Envigogika (E-Journal, Charles University Environment Center in Prague)
Not a member yet
613 research outputs found
Sort by
The Educational Contribution of Zoo’s: Ethical Reflection
No full textJedním z primárních cílů zoo je vzdělání a výchova v ekologii a ochranářství. Tento příspěvek k proměně lidského přístupu k přírodě a zastavení vymírání druhů, který má nějakým způsobem legitimizovat držení divokých zvířat v zajetí, je kritiky zpochybňován. Jak tomu je se vzdělávacím přínosem ve skutečnosti, mohou ukázat výzkumy. Text se věnuje výsledkům výzkumů o vzdělávacím přínosu zoo a jejich analýzám. Předpokládá se, že návštěva zoo by měla přispět k pro-environmentálnímu cítění, ochranářskému étosu, postoji a chování, ke gramotnosti v biodiverzitě a dalším. Závěry výzkumů jsou ale prozatím přinejmenším nejednoznačné. Cílem příspěvku je v kontextu těchto nejnovějších výzkumů poukázat na další relevantní faktory, které mohou ovlivňovat postoje lidí, a na případný potenciální edukační přínos zoologických zahrad v jiných oblastech.One of the zoo’s primary goals is education and training in ecology and conservation. This contribution to changing the human approach to nature and halting the extinction of species, which should somehow legitimize the keeping of wild animals in captivity, is being challenged. Research can show the reality of educational benefits. The text deals with the results of research on the educational benefits of zoos and their analyses. It is assumed that a visit of the zoo should contribute to pro-environmental sentiment, conservation ethos, attitudes and behaviours, biodiversity literacy and more. However, conclusions from the research are so far at least ambiguous. The aim of this paper is to point out, in the context of this latest research, other relevant factors that may influence people\u27s attitudes and the potential educational benefits of zoos in other areas
Synthesis of Creative Learning and Education for Sustainable Development in the Czech Republic
No full textTento článek pojednává o pedagogickém přístupu Vzdělávání pro budoucnost (VpB) propojujícím dva vzájemně provázané podpůrné modely kompetencí: Klíčové kompetence pro udržitelnost (Rieckmann 2017) a model Kreativní návyky mysli (Lucas, Claxton, & Spencer, 2013). Uvedený přístup se týká některých problémů implementace vzdělávání pro udržitelný rozvoj tím způsobem, kdy žáci sami stanovují svou vizi a svůj závazek k provedení změny. Mezi tyto problémy patří : 1) Ekologické vzdělávání se i nadále vede v duchu scientismu, který neumožňuje studentům pochopit sociální a společenské souvislosti hlavních příčin environmentálních problémů a uvědomit si „možnosti konat“ vlastní jednotlivcům i společnosti; 2) Vzdělávání pro udržitelnost často vychází z transmisivních modelů vzdělávání. Je však třeba přejít k participativním, socio-konstruktivistickým, transformativním modelům; 3) Mnoho z kompetencí, které potřebujeme, abychom dokázali čelit problémům 21. století, se nachází mimo kognitivní oblast, především v oblasti afektivní (UNESCO, 2017); 4) Může být nedostatečné pochopení způsobu, jakým se budoucnost „přihodí“. Článek shrnuje, jak se projekt vztahuje k Akční kompetenci (Jensen & Schnack, 1997) a modelu participace (Lundy, 2007), za účelem vytvoření efektivního přístupu k rozvoji udržitelných kompetencí a rozvoji sebepojetí žáků jako aktérů změny. Popisuje implementaci pilotního projektu VpB ve čtyřech třídách základních škol (1.–9. třída) a pozitivní dopad rozvoje kompetencí u účastníků.This article discusses the Education for the Future (EFF) pedagogical approach linking two mutually supportive competence models: Key Competencies for Sustainability (Rieckmann 2017) and the Creative Habits of Mind model (Lucas, Claxton, & Spencer, 2013). The article describes some of the challenges of implementing education for sustainable development in such a way that students themselves develop their own vision and commitment to making change. These problems include : 1) Environmental education continues to be conducted in the spirit of scientism, which does not encourage students to understand the social and societal context of the root causes of environmental problems and to become aware of the "opportunities for action" inherent in individuals and society; 2) Education for sustainability is often based on transmissive models of education. However, there is a need to move towards participatory, social-constructivist, transformative models; 3) Many of the competencies we need to face the challenges of the 21st century go beyond the cognitive domain, and are particularly active in the affective domain (UNESCO, 2017); 4) There may be a lack of understanding of the way the future "happens". This paper summarises how the project relates to Action Competence (Jensen & Schnack, 1997) and the Lundy Model of Participation (Lundy, 2007), in order to create an effective approach to developing sustainable competencies and developing students\u27 self-perception as agents of change. It describes the implementation of the EFF pilot project in four primary school classes (grades 1-9) and the positive impact of competence development in participants
