OJS Karolinum (Charles University)
Not a member yet
3648 research outputs found
Sort by
The impact of generative ai on elementary and high school students\u27 expression in creative writing
No full textGenerativní umělá inteligence (AI), jako je ChatGPT, se rychle stává běžným nástrojem při tvůrčím psaní i ve školním prostředí. Přesto zatím víme jen málo o tom, jak AI ovlivňuje kreativitu žáků a jejich vztah k vlastnímu autorství. Tato studie zkoumá, jak žáci základních a středních škol (N = 449, věk 13-19 let) využívali generativní AI během workshopů zaměřených na tvůrčí psaní. Výsledky ukazují, že většina žáků kombinovala vlastní psaní s podporou AI: pouze 3,8 % spoléhalo výhradně na generovaný obsah, zatímco 68,4 % zvolilo vyvážený přístup. Nejvyšší míru zapojení AI vykazovali žáci pracující ve skupinách. Kvalitativní analýza odhalila, že žáci oceňovali zejména inspiraci, strukturaci textu a možnost konzultace, kterou jim AI poskytuje. Současně se ale objevovala nejistota ohledně autorství a někdy i tendence přenechat tvůrčí úsilí samotné AI. Studie zdůrazňuje význam metakognitivní podpory jak z pohledu přínosů i rizika využívání AI při tvůrčím psaní. V diskuzi také navrhujeme pedagogické strategie, které žákům pomohou vnímat AI jako nástroj, nikoliv náhradu jejich vlastní kreativity.Generative artificial intelligence (AI), such as ChatGPT, is rapidly becoming a common tool in creative writing and educational settings. However, we still know relatively little about how AI influences students\u27 creativity and their sense of authorship. This study explores how primary and secondary school students (N = 449, aged 13–19) engaged with generative AI during creative writing workshops. The findings show that most students combined their own writing with AI support: only 3.8% relied entirely on generated content, while 68.4% adopted a balanced approach. The highest level of AI engagement was observed among students working in groups. Qualitative analysis revealed that students particularly appreciated the inspiration, text structuring, and consultation possibilities offered by AI. At the same time, uncertainty regarding authorship and a tendency to outsource creative effort to AI were also noted. The study highlights the importance of metacognitive support in both maximizing the benefits and mitigating the risks of using AI in creative writing. In the discussion, we propose pedagogical strategies that can help students view AI as a tool rather than a replacement for their own creativity
Across Literacies and Educational Domains
No full textDruhé číslo devátého ročníku časopisu Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání je tematicky zaměřeno na problematiku napříč gramotnostmi a vzdělávacími oblastmi. Představuje soubor studií, které reflektují rozmanité přístupy k rozvoji gramotností v současné pedagogické teorii i praxi, a to jak z hlediska prevence školní neúspěšnosti, tak podpory klíčových dovedností nezbytných pro úspěšné vzdělávání. Číslo zahrnuje výzkumné studie věnované podpoře jazykových dovedností žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na 1. stupni základní školy, využití digitálních aplikací ve výuce hudební výchovy, vlivu generativní umělé inteligence na kreativitu žáků při tvůrčím psaní či možnostem rozvoje sociální gramotnosti prostřednictvím biblioterapie u dětí předškolního a mladšího školního věku. Pozornost je rovněž věnována prevenci rizik spojených s digitálním prostředím, otázkám digitální gramotnosti a wellbeingu, problematice inkluzivního vzdělávání studentů se zrakovým postižením na vysoké škole a vztahu mezi rozvojem slovní zásoby a porozuměním složitějším úlohám v raném vzdělávání. Číslo tak nabízí široké spektrum teoretických, výzkumných i metodických textů, které ukazují šíři pojetí gramotností a jejich specifika v různých vzdělávacích oblastech, a přináší inspiraci i praktické podněty pro pedagogy napříč stupni vzdělávání.The second issue of Volume 9 of the journal Literacy, Pre-literacy and Education is thematically focused on literacies across educational domains. It presents a collection of studies reflecting diverse approaches to the development of literacies in contemporary educational theory and practice, addressing both the prevention of school failure and the support of key skills essential for successful learning. The issue includes research studies devoted to the support of language skills in pupils with special educational needs at the primary level of compulsory schooling, the use of digital applications in music education, the impact of generative artificial intelligence on pupils’ creativity in creative writing, and possibilities for fostering social literacy through bibliotherapy in preschool and early primary education. Attention is also paid to the prevention of risks associated with digital environments, issues of digital literacy and wellbeing, inclusive education for university students with visual impairments, and the relationship between vocabulary development and the comprehension of more complex tasks in early education. Overall, this issue offers a broad range of theoretical, empirical, and methodological contributions that demonstrate the breadth of contemporary conceptualisations of literacies and their specific manifestations across different educational domains, while providing inspiration and practical insights for educators across educational levels
