Envigogika (E-Journal, Charles University Environment Center in Prague)
Not a member yet
613 research outputs found
Sort by
Validation of a diagnostic tool for identification of preschoolers and primary pupils with science talent
Full text linkPříspěvek je věnován ověřování diagnostického nástroje pro identifikaci přírodovědně nadaných v předškolním a v mladším školním věku (Jančaříková, 2009). V teoretické části vysvětluje význam rané identifikace přírodovědného nadání a stručně představuje teorii přírodovědné inteligence Howarda Gardnera jako výchozí koncept. Ve výzkumné části bylo provedeno ověřování diagnostického nástroje na základě 176 vyplněných dotazníků. Reliabilita testu byla ověřena pomocí koeficientu Cronbachovo Alpha a Spearman-Brownova vzorce. Pearsonovým korelačním testem byla prokázána vysoká vzájemná závislost otázek diagnostického nástroje. Welchovou variantou t-testu bylo prokázáno, že výsledky nezávisí na pohlaví ani věku, což lze interpretovat, že závisí na vrozené dispozici, tedy přírodovědném nadání. Diagnostický nástroj lze pro ranou identifikaci přírodovědného nadání používat.The paper focuses on validation of a diagnostic tool for identification of naturalist intelligence and science talent at pre-school and early school level (Jančaříková, 2009). The theoretical part explains the significance of early identification of science talent and introduces briefly Howard Gardner’s theory of multiple intelligence and naturalist intelligence as the starting point. The empirical part validates the diagnostic tool on the basis of data from 176 completed questionnaires. The reliability of the test is verified using the Cronbach Alpha coefficient and Spearman-Brown formula. The Pearson correlation test confirms a high interdependence of the questions in the diagnostic tool. The Welch variant of the t-test shows that the results depend on neither gender nor age, which can be interpreted as depending on an innate disposition, i.e. science talent. Thus, the diagnostic tool can be used for early identification of science talent
Developing of the relationship to the landscape and possibilities of primary education
No full textRecenzní úvod disertační práce Ing. arch. Kristýny Staré, obhájené na Fakultě architektury ČVUT, Praha, v roce 2019.
Stávající kurikulum umožňuje začlenění tématu krajiny s využitím poznatků oboru architektura a urbanismus do výuky na základních školách s cílem podpořit vzdělávání vedoucí k uvědomělé a občansky angažované společnosti. Obvykle se však tyto vstupy omezují spíše na mimořádné projekty a programy nabízené externími odborníky, především z nestátních neziskových organizací.
Disertační práce Kristýny Staré prověřuje možnosti, jak podpořit a rozvíjet vztah dětí raně školního věku ke krajině prostřednictvím integrace témat oboru architektura a urbanismus do kurikula primárního vzdělávání. Zaměřuje se na české prostředí s přihlédnutím k zahraničním modelům jako volné inspiraci.
Ve vlastním výzkumu jsou využity kvalitativní i kvantitativní metody aplikovaného společenskovědního výzkumu. Stěžejní zdroj dat představují polostrukturované rozhovory s tzv. ohniskovou skupinou, která průřezově pokrývá odborníky napříč profesemi a institucionální hierarchií, a pedagogy, kteří se účastnili experimentální fáze výzkumu. Data z rozhovorů jsou analyzovaná a interpretována podle principů zakotvené teorie.
Výsledkem komparace a evaluace získaných dat jsou tyto výstupy: (1) návrh opatření potřebných pro zvyšování povědomí neodborné veřejnosti o tématu a jejich systematické začleňování do školního vzdělávání; (2) přínosy výsledků výzkumu pro představitele oboru architektura – urbanismus a oborů příbuzných a pro pedagogy, kteří se dosud tématem krajiny blíže nezabývali, i pro zainteresovanou odbornou veřejnost; (3) v neposlední řadě jsou pojmenovány limity realizovaného výzkumu a nastíněny výzvy pro výzkumy navazující.Review of dissertation defended by Kristýna Stará, at the Faculty of Architecture of the Czech Technical University, Prague, in 2019.
