Univerzity Palackého v Olomouci OJS
Not a member yet
301 research outputs found
Sort by
Developing basic literacy in english language classes in primary education
No full textČlánok zobrazuje problematiku rozvoja základnej gramotnosti a rozvoj jej zložiek - fonematického uvedomovania a foniky. Teoretická časť článku sa zaoberá charakteristikou hlavných pojmov. Na druhej strane empirická časť sa zaoberá výskumom vrátane opisu cieľov, metód, realizácie a výsledkov výskumu. Výskum bol realizovaný v rámci doktorandského štúdia autorky.The article depicts the issue of basal literacy development and the development of its components–phonemic awareness and phonics. Theoretical part of the article deals with the characteristics of main concepts. The empirical part, on the other hand, covers the research, including describing the research aims, methods, realization and results. The research has been carried out within the author\u27s doctoral study
Preschool children\u27s level of competence in language and speech in the context of the preschool curriculum
No full textPříspěvek prezentuje výsledky vybraných výzkumů (Zajitzová, 2009,2010a, 2010b, 2011a) zaměřených na zjištění úrovně komunikačních kompetencí u dětí předškolního věku před vstupem do základní školy. Tato úroveň je porovnávána s požadavky definovanými v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání (RVP PV, 2004) z hlediska očekávaných výstupů ve vzdělávací oblasti „Dítě a jeho psychika“, v podoblasti „Jazyk a řeč“. Výzkumný vzorek tvořilo 100 dětí ve věku od 5 do 7 let. Jako výzkumné metody byly použity pozorování, rozhovor a škály. Nejlepší úroveň u zkoumaných dětí se projevila v oblasti zrakového vnímání a dovedností pro čtení a psaní. Nízká úroveň se projevuje v oblasti sluchového vnímánía ve formální řeči. Byl prokázán významný rozdíl mezi úrovní komunikačních kompetencí u předškolních dětí a požadavky FEP PE. Závěrečná část je věnována diskusi výsledků výzkumu, jsou zde uvedena doporučení pro další rozvoj dětí a zkoumání předložené problematiky.The paper presents chosen research results (Zajitzová, 2009,2010a, 2010b, 2011a) aimed to determine the level of communicative competencesin preschool children before entering elementary school. This level iscompared with the requirements defined in the Framework Educational Programmefor Preschool Education (FEP PE, 2004) in terms of expected outcomesin the educational area "Child and its Psyche," in subarea "Languageand Speech". The research sample compromised of 100 children aged 5 to 7years. Observation, interview and scales were used as research methods. Thebest level in examined children is shown in the area of visual perception andskills for reading and writing. The low level is reflected in auditory perceptionand in formal speech. A significant difference was demonstrated betweenthe level of communicative competence in preschool children and requirementsFEP PE. The final part is devoted to the discussion of research results.There are recommendations for further development of children and explorationof the issue presented
Writing own names of preschoolers
No full textPříspěvek se zaměřuje na vývoj psaní jmen u dětí předškolního věku. Představuje výzkum, který sledoval 101 dětí ve věku od tří do šesti let. Děti psaly a četly (analyzovaly) své jméno. Menší skupiny tvořily a psaly slova, přičemž používaly pouze písmena obsažená v jejich jménu,psaly slova jako pes, slon, dům a četly slova napsaná pozpátku a hledaly jejich vnitřní strukturu. Produkty dětí a jejich postupy při psaní a čtení byly zpracovány pomocí otevřeného kódování Výsledky - prekoncepce psaní a čtení jmen jsou interpretovány vývojově. design výzkumu byl inspirován psychogenetickou teorií EmilieFerreiro.Paper focuses on name writing development of preschool age children. It presents research which followed 101 children aged three to six years. Children wrote and read (analyzed) their name. Smaller goups were creating and writing words while using only letters contained in their name,they wrote the words like dog, elephant, house and read the words written backwards, looking for their internal structure. Products of children and their procedures for writing and reading were processed using open coding Results- preconceptions of name writing and reading are interpreted developmentally.Research design was inspired by psychogenetically theory of EmiliaFerreiro
Identification of parent\u27s parenting strategies applied in the upbringing of their child in subjective interpretations
