University of Hradec Králové Journals
Not a member yet
512 research outputs found
Sort by
Naturalness in childbirth – examples of the interconnectedness of culture and biology from the point of view of a midwife
No full textPorod je významnou událostí na počátku života každého z nás. Období kolem porodu je kritickým obdobím pro budoucí zdraví ženy i dítěte, i celých dalších generací. Porod, a především jeho citlivá poporodní fáze, zároveň byl a je terčem různých kulturních zásahů a ustálených rituálních úkonů. Výrazné proměny v porodní péči nastaly s rozvojem chirurgie a oboru porodnictví a s následnou institucionalizací, technologizací a medicinalizací porodu. „Mužské“ porodnictví převzalo dominantní roli nad původní porodní asistencí, a to i u nekomplikovaných porodů. V reakci na tyto změny vzniklo hnutí za přirozený porod. Také mezinárodní odborné organizace upozorňují na nebezpečí epidemie nadbytečných zásahů do porodu, které přináší fatální komplikace v současnosti i rizika pro budoucnost lidstva. Z globálního pohledu je nejvýraznějším faktem, že jen mizivé množství porodů proběhne za použití vlastního neurohormonálního řízení, s vlastním koktejlem „hormonů lásky“. Nadbytečné zásahy mohou vést k rychlému ovlivnění dalších generací prostřednictvím epigenetických změn (např. přímý vliv na plod ženského pohlaví in utero) a mezigenerační přenos mikrobiomu. Díky modernějším poznatkům nemůžeme zanedbat ani vliv stresových hormonů atp. umožňující mezigenerační přenos traumatu. Jsme schopni návratu či moderního vývoje k upřednostňování tzv. přirozeného porodu? Co vlastně znamená přirozený porod a kde jsou hranice mezi instinktivním chováním a kulturním podmíněním?Childbirth is an important event at the beginning of our lives. The period around childbirth is a critical period for the future health of the woman and the child, as well as for entire future generations. Childbirth, and especially its sensitive postpartum phase, was and is the target of various cultural interventions and established rituals. Significant changes in childbirth care occurred with the development of surgery and obstetrics and with the subsequent institutionalization, technologization and medicalization of childbirth. “Male” obstetrics has assumed a dominant role over the original midwifery, even for uncomplicated births. In response to these changes, the natural birth movement arose. International professional organizations also draw attention to the danger of an epidemic of excessive intervention in childbirth, which brings fatal complications in the present and risks for the future. From a global perspective, the most striking fact is that very few births passed using just their own neurohormonal control, with their own cocktail of “love hormones”. Redundant interventions can lead to rapid impact on subsequent generations through epigenetic changes (e.g. direct effect on the female fetus in utero) and intergenerational transmission of the microbiome. Thanks to modern knowledge, we cannot neglect the influence of stress hormones etc., enabling the intergenerational transmission of trauma. Are we capable of a return or modern development to the mostly so-called natural childbirth? What does natural birth actually mean and where are the boundaries betweeninstinctive behavior and cultural conditioning
Selected Archaeological Research on Sites Associated With the Hussite Wars in North-Eastern Bohemia (Balance of Research Options and Limitations)
Full text linkText studie přináší bilanci archeologického výzkumu lokalit spojených s dobou husitských válek v severovýchodních Čechách. Představeny jsou možnosti výzkumu areálu polních bitev, polních táborů, zaniklých církevních areálů. Mezi lépe poznané lokality patří situace spojené s obléháním opevněných sídel. Možnost jejich výzkumu se váže na relikty obléhacích prací a zejména na detekci artefaktů spojených s dobýváním fortifikací. Prostorová analýza distribuce militarií může ukázat postup útočníků a směr útoku na opevněné sídlo. Přínosné téma pro zpřesnění datace skupin archeologických nálezů představuje výzkum situací se známým datem zániku, zpravidla spojené s dobytím a neobnovením lokality.Selected Archaeological Research on Sites Associated With the Hussite Wars in North-Eastern Bohemia (Balance of Research Options and Limitations)The text of the study presents a summary of archaeological research on sites associated with the Hussite wars in north-eastern Bohemia. It presents the possibilities of researching the area of field battles, field camps, and extinct church complexes. Among the better known sites are situations connected with the siege of fortified settlements. The possibility of their research is linked to the relics of siege works and especially to the detection of artefacts associated with the conquest of fortifications. Spatial analysis of the distribution of militaria can show the progress of the invaders and the direction of the attack on the fortified settlement. A fruitful topic for refining the dating of groups of archaeological finds is the investigation of situations with a known date of extinction, usually associated with the conquest and non-recovery of the site
Nietzsche’s „Retranslation of the Human Being Back Into Nature“ as a Beginning of Post-Anthropocentrism
