University of Hradec Králové Journals
Not a member yet
512 research outputs found
Sort by
Markéta ŠANTRŮČKOVÁ – Zdeněk HOJDA – Martin KRUMMHOLZ a kol., Jan Rudolf Černín a jeho Krásný Dvůr. Krajinářský park v Čechách v ohnisku vlivů a cestovních inspirací 1770–1830, Praha, Nakladatelství Lidové noviny 2023, 397 s. ISBN 978-80-7422-865-0.
Get PDF
 
Selected Issues of Argument Schemes in the Pragma-dialectical Approach to Argumentation
No full textV práci sa zaoberám kritickou expozíciou argumentačných schém v kontexte pragma-dialektického prístupu k argumentácii. Nadväzujem pritom na prácu Hitchcocka a Wagemansa (2011), ktorí sa sústredili najmä na problémy súvisiace s typológiou argumentačných schém v pragma-dialektike. Pozorovania Hitchcocka a Wagemansa sú v priebehu výkladu kriticky hodnotené, prípadne upravené. Časť kritiky, ktorú v práci uvádzam, súvisí s tým, že niektoré dôležité aspekty argumentačných schém sú v rôznych pragma-dialektických publikáciách prezentované odlišne bez toho, aby sa odlišnosť akokoľvek komentovala, alebo zdôvodnila. Existencia takýchto zdôvodnení nie je pritom iba znakom, ale aj nevyhnutnou podmienkou toho, aby sme akúkoľvek zmenu mohli nazývať pokrokom v teórii. Posledná časť práce je zameraná na problémy týkajúce sa hodnotenia argumentácie v pragma-dialektickom prístupe. Hoci článok prináša vlastné pozitívne návrhy, dôraz a celkový zámer spočíva predovšetkým na expozícii nedostatkov súčasného stavu pragma-dialektickej koncepcie argumentačných schém.
Kľúčové slová: argumentačné schémy, kritické otázky, pragma-dialektický prístup k argumentácii, hodnotenie argumentovIn this paper, I provide a critical exposition of argumentation schemes in the context of a pragma-dialectical approach to argumentation. In doing so, I build on the work of Hitchcock and Wagemans (2011), who have focused in particular on issues related to the typology of argumentation schemes in pragma-dialectics. Hitchcock and Wagemans‘ observations are critically evaluated or modified in the course of the exposition. Part of the criticism I make in the paper is related to the fact that some important aspects of argumentation schemes are presented differently in different pragma-dialectical publications, without commenting or justifying the difference in any way. Yet the existence of such justifications is not only a feature but a necessary condition for any change to be called an advance in theory. The last part of the paper focuses on problems concerning the evaluation of argumentation in the pragma-dialectical approach. Although the paper makes some positive suggestions of its own, the emphasis and the overall intent lies primarily on the exposition of the shortcomings of the current state of the pragma-dialectical conception of argumentation schemes.
Key words: Argumentation schemes, Critical questions, Pragma-dialectical approach to Argumentation, Argument evaluatio
Irrational Interpretation
No full textStudie je zaměřena na proces interpretace textu, přičemž sleduje jev nazvaný „iracionální interpretace“. Protiklad racionální – iracionální chápe na základě konceptu Donalda Davidsona, a vychází tedy více z filosofie jazyka a mysli nežli z psychologie. Iracionalita interpretace spočívá v nesoudržnosti přesvědčení interpreta, tedy v narušení logických vazeb mezi jeho jednotlivými přesvědčeními. Na konkrétních příkladech je ukázáno, jak k takovému stavu mysli interpretujícího subjektu může dojít a jaký vliv má na porozumění celému textu. Pojem iracionální interpretace je uvažován na pozadí celé sítě vztahů – interpreta k textu, k autorovi, ke kontextu a k tradici. Tyto vztahy jsou zachyceny pomocí několika schémat zakládajících se na Davidsonových modelech triangulace. Tyto modely ovšem podstatným způsobem modifikuje.
Klíčová slova: interpretace – iracionalita – přesvědčení – vnitřní nesoudržnost – triangulaceThe study focuses on the process of text interpretation, tracing the phenomenon called "irrational interpretation". It understands the contrast rational – irrational on the basis of Donald Davidson\u27s concept and is therefore based more on the philosophy of language than on psychology. The irrationality of interpretation lies in the inconsistency of the interpreter\u27s beliefs, i.e. in the disruption of logical connections between his individual beliefs. A concrete example is used to show how such a state of mind of the interpreter can occur and what effect it has on the understanding of the whole text. The notion of irrational interpretation is considered against the background of a whole network of relationships – the interpreter to the text, to the author, to the context and to the tradition. These relationships are captured through several schemes based on Davidson\u27s models of triangulation. The study is primarily concerned with the interpretation of non-literary texts, but the conclusion also considers the possibilities of applying the proposed analysis to the interpretation of literary fiction and nonfiction.