No full textV tejto výskumnej štúdii prezentujeme výsledky výskumu projektu týkajúceho sa výchovy detí v súčasných slovenských rodinách. Na získanie kvalitatívnych údajov sme použili etnografický terénny výskum. Ako výskumný nástroj sme použili fókusovú skupinu. Zamerali sme sa na zisťovanie reflexií rodičov k pojmu - mentálna reprezentácia, výchova detí v súčasnej rodine.In this research study, we present research results from the project relating to the education of children in contemporary Slovak families. To obtain qualitative data, we applied ethnographic field research. As a research tool, we used focus group. We focused to finding reflections of parents to the concept - mental representation, education of children in the current family
Measurement of textual complexity in the textbooks for the educational area Man and his world intended for the thematic field People and time
No full textPříspěvek zkoumá úroveň textové složitosti v národních učebnicích dějepisu pro základní školy. Zaměřuje se na porovnání jak celkové úrovně textové složitosti, tak jejích dílčích částí (syntaktické a sémantické složitosti a koeficientů hustoty odborných informací). Byla použita metoda Měření komplexnosti textu učebního textu (Nestler-Průcha-Pluskal). Výsledky ukazují, že celková úroveň obtížnosti textu se pohybuje mezi 21 - 26 body (syntaktická složitost pak 7 - 11 bodů a sémantická složitost 12 - 15 bodů). Průměrná hodnota koeficientů hustoty odborných informací byla zjištěna u celkového počtu slov (i) 8,55 % a u celkového počtu termínů (h) 27,59 %. Rozdíly mezi jednotlivými vydavateli učebnic jako celku existují, ale nejsou až na výjimky tak statisticky významné. ukazuje se, že textová náročnost je ve zkoumaných učebnicích spíše nízká než vysoká a odpovídá požadavkům na učebnice pro základní školu. Z hlediska pedagogické praxe se zdá, že kritérium textové náročnosti nehrálo při výběru učebnic pro výuku dějepisného učiva v základním vzdělávání rozhodující roli, neboť zjištěné rozdíly jsou v celkovém srovnání jen marginální.The paper surveys the level of textual complexity in the national history textbooks for primary school. It focuses on comparing both overall level of textual complexity and its sub-parts (syntactic and semantic complexity and coefficients of density of technical information). There was used a method of Text Complexity Measurement of the learning text (Nestler-Průcha-Pluskal). The results show that the overall level of text difficulty is between 21 – 26 points (syntactic complexity then 7 – 11 points and semantic complexity 12 - 15 points). The average value of the coefficients of density of technical information was found in the total number of words (i) 8.55% and in the total number of terms (h) 27.59%. Differences between individual publishers of textbooks as a whole exist, but are not as statistically significant (with few exceptions).It turns out that the textual complexity in the studied textbooks is more low than high and it corresponds to the requirements of textbooks for the elementary school level. From the viewpoint of pedagogical practice, it appears that the criterion of textual complexity did not play a decisive role in the selection of textbooks for the teaching of historical curriculum in primary education, as the observed differences are only marginal in the overall comparison
ČADILOVÁ, Věra a Zuzana ŽAMPACHOVÁ. Creating individual education plans: for pupils with autism spectrum disorder
No full textProspective teacher readiness for working with graded tasks in primary mathematics
No full textZajistit vhodnou obtížnost matematických úloh, která by odpovídala kognitivní úrovni jednotlivých žáků ve třídě, je obtížný úkol. Jedním z řešení může být použití tzv. odstupňovaných úloh. Práce s odstupňovanými úlohami a zejména jejich tvorba je však pro učitele obtížná, protože jednotlivé úlohy musí být vhodně stupňovány. Cílem příspěvku je zjistit úroveň připravenosti budoucích učitelů základních škol na práci s gradovanými úlohami z matematiky, a to studentů Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kteří studují v prezenční a kombinované formě. Pro naše struktury byl použit dotazník, ve kterém respondenti hodnotili efektivitu gradovaných úloh ve výuce, jejich vliv na rozvoj matematického myšlení, jejich náročnost na přípravu učitelů apod.To provide an appropriate difficulty of mathematical tasks to suit the cognitive level of individual pupils in the classroom is a difficult task. One solution can be to use so-called graded tasks. Working with graded tasks and in particular the creation of them, however, itis difficult for teachers, because the individual tasks must be properly escalated. The aim of the paper is to identify the level of readiness of prospective elementary school teachers to work with graded mathematics problems, namely students of the Faculty of Education, Palacký University in Olomouc, who study in full-time and combined forms. A questionnaire was used to our structures, in which respondents evaluated the effectiveness of graded tasks in the classroom, their impact on the development of mathematical thinking, their demands on teacher training, etc
