University of Hradec Králové Journals
Not a member yet
512 research outputs found
Sort by
Brentano\u27s conceptualism, Husserl\u27s realism
No full textSmyslem článku je představit a kriticky k sobě vztáhnout Brentanovu a Husserlovu teorii abstrakce, jak je obsažena v jeho Logických zkoumáních, a z ní vycházející konceptualistické a realistické teorie obecnosti. Nejprve vycházím z rozboru Brentanova konceptualismu, a to zejména vzhledem k některým historickým inspiracím jeho teorie, jako dva možné zdroje jsem vybral Aristotelský konceptualismus a novověkou konceptualistickou pozici školy z Port-Royal. Následně se věnuji Husserlově kritice nominalismu a z ní plynoucí teorie názoru obecných entit. Zasazuji tuto nauku do všeobecnější nauky o formách intencionality vědomí obecnosti v Logických zkoumáních a ukazuji, že tato nauka je nedořešená a ponechává mnoho k projasnění. Následně se vracím k Brentanovi a ukazuji, opět v souvislosti s port-royalskou teorií Antoina Arnaulda, že Brentanův konceptualismus taktéž končí ve slepé uličce. The goal of the article is to describe and critically asses Brentano\u27s and Husserl\u27s theories of abstraction and their ensuing theories of generality. At the beginning I describe Brentano\u27s Conceptualism with regard to some of its historical sources, especially with regard to Aristotelism and the school of Port-Royal. I then approach Husserl\u27s critique of Nominalism from his Logical Investigations and his theory if general intuition. I try to put the theory of general intuition into the wider context of Husserl\u27s theory of generality in Logical Investigations in order to show a fundamental problem and a certain unclarity of this position. I then go back to Brentano to show, yet again in relation to Antoin Arnaulds theory, that Brentano\u27s conceptualism is not tenable.The goal of the article is to describe and critically asses Brentano\u27s and Husserl\u27s theories of abstraction and their ensuing theories of generality. At the beginning I describe Brentano\u27s Conceptualism with regard to some of its historical sources, especially with regard to Aristotelism and the school of Port-Royal. I then approach Husserl\u27s critique of Nominalism from his Logical Investigations and his theory if general intuition. I try to put the theory of general intuition into the wider context of Husserl\u27s theory of generality in Logical Investigations in order to show a fundamental problem and a certain unclarity of this position. I then go back to Brentano to show, yet again in relation to Antoin Arnaulds theory, that Brentano\u27s conceptualism is not tenable
Ige, Segun and Quinlan, Tim (eds). 2012. African Responses to HIV/ AIDS. Between Speech and Action. Scottsville: University of KwaZulu-Natal Press, 273 pages.
Get PDF
On the nature of moral reasons
Get PDFTento článek analyzuje problém normativity morálky. Argumentuji, že morálka nás normativně omezuje ve veřejném prostoru důvodů. Některá jednání jsou v dané společenské praxi poskytování a požadování morálních důvodů neobhajitelná. Morální zdůvodňování je zdůvodňováním v pojmech obecných principů s ideou férové nestrannosti k zájmům všech dotčených osob. Morální svědomí nemá nezávislý normativní význam. Normativní síla svědomí je odvozená od presumované způsobilosti morálních principů na jeho pozadí být ospravedlněné v (hypoteticky ideálním) veřejném prostoru důvodů.This paper analyses the problem of normativity of morality. I argue that morality restricts us normatively in the public space of reasons. Some actions are indefensible in the social praxis of giving and asking for moral reasons. Moral reasoning is a reasoning in terms of general principles with the idea of fair impartiality to interests of all affected persons. The moral conscience has not an independent normative significance. The normative force of moral conscience is derivatedly related to the presumptive capability of the moral principles in its background to be justified in the (hypothetically ideal) public space of reasons.This paper analyses the problem of normativity of morality. I argue that morality restricts us normatively in the public space of reasons. Some actions are indefensible in the social praxis of giving and asking for moral reasons. Moral reasoning is a reasoning in terms of general principles with the idea of fair impartiality to interests of all affected persons. The moral conscience has not an independent normative significance. The normative force of moral conscience is derivatedly related to the presumptive capability of the moral principles in its background to be justified in the (hypothetically ideal) public space of reasons
