Envigogika (E-Journal, Charles University Environment Center in Prague)
Not a member yet
613 research outputs found
Sort by
Influence of adaptive memory on knowledge and emotions of pupils towards animals
No full textAdaptívna pamäť je nepochybne jednou z oblastí, ktorá je nedostatočne prebádaná a to najmä u detí v školskom veku. Komplexnosť tejto problematiky je dôkazom množstva výskumov, ktoré sa adaptívnou pamäťou zaoberajú a porovnávajú v rámci jednotlivých skupín ľudí. V predkladanom článku sa venujeme vplyvu adaptívnej pamäti u detí na základnej škole. Zisťovali sme, ako ovplyvňuje adaptívna pamäť vedomosti a emócie žiakov šiesteho a siedmeho ročníka ZŠ voči vybraným živočíchom. Výsledky výskumu, ktorý bol realizovaný v školskom roku 2015/2016, potvrdili vplyv adaptívnej pamäti na kognitívne a emočné procesy žiakov. Učitelia by mali pri výučbe venovať pozornosť aj pamäťovým mechanizmom, ktoré ovplyvňujú žiakovo vnímanie a zapamätávanie si informácií.Adaptive memory is an insufficiently researched field, especially among children at primary school. The complexity of this issue is evidence of many studies that focus on adaptive memory and compare it within particular groups of people. This paper focuses on the influence of adaptive memory of pupils between the ages of 12 and 14. We researched the influence of adaptive memory on knowledge and emotions of pupils towards selected animals. The research was conducted in the academic year 2015/2016. This study presents the influence of adaptive memory on cognitive and emotional behaviour of pupils. It is important to focus on the mechanism of memory that influences pupils’ perceptio
The Conative Dimension of Environmental Literacy of Czech and Slovak Pupils of Secondary Elementary School
No full textČlánek představuje výsledky komparativní analýzy zaměřené na environmentálně odpovědné jednání, tj. konativní dimenzi environmentální gramotnosti, českých (N = 344) a slovenských (N = 92) žáků 2. stupně ZŠ. V rámci studie byla použita dílčí škála komplexního výzkumného nástroje Middle School Environmental Literacy Survey (MSELS) zjišťující environmentálně odpovědné jednání. Uvedený nástroj nebyl v obou zemích dosud aplikován. Na základě analýzy výsledků byl identifikován signifikantní vliv pohlaví, věku, ročníku a volnočasových aktivit na environmentálně odpovědné jednání žáků, přičemž se mezi českými a slovenskými žáky neprojevil statisticky významný rozdíl.The article presents the results of a comparative analysis focused on responsible environmental behavior (REB), i.e. the conative dimension of environmental literacy, Czech (N = 344) and Slovak (N = 92) pupils of primary school. Within the study, a comprehensive Middle School Environmental Literacy Survey (MSELS) was used, which has not yet been applied in both countries. Responsible environmental behavior is identified through a subscale of MSELS which is oriented to REB. Based on the analysis of the results, the significant influence of gender, age, year and free time activities on the responsible environmental behavior of pupils was identified, with no statistically significant difference between Czech and Slovak pupils.
 
My committment to veganism as responsible consumption in reference to SDG 12
Full text linkAutorka článku odhaluje svůj závazek k veganství, a to v souvislostech SDG 12 „Odpovědná spotřeba a výroba“. Volbu svého životního stylu rozebírá ve vztahu ke třem oblastem učení: kognitivní, sociálně-emocionální a behaviorální; tuto osobní zkušenost reflektuje ve struktuře kompetencí navržených pro vzdělávání k cíli SDG 12 v publikaci Vzdělávání pro cíle udržitelného rozvoje: cíle učení (UNESCO, 2017, vedoucí autor Marco Rieckmann).This article examines the author’s committment to veganism in the context of SDG 12 “Responsible Consumption and Production”. Refering to the framework of education for sustainable development learning objectives outlined in the 2017 UNESCO publication, Education for Sustainable Development Goals: Learning Objectives (lead author Marco Rieckmann) the author relates her lifestyle choice to the three domains of learning objectives: cognitive, socio-emotional and behavioural
Editorial 2018/XIII/1
No full textVážení čtenáři
Vítáme nové číslo Envigogiky, a začínáme pohledem na to, co se zrovna děje.
