OJS Karolinum (Charles University)
Not a member yet
3648 research outputs found
Sort by
Výstava "Archeologický institut N. P. Kondakova v Praze (1931-1952)" ve Slovanské knihovně, Klementinum: 2. prosince 1999 - 15. ledna 2000
Velká emigrační vlna po roce 1917 přinesla do hostitelských zemí i velkou část ruské inteligence. Ta se snažila i v emigraci pokračovat ve své odborné činnosti, a to jak na bázi individuální, tak i spolkové
Jiří Hanuš: Pozvání ke studiu církevních dějin.: Brno, CDK 1999, 160 s.
A review of the book by Jiří Hanuš
Výzkum etnické intolerance mezi žáky základních škol
Institut základů vzdělanosti Univerzity Karlovy v Praze provedl v květnu a červnu roku 1998 rozsáhlé etnologické šetření postojů žáků základních škol k etnickým skupinám a národnostním menšinám, které žijí na území České republiky. Výsledky tohoto šetření, uskutečněného z podnětu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR ve 47 lokalitách Čech, Moravy a Slezska, byly následně v průběhu listopadu 1998 až března 1999 ověřovány dílčími hloubkovými výzkumnými sondami na dvou pražských školách
Kultura jako ekonomický faktor: 6. Ekonomické fórum evropských regionů, Výmar, 3.-4. května 1999
Kultuře jako ekonomickému faktoru bylo věnováno 6. Ekonomické fórum evropských regionů, které se konalo ve dnech 3. - 4. května 1999 v SNR, ve městě Výmaru ležícím v regionu Thuringia
Hrdličkovo muzeum člověka UK - historie a současnost : Hrdličkovo muzeum člověka UK
Hrdličkovo muzeum člověka UK nese jméno po svém zakladateli, Dr. Aleši Hrdličkovi (1869-1943), významném americkém antropologovi českého původu
Město a jeho hradby
Město, natěsnané sídliště tisíců lidí na úzkostlivě využitém prostoru, dělaly a dělají jeho hradby: proto se obyvatelé pražských sídlišť tak rádi o víkendu vydávají „do města" a proto má z amerických měst skutečně městský charakter jen newyorský Manhattan, ze všech stran omezený vodou. Evropská sídliště na periferii historických měst stejně jako ostatní americká města jsou právě jen obrovskými „sídlišti", která se bez břehů rozlévají do krajiny, jež jim městský charakter nemůže dát. Snad jen na tom nejužším „downtownu", kde se každá čtvereční stopa vyvažuje ne zlatem, ale šeky, lze cítit aspoň něco z té neodolatelné soustřeďující síly, která evropská města formovala v dobách, kdy se venku za hradbami nedalo (bezpečně) žít
Czech non-Catholics in the Romanian Banat and Bulgaria: Part I
The issue of Czech emigration to the present-day Romanian Banat and a secondary emigration of a part of Banat Czechs into Bulgaria was comprehensively studied by the Czech, especially post-war, etbnography. However, the research largely omitted a major ethno-differentiating and ethno-preserving factor of this enclave, namely its religious anchoring. The presented study is trying not only to fill the gap, but also to show the vital importance of religious feelings for the life of Banat and Bulgarian Czechs. So far, Banat Czechs have only been studied as a whole, as participants in emigratlon (most scholars agree on their economíc and social motivation) in the early 1820s when they reportedly left for work to Banat as timber men. However, this concept is evidently wrong as it only refers to the Catholic part (majority) of settlers, originating from southwest Bohemia. The non-Catholic part of the Banat Czechs, the founders and later inhabitants of the village of Svatá Helena (Sfinta Elena), originating from the centre of east Bohemia, arrived in Banat sooner and for a different reason. It was their religious exclusivity. They were descendants of the "east Bohemian tolerance sectarianism," a popular religious movement whích arose after the Tolerance Decree was issued in 1 781. It can be described especially with a stress on ascetic religious practice and negative self-definition toward the Catholic as well as both recognised Protestant churches. As a "third party," not recognised by the state, a part of the tolerance sectarians were sent to Banat and Transylvania in the 1780s and later, in the 1820s, they were joined by other co-religionists from Bohemia. It was them who founded Svatá Helena, the first Czech settlement in Banat. Only some years later Czech Catholics, too, started to move to Banat, founded further settlements and also moved to Svatá Helena in the 1840s. However, the non-Catholic part of Svatá Helena maintained its sectarian character; strict separation of the Catholic and non-Catholic parts of the village is typical of the village during the whole of its existence. However, the originally ascetic nature of the non-Catholic community gradually lost its grip on some inhabitants. This development provoked a controversial reaction by most of the community, which was strengthened by the arrival of preachers of the free reformed church in the 1880s and 1890s. Further religious development of Svatá Helena will be the subject of Part II of the presented study. 
Projekt globální výchova - výchova k toleranci
Z psychologického hlediska je možno říci, že kultura, do níž jsme se narodili, je základním rámcem vývoje naší osobnosti. V kulturním prostředí získáváme (kromě jiného) základní hodnoty, které nám pak slouží jako referenční rámec pro posuzování jiných kultur a jejich hodnot. Každá kultura má soustavu hodnot, která tvoří její specifičnost a dovoluje jedincům, aby se identifikovali jako skupina sdílející podobné cíle a podobné vidění světa. Když se příslušníci různých kultur dostanou do kontaktu, dochází ke konfliktu mezi jejich hodnotami, protože jsou v mnoha případech opačné nebo nesourodé, i když jiné mohou být podobné nebo dokonce identické