No full textČlánek reaguje na monografii Homo Natura: Nietzsche, Philosophical Anthropology and Biopolitics (2020) současné akademičky Vanessy Lemmové zabývající se Nietzschovým úkolem „přesadit člověka zpět do přírody“, tzn. chápat jej jako bytost veskrze imanentní přírodě. Reakce směřuje především na jednu z hlavních tezí knihy, podle níž tato Nietzschova snaha otevírá možnost nového, postantropocentrického pohledu na člověka a jeho vztahu k přírodě – pohledu, v jehož centru zájmu již nestojí člověk, nýbrž život sám, resp. kontinuum života, jež se ztělesňuje v lidském druhu a jehož je lidský druh rovnocennou součástí po boku ostatních organismů. Nietzschova myšlenka o homo natura podle Lemmové předznamenává myšlení současného posthumanismu vyznačujícího se právě snahou vytvořit takový pohled na člověka a jeho vztah k přírodě, který bybyl vhodným teoretickým rámcem pro sebepojetí člověka v epoše antropocénu. Článek tuto tezi doplňuje o Heideggerovu interpretaci Nietzschovy myšlenky nadčlověka podanou v sérii přednášek Co znamená myslet?, v níž je nadčlověk chápán jako ekologický ideál lidstva schopného zodpovědně převzít moc plynoucí z technického přetváření země. Cílem článku je ukázat, že, v souladu s interpretacemi Lemmové a Heideggera, u Nietzscheho lze nalézt způsob, jak by se lidstvo mohlo produktivně vyrovnat s realitou antropocénu, a to skrze přechod od „posledního člověka“ k „nadčlověku“, kde přechod k „nadčlověku“ je chápán jako idea nastolení nového vztahu mezi lidmi a přírodou, resp. mezi lidmi a zemí.The article responds to the monograph Homo Natura: Nietzsche, Philosophical Anthropology and Biopolitics (2020) by Vanessa Lemm, which deals with Nietzsche’s task of “translating the human being back into nature”. The response is directed at one of the book’s main theses, according to which this idea opens up a new, post-anthropocentric view of the human being and its relationship to nature – a view in whose centre is no longer the human being, but life itself. According to Lemm, Nietzsche’s idea of homo natura foreshadows contemporary posthumanism and its post-anthropocentric view of the human being’s relationship to nature, designed to provide an appropriate theoretical framework for human self-conception in the epoch of the Anthropocene. The article complements this thesis with Heidegger’s interpretation of Nietzsche’s idea of the overman, presented in the series of lectures What Is Thinking?, in which the overman is understood as an ecological ideal of humanity capable of responsibly assuming the power resulting from the technical transformation of the earth. The aim of the article is to show that, in accordance with the interpretations of Lemm and Heidegger, in Nietzsche it is possible to find a way in which humanity could cope with the reality of the Anthropocene, through a transition from the “last man” to the “overman”, where the transition to the “overman” is understood as the idea of establishing a new relationship between humans and nature, i.e. between humans and the earth
Renwick, Robin. 2018. How to Steal a Country: State Capture and Hopes for the Future in South Africa. London: Biteback Publishing /Auckland Park: Jacana Media. 232 pp. ISBN 9781431426652
Full text linkEfforts to Land Security in Bohemia in the Pre-Hussite Period and the Beginnings of the Pilsen Landfriede
Full text linkStudie se zabývá otázkou zemského míru a bezpečnosti v Českém království v době před husitskou revolucí se zaměřením na druhou polovinu 14. a začátek 15. století. Pozornost je věnována roli panovníka i snahám zemské obce reprezentované pány, zdůrazněna je i role královských měst. Zvláštní pozornost je věnována poměrům v západních Čechách ve středověkém Plzeňském kraji, kde se kolem přelomu 14. a 15. století začal formovat institut krajského landfrýdu. Detailněji je analyzován raný vývoj plzeňského landfrýdu do roku 1417, kdy se utvořilo stabilní uskupení v čele s významnými příslušníky západočeské šlechty.Efforts to Land Security in Bohemia in the Pre-Hussite Period and the Beginnings of the Pilsen LandfriedeThe study deals with the issue of land peace and security in the Kingdom of Bohemia in the period before the Hussite Revolution, focusing on the second half of the 14th century and the beginning of the 15th century. It focuses on the role of the monarch and the efforts of the land community, represented by the lords, as well as the role of the royal towns. Special attention is paid to the situation in western Bohemia in the medieval Pilsen region, where the institution of the regional Landfriede (Land Peace) began to take shape at the turn of the 14th and 15th centuries. The early development of the Pilsen Landfriede is analysed in detail until 1417, when a stable group led by prominent members of the West Bohemian nobility was formed
The human “naturalness” and human as a “self-traumatiser”? Several reflections on the somatisation of cultural evolution and a human unparallel simultaneousness