Příroda si hraje na přírodu; přirozené děje se už skoro nedějí. Chtěla by být sama sebou – ale jak, a především kde? Ráda by svůj part odehrála v přírodě, kterou ovšem pro tento účel marně hledá. Zbyla jí energie, chybí však výrazové prostředky. A tak působí – ne už skrze svá jemná stvoření, ale prostřednictvím hrubé síly. Tisíce jemných působků se slily do temné masy; namísto přediva jejich vzájemné řeči, zušlechťující všechny, kdo jí hovořili, slyšíme jen dunění moci. Touhy (znovu) vládnout; řev poraženého tvora, který kdysi nade vším panoval (pak se ale zkultivoval). Působí teď výhní, jasem, vichrem, hromem, deštěm, žízní, zalykavou plností či usychavým nedostatkem; hraje hru smrti rozprostírající se nad životem jako tma nad propastí. Duch, který by rozlišoval, členil, zjemňoval významy a formoval jejich viditelné projevy/manifestace, se pomalu vytratil. Zůstalo dusno, které se stále víc zhmotňuje.
Příroda přišla o svou přirozenost; nahradila ji spontaneita. Co se rodilo ze vzpomínek, okamžiku a předzvěsti budoucnosti, stalo se vyjádřením momentální nevole. Zmizel čas, který spojuje minulé s budoucím, a takto tvoří nové. Zůstal čas nevyhnutelnosti a zákonitého propadu do nicoty. Vše, co přichází, se teď rodí z účelově nastavených okolností. Tvorba, která se klenula nad generacemi, zkolabovala do přítomného okamžiku – ten je jejím cílem i bodem zániku. Budoucnost už v přítomné chvíli neklíčí. Přišli jsme o ni.
A tak je třeba znovu hledat. Činí tak sama příroda (jak se snažíme rozmyslet v článku rekapitulujícím letošní Ekologické dny Olomouc), a pokoušíme se o to spolu s našimi autory. Až ke kořenům vztahu člověka k ostatnímu Božímu stvoření sestupuje Jiří Nečas; provádí nás biblickými texty i veškerými problémy životního prostředí, a díky tomuto nadhledu či vhledu můžeme vidět svět vcelku. Trápí nás otázky, které bychom si jinak nepoložili: Je nepochopení všeobecné výzvy ke zdrženlivosti, úctě a vděčnosti za vše, co nám příroda (zdarma) poskytuje, pouze výsledkem naší lenosti, nebo je snad toto základní poselství křesťanského učení dokonce nějak účelové zatemňováno (protože naše chtivost je přece jedním z motorů dnešní ekonomiky.) V pokusu Viery Novanské a Alexandry Platkové naopak vidíme, že pohled vědy přináší dílčí, zato ověřenou a na vědeckých principech postavenou informaci. Autorky takto analyzují vztah člověka k jiným (nelidským) bytostem; věnují přitom pozornost širším souvislostem poznávacího procesu, v němž snad přetrvávají jisté atavismy. Jaké jsou současné možnosti pro pochopení a studium přírody a jejích problémů, se nám ukazuje i v dalších textech: jejich autoři uvažují nad novými způsoby interpretace přírodního dědictví (Jan Činčera, Michal Medek a Miroslav Lupač), či dnes vyhledávanými žánry odborných textů a učebnic (Eduard Petiška), s jejichž pomocí se naše vjemy a myšlenky stále více přesouvají do virtuálního prostředí. Zdá se, že bytí online je již druhou naší přirozeností, a svět se bude muset hodně snažit, aby byl (takto) nám všem přístupný.
A pak je tu několik časových i nečasných úvah a inspirací. Salim Lardjane a Françoise Laveuve zkoumají vzájemné vztahy mezi Cíli udržitelného rozvoje OSN (využívají přitom též exaktních metod síťové analýzy), a jejich potřebnost dokládají četnými příklady z celého světa. Z hlediska této potřebnosti doplňují Cíl č. 18: Péče o uprchlíky, k níž vyzývají vysocí představitelé OSN, a její Mezinárodní organizace pro migraci nabízí pomoc při tvorbě migračních politik a strategií. Jak se k těmto otázkám postavíme my sami, je součást každodenního rozhodování, a to často nejde bez zásadního (znovu)rozmyšlení svého stanoviska. Jak říká Jiří Olšovský: „V určité chvíli je třeba jednat, proměnit i svůj postoj – skočit do proudu dění a snažit se ho ovlivnit.“ Tuto proměnu, jež se nejdříve musí odehrát v osobní rovině, poodhaluje Jade Starr, která na vlastní zkušenosti, či spíše ve své osobní zpovědi, popisuje závazek k udržitelné spotřebě (SDG 12). a nakonec inspirace, jak všechny tyto nové poznatky a podněty vtělit do programu celoživotního učení: Kateřina Jančaříková a její příklad dobré praxe ve vzdělávání učitelů. Nezbývá, než doufat, že tento a podobné programy jsou opravdové, což obecně pro vysokoškolské vzdělání u nás rozhodně neplatí (takže někteří z nás trpí Zoufalstvím z vejšky).