Environmental Awareness and Plastic Recycling Behaviour of Nigerian Undergraduates
Full text linkNěkolik předchozích studií z celého světa spojovalo vzdělávání s environmentálním povědomím a chováním, nicméně v rozvojových zemích je třeba řešit mezeru ve výzkumu dopadu environmentálního vzdělávání na proenvironmentální povědomí a podporu proenvironmentálního chování, zejména mezi vysokoškolskými studenty. Tento článek bere v úvahu vliv sociálních norem na proenvironmentální chování, jako je recyklace plastů, a podporuje myšlenku udržitelného vzdělávání na vysokých školách v Nigérii. Jsou zde také uvedena doporučení pro tvůrce politik a univerzity, neboť nigerijské univerzity jsou vyzvány, aby podnikly proaktivní kroky k úpravě svých studijních programů a dobrovolnických aktivit v oblasti životního prostředí. Studie dále navrhuje, aby byly do vzdělávací politiky nigerijských univerzit začleněny testy gramotnosti v oblasti udržitelného rozvoje, které by podpořily proenvironmentální chování studentů.Several prior studies globally have linked education with environmental awareness and behaviour, however there is a need to address the research gap in developing countries on the impact environmental education can have on pro-environmental awareness and in promoting pro-environmental behaviours (PEB) especially among university students. This paper takes into account the influence of social norms on PEB such as plastic recycling and promotes the notion of sustainable education in Higher institutions of learning in Nigeria. Recommendations for policy makers and universities are also reflected upon as Nigerian universities are urged to take pro-active steps towards adapting their curriculums and environmental volunteering activities. Furthermore, the study suggest sustainability literacy tests are incorporated into Nigerian university educational policies in other to promote pro-environmental behaviours among students.
Mass media in Slovakia and their role in shaping (post)consciousness about environmental problems and the promotion of critical thinking
No full textNapriek rozmachu sociálnych sietí prostriedky masovej komunikácie (masmédiá) naďalej zohrávajú dôležitú a nezastupiteľnú úlohu v spoločnosti. Od šírenia informácií, cez formovanie verejného povedomia až po relax a zábavu- V príspevku sme sa zamerali na úlohu, ktorú v uplynulých 30 rokoch zohrali a zohrávajú médiá na Slovensku pri formovaní (po)vedomia o environmentálnych problémoch a pri podpore kritického myslenia. Všímame si pritom zmeny, ktorými masmédiá prešli od porevolučného obdobia začiatkom 90-tych rokov minulého storočia cez rôzne vývojové až po súčasnosť. Bližšie si všímame niektoré environmentálne kauza a ich aktérov, ako aj postoj kľúčových elektronických a printových médií k nim. Hľadáme odpoveď na otázku, ktoré environmentálne relevantné témy dominovali a dominujú v našom mediálnom priestore? Mapujeme vznik, fungovanie a zväčša i predčasný zánik environmentálne orientovaných médií, relácií a pod. Pýtame sa, čo sa stalo s ich protagonistami, resp., kto ich nahradil a kto je dnes reálnym či potenciálnym nositeľom tých tém v slovenských médiách. Prinášame výsledky niektorých aktuálnych výskumov. Snažíme sa identifikovať hlavné problémy, prekážky a nedostatky, ktoré bránili a bránia tomu, aby si médiá plnili svoju úlohu v tejto oblasti efektívnejšie a navrhujeme niektoré opatrenia či riešenia.Despite the rise of social networks, mass communication media (mass media) continue to play an important and irreplaceable role in society. From disseminating information, to shaping public awareness, to relaxation and entertainment, this paper focuses on the role that the media in Slovakia have played and continue to play over the past 30 years in shaping (post)consciousness of environmental issues and in promoting critical thinking. In doing so, we note the changes that the mass media have undergone from the post-revolutionary period in the early 1990s through various developments up to the present day. We take a closer look at some of the environmental