University of Hradec Králové Journals
Not a member yet
512 research outputs found
Sort by
Future Africa – Conference of the African Studies Association in Germany (VAD) – Bayreuth June 11-14, 2014
Get PDFUnveiling the salient issues in the protracted Jos crises, Central Nigeria
Get PDFThis paper has critically examined the causes and contexts of the protracted crises in Jos Plateau State, Nigeria since 1994. The paper traces the emergence and perpetuation of the conflict to the imposition of an exploitative and competitive colonial system sustained by mass labour migration, ethnic-politics and religious contestations. At the centre of these violent eruptions are the groups’ dynamics that the conflict has created: The Indigene versus Settler problematic as well as the Christian versus Muslims militias. The crises in Jos are resource and identity-based in a contest over the native, political and economic soul of the ancient Tin-city. The various attempts made by the State and other non-State actors at finding lasting solutions to these ensuing huge human and material loss in this circle of violence have largely been insincere as they are also politicized. The Conflict perspectives as well as the Ethnic and Resource Mobilization paradigm were adopted in an attempt to understanding the Jos crises
Hermeneutika a de(kon)strukce. Aliance, nebo protivenství?
Get PDF Článek analyzuje funkci, kterou v díle raného M. Heideggera plní myšlenka destrukce, a zkoumá na tomto základě, jak je obecně možné charakterizovat vztah mezi hermeneutikou a destrukcí, resp. vzhledem k pozdějšímu vývoji filozofie mezi hermeneutikou a dekonstrukcí. Při analýze pojmu destrukce je položen důraz na to, jak je postup destrukce použit na tradici aristotelské substancialistické ontologie a na Kantovu teorii poznání, což jsou dvě klíčová témata raného Heideggera. Při zkoumání vztahu mezi hermeneutickou a dekonstruktivní intencí filozofování se naproti tomu článek soustředí na to, jak jsou oba tyto přístupy rozvinuty u pozdějších autorů, na něž měla Heideggerova filozofie silný vliv: u J. Derridy a u H.-G. Gadamera. V závěru článku je upozorněno na to, že určité pojítko mezi hermeneutikou a dekonstrukcí lze navzdory všem rozdílům spatřovat v pojmu kritiky
Pragmatistické pojetí hodnotově podmíněného bádání
Get PDFCílem článku je ukázat přínos tradičního pragmatismu, a to s ohledem na nutnost vypracování hodnotově podmíněného bádání, jehož východiskem je praxe. V rámci jednání se ukazuje klíčová role zkušenosti, což je aspekt, který je stěžejní pro klasický empirismus, ovšem v kontextu pragmatismu je určujícím způsobem revidován. Z pragmatistického úhlu pohledu je zkušenost, stojící v základu poznání, nahlížena jakožto aktivní proces, během nějž člověk kooperuje s prostředím, které ho obklopuje, čímž neustále získává podněty pro konstituování vlastních přesvědčení, která se navzájem doplňují a podmiňují. Povaha našich přesvědčení, vzešlých z interakce s okolním prostředím, se potom vysvětluje s odkazem k tomu, co činíme a jak následně toto konání interpretujeme. Text se nejprve zaměřuje na hodnotově neutrální koncepci vědeckého bádání, již předložil M. Weber. V opozici k weberovskému projektu jsou poté rozvíjena stanoviska (neo)pragmatismu, jež oscilují kolem holistického aspektu filosofie pragmatismu, jenž vyzdvihuje vzájemné propojení vědeckých teorií a filosofických přesvědčení, usiluje tak o zrušení distinkce panující mezi faktem, teorií a hodnotou či mezi myšlením a zkušeností a ukazuje tak, jakým způsobem lze za přispění pragmatismu překlenout tradiční dichotomie, jež jsou jednak neodlučitelně spjaté s předchozí filosofickou tradicí a které jsou rovněž nadále přítomny v sociologickém paradigmatu M. Webera
Etika techniky podle Hanse Jonase
Get PDF Článek pojednává o filosofickém pozadí, charakteristických rysech a aktuálních podnětech etiky techniky židovského filosofa Hanse Jonase (1903-1993). Cílem autora je pokusit se téma představit a kriticky reflektovat v širším kontextu relevantních německých zdrojů. V první kapitole jsou představena filosofická východiska jonasovské etiky techniky, především epistemologicko-ontologický a antropologický předpoklad moderní techniky, jonasovská interpretace geneze moderní techniky a jejího vztahu k moderní koncepci vědy. Ve druhé kapitole najdeme jonasovskou analýzu technické praxe v podobě jejích pěti specifických vlastností: ambivalence účinků, nutnost použití, globální rozsah a dosah v prostoru a čase, prolomení antropocentrismu a vzbuzování metafyzických otázek. Na začátku třetí kapitoly autor velmi stručně srovnává jonasovský přístup s přístupem španělského filosofa Ortegy y Gasseta, a také s přístupem Günthera Anderse, Martina Heidegerra a Karla Jasperse, tak, aby vynikly charakteristické rysy přístupu jonasovského. Dále autor některé vybrané charakteristické rysy kriticky reflektuje a zabývá se i otázkou aplikace principu předběžné opatrnosti. Třetí kapitolu uzavírá výčet možných aktuálních podnětů jonasovské etiky techniky a formulace etických maxim, které autor navrhuje, vycházeje přitom z pěti uvedených vlastností techniky, přidávaje šestou: utopické tendence. Závěr práce shrnuje dosažené poznatky a prohlubuje autorovu reflexi ze třetí kapitoly. Článek představuje sondu do tématu, které nebylo v českém myšlenkovém prostředí dosud podrobněji zpracováno
‘Our Traditions are Modern, Our Modernities Traditional’: Chieftaincy and Democracy in Contemporary Cameroon and Botswana
Get PDFIn this paper, I have argued that, instead of being pushed aside by the modern power elites – as was widely predicted both by modernisation theorists and their critics – chieftaincy has displayed remarkable dynamics and adaptability to new socio-economic and political developments, without becoming totally transformed in the process. Chiefdoms and chiefs have become active agents in the quest by the new elites for ethnic, cultural symbols as a way of maximising opportunities at the centre of bureaucratic and state power, and at the home village where control over land and labour often require both financial and symbolic capital. Chieftaincy, in other words, remains central to ongoing efforts at developing democracy and accountability in line with the expectations of Africans as individual ‘citizens’ and also as ‘subjects’ of various cultural communities. The paper uses Cameroon and Botswana as case studies, to argue that the rigidity and prescriptiveness of modernist partial theories have left a major gap in scholarship on chiefs and chieftaincy in Africa. It stresses that studies of domesticated agency in Africa are sorely needed to capture the creative ongoing processes and to avoid overemphasising structures and essentialist perceptions on chieftaincy and the cultural communities that claim and are claimed by it. Scholarship that is impatient with the differences and diversities that empirical research highlights, runs the risk of pontification or orthodoxy. Such stunted or reductionist scholarship, like rigid notions of liberal democracy, is akin to the behaviour of a Lilliputian undertaker who would rather trim a corpse than expand his/her coffin to accommodate a man-mountain, or a carpenter whose only tool is a huge hammer and to whom every problem is a nail.