Academic Self-Efficacy in Students with Psychological Difficulties and Chronic Illnesses
No full textThis article examines the issue of academic self-efficacy among university students with psychological difficulties and chronic illnesses. It draws on the experiences of academic counselling services at the Faculty of Education, Charles University, and the Palestra College of Physical Education and Sport. The focus is on the impact of these health limitations on academic performance, absenteeism, and the risk of premature study termination. Additionally, it proposes interventions such as modifications to study conditions, mindfulness techniques, cognitive-behavioural therapy (CBT), and programs aimed at empowerment, which can help students overcome barriers, strengthen their self-confidence, and achieve academic success. The article emphasizes the importance of supporting academic self-efficacy as a key factor in managing academic demands and improving treatment adherence.This article examines the issue of academic self-efficacy among university students with psychological difficulties and chronic illnesses. It draws on the experiences of academic counselling services at the Faculty of Education, Charles University, and the Palestra College of Physical Education and Sport. The focus is on the impact of these health limitations on academic performance, absenteeism, and the risk of premature study termination. Additionally, it proposes interventions such as modifications to study conditions, mindfulness techniques, cognitive-behavioural therapy (CBT), and programs aimed at empowerment, which can help students overcome barriers, strengthen their self-confidence, and achieve academic success. The article emphasizes the importance of supporting academic self-efficacy as a key factor in managing academic demands and improving treatment adherence
University counselling – history, current situation and future challenges: University counselling from the counsellors’ perspective
No full textThe article focuses on the current state of university counselling services in the Czech Republic and on changes in the needs of students and academic staff as perceived by counselling professionals. The introductory section outlines the historical development and institutional establishment of counselling services, including the legislative framework and the professionalization of the field. The empirical part is based on an online questionnaire survey conducted among 22 counsellors working at four Czech universities. The results show that counselling services have become a stable and respected component of the higher education environment, with a significant increase in demand, particularly for psychological support. Predominant student-related issues include anxiety, uncertainty, overload, academic difficulties, and weakened social skills, with counsellors also reporting long-term effects of the COVID-19 pandemic. The study further highlights the expansion of counselling services toward supporting academic staff, especially in working with students experiencing difficulties. Despite these positive developments, structural barriers persist, including uneven availability of services, limited capacity and unclear expectations regarding the role of university counselling centers. The conclusion formulates recommendations aimed at strengthening systemic integration, prevention and cooperation with the academic community.The article focuses on the current state of university counselling services in the Czech Republic and on changes in the needs of students and academic staff as perceived by counselling professionals. The introductory section outlines the historical development and institutional establishment of counselling services, including the legislative framework and the professionalization of the field. The empirical part is based on an online questionnaire survey conducted among 22 counsellors working at four Czech universities. The results show that counselling services have become a stable and respected component of the higher education environment, with a significant increase in demand, particularly for psychological support. Predominant student-related issues include anxiety, uncertainty, overload, academic difficulties, and weakened social skills, with counsellors also reporting long-term effects of the COVID-19 pandemic. The study further highlights the expansion of counselling services toward supporting academic staff, especially in working with students experiencing difficulties. Despite these positive developments, structural barriers persist, including uneven availability of services, limited capacity and unclear expectations regarding the role of university counselling centers. The conclusion formulates recommendations aimed at strengthening systemic integration, prevention and cooperation with the academic community
Beyond the Classroom Walls: Metacognitive awareness in traditional and online setting
Full text linkCíl – Tato studie si klade za cíl zhodnotit a porovnat metakognitivní povědomí studentů univerzity v online prostředí a v prostředí tradičního, prezenčního učení. Zároveň zkoumá preference studentů týkající se online a prezenčního výukového režimu, aby bylo možné porovnat metakognitivní povědomí studentů podle jejich preference.
