OJS Karolinum (Charles University)
Not a member yet
3648 research outputs found
Sort by
The Conceptual Grounding of the Model of Spiritual Literacy in the Czech Pedagogical Space and the Possibilities of Its Cultivation in the School Environment
No full textStudie s využitím metody pojmové analýzy zdůrazňuje téma spirituální gramotnosti (jako rozvoje specifické duchovní osobnostní kvality jedince) ve veřejném sekulárním školství. Spirituální dimenze je součástí lidského způsobu bytí a neměla by být zaměňována za religiózní vztah k posvátnému. Vyjevuje se ve čtyřech typech vztahů, přičemž první je vztahem k sobě s důrazem na schopnosti sebereflexe a kladení otázek po smyslu života. Druhý je vztahem k lidem v přátelském a láskyplném postoji. Třetí zakládá vztah k přírodě v modu spřízněnosti a citlivosti. A čtvrtý je přesahem zažívaným v údivu a úžasu při transcendenci zakoušené v transformativních prožitcích. Příspěvek závěrem upozorňuje na vybrané možnosti, jimiž lze spirituální gramotnost kultivovat ve veřejném školství s ohledem na věkové dispozice dětí a mládeže.Using the method of conceptual analysis, the study highlights the topic of spiritual literacy (as the development of a specific spiritual personal quality of an individual) in public secular education. The spiritual dimension is part of the human way of being and should not be confused with a religious relationship to the sacred. It emerges in four types of relationships, the first being the relationship to the self, with an emphasis on the capacity for self-reflection and questioning the meaning of life. The second is relating to people with a friendly and loving attitude. The third establishes a relationship with nature in a mode of kinship and sensitivity. And the fourth is transcendence experienced in wonder and amazement at the transcendence experienced in transformative experiences. The paper concludes by highlighting selected ways in which spiritual literacy can be cultivated in public education with respect to the age dispositions of children and young people
Th e Formative Function of Štítný‘s Work: its Character and Specifi cation
No full textV rámci svého disertačního výzkumu jsem připravil projekt, jehož představení je hlavním cílem tohoto příspěvku. Projekt se zaměřuje na formativní funkce Štítného tvorby, a to hned z několika důvodů. Rád bych ve své práci předvedl, že osobnost a působení Tomáše ze Štítného jsou inspirující nejen pro badatele zkoumající středověk a že si jeho přístup k výchově a vzdělávání zaslouží pozornost i dnes
Československá Matematická olympiáda v 50. letech 20. století
No full textS Matematickou olympiádou se dnes setkávají již žáci 5. ročníku ZŠ. Je pro ně jednou ze soutěží, které se zohledňují při přijímání na víceletá gymnázia. Většina učitelů matematiky však tuší, že se jedná o nejstarší z předmětových olympiád. V tomto příspěvku nahlédneme do historie prvních osmi ročníků, a to od vzniku československé matematické olympiády v roce 1951 do vzniku Mezinárodní matematické olympiády v roce 1959, přičemž se zaměříme na obraz soutěže v očích matematiků, kteří ji pořádali, a veřejnosti, včetně soutěžících
32nd International Congress of Psychology in Prague – a mirror of the state of educational psychology
Get PDFPsychodidactic Issue in the Reflective Practice of Future Teachers
No full textCílem příspěvku je představit problematiku psychodidaktiky s ohledem na vztahy mezi vzdělávací teorií a praxí a přispět do diskuse o uplatnění psychodidaktického hlediska v učitelském vzdělávání.
Metody: Předmětem kvalitativní analýzy byly písemné reflexe výuky vypracované podle transdidaktického přístupu metodikou 3A studenty učitelství ve třech etapách jejich studia. Z celkem 479 reflexí jsme vybrali 45 textů od 15 studentů z devíti studijních oborů. Výběr proběhl prostřednictvím intenzivního vzorkování. Kódovanou jednotkou byly determinant výuky. Ty byly sledovány metodou induktivní analýzy, pomocí kódování v programu Atlas.ti.
Výsledky: Ve třech etapách studia jsme v reflexích vysledovali výskyt a kvalitu 29 determinant výuky přiřazených do tří okruhů: ontodidaktického, psychodidaktického a psychologického. Ontodidaktický okruh zahrnuje 9 determinant výuky a 576 kódovaných jednotek, psychodidaktický 16 determinant výuky a 310 kódovaných jednotek, psychologický okruh 20 determinant výuky a 490 kódovaných jednotek. Při srovnání etap studia byl zjištěn postupný pokles četnosti kódů identifikovaných v psychologickém okruhu a nárůst četnosti v okruhu psychodidaktickém.
Závěry: Z analýzy obsahu reflexí vyplývá, že jejich autoři pohlížejí na kódované determinanty výuky převážně sdruženou perspektivou oborové didaktiky a psychologie. Tato tendence zesiluje během studia s nárůstem oborově didaktických poznatků. Uvedená zjištění nově zdůrazňují otázku, do jaké míry a kvality se v konkrétních předmětech učitelského vzdělávání uplatňuje psychodidaktické hledisko: propojení poznatků oborové didaktiky a pedagogické psychologie do komplexní psychodidaktické kompetence pro činnost učitele ve školní třídě.Aim: The aim of the article is to introduce the issue of psychodidactics with regard to the relationships between educational theory and practice and to contribute to the discussion on the application of the psychodidactic point of view in teacher education.
