University of Hradec Králové Journals
Not a member yet
512 research outputs found
Sort by
Metafora jako prubířský kámen teorií významu
Get PDFCílem této studie je prozkoumat postavení metafory na poli zkoumání významu a následně představit potenciál metafory, a obrazných vyjádření obecně, zastávat pozici kritéria hodnocení teorií významu. Jako výchozí bod si práce bere několik vlivných pojetí metafory, na nichž ukazuje šíři bádání o metafoře a obraznosti a zároveň různorodost možných přístupů k vysvětlení těchto jazykových fenoménů. Dále je věnována pozornost několika sporným bodům opakovaně se objevujícím v různých teoriích metafory. Na základě analýzy těchto sporných bodů jsou předloženy argumenty zpochybňující předpokládanou odlišnost mechanismů konstituování významu u obrazných a doslovných vyjádření. Následkem toho je pak vznesen návrh, zda by metafora, pro své kvalitativní a kvantitativní rysy, nemohla být chápána jako prubířský kámen teorií významu, tj. byla nástrojem k hodnocení těchto teorií, k jejich falsifikování, modifikování či přímo k jejich vytváření.The main aim of this study is to examine the role that metaphor plays in investigation of linguistic meaning and to present the potential of metaphor and figurative language in general to maintain a position of an evaluating criterion for theories of meaning. Several influential theories of metaphor are used as a starting point for this inquiry, to show how vast the field of investigation of metaphors and figurative language might be and how various approaches attempt to explain these language phenomena. I then focus on a number of problematic points repeatedly resurfacing in various theories of metaphor. My analysis of these problems issues in arguments questioning supposed difference between constituting mechanisms of literal and figurative meaning. Having this in place, I propose that, on account of its quantitative and qualitative features, metaphor could be understood as a touchstone of theories of meaning, i.e. the tool for their evaluating, refuting, modifying and even for creating new ones
Saunders, Richard and Nyamunda, Tinashe (eds.) 2016. Facets of Power: Politics, Profits and People in the Making of Zimbabwe’s Blood Diamonds. Harare and Johannesburg: Weaver Press, Wits University Press, 215 pp.
Get PDFBaldwin, Kate. 2016. The Paradox of Traditional Chiefs in Democratic Africa. New York: Cambridge University Press, xv+237 pp.
Get PDF
Road Crashes Involving Hiace Vans in Cape Verde
Get PDFBased on ethnographic research carried out on the islands of Santiago and São Vicente in the fall months of 2009, 2010, 2011, 2014 and 2015, this article analyzes the social universe of interurban collective transport in Cape Verde. Its focus is the Toyota Hiace van, employed on certain islands of the archipelago since the mid-1980s, and it approaches the multi-causality of road crashes involving these vehicles through participatory observation made while inside them, in addition to conversations and interviews with passengers, former passengers, driver-bosses and salaried van drivers, passengers, police officers and state transport employees, senior officials and so on. Thus, it studies the antagonistic experiences brought on by the use of space by motor vehicle drivers, their passengers and pedestrians themselves. The different explanations for the causes of road crashes fit into the framework of urban transformation processes at work on the island, mobility and social dimensions of all kinds: van drivers’ working conditions; pavement condition, road signage and lighting; the planning of van operation by the public administration; the driving supervision by police officers on the roads (or lack thereof), the van’s technical conditions; the symbolic status of drivers; road culture and motorized driving culture in Cape Verde, etc. In short, all these factors interrelate through the daily experience of van travel by Cape Verdeans
Two Series of Time in Logic, Natural Language, Computer Science and Artificial Intelligence
Get PDF J. M. E. McTaggart famously divided time into two time series, which he entitled A-series and B-series. Although he was proponent of neither of them, his division initiated a discussion as to which of the series is prior or real. This paper follows Clifford Williams’s claim that these series are not as distant as their proponents argue they are. It demonstrates their translatability in the case of examples from temporal logic and natural language. It argues that, if there are any deep-rooted differences between these two series, they are only metaphysical. These metaphysical differences could be overcome by focusing on logic or natural language. These two series of time are also used in computer science and in the development of Artificial Intelligence. However, no attempt at unifying them has been suggested in these fields of study.
J. M. E. McTaggart rozdělil čas na dvě časové série, A-série a B-série. Třebaže nebyl zastáncem žádné z nich, jeho rozdělení podnítilo diskuzi, která z těchto časových sérií je přednější nebo jediná skutečně reálná. Tento článek navazuje na názor Clifforda Williamse, že tyto časové série nejsou tak rozdílné, jak tvrdí jejich zastánci. V článku je demonstrována jejich přeložitelnost na příkladech z temporální logiky a přirozeného jazyka. Článek dále tvrdí, že jestliže je zde nějaký hluboce zakořeněný rozdíl mezi těmito dvěma sériemi, pak je pouze metafyzický. Tyto metafyzické rozdíly mohou být překonány, zaměříme-li se na logiku a přirozený jazyk. Tyto dvě časové série jsou také použity v informatice a rozvoji umělé inteligence, třebaže v těchto oborech dosud nebyly navrženy žádné pokusy o jejich propojení
Evoluční etika Franse de Waala a její filozofické reflexe
Get PDFČlánek představuje teorii původu lidské morálky od Franse de Waala a zhodnocuje přínos filozofických komentářů od Christine M. Korsgaardové a Mary Midgleyové z hlediska oboru evoluční etiky. Základní struktura de Waalova přístupu je v souladu se sentimentalistickou teorií morálky, která určuje soucítění jako bazální morální cit. V interpretaci vlivné neodarwinistické genocentrické školy dále hraje zásadní roli altruismus. Stoupenci tohoto směru (R. Dawkins, G. C. Williams) nicméně obhajují rozdělení krutého světa přírody a etického světa lidské kultury; distinkce byla Fransem de Waalem nazvána „teorií pozlátka“, neboť vyvolává obraz tenké vrstvy morálky nanesené na sobecké jádro lidské biologické přirozenosti. C. M. Korsgaardová využívá kantovskou etiku, aby ukázala, že zvířata nemohou být počítána za morální, neboť postrádají schopnost normativní autonomie. M. Midgleyová oponuje jak neodarwinistickému, tak kantovskému rozvrhu etiky a ukazuje, že soucítění patří k přirozenosti společensky žijících druhů a že reflektivní uvažování se vztahuje pouze k nejvyššímu patru evoluce morálky. Pozice M. Midgleyové je pro evoluční zkoumání morálky přínosnější než postup C. M. Korsgaardové. This article introduces Frans de Waal’s theory of the origins of human morality and evaluates the merits of the philosophical commentaries of Christine M. Korsgaard and Mary Midgley, and their application to the discipline of evolutionary ethics. The fundamental structure of de Wall’s approach is congruent with the sentimentalist theory of morality which determines sympathy as the most vital moral sentiment. A crucial role is also assigned to altruism in the view of morality in the influential genocentric neo-Darwinian school. However, proponents of this school (R. Dawkins, G. C. Williams) advocate the separation of the cruel world of nature and the ethical world of humane culture; this is dubbed “Veneer Theory” by F. de Waal, since it invokes an image of a thin layer of morality applied to a selfish core of biological human nature. C. M. Korsgaard applies Kantian ethics to argue that animals cannot count as moral because they are not capable of normative self-government. M. Midgley opposes both neo-Darwinism and the Kantian tradition in ethics in arguing that sympathy is a part of any social species’ nature, and that reflective reasoning refers only to the highest peak of moral evolution. It is argued that the position of M. Midgley is ultimately a more fruitful approach to the evolutionary examination of ethics than that proposed by C. M. Korsgaard
