OJS Karolinum (Charles University)
Not a member yet
3648 research outputs found
Sort by
Zavedení přímky v analytické geometrii
No full textPříspěvek představuje alternativní přístup k zavedení analytického vyjádření přímky v rovině ve školské matematice, tj. v pořadí směrnicový tvar – obecná rovnice – parametrické vyjádření, a jeho ověření v praxi. Ukázalo se, že tento přístup nemá negativní dopad na pochopení tematického celku a jeho přínosem může být větší návaznost na předchozí znalosti žáků
Recenze publikace The maths of life and death: Why maths is (almost) everything
No full textAutor publikace, Christian (Kit) Yates, je absolventem Oxfordu, kde získal titul DPhil. (téma práce Mathematical Biology) a M.Sc. (téma Maths Modelling and Scientific computing). V současnosti působí na Univerzitě v Bath. Jeho zaměření publikací má jedno společné: bez matematiky se neobejdeme
Přehled matematických soutěží pro studenty SŠ
No full textMatematické soutěže mohou být zajímavým a účinným nástrojem, jak zvýšit zájem studentů o matematiku. Celkem představíme 35 matematických soutěží, které jsou v tuto chvíli dostupné pro žáky a studenty základních a středních škol. V tomto článku je uvedeno 12 matematických soutěží určených studentům SŠ. Toto je čtvrtá (a poslední) část ze série článků pojednávajících o matematických soutěžích
Pozvánka na konferenci Setkání s Hejného metodou
No full textKatedra matematiky a didaktiky matematiky PedF UK společně s Pedagogickou fakultou UK pořádá osmý ročník konference Setkání s Hejného metodou. Na konferenci jsou srdečně zváni všichni učitelé a všechny učitelky 1. stupně a MŠ a učitelé a učitelky matematiky 2. i 3. stupně, kteří se zajímají o Hejného metodu vyučování matematice, nebo kteří v duchu Hejného metody učí. Konference se koná v sobotu 23.11.2024 od 9.00 do 17.30 v prostorách Pedagogické fakulty, Magdalény Rettigové 4, Praha 1 a je akreditována pod č.j. MSMT-245/2021-3-158.
V programu konference bude nabídnut prostor jak pro získání nových poznatků a pro seznámení se s novinkami v oblasti rozvoje Hejného metody – přednášky hostů, řada pracovních dílen, tak pro sdílení dobrých i méně dobrých zkušeností účastníků – diskusní kulaté stoly na aktuální témata a krátká sdělení. Při letošní konferenci bude také příležitost představit nově vytvořené materiály pro střední školy a gymnázia. Příspěvky účastníků jsou velice vítány.
Přihlášky jsou otevřeny (od poloviny září 2024) na stránkách kmdm.pedf.cuni.cz a na https://hejnehometoda.pedf.cuni.cz/. Zde také najdete několik materiálů z minulých ročníků a od poloviny října 2024 i podrobnější informace o programu konference
Finnish Primary School Teachers against the Background of Conditions of Inclusive Education
No full textPříspěvek přináší částečné výsledky disertačního výzkumu, který se soustředil na problematiku učitele primární školy v podmínkách inkluzivního vzdělávání ve Finsku.
Cílem této části výzkumného šetření bylo vytvoření empiricky podložených profilů finských učitelů primární školy s důrazem na zjištění, co stojí za kvalitou inkluzivního vzdělávání ve Finsku a jak mohou tato zjištění zkvalitnit inkluzivní vzdělávání i učitelskou profesi v českém kontextu. Pro dosažení cíle byl zvolen design kvalitativní případové studie, kdy případem rozumíme učitele primární školy na pozadí inkluzivního vzdělávání – celkový počet participantů činil 10 finských učitelů/učitelek.
Hlavními metodami k zajištění dat se stala obsahová a tematická analýza zahraničních a finských zdrojů. Získaná zjištění se stala podkladem pro další uvažování a vytvoření polostrukturovaného rozhovoru a pozorování. Pro zpracování dat byly využity v prvním kole kazuistiky jednotlivých participantů, které následně doplnila data získaná axiálním kódováním. V druhé části zpracování byly vytvořen empiricky podložený profil finských učitelů. V závěru byl tento profil doplněn o nabídku dalších doporučení pro práci českého učitele primární školy v heterogenní třídě.
Výsledky ukazují, že finský učitel má pozitivní postoj k inkluzivnímu vzdělávání; využívá různorodé výukové strategie vedoucí k aktivnímu zapojení žáků; podílí se na svém profesním rozvoji i rozvoji celé školy jako komunity; ve své práci využívá individualizaci a diferenciaci a je součástí multiprofesního týmu.
Diskuse zasazuje zjištění do problematiky vytváření kompetenčních rámců a standardů s explicitním zaměřením na hodnoty a postoje.This paper presents partial results of a dissertation research that focused on the issue of primary school teachers in inclusive education in Finland.
