University of Hradec Králové Journals
Not a member yet
512 research outputs found
Sort by
Northrup, David. 2017. Seven Myths of Africa in World History. Indianapolis and Cambridge: Hackett Publishing Company. 162 pp. ISBN 978-1-62466-640-7 (cloth), 978-1-62466-639-1 (paper)
Get PDF"Africa On The Move: Shifting Identitites, Histories, Boundaries." 10th International Conference On African Studies "Viva Africa," In Hradec Králové, 10-11 November 2017
Get PDFExplanandum of the theory of consciousness: no consensus in sight?
No full textText kriticky hodnotí tvrzení o pojmu fenomenálního vědomí, která jsou obsažena v šesté kapitole knihy Tomáše Hříbka Jaké to je, nebo o čem to je? Mým východiskem je teze Erica Schwitzgebela, že fenomenální vědomí můžeme definovat natolik neutrálně a minimalisticky, že se na jeho existenci mohou shodnout i teoretikové vědomí z velmi rozdílných táborů. Hříbek tento názor nesdílí, snažím se ale ukázat, že na základě lichých argumentů. Značnou pozornost v textu věnuji názorům Daniela Dennetta na podstatu vědomí, především pak „iluzionismu“ jakožto teorii vědomí. Ten pokládám za teorii se značně nejasným obsahem a navrhuji, aby se o něm ve filozofii vědomí vedly soustředěné diskuze.The text critically assesses the claims about phenomenal consciousness contained in the sixth chapter of Tomáš Hříbek’s book What Is it Like, or What Is it about? My starting point is Eric Schwitzgebel’s thesis that we can define phenomenal consciousness in such a neutral and minimalistic way that it’s existence can beaccepted by theoreticians of consciousness of very different stripes. Hříbek does not share this conviction but I try to show that his reasoning is flawed. Considerable attention is devoted to Daniel Dennett’s views on the nature of consciousness, especially to “illusionism” as a theory of consciousness. I regard it as a theory with very unclear content, and suggest that philosophers of consciousness discuss its pros and cons extensively
Women’s Movement for Gender Quotas in Nigeria and Ghana
Get PDFThe third wave of the international women’s movement expressly broadened the focus of women’s activism to incorporate the clamour for more political representation of women. Within the confines of the struggle, women in Nigeria and Ghana have initiated a movement for gender quotas that will improve their inclusion in decision-making processes. However, there is a paucity of scholarly work on the patterns and precipitating factors of the movement in the context of both states. Against this background, this article draws on interview data to examine the comparative dynamics of the women’s movement for gender quotas in Nigeria and Ghana. It specifically offers explanations of why and how women channel their struggle for political emancipation in both states
A Historical Reconstruction of the Essential Characteristics of Nigeria’s Federal Budget, 1954-2000
Get PDFThis study analyses the basic features that characterised the budget and budgeting processes of the Federal Republic of Nigeria from 1954 to 2000. The characteristics are discussed around the theme of public financial accountability and transparency in governance. The study establishes that the characteristics of Nigeria’s budgetary processes during the period under review conditioned the fiscal behaviour of the country’s federal finances and contained peculiar fiscal and legal dimensions worthy of emphasis. The study relies on a method of historical chronology and exegetical analysis of all identified features contained in the forty-seven Appropriation Acts passed and enforced during 1954-2000 in identifying common fiscal characters in them and arriving at its findings and conclusions. The study found that repetitive budgeting, extra-budgetary expenditure and the circumvention of the laws on public accountability especially after independence in 1960 were the most visible negative features of the Nigerian budget during the period studied
South-South and Regional Cooperation for Peace building in West Africa
Get PDFThe paper appraises the existing framework for peace building in West Africa under the auspices of ECOWAS as the multilateral platform for south-south cooperation, with specific focus on Liberia and Sierra-Leone. The critical question for interrogation in the paper is the extent to which south-south cooperation framework (both multilateral and bilateral) has been successfully utilized in post-conflict reconstruction and development in West Africa. The paper argues that unlike in other climes, post-conflict reconstruction in West Africa usually involves multiple complex emergencies arising from the collapse of central administration (failed state phenomenon) and its attendant consequences. Under these circumstances, relative success has been recorded in multilateral regional cooperation in peace building and post-conflict reconstruction. The capacity for sustained post-conflict reconstruction through regional framework, is however weak due to political and economic constraints. A significant factor in the success story recorded in West Africa peace building project is the immense contribution of Nigeria, in strengthening ECOWAS multilateral peace-building initiatives in West Africa. The paper concludes that the West African experience has demonstrated the necessity of South-South and Triangular Cooperation as a more viable approach to peace building and post-conflict reconstruction.