Keywords: interpretation – irrationality – belief – inner inconsistency – triangulatio
Michal VOKURKA, Barokní krajinotvorba na sasko-lauenburských panstvích 1635–1740, Praha, Academia 2022, 252 stran. ISBN 978-80-200-3306-2.
Get PDF
 
Jiří HOFMAN, Vlasti k obraně, matce ke cti. Stavba pevnosti Terezín 1780–1790, České Budějovice, Bohumír Němec – Veduta 2022. 352 stran. ISBN 978-80-88030-69-0.
Get PDF
 
Lithuanians, Estonians, and Latvians: Setting the Pace for Glasnost and Perestroika in Soviet Historiography
Get PDFLitevci, Estonci a Lotyši: udávání tempa glasnosti a perestrojky v sovětské historiografiiEstonsko, Lotyšsko a Litva byly v důsledku paktu Ribbentrop-Molotov začleněny do Sovětského svazu, čímž se obyvatelé Pobaltí stali národnostními menšinami v rámci sovětského státu. Od druhé světové války bojovaly pobaltské národy proti sovětské hegemonii za zachování své národní identity a znovuzískání suverenity. V tomto boji hrálo stále větší roli připomínání historie, zejména pokud jde o roky 1939 a 1940. Od osmdesátých let 20. století umožnilo úsilí pobaltských zemí stále svobodnější historiografickou a politickou diskuzi. Tyto debaty, prezentace a publikace ukázaly, jak procesy zdola mohou určovat trendy, ovlivňovat politické programy a položit základy pro osvobození jak svých pobaltských vlastí od sovětské hegemonie, tak sovětsko-ruské historiografie od totalitních direktiv. Litevci, Estonci a Lotyši udávali tempo sovětské historiografii v gorbačovské éře. Našli svůj politický hlas a vydláždili cestu svobodné pobaltské budoucnosti.Estonia, Latvia, and Lithuania were incorporated into the Soviet Union as a result of the Molotov-Ribbentrop Pact; thus, the Baltic inhabitants became national minorities within the Soviet state. Since World War II, the Baltic peoples have been struggling against Soviet hegemony to preserve their national identity and to regain sovereignty. The remembrance of history, especially concerning 1939 and 1940, played an increasing role in this struggle. Since the 1980s, the Baltic efforts have enabled an increasingly free historiographical and political discussion. These debates, demonstrations, and publications showed how bottom-up processes could set trends, influence political agendas and lay the foundations for the liberation of both their Baltic homelands from Soviet hegemony and Soviet-Russian historiography from totalitarian directives. Lithuanians, Estonians, and Latvians set the pace for Soviet historiography in the Gorbachev era. They found their political voice and paved the way for a free Baltic future
Tim Bayne Philosophy of Mind: An Introduction
Get PDFRecenze seznamuje s knihou Philosophy of Mind: An Introduction, jejímž autorem je Timothy John Bayne. Recenze je zaměřena na obsah jednotlivých kapitol a celkové zhodnocení knihy. Cílem je seznámit čtenáře s klíčovými tématy, jimž se Bayne v knize věnuje, a s jeho argumentací.
Klíčová slova: filosofie mysli, Timothy John Bayne, Philosophy of Mind: An IntroductionThis review introduces the book Philosophy of Mind: An Introduction, by Timothy John Bayne. The review focuses on the content of each chapter and an overall assessment of the book. The aim is to acquaint the reader with the key themes addressed in Bayne’s book and his argument.
