OJS Karolinum (Charles University)
Not a member yet
3648 research outputs found
Sort by
Revolution and the Meaning of History: An Essay on the Myth of the Revolutionary Break and the "Logic" of History in Historiographical Thought
No full textTento esej se zabývá interpretací Francouzské revoluce jako symbolického zlomu mezi "tradiční" a "moderní" společností v historiografii 19. a 20. století. Revoluce, kterou její tehdejší účastníci, ať už příznivci či odpůrci, vnímali coby "křižovatku dějin", nutila myslitele hledat odpovědi na otázku směřování, pokroku, kontinuity či diskontinuity historického "procesu". Pokusila jsem se (re)konstruovat několik klíčových interpretačních schémat, podmíněných politicko-ideologickými orientacemi. V zásadě se jednalo o čtyři linie či "vyprávění" - konzervativní, liberální, republikánské a socialistické. "Konzervativní" verze (od Burka až po Gaxottiho) odmítala revoluci jako patologický jev, vymykající se logice proudu dějin. Liberální linie revoluci víceméně přijala, ale pouze její první fázi, považovanou za revoluci svobody (1789-1792), z níž liberalismus odvozoval vlastní legitimitu; "demokratickou" fázi revoluce - revoluční teror - odmítala jako odchylku od logiky samotné (prospěšné) revoluce. Republikánská historiografie zdůrazňovala a chválila počáteční fázi první republiky (1792–1795), čímž poskytovala oporu legitimizačním základům třetí republiky. Socialistická historiografie (zejména ve 20. století) podporovala příznivé přehodnocení období jakobínské diktatury, a poskytovala tak logické spojení mezi Francouzskou revolucí a sovětskou revolucí. Závěrečná část článku je věnována Françoisovi Furetovi, jednomu z několika málo současných historiků, kteří se pokusili o odlišnou interpretaci revoluce, jdoucí napříč politickým spektrem (s poukazem na to, že v posledních letech se objevují ještě další alternativní způsoby překlenutí klasických ideologicko-politických pohledů na revoluci).This essay explores the interpretation of the French Revolution as symbolic break between "traditional" and "modern" society in 19th–20th centuries historiography. The revolution, seen as a "crossroads of history" by its participants at the time, whether supporters or opponents, forced thinkers to look for answers to the question of the direction, progress, continuity or discontinuity of the historical "process". I have tried to (re)construct several key interpretational schema that in turn were conditioned by political-ideological orientations. Basically there were four lines or "stories" – conservative, liberal, republican and socialist. The "conservative" version (from Burke to Gaxotti) rejected the revolution as a pathological phenomenon that deviated from the logic of the current of history. The liberal line more or less accepted the revolution, but only its first phase regarded as a revolution of freedom (1789–1792), from which liberalism derived its own legitimacy; it rejected the "democratic" phase of the revolution – the Terror – as a deviation from the logic of the (beneficial) revolution itself. Republican historiography emphasised and praised the initial phase of the First Republic (1792–1795), in this way providing support for the legitimising foundation of the Third Republic. Socialist historiography (especially in the 20th century) encouraged favourable re-evaluation of the period of Jacobin dictatorship and thus provided a logical link between the French Revolution and the Soviet Revolution. The final section of the article is devoted to FrançoisFuret, one of several contemporary historians who have tried to interpret the revolution in a different way that cuts right across the political spectrum (with a mention of the fact that in recent years yet more alternative ways of bridging the classic ideological-political views of the revolution have emerged)
François Furet, Minulosť jednej ilúzie. Esej o idei komunizmu v 20. storočí
No full textRecenzeBook revie
Assessment of the level of well-being and mindset in selected university students in relation to their academic performance
No full textAkademický well-being vysokoškolských studentů si v poslední době získává pozornost jako jeden z hlavních zdravotních zájmů univerzit, které samy chtějí well-being svých studentů aktivně podporovat. Vysokoškoláci hledají způsob, jak zlepšit nejen svou osobní pohodu, ale také svou studijní úspěšnost. Výzkumy potvrzují korelaci mezi well-beingem studentů a jejich akademickým výkonem. Neustále rostoucí problémy s duševním zdravím studentů, špatné studijní výsledky a zvýšená míra předčasného ukončování školní docházky vyžadují pravidelná empirická měření well-beingu studentů analyzující současný stav. Příspěvek prezentuje výsledky měření úrovně well-beingu u vybraných vysokoškolských studentů a jejich nastavení mysli ve vztahu k jejich akademické úspěšnosti. Dotazníkovým šetřením byla zjišťována úroveň akademického well-beingu u vybraných vysokoškolských studentů, životní spokojenost a hodnocení korelace mezi nastavením mysli a školní úspěšností respondentů. Při komparaci dat bylo zjištěno, že celková úroveň well-beingu u dotazovaných vysokoškolských studentů byla nadprůměrná, tedy 6,06 bodů na numerické hodnoticí škále 0-10 a nadprůměrná hodnota 6,8 bodů byla zaznamenána i u jejich