A to je pro tentokrát vše. Když toto píšu, všude kolem je nemocná země. V horečkách. Není naděje, že se vypotí, není čím. Vláha odešla – ale kam? Můžeme hádat, co se stalo. Snad jsou příčiny hlubší. Ztratil se bytostný vztah k tomu, co je. Nikde nevzniká nic nového, není z čeho. Nikdo nemůže nic ovlivnit. Všechno je jenom jako. Dokonce ani kapky, které teď právě přicházejí, klepou, a vlastně buší na moje okna, z přirozenosti nepramení. Jsou projevem zoufalství, nebo hněvu – mají původ v tom, co přírodou není, a ztělesňují naše viny. Jsme tu bezradní – řetězec příčin je příliš složitý. Cesta osobní proměny tudy nevede. Snad, když budeme pěstovat vhled (dávno zapomenutý, protože nepotřebný vztah ke skutečnosti), se nám podaří (sami sobě) porozumět – a pak (si) též pomoci…
Prozatím si pomáhejme navzájem
O což se snaží
Jana Dlouhá a redakce Envigogiky
 
What is education? (and what is the meaning of this question today)
No full textRecenze publikace Tajemství školy za školou. Proč učení venku v přírodě zlepšuje vzdělávací výsledky, motivaci a chování žáků
Autor: Petr Daniš (2018). Vydalo Ministerstvo životního prostředí, ISBN 978-80-7212-631-6. Dostupné online: https://ucimesevenku.cz/wp-content/uploads/2018/11/Tajemstvi_skoly_za_skolou_UCIME-SE-VENKU.pdfReview of the publication Daniš, P. (2018). Secrets of schooling behind the school: Why learning outdoors in nature improves pupils\u27 educational outcomes, motivation and behavior. Ministry of the Environment CR. ISBN 978-80-7212-631-6. Online: https://ucimesevenku.cz/wp-content/uploads/2018/11/Tajemstvi_skoly_za_skolou_UCIME-SE-VENKU.pd
A teacher’s perspective on the interactions between the United Nations’ SDGs
Full text linkVedoucí představitelé států a vlád, vedoucí představitelé OSN a zástupci občanské společnosti se v září roku 2015 setkali v rámci 70. zasedání Valného shromáždění OSN a přijali Cíle udržitelného rozvoje (SDG). Do roku 2030 tyto cíle tvoří program udržitelného, univerzálního a ambiciózního rozvoje, programu "lidí, lidmi a pro lidi", koncipovaných s aktivní účastí UNESCO.Heads of State and Government, senior UN officials and representatives of the civil society met in September 2015 as part of the 70th session of the UN General Assembly, and adopted the Sustainable Development Goals (SDG). By 2030, these objectives form a program of Sustainable, Universal and ambitious Development, a program "of the people, by the people and for the people", conceived with the active participation of UNESCO
Evaluation of three educational programs on permaculture
No full textPříspěvek se zabývá evaluací tří environmentálních výukových programů vytvořených na základě metodických materiálů, které vznikly v rámci projektu podpořeného MŽP „Přírodní architekti“, inspirovaného mezinárodním projektem „Children in permaculture“. Výukové programy byly vytvořeny pro žáky 4. a 5. ročníku a zaměřeny na seznámení s permakulturou, jejími principy a využitím pro každodenní život. Z evaluace všech tří výukových programů formou pretestu a posttestu vyplývá, že všechny tři programy významně zvyšují znalosti žáků dané problematiky. Celkově lze hodnotit nově vytvořené výukové programy jako přínosný doplněk pro rozšíření učiva základní školy.This research is focus at an evaluation of three environmental education programs. These are based on the methodological materials created within the framework of a project supported by ministry of the environment “Natural Architects”, inspired by the international project “Children in permaculture”. The tutorials were designed for pupils of the 4th and 5th grade and were focused on getting acquainted with permaculture, its principles and its use for everyday life. The evaluation of all three teaching programs in the form of pretest and posttest shows that all three programs significantly increase pupils\u27 knowledge of the given subject. Overall, the newly created learning programs can be evaluated as a benefit supplement for the extension of the elementary school curriculum