causes and their actors, as well as the attitude of key electronic and print media towards them. We seek to answer the question, which environmentally relevant issues have dominated and continue to dominate our media space? We chart the emergence, functioning and largely untimely demise of environmentally oriented media, shows, etc. We ask what happened to their protagonists, or who replaced them, and who is today a real or potential carrier of these topics in the Slovak media. We present the results of some recent research. We try to identify the main problems, obstacles and shortcomings that have hindered and prevented the media from fulfilling their role in this area more effectively and we propose some measures or solutions.
 
Permaculture and its inspiration for inclusive education
No full textText je kratším zamyšlením nad podněty, které může přinést permakultura do inkluzivního vzdělávání.The text is a shorter reflection on the inspirations that permaculture can bring to inclusive education
Current methods of experiential pedagogy in adult education abroad
No full textText ukazuje, jaké metody zážitkové pedagogiky ve vzdělávání dospělých se používají v zahraničí; posuzuje tyto metody z hlediska efektivity. Autorka rekapituluje výsledky výzkumu z příbuzných oblastí, nejen andragogiky samotné, ale i například neurověd. Tyto obory se zaměřují na zvýšení účinnosti programů celoživotního učení, jejich dopadu na pochopení a udržení znalostí, i rozvoj „měkkých“ dovedností, které jsou důležité pro využití poznatků v praxi. Upozorňuje současně na rizika zážitkového vzdělávání, které vyžaduje spontánní aktivitu účastníků – té nemusí být všichni schopni, což je potom vylučuje z kolektivu, s dopadem na ně samotné i zbytek skupiny. Uzavírá konstatováním, že v současnosti se zvýšená pozornost věnuje kvalitě zážitku, který zvyšuje celkový zájem o účast v programech celoživotního učení.The text introduces the methods of experiential pedagogy in adult education that are used abroad; and consideres effectiveness of these methods. The author recapitulates the results of research from related fields, not only andragogy itself, but also, for example, neuroscience. These fields focus on increasing the effectiveness of lifelong learning programs, their impact on understanding and retaining information, as well as developing “soft” skills that are important for the application of the acquired knowledge in practice. At the same time, it draws attention to the risks of experiential education, which relies on spontaneous activity of the participants – those that are not able to participate are then excluded from the team, with an impact on themselves and the rest of the group. In conclusion, attention in present is increasingly paid to the quality of the experience, which raises the overall interest in participating in lifelong learning programs
Landscape to taste
No full textAktuální téma regionální kuchyně a léčitelství je v článku diskutováno z hlediska možných způsobů zajištění potravy z místních zdrojů a samozásobitelství. Jde o formu, která oproti globálnímu potravinářskému průmyslu méně zatěžuje životní prostředí. Lokální potravinové zdroje tradičně úzce souvisí s regionální kuchyní a léčitelstvím. Autorka se v tomto kontextu věnuje planým léčivým a jedlým rostlinám. Vychází z historicky doložených zpráv o využívání planě rostoucích rostlin na území České republiky, a pokouší se mapovat souvislosti mezi člověkem a jeho prostředím, které se projevují znalostmi o samotných rostlinách i způsobech jejich využití. Zájem o plané rostliny se dnes opět vrací díky environmentálním akcentům, a to z hledika nutnosti péče o krajinu v širších souvislostech.Recently, the theme of regional cuisine and healing is again relevant, especially in the context of local foods and self-sufficiency. Securing food from local sources is less harmful to the environment compared to the global food industry. The sources of local food are traditionally related to regional cuisine and medicine. In this context, the article deals with wild medicinal plants and wild edible plants. The author works with historically documented sources that map the occurrence of wild plants on the Czech territory; on this basis she outlines relationships between man and his environment. These relationships are manifested in the knowledge of plants and ways they are used. Interest in wild plants is revitalised today thanks to environmental accents and the need to care for the landscape
Editorial 2020/XV/1
Full text linkVážení přátelé, příznivci Envigogiky,
na přelomu roku znovu silně vnímáme, jak se všechno zrychluje.
