OJS Karolinum (Charles University)
Not a member yet
3648 research outputs found
Sort by
Žák s dyslexií a jeho potíže s násobením přirozených čísel
No full textCílem článku je představit na vybrané případové studii potíže, se kterými se mohou žáci 1. stupně se specifickými poruchami učení potýkat v matematice, a poukázat na to, jak může být pro ně náročné zvládnout operaci násobení přirozených čísel v oboru malé násobilky. Jedná se o problematiku z oblasti didaktiky matematiky a v článku ji níže uvádíme do souvislosti se specifickými poruchami učení. Vybraná případová studie ilustrující tuto problematiku by se mohla stát inspirativní a užitečnou pro učitele 1. stupně ZŠ a konzultanty v oblasti vzdělávání
Evaluation of Epistemic Beliefs Self-Report Questionnaires in the Czech Middle School History Classroom
Get PDFVýzkum v oblasti epistemických přesvědčení v rámci vyučovacích předmětů vycházejících ze sociálních disciplín nabývá v České republice na významu. Současná literatura dokládá vazbu mezi epistemickými přesvědčeními a rozmanitými aspekty učení zahrnujícími akademickou výkonnost a porozumění čtenému. Předkládaná studie je zaměřena na zjišťování epistemických přesvědčení žáků 2. stupně ZŠ v doméně historie. V úvodu je čtenář seznámen s výzkumem v této oblasti od počátku 50. let 20. století s akcentem na modely epistemických přesvědčení a způsoby měření. Cílem empirické části práce bylo zjistit vlastnosti čtyř adaptovaných sebeposuzovacích dotazníků zaměřených na epistemická přesvědčení žáků druhého stupně v doméně historie. V prvním kroku byly vybrané sebeposuzovací dotazníky přeloženy způsobem doporučovaným při kroskulturních výzkumech s následnou dvoukolovou realizací kognitivních interview. Hlavní studie proběhla v květnu a červnu roku 2021 na vzorku N = 303 žáků sedmých, osmých a devátých tříd. Konfirmační faktorová analýza následovaná korelační analýzou demonstrovaly rozmanité stupně podpory pro vybrané dimenze sebeposuzovacího dotazníku EOCQ, pro škálu zaměřenou na ocenění procesu integrace a pro škálu zaměřenou na ocenění významu metodologických procedur při generování historické znalosti. Porozumění čtenému pozitivně korelovalo s epistemickými dimenzemi zaměřenými na ocenění odůvodňování znalosti na základě více zdrojů, na ocenění procesu integrace a významu metodologických procedur. Hodnocení z předmětů dějepis a český jazyk a literatura neprokázalo konzistentní vazby s dimenzemi epistemických přesvědčení. V závěru jsou navrhována praktická a metodologická doporučení při užití sebeposuzovacích dotazníků v kontextu běžné třídní praxe.Epistemic beliefs are gaining increasing importance in social science education in Czechia. Recent literature has demonstrated findings linking epistemic beliefs with various academic skills, including achievement and reading comprehension. The present study aims to explore the epistemic beliefs of adolescents specific to the domain of history. The study reviews research literature on ontological changes in students’ epistemic beliefs and their reasoning within the domain of history since the 1950s, with a particular focus on various models and measurement. The empirical part of the study investigates adapted self-report questionnaires on the epistemic beliefs of adolescents in Czech history classes in the upper grades of middle school. In the first step, the selected questionnaires were back-translated and refined by iterative sets of cognitive interviews. The finalised sets of items were administered in seventh-, eighth-, and ninth-grade classes (N = 303) in May and June 2021. The confirmatory factor analysis and follow-up correlational analysis demonstrated various degrees of support for the dimensions of the Epistemic and Ontological Cognition Questionnaire, for the dimension of Value of Integration Information, and for the dimension of Historical Methodology in Generating Historical Knowledge. Reading comprehension correlated positively with epistemic belief dimensions related to epistemic criteria of justification by multiple sources, the value of integration information, and historical methodology. Academic achievement in the form of the end-of-grade marks obtained in the subjects of history and Czech language did not show a consistent relationship with the epistemic beliefs. The potential practical and research uses of the self-report questionnaires that were investigated in regular classroom instructions are discussed.