Key words: philosophy of Mind, Timothy John Bayne, Philosophy of Mind: An Introductio
Fear of losing personal agency and the absence of a moral agent in autonomous transportation vehicles
No full textDiskuse o filosofických problémech spojených s nástupem autonomní dopravy je často spojena s negativy a je vedena v duchu techno-pesimismu. Významný prostor v této debatě je věnován aplikaci vozíkového dilematu („trolley problem“) do řídících algoritmů vozů. V této eseji se však zamýšlíme nad dalším problémem našich morálních intuic – otázkou morálního aktérství. Pocit morální odpovědnosti si žádá faktickou kontrolu nad situací a kauzální odpovědnost. O tu bývalý řidič jako pasažér autonomního vozu přichází, ale přesto může cítit vinu. Prioritně bychom se měli soustřeďovat na morální psychologii uživatele, spíše než na hledání optima kolizí pro algoritmy. V eseji poukazujeme na historické paralely absence aktéra v automatických systémech i na to, že lidé snáze přijímají autonomní nákladní dopravu než dopravu osob. Dále nastiňujeme možné způsoby řešení přesunu odpovědnosti, a to nejprve prostřednictvím analogie s řidičem přicházejícím o aktérství nástupem do vozu hromadné dopravy. Možný operátor autonomních vozů, který na provoz dohlíží místo skutečného řidiče, může představovat dočasné opatření. Skutečnou alternativou morální odpovědnosti by se ale mohl stát fiktivní morální aktér dosazený provozovatelem vozů. Oproštění se od vlastnictví autonomního vozu osvobozuje lidi od konečného vnímání morální odpovědnosti, takže krátkodobé výpůjčky, sdílení nebo hromadná doprava by mohly být další vhodnou odpovědí na tento psychologický fenomén.
Klíčová slova: aktérství, autonomní vozidla, morální odpovědnost, morální intuiceDiscussion about philosophical problems associated with the rise of autonomous driving is often associated with negatives and is conducted in the spirit of techno-pessimism. A significant space in this debate is dedicated to the application of the “trolley problem” to vehicle control algorithms. However, in this essay, we reflect on another problem of our moral intuitions – the question of moral agency. The feeling of moral responsibility demands factual control over the situation and causal responsibility. The former driver, now a passenger in an autonomous vehicle, loses this control, but may still experience guilt. Primarily, we should focus on the moral psychology of the user rather than searching for collision optima for algorithms. In the essay, we point out historical parallels of the absence of agency in automated systems and the fact that people are more accepting of autonomous freight transportation than personal transportation. Furthermore, we outline possible ways to shift responsibility, starting with an analogy to a driver losing agency when entering public transportation. A possible operator of autonomous vehicles, overseeing the operation instead of a real driver, could serve as a temporary solution. However, a fictional moral agent appointed by the vehicle operator could potentially become a genuine alternative to moral responsibility. Detachment from ownership of an autonomous vehicle frees individuals from a final perception of moral responsibility, so short-term rentals, sharing, or public transportation could be suitable responses to this psychological phenomenon.
Key words: agency, autonomous vehicles, moral responsibility, moral intuition
Dummettʼs Anti-Realism about Mathematical Statements
Get PDFJust as the accuracy of scientific theories is best tested in extreme physical conditions, it is advisable to verify the accuracy of a recognized conception of language on its extreme parts. Mathematical statements meet this role, thanks to the notion of truth and proof. Michael Dummett’s anti-realism is an enterprise that has attempted on this basis to question the notion of the functioning of language-based primarily on the principle of bivalence, the truth-condition theory of meaning, and the notion that the speaker must be able to demonstrate his knowledge of meaning publicly. In common language practice, one can observe assertions that we can neither verify nor refute in principle. On these so-called undecidable statements, Dummett tried to show that if we apply the traditional description to them, we inevitably reach paradoxical conclusions. Mathematical statements referring to an infinite number may be examples of these assertions. In the submitted paper, I will present Dummett’s position resulting primarily in a manifestation and acquisition argument, according to which it should not be possible to understand undecidable statements at all. In conclusion, however, I will show that his intention – despite many valuable comments – fails, i.e. that there is a way to avoid both arguments while preserving the realistic description of the language in general.
Key words: anti-realism, mathematical statements, meaning, Michael Dummett, truth, truth-condition theory of meaningJust as the accuracy of scientific theories is best tested in extreme physical conditions, it is advisable to verify the accuracy of a recognized conception of language on its extreme parts. Mathematical statements meet this role, thanks to the notion of truth and proof. Michael Dummett’s anti-realism is an enterprise that has attempted on this basis to question the notion of the functioning of language-based primarily on the principle of bivalence, the truth-condition theory of meaning, and the notion that the speaker must be able to demonstrate his knowledge of meaning publicly. In common language practice, one can observe assertions that we can neither verify nor refute in principle. On these so-called undecidable statements, Dummett tried to show that if we apply the traditional description to them, we inevitably reach paradoxical conclusions. Mathematical statements referring to an infinite number may be examples of these assertions. In the submitted paper, I will present Dummett’s position resulting primarily in a manifestation and acquisition argument, according to which it should not be possible to understand undecidable statements at all. In conclusion, however, I will show that his intention – despite many valuable comments – fails, i.e. that there is a way to avoid both arguments while preserving the realistic description of the language in general.
Key words: anti-realism, mathematical statements, meaning, Michael Dummett, truth, truth-condition theory of meanin