Pouze Envigogika v roce 2020 zpomalila. Na rozdíl od předchozích let jsme připravili pouze jedno číslo.
Utěšujeme se, že tato pomalost je přednost, pokud je spojena s pečlivostí, a právě tou chceme přispívat do všeobecně se stupňujícího publikačního ruchu. Naším dlouhodobým cílem je udržet slow-publishing, takové trochu rukodělné nakládání s metodickými úvahami a názory našich autorů, jež nám laskavě svěřili. Zůstáváme jejich laskavými průvodci, ve vzájemné důvěře procházíme spolu s nimi procesem publikování, nastavujeme vztahy vstřícné pozornosti s recenzenty a všemi dalšími, kdo mají k textu co říci. Jsme malým (stále se zmenšujícím) ostrůvkem v moři hodnocení, uznaných výsledků, budování sfér vlivu – drobných vítězství a ztrát na bojišti moci, která se nyní rozpíná i do okruhu našich sdílených myšlenek a složitě dojednaných východisek vědeckého poznání. Hrozí, že je ovládne. My tuhle hru ale chceme hrát podle pravidel, která si (vědecká i ta obecně lidská) pravda zaslouží.
Co je totiž pomalé: růst, zrání, vývoj druhů, ... Čtení jedné knihy od začátku do konce; proces učení, pokud má vést k vnitřní proměně. Láska a vztahy, které přinášejí trvalou hodnotu (i když trvalé samy o sobě nebývají). A taky psaní – to, které si složitě utváří vztah k popisované skutečnosti.
Co je naproti tomu rychlé: krize, zánik, smrt, ... Úspěch, když závisí na oblibě a přízni davu. Zázračné vyléčení beze změny zvyklostí, zbohatnutí bez práce. Náhodné štěstí, výhra v hazardu. A co tvorba? Může rychle vzniknout i to, co potom přetrvá – bez přípravy, jen na základě okamžitého vnuknutí?
My zde pokládáme vznik za pouhý vnější projev dlouhodobě běžících procesů: přemýšlení, dialogu, vzájemného kritického posuzování. Do těchto procesů se spolu s Envigogikou aktivně zapojujeme, což ostatně můžete i vy. Například se tentokrát nad textem Mikuláše Huby zamyslet, jak se za posledních 30 let vyvinula ochrana přírody na Slovensku, jakou roli v tom hráli jednotliví aktéři (a co na to řekla slovenská veřejnost), a k čemu to nakonec vedlo. Uvažovat spolu s Evou Pechočiakovou Svitačovou a Tomášem Pechočiakem o tom, jak může myšlení budoucích ekonomů formovat kromě jiného koncept ekogramotnosti. O tvorbě odborných textů dostupných online, a možnostech jejich využití ve vysokoškolské výuce vypovídá široce pojatá analýza kvality otevřených vzdělávacích zdrojů (prováděná na zdrojích Univerzity Karlovy); jsou zde představeny fungující wikisystémy využívané s větším či menším zájmem například lékaři, přírodovědci, nebo filosofy a knihovníky. Základem pro využití tématu odpovědné spotřeby ve vzdělávání na nižších stupních pak může být článek Udržitelná spotřeba a životní styl jako vzdělávací téma; představuje vzdělávací cíle, které by učitelé měli sledovat, pokud chtějí (spolu se svými žáky a studenty) působit na společenské změny dosažitelné v běžném životě každého z nás. Učitelům mohou sloužit i další texty z kategorie inspiračních – Plýtvání potravinami ve školních jídelnách autora Zdeňka Talácka, a dvě (stručné a podrobnější) rešerše Moniky Janákové: Krajina k ochutnání týkající se regionální kuchyně a léčitelství, či přehled současných metod zážitkové pedagogiky ve vzdělávání dospělých v zahraničí.