The presented study aimed to explore the domain of history that witnessed ontological changes in students’ reasoning since the 50’s (Committee on the Study of History, 1969), that gave rise to more systematic empirical studies on epistemology about history knowledge. In the 21st century, Maggioni and her colleagues (2004, 2009) constructed their self-reported questionnaire on epistemic stances on history knowledge. Ever since, following researchers further modified, advanced, and developed new measurement tools to identify student epistemic beliefs in history. Ontological theories (Kuhn et al., 2000) posited the epistemic development in college population, however, the new evidence demonstrated rudiments of epistemic reasoning in even younger population and presented its nonlinear growth (VanSledright & Reddy, 2014) contingent upon the characteristics of the learning domains (ill-structured x well-structured; Frederiksen, 1984). Since history can be viewed as an ill-structured domain, there is more room for learners to express and exchange their higher levels of epistemic beliefs compared to domains that belong among hard sciences (Barzilai & Weinstock, 2015; Kuhn & Weinstock, 2002). Therefore, history classrooms present an excellent opportunity for investigating epistemological stances of students in lower secondary education.
The current study investigated the potential of epistemic beliefs measurement among the Czech history classrooms. The researchers selected assessment self-report questionnaires in the sample of students from western countries ranging from middle schools to college in the history domain (Greene et al., 2010; Stoel et al., 2017; Wiley et al., 2020).
In the first step, the inspected measures were back-translated (Klassen et al., 2009) and refined by iterative sets of cognitive interviews 9/2020-5/2021 (Karabenick et al., 2007). The finalized sets of items were administered in the 7th, 8th, and 9th grade classrooms (N = 303) 5-6/2021. The confirmatory factor analysis and follow up correlational analysis demonstrated the support for the dimensions of Epistemic and Ontological Cognition Questionnaire (Greene et al, 2010), for the dimension on Value of Integration information (Wiley et al., 2020), and for the dimension focusing on Historical Methodology in generating historical knowledge (Stoel et al., 2017). The student reading comprehension was correlated to epistemic belief dimensions related to epistemic criteria of justification by multiple sources. The potential practical and research uses of the investigated self-report questionnaires in regular history classroom instructions were discussed
Assessment of Compositions in German and Czech Didactics
No full textStudie se zabývá komparací přístupů k hodnocení písemných slohových prací v německém a českém prostředí. Českou a německou didaktiku národního (mateřského) jazyka sice rozděluje typologická rozdílnost němčiny a češtiny, ale spojuje je historická blízkost vzdělávacích systémů, stejně jako podobné didaktické přístupy k výuce jazyka. Metodologicky se studie opírá o výběr odborných publikací v prostředí centrálního vyhledávače UKAŽ (prameny české a anglosaské provenience) a vyhledávače Google Scholar (prameny německé provenience). Získaný seznam odborné literatury německé a české oborové didaktiky byl dále rozšiřován o relevantní tituly sekundární literatury obsažené v těchto pramenech. Ze zkoumaných aspektů hodnocení písemných slohových prací se studie zaměřuje zejména na uplatnění kriteriálního hodnocení, přičemž zkoumá různé přístupy k hodnoticím kritériím i jejich váze. Ukazuje výhody přístupů v německy mluvících zemích a nabízí inspiraci pro současné domácí diskuse o hodnocení.The study deals with the comparison of approaches to the assessment of compositions in both German and Czech environments. Czech and German didactics of a mother tongue are divided by the typological difference between German and Czech. However, they are connected by the historical proximity of educational systems and similar didactic approaches to teaching a national language. The study is methodologically based on a selection of reference works from the search engine UKAŽ (sources of Czech and Anglo-Saxon provenance) and the Google Scholar search engine (sources of German provenance). The selected list of reference works on German and Czech subject didactics was further extended by relevant titles of secondary literature contained in those sources. Concerning the examined aspects of the assessment of compositions, this study is mainly focused on the application of criterion-referenced assessment and examines different approaches to evaluation criteria and their importance. The study presents the advantages of methods used in German-speaking countries and offers inspiration for current domestic discussions on evaluation
