OJS Karolinum (Charles University)
Not a member yet
3648 research outputs found
Sort by
Sonda do (ne)znalostí studentů v užívání aritmetického a geometrického průměru na vysoké škole
No full textČlánek se zabývá užítím aritmetického a geometrického průměru ve finanční matematice na vysoké škole. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá značná chybovost studentů při volbě aritmetického nebo geometrického průměru jako matematického nástroje při řešení úloh. Text připomíná matematickou definici,statistický význam a základní vlastnosti geometrického průměru. Jako vzor pro správné použití geometrického průměru obsahuje článek více typových úloh z finanční matematiky, jejichž řešení může významně přispět k většímu porozumění těchto středních hodnot, a tím i k vyšší úspěšnosti studentů v předmětuFinanční matematika na vysoké škole
Úlohy s tematikou pravděpodobnosti na 1. stupni základní školy: Zkušenost z realizace projektu
No full textS úlohami z oblasti pravděpodobnosti se lze v českém primárním matematickém vzdělávání setkat jen zcela výjimečně. Nepovažujeme to za zcela opodstatněné. Edukační potenciál těchto úloh je dán jejich značnou motivační hodnotou a pobídkou k rozvíjení kritického, logického, pravděpodobnostního myšlení žáků, příležitostí vzbuzovat u nich zájem a zvídavost. V článku prezentujeme jeden z možných přístupů k zařazování úloh s tematikou pravděpodobnosti do výuky. Uvádíme zkušenost získanou v průběhu ověřování výzkumného projektu, vycházejícího z vědecky ověřeného procesu identifikace dětí s nadáním pro matematiku na samém počátku školního vzdělávání. Modul rozvíjející potenciál těchto dětí byl zaměřen na tvorbu, analýzu a ověření uceleného souboru podnětných materiálů, které je systematicky vedou k podpoře jejich matematického nadání v běžné škole, tedy v heterogenní skupině žáků. Úlohy s tematikou pravděpodobnosti, které jsme do uvedeného výukového modulu zařadily, směřovaly k získání prvních zkušeností žáků s rozpoznáním případů, které mohou či nemohou nastat (kvalitativní ohodnocení pravděpodobnosti) a na porovnání pravděpodobností jevů, které mohou nastat v reálných situacích (odhadování šance na výhru v jednoduchých náhodných experimentech využívajících „generátorů náhody“: hod mincí nebo hrací kostkou, kolo štěstí). Analyzovaly jsme průběh aktivit při práci s výukovým videem i souborem pracovních listů i úspěšnost řešení úloh žáky. Uvádíme ukázky žákovských řešení, některé typické nedostatky a epistemologické překážky, které se při řešení úloh projevily
Pozvánka na konferenci EME2024
No full textPozvánka na tradiční konferenci EME (Elementary Mathematics Education). 28. ročník EME2024 s podtitulem "Výzvy primárního vzdělávání matematice jako součást učitelství pro 21. století" se bude konat v Osrblie na Slovensku. Pořadatelem tohoto ročníku je Katedra matematiky Fakulty prírodných vied Univerzity Mateja Bela v Banskej Bstrici ve spolupráci s Jednotou slovenských matematikov a fyzikov. Veškeré informace jsou dostupné na webové stránce konference: https://eme.upol.c
Závěrková, M., Budíková, J., Dobiášová, M., Kendíková, J., & Blaho Vitošková, V. (2023). Journey through life with ADHD: How to cope with the diagnosis at different stages of life
No full text
A Time of Uncertainities and Critical Turning-Point: On Discussions in French Historiography at the Turn of the 20th/21st Century
No full textVe svém článku jsem se pokusila nastínit základní rysy toho, co je ve francouzské historiografii 90. let 20. století označováno jako "kritický zlom" ("Tournant critique"). Snažila jsem se zdůraznit základní faktory, které vedly k nové kritické reflexi historické vědy ve Francii, a to přímo na stránkách "klíčového periodika" oné "nové" historiografie - revue Annales. Zdůraznila jsem zejména faktor sociálně-politický (rozpad sovětského bloku a projevy nacionalistického separatismu ve střední a východní Evropě) a ideologický (vyčerpání strukturalistického a marxistického modelu společenských věd), který podkopal klasický výkladový rámec "proudu dějin" interpretovaného především jako lineární, kauzálně vázaný "proces". K dalším faktorům intelektuální krize patřily různé projevy "krize funkce univerzit" (masifikace