Ethics and politics in the perspective of Alasdair MacIntyre
Get PDFStudie nejprve stručně rekapituluje obsah knihy Mariana Kuny (Etika a politika v perspektivě Alasdaira MacIntyra) a snaží se ji kriticky zhodnotit. Poté se krátce věnuje dvěma tématům, klíčovým jak pro MacIntyra, tak pro jmenovanou knihu: otázce „univerzálních ctností“ a otázce pravdy. Zdá se totiž, že právě tyto dvě oblasti nejsou ani u jednoho ze zmiňovaných autorů uspokojivě řešeny.The study summarizes the book by Marian Kuna (Etika a politika v perspektivě Alasdaira MacIntyra) and aims to critically evaluate it. Then it gives a brief account of two topics crucial to both MacIntyre and Kuna: the problem of “universal virtues” and the problem of truth. It seems that neither of these is handled adequately in the works of the mentioned authors.The study summarizes the book by Marian Kuna (Etika a politika v perspektivě Alasdaira MacIntyra) and aims to critically evaluate it. Then it gives a brief account of two topics crucial to both MacIntyre and Kuna: the problem of “universal virtues” and the problem of truth. It seems that neither of these is handled adequately in the works of the mentioned authors
Brentano\u27s theory of truth
No full textTato studie mapuje vývoj Brentanova pojetí pravdy a ontologie, která se s jednotlivými pokusy po definici pravdy pojí. Nejprve je představena Brentanova raná koncepce pravdy jako shody soudu a předmětu soudu. Jsou ukázány problémy, na které Brentano ve svém korespondenčním pojetí pravdy narazil. Tyto problémy se týkají zejména zvláštních typů entit, které mají ručit za pravdivost soudů, jež vypovídají o neexistujících předmětech, privacích etc. Tváří tvář těmto problémům Brentano svoji původní koncepci zavrhl a nahradil epistemickým pojetím pravdy jako evidence a reduktivním pojetím nereálných předmětů, které jsou pouhým zdáním, jež v nás vzbuzuje nedostatečná analýza sémantické formy soudů. Studie předkládá v základních obrysech Brentanovo pojetí významu soudů o ireálných entitách podává a podrobuje ho kritice.The article describes the development of Brentano\u27s conception of truth as well as the ontology which is closely connected to different attempts of Brentano\u27s definition of truth. First of all comes Brentano\u27s early view of truth as a correspondence between judgment and object into consideration. This conception brought Brentano face to face with peculiar kinds of entities which are to vouch for truth of judgments concerning non-existent objects, privations etc. Brentano was eventually forced to leave his original definition behind and substitute it with a new definition of truth as evidence. He also embraced a reductive stand towards supposedly unreal entities which are to be interpreted as fictions caused by insufficient analysis of semantic structures of judgments. The study ends with a presentation and critique of brentanian analysis of semantics of judgments concerning unreal objects. The article describes the development of Brentano\u27s conception of truth as well as the ontology which is closely connected to different attempts of Brentano\u27s definition of truth. First of all comes Brentano\u27s early view of truth as a correspondence between judgment and object into consideration. This conception brought Brentano face to face with peculiar kinds of entities which are to vouch for truth of judgments concerning non-existent objects, privations etc. Brentano was eventually forced to leave his original definition behind and substitute it with a new definition of truth as evidence. He also embraced a reductive stand towards supposedly unreal entities which are to be interpreted as fictions caused by insufficient analysis of semantic structures of judgments. The study ends with a presentation and critique of brentanian analysis of semantics of judgments concerning unreal objects