Metody – Celkem 79 studentů univerzity vyplnilo Dotazník metakognitivního povědomí, poskytující subjektivní data o jejich metakognitivním povědomí. Ve studii byl použit párový t-test k porovnání průměrných hodnot metakognitivního povědomí mezi online a prezenčním výukovým prostředím. Kromě toho hodnotili účastníci své zkušenosti s online a prezenčním výukovým režimem pomocí párového srovnání jako škálovací metody.
Výsledky – Výsledky t-testu naznačují statisticky významné rozdíly v metakognitivním povědomí mezi online a prezenčním výukovým prostředím. Konkrétně byly zjištěny významné rozdíly v deklarativní znalosti, procedurální znalosti, podmíněné znalosti, plánování, strategiích správy informací, monitorování, strategiích odstraňování chyb a hodnocení učení. Studenti prokázali vyšší úroveň metakognitivního povědomí ve všech oblastech v tradičním prezenčním výukovém prostředí. Popisná analýza párového srovnání odhalila, že online výuka byla silně preferována pro pohodlí, zatímco prezenční výuka byla preferovanou modalitou pro motivaci ke studiu a aktivnímu zapojení studentů v průběhu lekcí. Na rozdíl od výsledků t-testu ANOVA neukázala významné rozdíly v metakognitivním povědomí na základě preferencí studentů v online prostředí nebo v prostředí prezenčního učení.
Závěry – Výsledky studie poskytují cenné informace o metakognitivním povědomí studentů a jejich preferencích v obou výukových prostředích.Objective – The aim of this study is to assess and compare the metacognitive awareness of university students in online and in-person learning environments. Secondly, the study aims to explore the students’ preferences for online and in-person learning to compare themetacognitive awareness of students based on their preferences.
Methods – A total of 79 university students completed the Metacognitive Awareness Inventory, providing self-reported data on their metacognitive awareness. The study used a paired sample t-test to compare mean scores of metacognitive awareness between online and in-person classroom settings. Additionally, participants evaluated their experiences with online and in-person learning using a pairwise comparison as a scaling method.
Results – The t-test results indicate statistically significant differences in metacognitive awareness between online and in-person classroom settings. Specifically, significant differences were found in declarative knowledge, procedural knowledge, conditional knowledge, planning, information management strategies, monitoring, debugging strategies, and evaluation of learning. Students showed higher levels of metacognitive awareness across all facets in traditional in-person learning setting. Descriptive analysis of scaling pairwise comparison revealed that online learning was strongly preferred for comfort, while in-person learning was preferred modality for motivation to study and active participation. In oppose to t-test results, ANOVA did not reveal significant differences in metacognitive awareness based on students’ preferences in online nor in traditional learning settings.