univerzit, absence akademických pracovních příležitostí). Pokusila jsem se také zamyslet nad problémy, které pro historii přinášejí experimenty v interdisciplinární spolupráci se sousedními obory (především filozofií, sociologií a antropologií). Zdůraznila jsem také rostoucí zájem o kulturní a politické dějiny a dějiny "soudobé", resp. jejich znovuobjevování. V tomto období začalo hrát roli i vědomé zkoumání povahy samotného historického "psaní" a vztahu historie-věda a literatura-fikce.In my article I have tried to outline of the the basic features of what is known as the "critical turning-point" ("Tournant critique") in French historiography of the 1990s. I have tried to emphasise the fundamental factors that led to new critical reflection in historical science in France, and did so directly on the pages of the "pillar periodical" of the "new" historiography - the Annales review. I have stressed specifically the socio-political factor (the collapse of the Soviet bloc and expressions of nationalist separatism in Central and eastern Europe) and ideological (the exhaustion of the structuralist and Marxist model of the social sciences), which undermined the classic explanatory framework of the "current of history" interpreted primarily as linear, causally linked "process". Other factors in the intellectucal crisis included various manifestations of the "crisis of the university function" (university overpopulation, the absence of academic jobs). I have also tried to reflect on the problems brought for history by experiments in interdisciplinary co-operatoin with adjacent fields (mainly philosophy, sociology and anthropology). I have also emphasised the growing interest in — or rediscovery of — cultural and political history, and the history of "the present". In this period self-conscious exploration of the nature of historial "writing" itself and the relationship between history-science and literature-fiction began to play a role as well
Tumours in the Historical and Cultural Context of the 18th and 19th Centuries
Get PDFČlánek sleduje vývoj lékařského paradigmatu od starověkého modelu humorální patologie, který interpretuje nemoci jako nerovnováhu tělesných šťáv, k patologické anatomii a experimentální fyziologii. V patologicko-anatomickém přístupu přestávají být vnitřní orgány pacienta pouhými „projekčními plátny“ nemoci a stávají se skutečnými „místy“ nemoci. To znamená posun od humoralismu k lokalismu nebo ontologismu, kdy nemoc již není vnímána pouze jako abnormální množství přirozených šťáv, ale jako samostatná entita sama o sobě. V 18. století se patologická anatomie stala samostatným oborem, který nahradil starobylé pojetí nádorů jako koagulací černé žluči. K dalšímu pokroku došlo v 19. století spolu s příchodem buněčné teorie, která pojímala nádory jako masy nadměrně se dělících buněk, které vzdorují regulačním mechanismům organismu a zároveň jsou jím stále vyživovány, obvykle ke škodě organismu a jeho smrti. Studie se zaměřuje na práce vybraných německy a anglicky píšících lékařů 18. a převážně 19. století. V závěru text identifikuje dva hlavní důvody pro chápání nádorů jako samostatných parazitických entit. Prvním důvodem je systematické pěstování patologické anatomie v pitevnách spolu s rozvojem světelné mikroskopie a histologického výzkumu. Druhý důvod spočívá ve společenských proměnách v Evropě 19. století, kde se absolutistické státy vyvinuly do občanských společností, což podpořilo pojetí organismu jako „buněčného státu“ – souboru jednotek vedoucích individuální i kolektivní život. Aplikace tohoto pojetí na nádory je patrná v dějinách 19., 20. i 21. století.The article traces the evolution of the medical paradigm from the ancient model of humoral pathology, which interprets diseases as imbalances in bodily fluids, toward pathological anatomy and experimental physiology. In the pathological-anatomical approach, the patient\u27s internal organs cease to be mere “projection screens” of illness and instead become the actual “sites” of disease. This marks a shift from humoralism to localism or ontologism, wherein disease is no longer viewed simply as an abnormal quantity of natural humours but as a distinct entity in itself. By the 18th