In order to promote education leading to a more conscious and committed civic society, this thesis explores integration of the notion of landscape with the interdisciplinary knowledge of architecture and urban planning into teaching practice in elementary schools. Until now, these inputs/efforts have been limited to a few stand-alone projects and programs offered by external experts, mainly from non-governmental, non-profit organizations.
The dissertation thesis by Kristýna Stará investigates possibilities of promoting and developing the relationship of early school age children with landscape through integration of subjects of architecture and urban planning into the curriculum of primary school education. The research focused on Czech environment and took into account foreign models that provided opensource inspiration.
The thesis utilized qualitative and quantitative methods of applied sociological research. Pivotal data constituted from semi-structured interviews with focus groups cross-sectionally covering diverse professionals of different institutional hierarchies and teachers who participated in experimental research stage. Data from interviews were interpreted according to principles of grounded theory.
The results are the following: (1) the design of measures needed to raise public awareness of the topic and its systematic integration into school education; (2) the summary of benefits of such research for professionals from architecture – urban planning and related disciplines, for teachers who have not yet dealt with the issue of landscape, and for the interested expert public; (3) and finally, limits of the research and opportunities for follow-up research were outlined
Graphical Knowledge Representation Tools for High Quality Learning
Full text linkGrafické nástroje pro znázornění informací mají ve vzdělávání podporovat hluboký přístup k učení. Existují empirické důkazy, že používání těchto nástrojů zlepšuje učení a rozvíjí znalosti - pokud jsou lidé schopni si představit složité vztahy v podobě diagramu, je pravděpodobnější, že jim porozumí a zapamatují si je. Existují však rozdíly v koncepci a použití těchto nástrojů. Článek popisuje různé metody myšlenkového a konceptuálního mapování, a ukazuje způsoby, jak je vytvářet, například ve vzdělání. Autoři také stručně představují metody výzkumu, které mohou být použity k analýze výsledných map, ukazují výhody jejich použití; zmiňují také použití těchto map jako výzkumných nástrojů pro získání informací o určitých jevech. Při studiu to pomáhá reflektovat studovaná témata z různých perspektiv; díky tomu jsou grafické nástroje pro znázornění informací důležité pro kvalitní proces učení, zejména na úrovni vysokoškolského vzdělávání.The common aim of graphical knowledge representation techniques in education is to promote a deep approach to learning. There is empirical evidence that the use of graphical knowledge representation tools enhances learning and improves knowledge – when people are able to represent a complex set of relationships as a diagram, they are more likely to understand and remember them. There are however differences in the conception and use of these tools. The article describes mind mapping and concept mapping methods and shows the process of their creation, e.g. in education. The authors also briefly introduce research methods that can be used to analyse resulting maps, present benefits of their use; they also mention application of these maps as a research instruments to receive information on certain phenomena. In education, this helps to reflect the study theme from different perspectives; as such, graphical knowledge representation tools are relevant for high quality learning especially on higher education level.