Blocked by ourselves
No full textKdyž lidé rezignují na osobní, bytostnou vztahovost a vazebnost k pravdě, k tomu co je, pak je taková sebestřednost cestou ke ztrátě orientace a vnímání smyslu existence, které se projevují například násilím či zoufalstvím. Skrze přicházející výzvu, slovo, logos, je možné najít cestu ze zatarasenosti sebou. Odpovídání na výzvu k odpovědnosti značí odvrácení (metanoein) z orientace k oddělenosti, sebestřednosti, k vztahovosti, k vědomí relačnosti k druhým, světu i Pravdě. K odpovědi na toto k pravdě vyzývající slovo máme jako lidé prostor svobody. Jako lidské bytosti máme možnost žít v prostředí dia-logu, dia-logu jako živlu, ze kterého může vzejít společenství, které nežije jen samo sobě.When people give up their personal, existential relatedness or their bonds towards the truth, towards what is, then self-centeredness is seen as a pathway to losing one’s perception of the meaning of existence. This inclination can become manifested by violence and despair. Through the incoming and challenging word – logos – one can find a way out of being locked in oneself. Responding to the call for accountability involves turning away (metanoein) from being oriented to separation, secession, and self-centeredness to relationality, the consciousness of one’s ties with others, the world and the Truth. For being able to answer this word, which calls us to participate in truth, we as humans have the space of freedom. As human beings we can come to a dia-logue as a living environment, dia-logue as an element, from which community may arise – a community that does not live solely for itself
Příroda 3.0 nebo 1.0 návraty? Aneb EDO Olomouc 2018 radikálně přehodnocuje úhel pohledu (a my s ním)
Full text linkČlověk se snaží o soužití s přírodou, někdy tedy spíše o její vytěsnění (alespoň v tom, čím ona sama je). Pokud ji kultivuje, pro své potřeby, avšak s respektem k její povaze a podstatě, příroda se přizpůsobuje jeho nárokům. Co takto vznikne, je krásné, a krása je též ukazatelem funkčnosti. Ze strachu ji však někdy zcela opouští; pak se mu připomíná – jsem tu a ty mne potřebuješ! Tehdy zatouží po její archaické podobě, ohlíží se zpět a vstupuje do dávných vztahů, přizpůsobuje se jim. V dnešním světě pak s ní nemusí být propojen vůbec, pro člověka je snadnější žít plně uměle. Co mít musí, je pouze její plodná energie; a tedy se rozhodne zaměstnat jen tuto sílu pro své výtvory. Jenomže to už příroda není sama sebou, protože se sama ze sebe neobnovuje. Co když ale přes všechno naše zanedbávání, popírání či dokonce znásilňování si příroda hledá vlastní způsoby bytí, v tomhle našem radikálně změněném světě, pro který už ani nemáme vzorce krásna? Pokud jste byli na EDO Olomouc, možná znáte odpověď…Nature is a system of interdependent relationships. Relationships have to be renewed; interactions are essence, form is phenomenal expression. The possibility of relationships arises from difference, the distinction between the phenomena and the entities (their manifestations) that either bridge or, on the contrary, underscore these differences so that they can appear
Evaluation of the quality of outdoor digital interpretation of natural heritage
No full textStudie diskutuje otázku kvality terénní digitální interpretace přírodního dědictví. Popisuje proces vymezení kategorií kvality, který zahrnoval kombinaci literární rešerše, diskuse s experty v rámci ohniskové skupiny a terénní průzkum. V poslední části představuje a diskutuje klíčové kategorie kvality, které by se mohly stát doporučením pro další autory digitální interpretace.The study discusses the question of quality of field digital interpretation of natural heritage. It describes the process of defining the quality criteria, encompassing a combination of literature review, focus groups with experts, and field survey. In the last part it introduces and discusses the key quality criteria for recommendation for further authors of digital interpretation