The reflection of the will in arts according to A. Schopenhauer
Get PDFTento článek se zabývá estetickou teorií Arthura Schopenhauera, zejména rolí vůle v estetice. Dále se bude věnovat tématu platónských idejí, pojmu krásy a vznešenosti a hierarchie v umění.This paper deals with the aesthetic theory of Arthur Schopenhauer, especially with the role of the will in aesthetics. The topics of platonic ideas, the notion of beauty and sublime and the hierarchy in Arts will also be covered
The “Whole” as a Philosophical Problem in the Context of (not only Environmental) Education
Get PDFProblém celku v kontextu vzdělávání (nejen environmentálního). – Pojem „celku“ uchopený v rámci dílčího, specificky zaměřeného poznání vědeckého, se stává více či méně konkrétně působící entitou, a takto ztrácí charakter nikdy nedosažitelného horizontu. Celek vědění tuto povahu naopak vyžaduje, jeho výchovný rozměr je poukazem k celkovému smyslu, k participaci na světovém dění, přivádí k účasti, sdílenému porozumění. Na tomto základě se pak ukazuje celkovost jakožto jeden z hlavních faktorů či sil výchovných. Jakožto významný (byť spíše implicitní) koncept ve vzdělání nelze celek odvodit na základě různých pokusů o celkovost například ve vědě, že má naprosto jiný základ. Úvahy o něm je třeba vést filosoficky, jinak se může stát v krajním případě nástrojem ideologického působení. Text navozuje otázky jako: Jakými způsoby se některé oblasti vědění celku přibližují, jakou roli zde celek hraje, například jaký kontext navozuje a zda a jak tento kontext pak působí na utváření dílčích a jednotlivých významů? Je poukaz k celku je v nějakém ohledu univerzální a lze na tomto základě založit dialog mezi různými diskursy? Jak je možné vymezit povahu celkovosti samé – metafyzickou, kontextuální, povahu horizontu?The “Whole” as a Philosophical Problem in the Context of (not only Environmental) Education. – The “whole” is a term that in the context of scientific knowledge is perceived as a more or less concrete, affecting entity which can be constructed as a “sum of parts”. In the field of education, on the other hand, it cannot be understood like that – it is rather an unreachable horizon that points to a “holistic” meaning of the universe, including human life. The concept of the educational “whole” (from which the foundations of pedagogical discourse have been derived and which is still implicitly embedded in its methodology) cannot be based on various scientific theories that make an attempt to be “holistic”. Its reflection must be embedded in philosophical considerations, otherwise it runs the risk of becoming a powerful ideological tool. Education (from the Latin educere) meaning leading and supporting life motion, growth and development, is based on holistic knowledge in the philosophical sense, it is in relationship with the world that needs continuous care. Education then has to lead not only to an understanding of the “whole” of human life, but also of the “whole” of the world that is inhabited by not only human creatures – thus environmental holism should be defined as an approach essential for having a stake in and engaging in this world
Family in the Islamic Tradition
