University of Hradec Králové Journals
Not a member yet
512 research outputs found
Sort by
České Budějovice under the Rule of the King George of Poděbrady: Between Loyalty and Conflict with the Union of Green Mountain
Full text linkStudie se zaměřuje na postavení Českých Budějovic v době vlády Jiřího z Poděbrad, se zvláštním důrazem na jejich vztah se Zelenohorskou jednotou, která představovala významnou opoziční sílu vůči králi. Analyzuje politické a vojenské výzvy, jimž město čelilo, a zkoumá jeho strategická rozhodnutí, zahrnující jak pragmatickou spolupráci s místními šlechtici, jako byl Jan z Rožmberka, tak i přímé diplomatické kontakty s králem. Příspěvek ukazuje, jak se České Budějovice pohybovaly mezi loajalitou ke králi a vyjednáváním se Zelenohorskou jednotou, čímž si upevnily své významné postavení v tehdejší komplikované politické situaci.České Budějovice under the Rule of the King George of Poděbrady: Between Loyalty and Conflict with the Union of Green MountainThe study focuses on the position of České Budějovice during the reign of the King George of Poděbrady, with particular emphasis on their relationship with the Union of Green Mountain (Zelenohorská jednota), which represented a significant opposition force against the King. It analyses the political and military challenges the city faced and examines its strategic decisions, including pragmatic cooperation with local nobles such as Jan of Rožmberk, as well as direct diplomatic contacts with the King. The article demonstrates how České Budějovice navigated between loyalty to the King and negotiations with the Union, thereby solidifying its significant position in the complex political landscape of the time
Radim HLADÍK a kol., Digitální obrat v českých humanitních a sociálních vědách, Praha: Karolinum 2022, 412 s., ISBN 978-80-246-5393-8.
Full text link  
Arianna CIULA – Øyvind EIDE – Cristina MARRAS – Patrick SAHLE, Modelling Between Digital and Humanities, Thinking in Practice, Cambridge: Open Book Publishers 2023, 238 s. ISBN 978-1-80511-098-9.
Full text link  
COVID-19 in Ghana: Impact on Living Standards and Poverty of Low-Income Earners
Full text linkThis study analyses the impact of COVID-19 on the economically bottom-class, low-income earners in Ghana, focusing on small-scale vendors to provide evidence of how the pandemic affected their day-to-day living conditions and poverty. How did the COVID-19 pandemic’s outcomes impact the economic and personal living standards of low-income earners in Ghana? I utilised content analysis and SPSS descriptive statistics to analyse 384 small-scale vendors (traders with Ghc500-Ghc3000 capital) in four cities or towns in Ghana between August and October 2021. Data analysis provides micro-level evidence that COVID-19 has threatened people’s ordinary living standards and has worsened poverty. Specifically, I find evidence that the pandemic’s outcomes negatively aff ected the socio-economic life of small-scale vendors, limiting their access to food, water, medical care, income, and capital while increasing poverty. The study expands the literature on the socio-economic impact of infectious diseases and serves policy relevance
Thurston, Alexander. 2020. Jihadists of North Africa and the Sahel: Local Politics and Rebel Groups. Cambridge: Cambridge University Press. 349 pp. ISBN 9781108771160.
Full text linkIocchi, Alessio. 2022. Living Through Crisis by Lake Chad: Violence, Labor and Resources. London: Routledge. 224 pp. ISBN: 9781032155296
Full text linkTeaching philosophizing via a cognitive science-based model
No full textV centru současného uvažování o výuce filozofie stojí koncept filozofování / filozofického myšlení. Jeho vymezení je v souladu s tzv. kompetenčním přístupem ke vzdělávání, které akcentují i rámcové vzdělávací programy. I když nepanuje naprostá shoda na konkrétních oborových kompetencích, z diskuze vyplývá, že pro rozvoj filozofického myšlení žáků je stěžejní schopnost prezentovat a hodnotit argumenty. Přestože se mnohé přístupy rozvojem těchto schopností zabývají, jejich efektivita v praxi je velmi vázaná na didaktickou i odbornou erudici učitele. Zároveň v kontextu uvažování o filozofování v České republice naprosto chybí tematizace toho, co naše mysl dělá, když filozofujeme. Cílem tohoto textu je představit model filozofování, konkrétně TRAP Mind Theory Franka Brosowa, který může být výraznou oporou při rozvíjení filozofických kompetencí žáků jak zkušeným, tak i začínajícím pedagogům. Tento model identifikuje na základě výsledků empirického výzkumu kontemplativní procesy filozofování, a tím vyučujícímu i samotným studujícím umožňuje cíleně do práce nad konkrétními problémy promítat metakognitivní aspekt. Rozhovory se studujícími – budoucími učiteli, kteří filozofování využívají v praxi, a samotné pozorování aplikace modelu naznačují, že tento model má velký potenciál pro rozvoj filozofování.At the centre of current thinking about philosophy teaching is the concept of philosophizing/philosophical thinking. Its definition is in accord with the so-called competency-based