the practice of primary schools
The use of methods of pedagogical diagnostics in preschool children
No full textPředkládaný článek se zaměřuje na problematiku pedagogické diagnostiky v předškolním vzdělávání z pohledu učitelů mateřských škol. V článku jsou nejprve představena teoretická východiska a následně výzkumné šetření a jeho výsledky. Z výsledků vyplívá, že nejčastěji využívanou metodou pedagogické diagnostiky z pohledu učitelů mateřských škol je pozorování, které často kombinují s dalšími metodami. Díky tomu pak získávají ucelený pohled na vývoj dítěte. Článek vznikl v rámci přípravy bakalářské práce studentky Magdalény Bečicové studijního programu Učitelství pro mateřské školy za odborného vedení Mgr. Aleny Srbená, Ph.D. Přidanou hodnotu tohoto článku lze také spatřovat v prohloubení spolupráce mezi akademickým pracovníkem a studentkou a příprava studentky na její další odborné publikování a možné posílení vědního oboru předškolní pedagogika.The present article focuses on the issue of pedagogical diagnostics in preschool education from the perspective of kindergarten teachers. The article first presents the theoretical background and then the research investigation and its results. The results show that the most frequently used method of pedagogical diagnostics from the perspective of kindergarten teachers is observation, which they often combine with other methods. Thanks to this then they get a comprehensive view of the child\u27s development. The article was written in the preparation of the bachelor\u27s thesis of Magdalena Bečicová, a student of the study programme Teaching for kindergartens, under the supervision of Mgr. Alena Srbená, Ph.D. The added value of this article can also be seen in the deepening of the cooperation between the academic and the student and the preparation of the student for her further professional publishing and possible strengthening of the scientific field of early childhood pedagogy
Social – communicative skills of preschool child in the context of an individualization of preschool education
No full textZ pohledu současného kurikula a paradigmatu individualizace v předškolním vzdělávání je dítě vnímáno jako osoba se svými potřebami, zájmy a individuálním tempem svého vývoje. Současné výzkumy poukazují (kromě toho) na problematickou oblast v rozvoji komunikačních a sociálních dovedností dítěte v předškolním věku. Z tohoto důvodu se domníváme, že si tato oblast zaslouží větší pozornost, výzkum a podporu. V příspěvku se zaměřujeme na úroveň těchto dovedností u dětí ve věku 6-7 let, tedy u dětí před nástupem do 1. třídy základní školy, neboť problémy v této oblasti jsou jednou z častých příčin odkladů povinné školní docházky.From the view of the current curriculum and paradigm of individualization in pre-primary education is a child seen as a person with its needs, interests and individual pace in its development. Current researches point out (besides) a problematic area in development of communicative and social skills of child in pre-primary school age. For that reason, we believe that this area deserves higher focus, research and support. In the paper, we focus on level of these skills by children in age 6-7, therefore children before the start of first grade at primary school, for problems in this area are one of common cause of compulsory school attendance postponement
The Importance of Intelligence in a Changing World
No full textCílem tohoto článku je nastínit vývoj teoretických poznatků v oblasti inteligence. Jsou zde nastíněny různé autorské přístupy v průřezu soudobými dějinami. Záměrem je poukázat na měnící se podmínky vzdělávání.The aim of this article is to outline the development of theoretical knowledge in the area of intelligence. There are outlined various author\u27s approaches in the cross-section of contemporary history. The intention is to highlight changing educational conditions
TIMPERLEY, Helen. Using student assessment for professional learning: focusing on students´ outcomes to identify teachers´needs
No full textDevelopment of executive functions in mathematics through stimulation programme.
No full textPořádek je jedním z nejdůležitějších typů vztahů, se kterými se děti seznamují již v předškolním věku. Důkladné pochopení podstaty uspořádání množin podle počtu prvků vyžaduje další znalosti o vztahu pořadí. Cílem studie je popsat proces tvorby matematických appletů na téma „uspořádání podle počtu“ pro malé děti s jeho specifiky a prezentovat výsledky výzkumu týkajícího se intervence appletů na rozvoj pojmu uspořádání s ohledem na schopnosti, zájmy a potřeby žáka.Order is one of the most important types of relations that children are already acquainted with in the pre-school age. A thorough understanding of the nature of set order according to the number of elements requires further knowledge about the relation of order. The aim of the study is to describe the process of creating mathematical applets on the topic "number-based ordering" for young children with its specifics, and to present the results of research regarding the intervention of applet on development of the term order taking into consideration pupil’s abilities, interests and needs
HEATHER, Gardner. Physical literacy on the move: Games for developing confidence and competence in physical activity
No full textThe impact of the COVID-19 pandemic on pre-primary education in selected European countries, with an emphasis on preparing children for compulsory schooling
No full textČlánek představuje design výzkumu, který se zabývá pandemií COVID 19 v kontextu předškolního vzdělávání ve vybraných zemích Evropy. Blíže se výzkum zaměřuje na opatření proti šíření COVID 19 a jejich dopad na funkce a podmínky předškolního vzdělávání s akcentem na přípravu dětí k zahájení povinné školní docházky. Tento článek představuje teoretická a metodologická východiska výzkumu, cíle, výzkumné otázky, harmonogram výzkumu a jeho přínos.This paper presents a research design that examines the COVID 19 pandemic in the context of early childhood education in selected European countries. More specifically, the research focuses on measures to counter the spread of COVID 19 and their impact on the functions and conditions of pre-primary education, with an emphasis on preparing children to start compulsory schooling. This paper presents the theoretical and methodological background of the research, the objectives, research questions, research timeline and its contribution
Šime Starčević and the most important discussions on language published in Zadar periodicals in the 19th century
No full textŠime Starčević byl všestranný člověk, který kromě psaní novinových článků psal také rukopisné poznámky o tom, jak připravit výuku v počátečních fázích vzdělávacího systému. Vedle všech jeho aktivit však bylo zvláště zajímavé jeho působení v klíčových zadarských periodikách (Zora dalmatinska a Glasnik dalmatinski), které zanechaly stopu v kulturním životě Zadaru a Dalmácie v 19. století. Jeho nejvýznamnější diskuse o jazyce se objevily v časopisech Zora a Glasnik, což svědčí o jeho jazykové vyspělosti a zdatnosti. V těchto periodikách se zabýval třemi tematickými rámci, které se kromě nábožensko-osvětové a jazykové problematiky zaměřovaly na společenskou a politickou situaci tehdejší Dalmácie. Tento příspěvek analyzuje výhradně jeho diskuse o jazyce publikované v časopisech Zora a Glasnik.Šime Starčević was a versatile person who, aside from writing newspaper articles, also took handwritten notes on how to prepare teaching classes at the initial stages of the educational system. However, in addition to all his activities, his involvement in the key Zadar periodicals (Zora dalmatinska and Glasnik dalmatinski) was particularly interesting, leaving a mark on the cultural life of Zadar and Dalmatia during the 19th century. His most significant discussions on language appeared in Zora and Glasnik as a testament to his linguistic maturity and prowess. In these periodicals, he dealt with three thematic frameworks which, apart from religious-enlightenment and language-related issues, focused on the social and political situation of Dalmatia at the time. This paper solely analyses his discussions on language published in Zora and Glasnik