The aim of this part of the research investigation was to create empirically based profiles of Finnish primary school teachers with an emphasis on finding out what is behind the quality of inclusive education in Finland and how these findings can improve inclusive education and the teaching profession in the Czech context. In order to achieve the aim, a qualitative case study design was chosen, where the case is understood as primary school teachers against the background of inclusive education – the total number of participants is 10 Finnish teachers.
Content and thematic analysis of foreign and Finnish sources became the main methods to secure data. The findings became the basis for further reflection and the development of semi-structured interviews and observations. For data processing, case studies of individual participants were used in the first round, which were subsequently supplemented by data obtained by axial coding. In the second part of the processing, empirically based profiles of Finnish teachers were created. Finally, this profile was supplemented by offering further recommendations for the work of the Czech primary school teacher in a heterogeneous classroom.
The results show that the Finnish teacher has a positive attitude towards inclusive education; uses a variety of teaching strategies to actively engage students; is involved in his/her own professional development and the development of the school as a community; uses individualisation and differentiation in his/her work; and is part of a multiprofessional team.
The discussion situates the findings within the issue of creating competency frameworks and standards with an explicit focus on values and attitudes
What Can "Philosophy" Mean in What is Known as the "Philosophy of History
No full textTento článek se zabývá přehledem evoluce a proměn toho, co je známo jako „filozofie dějin“ od Voltaira až do současnosti a zaměřuje se na otázku obsahu a funkcí "filozofie" (a teoreticko-filozofického myšlení) v historiografii jako celku a zejména ve specifické, často zpochybňované disciplíně "filozofie dějin". To umožňuje překonat simmelovský dualismus "obsahového" a "teoreticko-metodologického" chápání "filosofie dějin" a zároveň rozlišit tři paradigmata, která se postupně objevují při definování filosofie: ontologické, mentalistické a lingvistické. Liší se od sebe realistickou, konstruktivistickou a komunikativní perspektivou, mají odlišné pojetí historické skutečnosti, odlišná intelektuální témata historického zkoumání a také odlišné pojetí pravdy ("neskrytost“ / alétheia, "nutnost a platnost", nepřítomnost logického rozporu nebo komunikativní kompetence) a tak dále a mohou být zosobněna v různých postavách (např. Ranke - Weber - White). V tematizaci předmětu filosofie dějin (a smyslu dějin) jako určité jednotící interpretační (či dokonce normativní) perspektivy vidění historického procesu spatřuje autor možnost znovuotevření diskuse na pomezí radikálního konstruktivismu, historického relativismu a poznávacích možností kulturních dějin.Taking an overview the evolution and transformations of what is known as "philosophy of history" from Voltaire to the present, this article looks at the question of the content and functions of "philosophy" (and theoretical-philosophical thought) in historiography as a whole and in the specific, often challenged discipline of "the philosophy of history" in particular. This makes it possible to get over the Simmelian dualism of the "content-related" and "theoretical-methodological" understanding of the "philosophy of history" and at the same time to distinguish between three paradigms that gradually emerge as we define philosophy: the ontological, the mentalistic and the linguistic. They differ from each other by their realistic, constructivist and communicative perspecive, by having different concepts of historical fact, different intellectual themes of historical investigation and also different conceptions of truth ("unconcealment / alétheia, "necessity and validity", freedom from logical contradiction or communicative competence) and so on, and they can be personified in different figures (e.g. Ranke – Weber – White). In the thematisation of the subject of philosophy of history (and the meaning of history) as a certain unifying interpretative (or even normative) perspective on vision of the historical process, the author sees the possibility of reopening the discussion on the frontiers of radical constructivism, historical relativism and the cognitive possibilities of cultural history
SALVADOR MUÑOZ-VIÑAS, A Theory of Cultural Heritage: Beyond The Intangible, Oxon and New York 2023, Routledge, ISBN 9781032263946
Get PDFBook reviewRecenz
Guy Thuillier, L’histoire entre le rêve er la reison. Introduction au métier d’historien
No full textRecenzeBook revie
Derrida´s Challenge to History: Text and Context: Gnozeologická skepse mezi konstatováním a performací
No full textJacques Derrida´s deconstruction is a way of thinking that is still not very well known in Czech intellectual life and for various reasons professional historians see it as a threat to the history as a scientific discipline. In reality, as can be seen from the example of G.G. Iggers, such fears tend to be based on ignorance or irresponsible treatment of Derrida´s texts, and as a result the possible benefits of Derrida´s conceprts for history are overlooked. This study aims to elucidate the key concepts and sections of Derrida´s philosohpy, especially those that relate relatively directly to historical science and have potentially important consequences for it.Jacques Derrida´s deconstruction is a way of thinking that is still not very well known in Czech intellectual life and for various reasons professional historians see it as a threat to the history as a scientific discipline. In reality, as can be seen from the example of G.G. Iggers, such fears tend to be based on ignorance or irresponsible treatment of Derrida´s texts, and as a result the possible benefits of Derrida´s conceprts for history are overlooked. This study aims to elucidate the key concepts and sections of Derrida´s philosohpy, especially those that relate relatively directly to historical science and have potentially important consequences for it