Get PDFRodina v islámské tradici. – Je to právě náboženství, které ovlivňuje zejména podobu tradiční muslimské rodiny, a právě vhled do islámu nám může pomoci pochopit některé vnitřní souvislosti muslimské rodiny. Text nastiňuje základní rysy a roli rodiny v islámské tradici. Popisuje postup uzavírání manželství, vnímání manželství v kontextu Koránu; týká se společného života rodiny, postavení muže a ženy, role dítěte a možností rozvodu v muslimské rodině. Zabývá se přiblížením ideálního modelu rodiny v islámu zejména s ohledem na místní rozdíly v různých kulturních oblastech dané nerovnoměrným společenským vývojem.Family in the Islamic Tradition. – It is the religion that especially influences the form of traditional Muslim family and it is insight into Islam that can help us to understand some of the inner context of the Muslim family. The text outlines basic features and the family role in the Islamic tradition. It describes the marriage procedure, the perception of the marriage in the context of Quran, concerns the family life together, the position of a man and a woman, the role of a child and divorce possibilities in the Muslim family. It deals the adumbration of the ideal family model in Islam in particular with regard to local differences in different cultural areas given by unequal social evolution
Home as a Problem
Get PDFDomov jako problém. – Článek se soustřeďuje na problematiku možnosti vytvářet fenomén domova. „Domov“ je analyzován z fenomenologického hlediska, především z pozice Heideggerovy filosofie.Home as a Problem. – The article considers the posibility of creating a phenomenon of home. “Home” is analysed from phenomenological point of view, primarily from Heideggerian’s philosophy
SUZANNA IVANIČ, Cosmos and Materiality in Early Modern Prague, Oxford 2021, Oxford University Press, 244 s., ISBN 978-0-19-289898-2
Get PDFRecenzeBook revie
Marc Bloch Today: National Hero and Historiographical Symbol
No full textŽivotu a dílu Marca Blocha, který byl v červnu 1944 popraven nacisty, se od 90. let 20. století věnuje zvýšená pozornost. Ve Francii po něm bylo pojmenováno několik škol a v Evropě i ve Spojených státech se stal sám předmětem historiografického studia.
Tento rostoucí zájem lze vysvětlit několika způsoby. Mediální pozornost věnovaná provokativním interpretacím jeho konfliktu s Lucienem Febvrem ohledně vydávání revue Annales v Německem okupované Paříži odráží vichistický syndrom francouzské kolektivní paměti. Blochovo zapojení do odboje bez stranické příslušnosti představuje pevný bod v období, kdy je role francouzského odboje za druhé světové války bolestně demytologizována. Navíc v době, kdy se dnešní Francie potýká s náboženským konfliktem, aktuálně rezonuje i jeho důsledné přihlášení se k republikánské asimilační tradici.
K Blochovu historiografickému odkazu se hlásí jak stoupenci pragmatické historiografie blízké Annales (G. Noiriel), kteří se odvolávají především na jeho válečný textový fragment - Apologie de l´histoire, tak představitelé školy, která je v jistém smyslu jeho konkurentem, tj. historie současnosti ztotožňované především s Henrym Roussoem, jež zdůrazňuje Blochovo svědectví o francouzské porážce v roce 1940 - L´étrange défaite. Zajímavé jsou také pokusy historiků o interpretaci Blochova rozhodnutí zapojit se do odboje navzdory pokročilému věku.The life and work of Marc Bloch, who was executed by the Nazis in June 1944, have attracted increased attention since the 1990s. Several schools in France have been named after him and in both Europe and the United States he has become the subject of historical study himself.
There are several possible explanatoins for this growing interest. Media attention devoted to provocative interpretations of his conflict with Lucien Febvre over the publication of the Annales revue in German-occupied Paris reflects the Vichy syndrome in French collective memory. Bloch´s involvement in the resistance without party affilication represents a fixed point in a period when the role of the French Resistance during the Second World War is being painfully demythologised. Furthermore, as France today struggles with religious conflict his thorough-going commitment to the Republican tradition of assimilation has topical resonance as well.
Bloch´s historiographical legacy has been claimed by supporters of the pragmatic historiography close to Annales (G. Noiriel), who refer above all to his wartime fragment – Apologie de l´histoire, and by representatives of a school that is in some ways its competitor, i.e. the history of the present identified mainly with Henry Rousso, which emphasises Bloch´s testimony about the French defeat in 1940, L´étrange défaite. Also interesting are attempts by historians to interpret Bloch´s decision to join the resistance despite his advanced age