spokojenosti se životem. Přesto, že respondenti reportovali vysokou psychickou pohodu s minimálními náznaky deprese, z dlouhodobého hlediska studenti uváděli, že jsou unavení a čelí vysoké míře stresu. Statisticky významná korelace mezi nastavením mysli a školní úspěšností byla naměřena pouze u studentů s hraničními výsledky (vysokou akademickou úspěšností či naopak velmi nízkou akademickou úspěšností). Jinými slovy, respondenti s výborným prospěchem vykazovali vyšší úroveň well-beingu a pozitivní nastavení mysli a studenti s nejvyšším váženým průměrem vykazovali nižší úroveň well-beingu a nastavení mysli. Závěrem lze konstatovat, že univerzitní a vysokoškolské vzdělávání by se mělo zaměřovat na obojí. Jak na akademické učení přinášející tradiční výsledky školní docházky, tak i na budování well-beingu a zdraví studentů, čímž dochází k podpoře nejen psychického zdraví studentů, ale i jejich dobrých akademických výsledků. The academic well-being of university students has recently gained attention as one of the main health interests of universities, which themselves want to actively support the well-being of their students. College students are looking for a way to improve not only their personal well-being, but also their academic success. Research confirms the correlation between students\u27 well-being and their academic performance. The ever-increasing problems with student mental health, poor academic performance and increased dropout rates require regular empirical measurements of student well-being analyzing the current state. The paper presents the results of measuring the level of well-being among selected university students and their mindset in relation to their academic success. The level of academic well-being of selected university students, life satisfaction and evaluation of the correlation between the respondents\u27 mindset and school success were determined through a questionnaire survey. When comparing the data, it was found that the overall level of well-being among the university students interviewed was above average, i.e. 6.06 points on a numerical rating scale of 0-10, and an above-average value of 6.8 points was also recorded for their satisfaction with life. Although respondents reported high psychological well-being with minimal signs of depression, in the long term, students reported being tired and facing high levels of stress. A statistically significant correlation between mindset and school success was measured only in students with borderline results (high academic success or, conversely, very low academic success). In other words, high achievers scored higher on mindset questions and low academic achievers scored lower on mindset. In conclusion, it can be stated that university and higher education should focus on both. Both for academic learning, which brings traditional schooling results, and for building well-being and health of students, thereby supporting not only the psychological health of students, but also their good academic results. 
Odešla silná a laskavá osobnost PhDr. Mirjam Moravcová, DrSc.
Get PDFKrátce před svými dvaadevadesátými narozeninami, 10. března 2023, nás navždy opustila legenda české etnologie a sociální antropologie Mirjam Moravcová. Dožít se tak vysokého věku je přitom krásné, dožít se jej v plné duševní svěžesti a s přiměřeným zvládáním tělesných neduhů je báječné, avšak smět až do konce svých dní i v akademické sféře dělat, co člověka těší, to je vpravdě úžasné. Silné osobnosti nadto blaží, řídí-li svůj život samy a mohou-li ovládat své okolí, třebaže jen nemnohým to vydrží na celý život. „Paní doktorka“, jak jsme ji všichni znali, byla právě takovou osobností a vydržela s tím až do samého konce – lepší projev naplnění, zdaru a osobního uspokojení sotva pohledat
Thomas Hylland Eriksen a Marek Jakoubek (eds): Ethnic Groups and Boundaries Today. A Legacy of Fifty Years
Get PDFA review of the book by Thomas Hylland Eriksen and Marek Jakoubek.
Origin of language and its application to hermeneutics
Get PDFCílem tohoto článku je představit dvě definice jazyka, jednu z pohledu tradičního strukturalismu a druhou v rámci neurověd. V návaznosti na tyto definice se pak článek zabývá možnými hypotézami vzniku jazyka a zdůrazňuje pojem porozumění. V oblasti neurověd věnuje článek pozornost konceptu zrcadlových neuronů a aplikuje jej na daný problém. Zdůrazněn je pojem porozumění a empatie a zrcadlové neurony jsou interpretovány s ohledem na tyto pojmy. Jakási syntéza výše uvedených témat je pak provedena s uplatněním jazyka při porozumění druhé osobě. K této problematice přispívá nejen strukturalismus, ale i hermeneutika. Na tomto místě je také zmíněno aktuální pojetí porozumění, přičemž nejdůležitější je diskursivní etika. Příspěvek je tedy multidisciplinární, na pomezí filosofie a neurovědy, ale zároveň představuje různé filosofické přístupy. Konceptuálním rámcem je pak porozumění jako etická maxima.The article aims to present two definitions of language, one from the point of view of traditional structuralism and the other within neurology. Following these definitions, the article then discusses possible hypotheses of the origin of language and emphasizes the concept of understanding. More specifically, in the field of neuroscience, the article pays attention to the concept of mirror neurons and applies it to the issue. The concept of understanding and empathy is highlighted here, and mirror neurons are interpreted with these notions. A kind of synthesis of the above-mentioned topics is then the application of language in understanding to another person. This is a problem to which not only structuralism but also hermeneutics contributes. At this point, the current concept of understanding is also mentioned, with discursive ethics being the most important. The paper is therefore multidisciplinary on the border of philosophy and neuroscience, but also presents various philosophical approaches. The link is then understanding as an ethical maxim