Conclusions – The results provide valuable information on the metacognitive awareness and preferences of the students in two different learning environments
History of Medicine, Medicalisation and Strategies of Historical Knowledge
Full text linkTato studie se zabývá vývojem dějin lékařství od počátků až po současnost a zkoumá klíčové transformace a metodologické vlivy, utvářející toto pole. Zaměřuje se na dvě hlavní oblasti. První zahrnuje koncepty a intelektuální "obraty", ovlivňující výzkum dějin lékařství, včetně medikalizace, kulturního a lingvistického obratu, nového materialismu, obratu k emocím a obratu neurovědám, známém jako neurohistorie. Druhá oblast přináší analýzu toho, jak historické reflexe vedly k proměnám přístupů v rámci lékařství, zvláště v psychiatrii, ve smyslu průběžných debat o způsobech léčení duševních chorob. Text poukazuje na to, jak tyto změny nejen ovlivňovaly historické vědění, ale také zasahovaly do lékařské praxe a teorie. Text se také snaží prohloubit porozumění propojení historiografie, společnosti a lékařství a zároveň prezentuje nové výzvy, kterým čelí historici medicíny v rámci soudobých výzkumů.The study examines the development of the history of medicine from its beginnings to the present, exploring key transformations and methodological influences that have shaped the field. It focuses on two main areas. The first involves the concepts and intellectual "turns" that have influenced historical medical research, including medicalisation, the cultural and linguistic turn, new materialism, the turn to emotions, and the neurosciences – known as neurohistory. The second area analyses how historical reflection has led to the transformation of approaches in medicine, particularly in psychiatry, where debates on treating mental illness have emerged. The article demonstrates how these changes not only reshaped historical knowledge but also influenced medical practice and theory. It aims to deepen the understanding of the connections between history, society, and medicine, while also presenting the new challenges faced by historians of medicine in contemporary research
Methodological Basis for the Development of Modifications of the Elkonin Method
No full textV uplynulých dvou dekádách se významně prohloubily poznatky o jazykově-kognitivních prediktorech rané gramotnosti a úloze fonematického uvědomování. Ve studii popisujeme, odkud kam za toto období směřuje práce na metodě Trénink jazykových schopností dle D. B. Elkonina. Kromě původní slovenské a české metodiky (2001, 2004) vzniklo nové přepracované a doplněné vydání (2014, 2016) a modifikace pro děti se sluchovým postižením (2020) a pro třídy mateřských škol (2023). V pilotní fázi je modifikace pro děti s odlišným mateřským jazykem. Ve studii charakterizujeme tři metodologické pilíře Elkoninovy metody – čtení jako fonologická úloha, názorné modelování a učení v zóně nejbližšího vývoje – a vysvětlujeme, jak je uplatňujeme a co a jak konkrétně upravujeme při tvorbě modifikací podle specifických potřeb jednotlivých skupin dětí.The past two decades have seen a significant increase in knowledge about the linguistic-cognitive predictors of early literacy and the role of phoneme awareness. In this study, we describe where the work on D.B. Elkonin\u27s Language Ability Training method has gone over this period. In addition to the first adaptation of this method to Slovak and Czech (2001, 2004), there is a new revised and expanded edition (2014, 2016) and modifications for children with hearing impairment (2020) and for kindergarten classes (2023). A modification for children with a different mother tongue is in the pilot phase. In this study, we characterize the three methodological pillars of Elkonin\u27s method: reading as a phonological task, demonstrative modeling, and learning in the zone of proximal development, and explain how we apply them and what we specifically modify when creating modifications according to the specific needs of each group of children
Homeschooling in Czech Families : The diversity of approaches between the school-based structure and unschooling