Play as an indicator of preschool children\u27s social skills in the context of pedagogical diagnostics
No full textUčitelé mateřských škol podporují rozvoj dítěte vzhledem k jeho možnostem. K tomu všemu potřebují dokonale znát každé dítě, jeho rozvojové možnosti, ale i limity, zájmy, potřeby apod. Nezbytné informace o dítěti učitel získává prostřednictvím pedagogické diagnostiky, jejíž metody uplatňuje v průběhu celého dne v mateřské škole. Záměrem autorek je seznámit s projektem TAČR, jehož řešitelský tým se zabývá tvorbou online nástroje pro potřeby pedagogické diagnostiky v podmínkách mateřské školy. Řešitelský tým tak reaguje na aktuální potřeby pedagogické praxe, kde se pedagogická diagnostika ukazuje jako slabý článek vzdělávacího procesu, což může mít negativní dopad na efektivitu a úspěšnost vzdělávání. Nedílnou součástí tvorby online nástroje je ověření možnosti jeho implementace v praxi, které je realizováno prostřednictvím řady dílčích kroků. V příspěvku autorky seznamují s jednou z připravovaných oblastí, kterou je možné v online aplikaci sledovat - posuzováním interpersonálních vztahů v rámci dětské hry. Samotná koncepce vychází z pedagogické teorie i pedagogické praxe, čímž reaguje na aktuální trendy ve vzdělávání i požadavky pedagogické praxe.Kindergarten teachers support the development of the child according to his capabilities. To do all this, they need to know each child perfectly, his/her developmental possibilities, but also his/her limits, interests, needs, etc. The teacher obtains the necessary information about the child through pedagogical diagnostics, the methods of which are applied throughout the day in the kindergarten. The authors\u27 intention is to present the TAČR project, whose research team is working on the development of an online tool for pedagogical diagnosis in the kindergarten environment. The research team is thus responding to the current needs of pedagogical practice, where pedagogical diagnostics is proving to be a weak link in the educational process, which can have a negative impact on the effectiveness and success of education. An integral part of the development of the online tool is the verification of its implementation in practice, which is implemented through a series of sub-steps. In this paper, the authors introduce one of the upcoming areas that can be monitored in the online application - the assessment of interpersonal relationships within children\u27s play. The concept itself is based on educational theory and pedagogical practice, thus responding to current trends in education and the demands of pedagogical practice
Cognitive and informative level of knowledge about puberty among primary school pupils in Croatia
No full textDěti potřebují být adekvátně připraveni na pubertu, na všechny změny, vztahy a souvislosti. Děti mají získat potřebné znalosti už před jejím nástupem, v období, kdy jsou žáky primární školy. Znalosti představují souhrn nabytých poznatků získaných v procesu učení a vyjadřují informovanost žáků. Kognitivní úroveň znalostí reprezentuje rovinu poučení a vyjadřuje množství a kvalitu informací. Dospívání je široce vymezenou životní etapou, která je završena reprodukční schopností a dovršením tělesného růstu. V dospívání dochází k psychickým a sociálním změnám, které probíhají současně s biologickými změnami. Puberta je významným prvkem sexuální výchovy v celosvětové dimenzi. Námi realizovaný pedagogický výzkum zjišťoval, jakou úroveň znalostí o definování a významu puberty vykazují žáci primární školy v Chorvatsku a v kontextu dalších vybraných zemích (Česká republika, Švédsko, Čína, Španělsko). Ke zjištění dat jsme využili didaktický test znalostí. Obsah 9 testových úloh byl zaměřen na pojem puberta; na definování puberty; na věkové rozpětí průběhu puberty; na znalost změn tělesných znaků u chlapců a dívek; na znalost jiných změn, ke kterým v pubertě dochází, a na význam puberty v životě člověka. Pro zjištění statisticky významných rozdílů v odpovědích žáků v jednotlivých zemích byl použit neparametrický Kruskalův-Wallisův test. Výsledky poukázaly na fakt, že prepubescenti nemají vybudovány správné znalosti a nepojímají vztahy a souvislosti s problematikou puberty komplexně. Neúplné znalosti dokladují, že prepubescenti nespatřují význam puberty v komplexním