century, the pathological anatomy emerged as a field, replacing the ancient conception of tumours as coagulations of black bile. This was further advanced in the 19th century with the advent of cell theory, which conceptualized tumours as masses of excessively dividing cells that resist the organism\u27s regulatory mechanisms while still being nourished by it, typically to the organism\u27s detriment and death. The study focuses on the work of selected German- and English-speaking physicians in the 18th and, predominantly, the 19th centuries. It concludes by identifying two primary reasons for the understanding of tumours as independent parasitic entities. The first reason is the systematic cultivation of pathological anatomy in dissection rooms, alongside the development of light microscopy and histological research. The second reason lies in the societal transformations in 19th-century Europe, where absolutist states evolved into civil societies, fostering the notion of the organism as a “cellular state”—a collection of units leading both individual and collective lives. The application of this concept to tumours is evident throughout the histories of the 19th, 20th, and 21st centuries
Milena LENDEROVÁ (ed.), Zvířata a jejich lidé, Praha 2023, Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 535 s., ISBN 978-80-246-5157-6
Get PDFRecenzeBook revie
Angela Steidele, In Männerkleidern. Das verwegene Leben der Catharina Margaretha Linck alias Anastatius Lagrantinus Rosenstegel, hingerichtet 1721. Biographie und Dokumentation
No full textRecenzeBook revie
The Fate of the Czech National from the Standpoint of the Late 1960s: A Few Notes on the Controversy Between Kundera and Havel
No full textThis study attempts to capture the origins of the differences in opinion on the fate of the Czech nation which arose in the period known as the Prague Spring in 1968 as espoused by two of the period´s historical actors, based on an analysis of media sources of the time. Though the controversy was unleashed at the turn of 1969 by Milan Kundera and Václav Havel, other important intellectual figures from Prague and Brno, such as Karel Kosík, Jaroslav Střítecký and Lubomír Nový were eventually to join the fray as well. Within the controversy, two basic approaches may be observed, whose antagonistic tendencies arise out of the generational differences of the participants: the first, represented by Kundera, Kosík and Nový, sees the democratisation experienced in the Prague spring as an integral process within a continuum of Czech history and thus exalt it as a singular process bringing Bohemia once again into a world context; the second approach, however, represented by Havel and Střítecký, looks upon the reform with critical skepticism and refutes the so-called "fate of the Czech nation" (which purports to situate Bohemia in the context of world history) as a fictional construct which takes away the individual´s historical responsibility.This study attempts to capture the origins of the differences in opinion on the fate of the Czech nation which arose in the period known as the Prague Spring in 1968 as espoused by two of the period´s historical actors, based on an analysis of media sources of the time. Though the controversy was unleashed at the turn of 1969 by Milan Kundera and Václav Havel, other important intellectual figures from Prague and Brno, such as Karel Kosík, Jaroslav Střítecký and Lubomír Nový were eventually to join the fray as well. Within the controversy, two basic approaches may be observed, whose antagonistic tendencies arise out of the generational differences of the participants: the first, represented by Kundera, Kosík and Nový, sees the democratisation experienced in the Prague spring as an integral process within a continuum of Czech history and thus exalt it as a singular process bringing Bohemia once again into a world context; the second approach, however, represented by Havel and Střítecký, looks upon the reform with critical skepticism and refutes the so-called "fate of the Czech nation" (which purports to situate Bohemia in the context of world history) as a fictional construct which takes away the individual´s historical responsibility