Paradox of Moral Education
Get PDFParadox mravní výchovy. – Když Ricoeur mluví o morální výchově, požaduje nezkreslování reálného světa, který je v našem vnímání vždy již přítomen. Je třeba odhalit zdroj našich vnitřních etických hodnot – to je jediná pravá morálka, kdy jsme schopni vzhlédnout k tomuto horizontu našich morálních odhadů, avšak tento horizont se z našeho pohledu vytrácí, kdykoli jej chceme opravit a zpřísnit. V takovém případě nám nepomůže ani důkaz, ani návyk a je třeba se také zdržet automatizace chování pomocí návyků.Paradox of Moral Education. – When Ricoeur talks about moral education, he demands nondistortion of the real world, which is always already present in our perception. It is necessary to disclose a source of our inner ethic values – this is the only true morality, when we are able to look up at this horizont of our moral estimations, however this horizont is fading from our look, everytime we want to fix it and make it rigorous. In this case, neither an evidence nor a habit can help us and it is also necessary to forbear from an automatization of behavior by means of habits
Kultur-ethnologisch betrachtet
Get PDFKulturně-etnologické uvažování. – Vycházeje z tradičního pojetí kultury – překonaného v etnologickém diskurzu, avšak stále ještě platného v běžném chápání – článek prezentuje některé nové přístupy etnologie. Kultura, stejně tak sociální jako individuální fenomén, je nahlížena jako heterogenní, variabilní a flexibilní. Je to konstrukce, která je uskutečňována skrze řeč, a přece nelze mezi kulturu a řeč klást rovnítko. Neboť kultura není předávána pouze řečí, nýbrž také nonverbálními způsoby. A tyto nonverbální prvky, právě tak jako implicitní vědění (knowing), lze řečí těžko vyjádřit. Kultura národa, který je v sobě etnicky různorodý, ale také zahrnuje jiné linie odlišnosti jako například rod, vrstva, se zakryla mísením rozdílných historických vlivů, ale je prezentována – především politickou motivací – jako kultura jednotně a zřetelně ohraničená.Kultur-ethnologisch betrachtet. – Ausgehend vom traditionellen Kulturbegriff, der im ethnologischen Diskurs überholt ist, aber im allgemeinen Verständnis immer noch Gültigkeit hat, werden in dem Artikel einige neue Ansätze der Ethnologie vorgestellt. Kultur, sowohl ein soziales als auch ein individuelles Phänomen, wird als heterogen, variabel und flexibel angesehen. Sie ist eine Konstruktion, die durch die Sprache vermittelt wird, und dennoch können Kultur und Sprache nicht gleichgesetzt werden. Denn Kultur wird nicht nur durch Sprache vermittelt, sondern auch auf nonverbale Weise. Und diese nonverbalen Elemente lassen sich ebenso wie das implizite Wissen (knowing) nur schwer durch Sprache ausdrücken. Die Kultur einer Nation, die ethnisch vielfältig ist, aber auch andere Differenzlinien wie Clan, Klasse umfasst, ist durch die Vermischung verschiedener historischer Einflüsse verwischt worden, wird aber – vor allem aus politischer Motivation – als eine einheitlich und klar abgegrenzte Kultur dargestellt
Free Will: its Structure and Limits
Get PDFSvobodná vůle: její struktura a limity. – Slovo vůle, v běžném jazyce spojované se slovem svobodná, hraje rozhodující úlohu v moderní kultuře. Podle autora si můžeme dovolit naznačit, že reprezentuje samotné jádro současné spirituality, která nahradila hodnoty původních náboženství.Free Will: its Structure and Limits. – The word will, in common parlance associated with the word free, plays a crucial role in modern culture. According to the author, we can venture to suggest that it represents the very core of contemporary spirituality, which has replaced the values of the original religions
Multiculturality in Europe – about Home, about Sudetenland
Get PDFMultikulturalita v Evropě – o domově, o Sudetech. – Multikulturalita je jinakost jako odpověď. Tuto jinakost lze vnímat jako hojnost skrytých otázek a výzev, nebo jako stav ohrožení vyvolaný něčím neznámým a cizím. Naše každodennost marginalizuje hloubku rozprostřenou v bytí. Povrchní jevy se zdají být důležitější a zásadnější než dotek hodnotného pochopení celku v pohledu jinakosti.Multiculturality in Europe – about Home, about Sudetenland. – Multiculturality is differentiality as a response. This differentiality can be perceived as an abundance of concealed questions and challenges or as a state of threat evoked by yet unknown and strange. Our dailiness marginalizes the depth effused in being, fugitive phenomena seems to be more important and fundamental then the touch of worthy understanding of entirety in eyes of differentiality