m
The use of conceptual maps followed by an interview as a research tool in finding student misconceptions
No full textČlánek ilustruje tvorbu a reflexi pojmových map (= PM) ve výzkumu publikovaném v tomto čísle Envigogiky („Dětská pojetí vybraných environmentálních fenoménů u žáků 1. a 2. stupně základní školy“). Zde byly pojmové mapy a následný doplňující rozhovor využity k analýze porozumění významu vybraných fenoménů. Každý žák měl nejprve pochopit, co je pojmová mapa, a mohl si vyzkoušet, jak se vytváří. Pro účely výzkumu pak zpracoval vlastní pojmovou mapu, vždy kolem vybraného centrálního fenoménu (celkem jich bylo 8). V rámci následujícího rozhovoru s výzkumníkem tento žák vysvětloval své myšlenkové operace v PM, případně pomocí návodných otázek ještě dále pokračoval v rozboru. O použité metodě více vypovídá související článek; zde přinášíme příklad tvorby pojmových map a průběhu rozhovoru s jedním ze žáků a zobecnění všech provedených rozhovorů.The article illustrates creation and reflection of conceptual maps (= CM) in the research published in this issue of Envigogika (“Children’s conception of selected environmental concepts in pupils of the primary and lower-secondary school”). Here, conceptual maps and a follow-up interviews were used to analyze the understanding of the importance of selected phenomena. Every pupil should first understand what a conceptual map is, and could try to create it. For the purpose of the research, he then elaborated his own conceptual map, always around the selected central phenomenon (in total there were 8). In the following interview with the researcher, this pupil explained his CM\u27s thought operations, or continued to analyze them using guiding questions. The related article is more relevant to understand the method used; here we present an example of creating conceptual maps and the course of an interview with one of the pupils and generalizing all the interviews
Students and Scientists: How to provide dialogue about climate change
No full textKlimatická změna se začíná ohlašovat citelnými problémy, na což upozorňují studenti sdružení v celosvětovém hnutí Fridays for Future. Stávkuje se i v České republice, to ale není jediná aktivita, kterou studenti vyvíjejí. Zapojují se do dialogu s celospolečensky významnými aktéry, například vědci, od kterých očekávají podporu nejen argumentační, ale také morální. Jak by měl již zahájený dialog mezi vědci a studenty pokračovat a co by mohlo být jeho výsledkem, to se snaží nabídnout tento text. Je o diskusi, má diskusní charakter, a k diskusi také vyzývá – uvítáme jakékoli podněty, které by pomohly tuto debatu dále rozvinout.Climate change is starting to inflame perceptible problems, as reflected by the students’ associated in the worldwide Fridays for Future movement. Students’ strikes are also organized in the Czech Republic, yet, this is not the only activity that students are involved in. They engage in dialogue with societal actors, for example with scientists, from whom they expect not only reliable data and evidence but also moral support. This text seeks to offer ideas for the ongoing dialogue between scientists and students, and anticipate its result. It is about discussion, has a discussion charter, and calls for discussion – we welcome any suggestions that could help to further this debate
Natural world of unnatural phenomenology and a constructed world of naturalistic philosophy
No full textObjev karteziánského metodického rámce revolucionizoval vědu. Ale bez ohledu na nepopiratelné úspěchy má tento rámec též svá omezení. Abychom poodhalili některá z těchto omezení, vycházíme z diskuse Husserlovy fenomenologie s naturalismem a naturalistickým pojetím světa a člověka, jak ho lze nalézt u Johna Locka. Ve druhé části textu se zabýváme Husserlovým střetem s novou vědou, etnologií, jak ji rozvinul Lévi-Bruhl. Husserl viděl v etnologii možnost rozvinout nový typ vědění o člověku, který by překročil hranice (přírodo)vědy, redukující člověka na pouhý objekt ve světě.The invention of Cartesian methodological approach has revolutionized science. But regardless of his undeniable achievements, this approach has also its limitations. In order to show some of these limitations, we take as a starting point Husserl’s discussion with John Locke’s naturalism and naturalistic concept of the world and man. The second part of our article will deal with Husserl’s discussion with a new science, i.e., ethnology, as developed by Lévi-Bruhl. Husserl saw in ethnology potential for developing a new kind of knowledge about man that would go beyond the boundaries of (natural) science that reduces man to a mere object in the world
Review of book: Sokolíčková, Z. (ed.): Kyber a eko. Digitální technologie v environmentálních souvislostech
No full textEditorial 2019/XIV/1
Full text linkMilí čtenáři Envigogiky, naši příznivci,
v tomto novém čísle Vám opět nabízíme sérii článků (nejen) pro letní čtení; snad tak podnítíme Vaši fantazii tam, kde se cosi nového otevírá, a povedeme k víceméně exaktnímu myšlení, kde bude potřeba to nové pojmenovat. V těchto souvislostech přemýšlíme také my – jde nám totiž o to, jak být in. Uprostřed dění, které se kolem děje, a přece být nad ním, či vedle něj, v odstupu. Nenechat se strhnout povrchovými proudy, a přece neustrnout v nehybnosti; vnímat pohyb, sestupovat k podstatě, usilovat o její pochopení či uchopení. Zůstat sám sebou ve všeobecném dění, jež člověka unáší, a přitom se ho i přímo, osobně účastnit… O to nakonec jde v naší každodennosti, v životě, který vedeme pro sebe, spolu s jinými, a často i pro ně. Jde o to taky v umění, i ve vědě, pokud má být živým prostředkem poznání. Věda svým objektivním pohledem člověka vylučuje, někdy až na hranici formalismu, ale také jej vtahuje dovnitř, do dějů, které popisuje nezúčastněně, a přece tak, že se o ně člověk bytostně zajímá. A především potom ve výchově a vzdělání – ty mají toto vtahování „v popisu práce“. Formovat člověka, aby rozuměl sobě samému i světu kolem – byl v souladu, a současně aktivně utvářel to i ono.