No full textNěkterá „opravná“ hnutí dneška uvažují o možnosti vrátit se k původní lidské instinktivitě. Chtějí se tím vymanit ze současné kultury, kterou chápou jako člověka traumatizující. Toto úsilí je možné podrobit kritice pomocí teorie současné nesoučasnosti, teorie plastické a elastické fáze evoluce a teorie koevoluce genů a kultury. Můžeme tak stanovit „elastické synchronie“ v nás (např. pomocí teorie axiální transformace či teorie procesu civilizace), které chápeme jako ustanovené určitou somatizací kulturní evoluce, a „elastické synchronie“ vně nás, které mají povahu kulturních institucí. Napětí mezi lidskou „přirozeností“ a kulturou je tak vždy nutné interpretovat ve smyslu vzájemného působení těchto dvou druhů elastických synchronií. Koncepce „elastické synchronie“ je propojena s obecnou sémiotickou (triadické pojetí znaku) a biosémiotickou teorií. Jsou zvažovány různé způsoby dědičné fixace (somatizace) výsledků kulturního vývoje (koevoluce genů a kultury; vliv kultury na selekci genů; epigenetická fixace; vtištění v raných fázích postnatální ontogeneze) a způsoby jejich sociokulturní institucionalizace. Pojednávají se noetické, sociálně ontologické a individuálně psychologické důsledky takto vzniklých elastických synchronií. Je rozlišen radikální a zmírněný kulturní konstruktivismus. Autor při tom vychází z nominalistického stanoviska.Some present-day “reconstructionist” movements consider the possibility to get back to the original human instinctive behavior. In this way, they want to break free from contemporary culture which they find to be traumatizing for human being. It is possible to put criticism to this efforts using the theory of unparallel simultaneousness, the theory of the plastic and elastic stages of evolution and the theory of the coevolution of genes and culture. In this way, we can determine “elastic synchronies” in us (using, for example, the theory of axial transformation or the theory of the civilizing process) which we understand as determined by a certain somatisation of cultural evolution and “elastic synchrony” outside us, having the nature of cultural institutions. The tension between the human “naturalness” and culture is therefore necessary to be interpreted in the sense ofthe mutual interaction of these two kinds of elastic synchronies. The concept of “elastic synchrony” is interwoven with general semiotic (the triadic model of codes) and bio-semiotic theory. The study considers various ways in the hereditary fixation (somatisation) of the results of cultural development (the coevolution of genes and culture; the influence of culture on the selection of genes; epigenetic fixation; imprint in the early stages of postnatal ontogenesis) as well as the waysof their socio-cultural institutionalisation. The noetic, socially ontological, and individually psychological consequences of elastic synchronies originated in this way are discussed. Radical cultural constructivism is distinguished from moderate one. The author adopts nominalist attitudes
Psychedelia as a philosophical-antropological phenomenon: the concept of Logos in the work of Terence McKenna
No full textFenomén zakoušené psychedelie (doslova „vyjevení mysli“) stojí na pomezí filosofického zkoumání a antropologického bádání. V našem příspěvku se pokusíme nahlédnout jedno ze základních filosofických východisek amerického etnobotanika a antropologa Terence McKenny, které našel u Hérakleita a jeho pojetí logu. Dle Terence McKenny se při psychedelické zkušenosti děje "emanace" Logu a je to také Logos, který dle Terence McKenny promlouvá k modernímu člověku skrze technologii. V tomto článku není zkoumána úplnost oprávnění ztotožnění McKennova pojetí logu s tím Herakleitovským, ale úvodní vyložení McKennových inspirativních úvah.The phenomenon of experienced psychedelia (literally, “revelation of the mind”) stands on the border between philosophical investigation and anthropological research. In this article, we will try to look at one of the basic philosophical foundations of the American ethnobotanist and anthropologist Terence McKenna, which he found in Heraclitus and his concept of logos. According to Terence McKenna, the emanation of the Logos takes place in the psychedelic experience, and it is also the Logos that, according to Terence McKenna, speaks to modern man through technology. This article does not examine the completeness of the justification for identifying McKenna’s concept of logos with that of Heraclitus, but an introductory exposition of McKenna‘s inspirational reflections
Hašek of Valdštejn and Kutná Hora
Full text linkStudie je zaměřena na vylíčení vazby významného šlechtice husitské a pohusitské doby v českých zemích Haška z Valdštejna k důležitému městu v českých zemích té doby, Kutné Hoře. Hašek z Valdštejna zastával v letech 1422–1424 celkem 19 měsíců úřad kutnohorského mincmistra. Kromě toho Hašek z Valdštejna o město či v jeho nejbližším okolí několikrát bojoval (na přelomu let 1421–1422 a nepřímo i v letech 1423–1424).Hašek of Valdštejn and Kutná HoraThe study focuses on the connection of the important nobleman of the Hussite and postHussite period in the Bohemian Lands, Hašek of Valdštejn, to Kutná Hora, an important town in the Bohemian lands at that time. Hašek of Valdštejn held the office of mint master of Kutná Hora a total of 19 months between 1422 and 1424. In addition, Hašek of Valdštejn fought several times for the town or in its immediate surroundings (at the turn of 1421–1422 and indirectly in 1423–1424)