Full text linkČlánek se zaměřuje na fenomén domácího vzdělávání v České republice a popisuje průběh, metody a výzvy, se kterými se rodiny praktikující tento způsob vzdělávání potýkají. Cílem studie je přinést hloubkový pohled na způsob organizace domácí výuky, roli rodinných příslušníků a autonomii dítěte při vzdělávání a diskutovat tuto výukovou modalitu ve vztahu k běžnému školnímu vzdělávání a jeho struktuře. Výzkum byl proveden na základě kvalitativní analýzy deníkových záznamů 20 českých rodin, které praktikují domácí vzdělávání. Záznamy byly vedeny od října 2021 do prosince 2022. Výsledky ukazují na diverzitu v přístupu k plánování výuky, využívání vzdělávacích metod a aktivit a dokladují různé modality domácího vzdělávaní, od těch „poškolněných“ (škola doma) až po ty „odškolněné“. Ukazuje se, že vnímat domácí vzdělávání v českém kontextu mimo oblast školního vzdělávání je velmi zkratkovité.The article focuses on homeschooling in the Czech Republic and describes the homeschooling process, methods, and challenges faced by parents practising this mode of education. The aim of the article is to provide an in-depth look at how parents organise homeschooling, the role of family members, and the autonomy of children in their education, and to discuss this mode of learning in relation to the school-based system and structure of learning. The research involved a qualitative analysis of the diary entries of 20 Czech families that practise homeschooling. The diaries were maintained from October 2021 to December 2022. The results of the research reveal the existence of a variety of approaches to planning the instruction of a child and the use of different learning methods and activities, and show the different models of homeschooling practised, ranging from school-based (reproducing the structure of the school in the home) at one end through to unschooling at the opposite end. The research shows that it would be simplistic to see homeschooling in the Czech context as outside the school-based system of education
Opportunities and Barriers in the Use of Information and Communication Technologies by Individuals With Specific Learning Disabilities
No full textV kontextu rostoucí digitalizace společnosti je nezbytné zajistit rovný přístup k digitálním technologiím pro všechny skupiny obyvatel, včetně osob se specifickými poruchami učení (dále jen SPU). Studie si klade za cíl lépe porozumět klíčovým aspektům digitální přístupnosti pro osoby se SPU, přičemž se soustředí na jejich osobní zkušenosti a výzvy, kterým tato cílová skupina čelí při používání digitálních technologií. Analýza se zaměřuje především na subjektivně vnímané překážky a potřeby spojené s prací s informacemi v online prostředí, využíváním mobilních aplikací a služeb a komunikací prostřednictvím informačních a komunikačních technologií (dálejen ICT). Data byla získána prostřednictvím online dotazníku a rozhovorů. Dotazníkového šetření se zúčastnili respondenti s vývojovými poruchami učení ve věku 16–65 let (N = 183); rozhovory byly vedeny formou fokusních skupin s osobami se SPU a s odborníky na digitální přístupnost a poradenství. Zjištění ukazují, že osoby s poruchami učení čelí v oblasti digitální přístupnosti zejména nedostatečné systematické podpoře při rozvoji ICT dovedností a nízkému povědomí o asistivních technologiích, což omezuje jejich schopnost efektivně využívat digitální nástroje. Další významnou bariéru představuje nízká míra uživatelské přívětivosti digitálního prostředí, která se často projevuje nepřehledným a neintuitivním designem webových stránek a digitálních služeb, jež nejsou dostatečně přizpůsobeny specifickým potřebám této cílové skupiny.In the context of increasing digitalization of society, ensuring equal access to digital technologies for all population groups, including individuals with specific learning disabilities (SLD), is essential. This study aims to provide a deeper understanding of key aspects of digital accessibility for individuals with SLD, focusing on their personal experiences and the challenges they encounter when using digital technologies. The analysis primarily addresses subjectively perceived barriers and needs related to working with information in online environments, using mobile applications and services, and communicating through information and com-munication technologies (ICT). Data were collected through an online questionnaire and focus group interviews. The questionnaire was completed by 183 respondents with developmental learning disabilities aged 16–65. The focus groups included individuals with SLD as well as experts in digital accessibility and counselling. The findings indicate that individuals with learning disabilities face significant challenges in accessing digital technologies, particularly due to a lack of systematic support in developing ICT skills and limited awareness of assistive technologies, which hinders their ability to effectively use digital tools. Another major barrier is the low level of user-friendliness in digital environments, often manifested in unclear and non-intuitive website and service design that does not sufficiently accommodate the specific needs of this target group