Celý úvodník najdete v pdf verzi
Acceptance of Selected Returning Birds and Mammals through the Eyes of Secondary School Students
Full text linkPředložená studie pojednává o přijímání navracejících se druhů vyšších obratlovců zpět do české přírody, a to jak studenty gymnázií, kteří se při dalším studiu mohou dále věnovat problematice ochrany přírody a návratům obratlovců, tak studentů ze středních lesnických škol, u kterých se myslivecká péče o tyto druhy v budoucnu očekává. Právě postoje studentů a mladých lidí jsou obecně velmi důležité pro přijetí těchto zmiňovaných druhů, protože nejen politiky a publicisty ovlivněná nejširší veřejnost, ale hlavně v oboru vzdělaní lidé by se měli podílet na rozhodování o budoucnosti těchto zvířat.
Celkově práce vychází z tvrzení, že lidé mohou mít o návratu některých obratlovců zkreslené představy, protože jsou ovlivňováni více než obecnými skutečnostmi, stále častějšími medializovanými spoty, poukazujícími např. na strach a obavy poškozených farmářů, přemnožování některých druhů a na nakažlivé nemoce, které některé druhy mohou přenášet.
Kvůli celkovému zjednodušení byly v dotazníku uvedeny pouze tři možnosti vnímání, a to buď pozitivní, negativní, anebo neutrální. Z výsledku je patrné, že jemnější členění dotazu by situaci spíše znejasnilo.The presented study discusses the phenomenon of acceptance of returning higher vertebrate species to the Czech countryside, both from the perspective of grammar school students, who can further study the environmental protection and facilitate the return of some vertebrates, and students of secondary forestry schools, expected to engage in hunting care in the future. The attitude of students and young people, in general, is very important for the acceptance of the discussed species, as not only the politicians and publicists have the right to influence the general public, but rather the specialists educated in the field should participate in the decision-making process affecting the future of these animals.
Overall, the work develops a hypothesis that people may have misconceptions about the return of some vertebrates as, rather than focusing on general facts, they are influenced by frequently hyped points, such as the fear and concern of aggrieved farmers, the overpopulating of some species and the infectious diseases that some animals may transmit.
A questionnaire was designed and circulated to obtain the required data. For general simplification, only three options were presented in the questionnaire, either positive, negative, or neutral attitude as further structuring could compromise the clarity of the results
Zoufalství z vejšky: Psáno k 21. 8. 2018
Full text linkReakce na to, co se děje v českém vysokém školství: plagiátorské kauzy ministrů nové české vlády, i „dopis statečného“ – zkušenost profesora Tomáše Grima, který se rozhodl systém předstírání vzdělanosti opustit.Reflection of the current situation in the Czech higher education: plagiarism of the ministers of the new Czech government, and the experience of professor Tomáš Grim, who opted to leave the system of pretentious education