OJS Karolinum (Charles University)
Not a member yet
3648 research outputs found
Sort by
School outside the door: How (and why) to teach science outdoors - experiences of Czech primary school teachers
Full text linkVenkovní výuka (VV) je v posledních letech stále častěji zařazována do výuky jakožto silná výuková strategie. V aktuálních vzdělávacích dokumentech je navíc uváděna jako podmínka pro jejich realizaci – v podobě propojování formálního vzdělávání s neformálním. Výzkumných šetření mapujících skutečnou podobu VV na školách je ale v ČR málo, proto v roce 2023 proběhlo na toto téma dotazníkové šetření. Bylo získáno 261 dotazníků od učitelů přírodopisu z českých základních škol a výsledky šetření byly detailně vyhodnoceny. Otázky byly zaměřené na četnost a formy realizace VV, na její úskalí a pozitiva a na další informace týkající se VV. Naprostá většina respondentů (94 %) odpověděla, že VV realizuje. Nejčastější formou realizace VV je podle nich vycházka (36 %) a více jak polovina respondentů (60 %) odpověděla, že v rámci této formy výuky spolupracuje s jinými organizacemi. Řada z nich (65 %), i přes jasně identifikované problémy VV (počasí, nedostatek času, atd.), avizovala, že je potřeba výuku venku posílit a věnovat jí mnohem více času. V rámci výzkumného šetření byly také testovány dvě hypotézy týkající se vlivu lokality školy a spolupráce s jinými organizacemi na četnost realizace VV. První z nich byla statisticky potvrzena, naopak druhá ne.Outdoor education (OE) has often been included as a powerful teaching strategy in recent years during science education. Moreover, it is mentioned in current educational documents as a prerequisite for their implementation - in the form of linking formal education with non-formal education. However, few research surveys are mapping the actual form of OE in schools in the Czech Republic, which is why a questionnaire survey was conducted in 2023. 261 questionnaires were obtained from primary school teachers in several regions in the Czech Republic. The questions focused on the frequency and forms of OE, its limits and positives, and others. Most of the respondents (94%) answered that they realize OE. The most frequent form of OE was a short field trip (36%) and more than half of the respondents (60%) said they cooperate with other organizations. Despite the identified problems of OE (weather, lack of time, etc.), most announced (65 %) that OE needs to be strengthened and given much more time. The survey also tested two hypotheses concerning the influence of school location and cooperation with other organizations on the frequency of OE implementation. The first one was statistically confirmed, but the second one not
Cognitive, Metacognitive, and Personality Manifestations of Gifted Pupils in Solving Word Problems
Full text linkThis study focuses on the cognitive, metacognitive and personality manifestations of gifted first graders during word problem solving. A series of meetings with a group of gifted pupils aged 6–7 years (n = 6) were arranged, during which the pupils solved and commented on the solved word problems in a group discussion setting. The problems were selected and pre-tested to ensure clarity and appropriate difficulty. At the same time, they were selected with the aim of containing complicating elements, such as irrelevant information or unknown contexts. The methodology combined problem-solving interviews, group discussions and semi-structured group interviews. In terms of cognitive skills, pupils showed good memory and abstract reasoning skills. Pupils also demonstrated early metacognitive awareness and the ability to use advanced mathematical apparatus. Personality manifestations such as mindset and self efficacy were also observed. Manifestations of fixed and growth mindset and positive and negative self-efficacy were found. The findings suggest that word problems, when used in a structured and reflective environment, can serve as an effective tool for identifying and understanding the thought processes of gifted learners.This study focuses on the cognitive, metacognitive and personality manifestations of gifted first graders during word problem solving. A series of meetings with a group of gifted pupils aged 6–7 years (n = 6) were arranged, during which the pupils solved and commented on the solved word problems in a group discussion setting. The problems were selected and pre-tested to ensure clarity and appropriate difficulty. At the same time, they were selected with the aim of containing complicating elements, such as irrelevant information or unknown contexts. The methodology combined problem-solving interviews, group discussions and semi-structured group interviews. In terms of cognitive skills, pupils showed good memory and abstract reasoning skills. Pupils also demonstrated early metacognitive awareness and the ability to use advanced mathematical apparatus. Personality manifestations such as mindset and self efficacy were also observed. Manifestations of fixed and growth mindset and positive and negative self-efficacy were found. The findings suggest that word problems, when used in a structured and reflective environment, can serve as an effective tool for identifying and understanding the thought processes of gifted learners
What “Makes Schooling”: Democratization doesn’t mean deinstitutionalization