pojetí, ale pouze částečně, a to v podobách různých kombinací v oblasti biologické, psychologické nebo sociální.Children need to be adequately prepared for puberty, for all the changes, relationships and contexts. Children should acquire the necessary knowledge before its onset, when they are primary school pupils. Knowledge is the sum of the acquired knowledge gained in the learning process and expresses the pupils\u27 awareness. The cognitive level of knowledge represents the level of instruction and expresses the quantity and quality of information. Adolescence is a broadly defined life stage that culminates in reproductive capacity and the completion of physical growth. In adolescence, psychological and social changes occur in parallel with biological changes. Puberty is an important element of sex education on a global scale. Our pedagogical research investigated the level of knowledge about the definition and meaning of puberty among primary school pupils in Croatia and in the context of other selected countries (Czech Republic, Sweden, China, Spain). We used a didactic knowledge test to collect data. The content of the 9 test items focused on the concept of puberty; on defining puberty; on the age range of the puberty process; on knowledge of changes in physical features in boys and girls; on knowledge of other changes that occur during puberty and on the importance of puberty in a person\u27s life. The non-parametric Kruskal-Wallis test was used to detect statistically significant differences in pupils\u27 responses across countries. The results pointed to the fact that prepubescents have not built up the right knowledge and do not perceive the relationships and connections with puberty issues comprehensively. Incomplete knowledge proves that prepubescents do not see the importance of puberty in a comprehensive way, but only partially, in the form of different combinations in the biological, psychological or social field
Male and female teachers as initiators of cultural activities in Zadar and Dalmatia in the 19th century
No full textCílem tohoto příspěvku je poukázat na roli učitelů ve společenském a kulturním životě Zadaru a Dalmácie v 19. století, která není dostatečně známá, protože učitelství bylo vždy ve stínu politiky a zabývalo se jí pouze v době velkých sociálních a národnostních hnutí. Učitelé byli málokdy iniciátory a vůdci takových aktivit a skutečná moc byla v rukou státních a církevních struktur, které byly jejich přímými nadřízenými. Proto se vliv učitelů projevoval především na mikroúrovni a s jejich profesí. Teprve v sedmdesátých letech 19. století se začali aktivněji zapojovat do společenského dění, což lze považovat za počátek učitelské organizace v Dalmácii a zintenzivnění vazeb na učitele z chorvatské pevniny. Stále častěji psali o životě a událostech ve svém okolí a publikovali své texty v odborném a politickém tisku. Podíleli se na práci profesních orgánů, které zveřejňovaly zprávy a příspěvky svých členů, podávaly návrhy na zlepšení vyučovacího procesu a metodiky i kulturního života obce. Příspěvek poukazuje také na roli učitelů při organizaci kulturních akcí, výstav, divadelních a hudebních představení, výtvarných dílen, dílen pro rukodělné práce dívek a chlapců, kurzů pro dospělé a dalších.
This paper aims to point out the role of teachers in the social and cultural life of Zadar and Dalmatia in the 19th century, which is not known well enough because teaching had always been in the shadow of politics, and it dealt with it only during major social and national movements. Teachers were seldom the initiators and leaders of such activities, and the real power was in the hands of state and church structures that were their immediate superiors. Therefore, teachers\u27 influence was manifested mostly at the micro-level and with their profession. Only in the seventies of the 19th century did they become more actively involved in social events, which could be considered as the beginning of teachers\u27 organization in Dalmatia and intensifying connections with teachers from mainland Croatia. They increasingly wrote about life and events in their environment and published their writing in the professional and political press. They participated in the work of professional bodies that published reports and contributions of their members, giving suggestions for improving the teaching process and methodology, as well as the community\u27s cultural life. The paper also points to teachers\u27 role in the organization of cultural events, exhibitions, stage and music performances, art workshops, workshops for handicrafts of girls and boys, courses for adults, and others