approach to education, which is also emphasised in the Framework Educational Programmes. Despite the lack of absolute agreement on specific subject competences, the discussion shows that the ability to present and evaluate arguments is central to the development of pupilsʼ philosophical thinking. Although many approaches address the development of these competences, their effectiveness in practice is very much dependent on the didactic and professional erudition of the teacher. At the same time, in the context of thinking about philosophising in the Czech Republic, there is a complete lack of thematisation of what our minds do when we philosophize. The aim of this text is to present a model of philosophizing (TRAP Mind Theory of Frank Brosow) that can be a significant support in the development of philosophical competences of students and novice teachers. Because it identifies the contemplative processes of philosophizing based on empirical research, it allows teachers and learners themselves to purposefully project this metacognitive aspect into their work on specific problems. Interviews with prospective teachers who use philosophising in practice and observation of the application of the model itself suggest that this model has great potential for the development of philosophising
Comments on the book of Tereza Matějčková Gibt es eine Welt in Hegels Phänomenologie des Geistes? / “Is there a world in Hegelʼs Phenomenology of Spirit?”, Tübingen: Mohr Siebeck 2018
Full text linkKniha Terezy Matějčkové představuje velice zajímavé fenomenologické čtení Hegelova raného mistrovského díla. Výsledkem je návrh vzít název tohoto díla vážně – takto můžeme chápat knihu jako nejranější úvod do metod a témat filosofické fenomenologie, a to navzdory skutečnosti, že sám Husserl, jak se zdá, zde narozdíl od Heideggera neviděl přímý vztah. Zvláště oceňuji Terezino velmi hluboké chápání dialektického humoru a ironie Hegelova díla. Nicméně já chápu Fenomenologii ducha poněkud radikálněji, totiž jako nejobecnější ‚logiku‘ sebe-vědomí. Navzdory tomu, že slovo „svět“ nehraje v Hegelově textu význačnou roli, kniha ukazuje, jakým způsobem referování o sobě samém znamená referování o světě a naopak. Některé neshody pramení z pojetí Hegelova širokého užití metafor a analogií ve strukturálních analýzách osobního vztahu k sobě samému, např. v jeho rekonstrukci a kritice prastarého (vskutku platónského) výjevu boje mezi myslící duší jakožto pánem a systémem bezprostředních tělesných tužeb jakožto rabem. Nemůžeme se zbavit náchylností a tužeb, ani se nemůžeme stáhnout k čistému myšlení, jak si mysleli stoici. Jinými slovy, v Hegelově knize nejde o boj ‚o uznání‘ mezi různými jedinci, ale v posledku o odpověď na klasickou teodiceu, která říká, že svět, tak jak je, je ten nejlepší, jaký máme, protože je pouze jeden jediný.Tereza Matějčková’s book presents a highly interesting phenomenological reading of Hegel’s early masterpiece. The result is a proposal to take the title seriously – such that we can see the book as the earliest introduction into the methods and topics of philosophical phenomenology, despite the fact that Husserl himself, in contrast to Heidegger, did not seem to see the narrow relation. I especially value Tereza Matějčkováʼs very deep understanding of the dialectical humour and irony of Hegel’s writings. However, I understand the Phenomenology of Spirit in a somehow more radical way as a most general ‘logicֹ’ of self-consciousness. It shows how referring to myself is referring to the world and vice versa, despite the fact that the word ‘world’ does not play a prominent role in Hegelʼs text. Some disagreements result over Hegelʼs wide use of metaphors and analogies in his structural analysis of personal self-relations, for example in his reconstruction and critique of the age-old (in fact Platonic) image of a fight between a thinking soul as master and a system of immediate bodily desires as slave. We cannot get rid of inclinations and appetites, and we cannot retreat, as the Stoics had thought, into pure thinking. In other words, there is no fight ‘for recognition’ between different individuals in Hegelʼs book, but in the end an answer to a classical theodicy saying that the world, as it is, is the best one we have because there is only one world.
W. Russell Neuman – Evolutionary Intelligence: How Technology Will Make Us Smarter
Full text linkRecenze seznamuje s knihou Evolutionary Intelligence – How Technology Will Make Us Smarter, jejímž autorem je W. Russell Neuman. Záměrem této recenze je obeznámit čtenáře s jednotlivými kapitolami knihy a zároveň jim předložit problematiku tématu evoluční inteligence. V závěru je pak uvedeno kritické zhodnocení celé knihy.The review introduces the book Evolutionary Intelligence – How Technology Will Make Us Smarter, written by W. Russell Neuman. The intention of this review is to familiarize the reader with the chapters of the book and at the same time to introduce the topic of evolutionary intelligence. It then concludes with a critical evaluation of the book as a whole