Full text linkNedávná pandemie Covid-19 oživila a zároveň prověřila ideologii unschoolingu neboli deinstitucionalizace školy. Je jasně vidět, že oslabení role školy mělo za následek prohloubení nerovností ve vzdělávání. Zdá se, že škodí zejména žákům ze znevýhodněného prostředí, zatímco rodiny, které jsou se světem školy obeznámeny lépe, se ukázaly jako nejschopnější podporovat své děti. Tato zjištění by nás měla přimět k tomu, abychom se znovu zamysleli nad specifičností školy jako instituce a její „formy“ či „gramatiky“. Znovu bychom proto měli zvážit antropologické a strukturální vazby mezi školou, gramotnostmi a podobou specificky školní učební „práce“ a typem znalostí, které ji činí nezbytnou. V této souvislosti musíme zvážit riziko záměny na jedné straně zásadní demokratizace našich vzdělávacích systémů a kritiky jejich nerovných a byrokratických způsobů fungování vedoucí na straně druhé k jejich deinstitucionalizaci, ať už viditelné, nebo skryté.The recent Covid-19 pandemic has both revived and tested the ideologies of unschooling, or the deinstitutionalization of school. It is clear to see that the weakening of the role of schooling has had the effect of increasing educational inequalities and appears to be particularly damaging to students from disadvantaged backgrounds, while families most familiar with the school world have been found to be most able to support their children. These observations should prompt us to rethink the specificity of school as an institution and as a particular form or grammar and to reconsider the anthropological and structural links between school, literacy and study work, the type of knowledge that makes it necessary, and the risk of confusing, on the one hand, the essential democratization of our educational systems and the criticism of their unequal and bureaucratic modes of operation and, on the other, their deinstitutionalization, whether visible or hidden
O konceptuálním porozumění v matematice
No full textPříspěvek vymezuje různé úrovně konceptuálního porozumění žáků v matematice (znalosti klasifikací, znalosti struktur a znalosti principů) a rozpracovává je pro oblast geometrie, konkrétně pro eukleidovské geometrické konstrukce. Pro tento účel představujeme nový design učebních úloh, který vede žáky ke „čtení“ již hotových konstrukcí. Na konkrétní úloze vhodné pro výuku geometrie na druhém stupni základní školy představujeme typické projevy různých úrovní konceptuálního porozumění a podáváme náměty učitelům matematiky, jak je možné míru konceptuálního porozumění žáků zjišťovat a jak ho dále rozvíjet
Kathy STUART, Suicide by proxy in early modern Germany: crime, sin and salvation, Cham 2023, Palgrave Macmillan, 466 s., ISBN 978-3-031-25243-3
Full text linkRecenzeBook revie
Teacher Strategies in Preventing Academic Underachievement in Czech Language at the Primary Level
No full textV našem článku představíme dílčí výsledky z longitudinální studie zaměřené na prevenci školní neúspěšnosti u žáků prvního stupně základní školy. Prezentovaná zjištění vycházejí ze širšího výzkumu Učitelské porozumění příčinám školní neúspěšnosti a efektivita pedagogických intervencí (2020–2023) realizovaného na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V textu se soustředíme na analýzu výsledků získaných ze dvou testů z českého jazyka, které byly zadány stejné skupině žáků (N = 627) ve druhém a třetím ročníku několika základních škol. Tyto testy obsahovaly různé úkoly pokrývající široké spektrum jazykových dovedností žáků. Primárně se v článku věnujeme žákovským řešením úloh didaktických testů z českého jazyka ve vztahu k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami (dále jen SVP). V závěru článku pak prezentujeme možné efektivní přístupy a učitelské strategie, jak předcházet školní neúspěšnosti (nejen) žáků se SVP, a to s oporou v teoreticko-praktickém zázemí jak lingvodidaktického, tak psychodidaktického výzkumu.In this article, we present partial results from a longitudinal study focusing on the prevention of academic underachievement among pupils at the primary level of basic education. The reported findings stem from the broader research project Teachers’ Understanding of the Causes of Academic Underachievement and the Effectiveness of Pedagogical Interventions (2020–2023), conducted at the Faculty of Education, Charles University in Prague. This paper focuses on the analysis of results obtained from two Czech language tests administered to the same group of pupils (N = 627) in the second and third grades of several elementary schools. These tests comprised various tasks covering a broad spectrum of pupils’ linguistic skills. Primarily, the article examines pupils’ solutions to didactic test tasks in Czech language in relation to pupils with special educational needs (SEN). In the conclusion, we present potential effective approaches and teacher strategies for preventing academic underachievement (not only) among pupils with SEN, grounded in both theoretical and practical frameworks from linguistic didactics and psychodidactic research
Do various groups involved in physics education appreciate the same aspects of physics demonstrations? A methodological approach
Full text linkThis paper presents a novel methodological approach to examining how different groups involved in upper secondary physics education perceive lecture demonstrations. The research utilizes a video-based, mixed-methods design that integrates high-inference rating scales and open-ended qualitative questions. This captures both holistic and analytical evaluations of demonstration quality. The paper focuses on the psychometric properties of the quantitative instrument and the alignment of ratings across four groups: secondary school students, in-service teachers, pre-service physics teachers, and teacher trainers. Initial findings suggest minimal statistically significant differences in how these groups evaluate physics demonstrations, indicating a potential universality in their perceptions. The methodological approach described in this paper offers a framework for assessing experiment focused lecture demonstrations. By providing insights into perceptions of teaching practices during demonstrations, this paper contributes to improving the design and delivery of physics demonstrations that engage diverse audiences and foster conceptual understanding