Časové vědomí a Husserlova kritika Brentana
Get PDFČlánek analyzuje původní verzi Husserlovy kritiky Brentanova pojetí časového vědomí, která je obsažena v Husserlových Přednáškách k fenomenologii vnitřního časového vědomí, a Husserlovu snahu vyřešit Brentanův argument nekonečně nekonečného regresu v rukopisném textu O primární modifikaci paměti. Z Husserlovy kritiky si všímá jen dvou bodů. Za prvé kritiky Brentanova prezentismu, tj. názoru, že časové vědomí je založeno v bodu přítomnosti, v němž jsou psychické fenomény, které názor času konstituují, dány současně. Za druhé Husserlovy výtky, že Brentano nepoužívá pro výklad vědomí času schéma počitkový obsah – pojetí počitkového obsahu. Za tímto účelem rekonstruuje text Brentanovu teorii v podobě, v které ji znal Husserl, a vykládá jak Brentanovy důvody pro odmítnutí časové povahy vnitřního vnímání, tak nedořešené problémy Brentanova hlediska. Následně se pokouší dokázat, že Husserl Brentanův prezentismus podcenil a že věcné problémy, které s jeho odmítnutím souvisely, musel řešit zavedením absolutně „kvazi-prezentního“ vědomí a odmítnutím schématu obsah – pojetí pro výklad konstituce imanentních časových jednot. Oba zvolené body Husserlovy kritiky Brentana se tak v pozdějších vrstvách přednášek ukazují jako částečně neoprávněné.The article discusses the original version of Husserl’s critique of Brentano’s concept of time consciousness, which forms a part of Husserl’s Lectures on the Phenomenology of the Consciousness of Internal Time. Next, it gives an overview of Husserl’s attempt to solve Brentano’s argument from the infinitely infinite regress against the consciousness of internal time. Two points of Husserl’s critique of Brentano are analyzed. The first point concerns Husserl’s critique of Brentano’s presentism. Brentano holds that consciousness of time is contained in the time point of the present now, in which psychical phenomena constituting our time consciousness are given simultaneously. The second point concerns the lack of content – apprehension scheme in Brentano’s explanation of the time consciousness. The article reconstructs Brentano’s position in the form known to Husserl and explains Brentano’s reasons for refusing the internal consciousness of time as well as problems connected with this refusal. An analysis of Husserl’s text proves that Husserl underestimated Brentano’s presentism and that he was forced to introduce a concept of the absolute time consciousness to solve the problems connected with his refusal of Brentano’s position. Since Husserl had to eventually give up the content – apprehension scheme in his explanation of immanent time unities, his original critique of Brentano is shown to be partly unjustified.
Modus vivendi Johna Graye jako alternativní projekt liberálního myšlení: akceptace hodnotového konfliktu coby základu politična
Get PDFStudie se zabývá analýzou politické teorie modu vivendi britského politického filosofa Johna Graye, přičemž za její hlavní cíl lze považovat především určení autorovy ideologické pozice v kontextu liberálního myšlení, jakož i posouzení koherence Grayovy teorie s koncepcí liberalismu strachu. Na základě kritické reflexe převažujícího univerzalistického pojetí liberalismu článek identifikuje a analyzuje stěžejní atributy Grayova specifického uchopení liberální teorie v podobě ideálu modu vivendi, etické teorie hodnotového pluralismu, univerzálního minima a hodnoty tolerance. V návaznosti na tuto identifikaci je následně zkoumán i etický rozměr Grayovy politické teorie, jehož charakteristika umožňuje zhodnotit, do jaké míry lze autorovu teorii interpretovat v kontextu liberálního myšlení. V této souvislosti se studie rovněž snaží ukotvit Grayovu tvorbu v širším rámci alternativních projektů liberální teorie, když usiluje o prokázání principiálních paralel mezi Grayovým politickým modelem a politickým myšlením Bernarda Williamse jakožto stěžejním představitelem tzv. liberalismu strachu. Výzkum těchto paralel pak přispívá především k nastolení otázek souvisejících s možností důsledného odlišování politické a morální teorie a chápání konfliktu jakožto neodmyslitelné součásti politické reality v rámci současného liberalismu. The paper aims to analyse the political theory of modus vivendi by political philosopher John Gray and to determine the ideological standpoints of Gray\u27s theory within the context of liberal thought as well as to assess its coherence with the concept of liberalism of fear. On the basis of a critical reflection of the prevailing universalistic conception of liberalism, the study identifies and analyses essential attributes of Gray\u27s specific but controversial political theory: the ideal of modus vivendi; ethical theory of value pluralism; universal minimum and the value of toleration. Having interpreted all those main parts of the concept, the study is supposed to clarify also the ethical dimension of Gray\u27s theory which makes it possible to decide to what extent the author might be identified as a liberal thinker. In this regard, the study endeavours to embed Gray\u27s thought in a broader framework of alternative projects of liberal theory by demonstrating fundamental parallels between Gray\u27s model and political thought of Bernard Williams as the main theoretician of liberalism of fear. Investigations of those parallels thus contributes towards articulating questions concerning the possibility of consistently distinguishing between the political and the moral theory as well as perception of a conflict as an ineradicable part of political reality in the framework of contemporary liberalism