Methods: The subject of the qualitative analysis were written reflections of teaching developed according to the transdidactic approach by the 3A methodology by teacher students in three stages of their studies. From a total of 479 reflections, we selected 45 texts from 15 students from nine fields of study. The selection was made by intensive sampling. The coded unit was determinants of teaching. These were monitored by the inductive analysis method, using coding in the Atlas.ti program.
Results: In the three stages of study, we observed the occurrence and quality of reflection of the 29 determinants of teaching assigned to three areas: ontodidactic, psychodidactic, psychological. The ontodidactic area includes 9 teaching determinants and 576 coded units, the psychodidactic area includes 16 teaching determinants and 310 coded units, the psychological area includes 20 teaching determinants and 490 coded units. When comparing the stages of study, we found a reduction in the frequency of codes identified in the psychological area and an increase in the frequency in the psychodidactic area.
Conclusions: The analysis of the content of the students’ reflections shows that their authors view the coded determinants of teaching mainly from a combined perspective of didactics and psychology. This trend intensifies during the study with an increase in disciplinary didactic knowledge. These findings newly emphasize the question of the extent and quality to which the psychodidactic aspect is applied in specific subjects of teacher education: the integration of the knowledge of didactics and educational psychology into a complex psychodidactic competence for teacher activities in the classroom
Level of inquiry skills among 6th grade primary school pupils
Get PDFPrimárnym cieľom prírodovedného vzdelávania je rozvíjať prírodovednú gramotnosť žiaka tak, aby disponoval širokým spektrom vedomostí, postojov, kompetencií a zručností, ktoré mu umožňujú využívať a uplatňovať poznatky a postupy spojené s vedeckým skúmaním v každodennom živote pri riešení rôznych situácií. Významnou zložkou prírodovednej gramotnosti sú bádateľské zručnosti, prostredníctvom ktorých sa pri riešení problémov môžu uplatňovať metódy a postupy kopírujúce povahu práce vedcov. Žiakom zároveň umožňujú získavať nové poznatky a porozumieť prírodným konceptom, na základe ktorých môžu hlbšie preniknúť do spôsobu fungovania okolitého sveta. V predloženom príspevku predstavujeme výsledky realizovaného výskumu zameraného na hodnotenie úrovne bádateľských zručností žiakov šiesteho ročníka nižšieho sekundárneho vzdelávania (ISCED 2). Získané údaje naznačujú, že žiaci participujúci na výskume disponujú pomerne nízkou úrovňou bádateľských zručností, čo môže výrazne ovplyvniť ich schopnosť vyhľadávať a objavovať nové poznatky z oblasti prírodných vied a v konečnom dôsledku mať negatívny dopad na ich celkovú úroveň prírodovednej gramotnosti.The primary aim of science education is to develop the pupils’ scientific literacy that they have a wide range of knowledge, attitudes, competencies, and skills that enable them to use and apply knowledge and procedures associated with scientific inquiry when solving various situations in daily life. An important component of scientific literacy is inquiry skills, through which methods and procedures copying the work of scientists can be applied in solving problems. At the same time, they allow pupils to gain new knowledge and understand natural concepts, based on which they can input more deeply into the way the world works. In the submitted contribution, we present the results of the conducted research aimed at evaluating the level of inquiry skills among sixth-grade pupils of lower secondary education (ISCED 2). The obtained data indicate that the pupils who participated in the research have a relatively low level of inquiry skills, which can significantly affect their ability to search and discover new knowledge in the field of natural sciences and ultimately have a negative impact on their overall level of scientific literacy
Konstrukce převrácených hodnot reálných čísel na jednotkových kuželosečkách
No full textČlánek se zabývá konstrukcí převrácených hodnot reálných čísel použitím jednotkových kuželoseček a využitím předvedených konstrukcí k určení hodnoty tzv. pythagorejských průměrů
Kalkulativní úlohy jako nástroj diagnostiky
No full textCílem článku je ukázat učitelům jednu z možností, jak diagnostikovat znalosti žáků 1. stupně ZŠ v oblasti kalkulativních dovedností. Diagnostika je důležitý prvek formativního hodnocení ve vyučování (nejen) matematice. Pro mnohé překvapivě mohou jako nástroj diagnostiky sloužit i tzv. sloupečkové úlohy. Nabízíme konkrétní způsob diagnostiky, který jsme realizovaly s využitím dat z výzkumného projektu, který se zabývá školní neúspěšností v matematice a českém jazyce na 1. stupni ZŠ. Analyzovaly jsme řešení deseti kalkulativních úloh, které byly součástí didaktického testu z matematiky. Úlohy v článku charakterizujeme a uvádíme jejich diagnostický potenciál a gradační parametry. U každé úlohy uvádíme počet řešitelů a jejich úspěšnost a chyby, které se v žákovských řešeních objevily. U nejčastějších chyb popisujeme jejich pravděpodobné příčiny a navrhujeme k nim reedukační postupy. Na jednom případu ukazujeme, jak lze některé reedukační postupy formulovat pro konkrétního žáka