Představme si nyní svět, kde všichni vsadí na rychlý úspěch a vzájemně se v této víře podporují. Sdílejí snadno dosažené výsledky, poskytují si navzájem adekvátní odměny. Ochota investovat do výjimečnosti či alespoň jinakosti všeobecně klesá, vždyť naopak zájem mnohých je mírou uznaného přínosu. Kvantita nahrazuje kvalitu a v nastalém shonu, snaze naplnit očekávání, uniká cosi podstatného. Mezery, které si uvědomuje stále méně lidí, se ovšem rychle plní náhražkami. Není už jasné, co nahrazují, a vlastně o to ani nejde. Všichni jsou zahlceni (předměty, informacemi), a kdesi nad hlavami klinkají rolničky, že to je konečně svět dostatku. Otevírá bezpočet nových možností – jen ne tu jedinou. Být sami sebou a hledat si svou vlastní cestu a vyjádření.
Envigogika se pokouší tuto příležitost již 15 let přinášet. I proto nevstupujeme do běžných komerčních vztahů a za svou práci nepožadujeme žádnou odměnu. Na začátku jsme nastudovali pravidla, jak správně publikovat, a přijali etické závazky. Těmi se řídíme a jinak zůstáváme nezávislí – s jediným cílem, a tím je prošlapávat cestu tomu, co je nové. A co by se jinde třeba neuplatnilo. Až do toho spolu s námi nepůjdete, až cílem nebude samo sdělení, ale jen jeho impakt, pak tady pro vás už nebudeme. Už teď jsme ale vděčni za ty společně strávené roky, i za debatu, která se na našich stránkách postupně rozvinula.
Co si přát do nového roku 2021? Zpočátku budeme šetřit energii, nabírat síly; víme, že to budeme potřebovat. Možná svět bude ještě zpomalený, může se ale najednou zrychlit ještě více – tak, aby dohonil všechny ztráty. Netušíme, ve kterém z těchto dvou případů bychom se mohli ztratit, a který naopak bude příležitostí k novému rozvoji. Možná to ale necháme na vás. V tomto případě můžete klidně hlasovat perem, vlastně klávesnicí. Psát, zůstávat v kontaktu, „on board“. Za všechny vaše podněty, výzvy, i nové texty budeme rádi – a dle svých sil se jim budeme (co nejlépe, a samozřejmě i co nejrychleji) věnovat.
Už teď se na ně těšíme
Jana a Jirka Dlouzí
Za redakci EnvigogikyDear friends and followers of the Envigogika journal,
at the turn of the year, we again strongly perceive that everything is accelerating.
Only Envigogika slowed down in 2020. Unlike previous years, we have prepared only one issue.
We consider this slowness an advantage if combined with diligence, and this is exactly what we want to contribute to the generally increasing publishing speed. Our long-term goal is to maintain slow-publishing, a kind of hand-made treatment of methodological considerations and opinions of our authors, which they kindly entrusted to us. We remain their polite guides, we go through the publishing process with them in mutual trust, establish attentive relations with reviewers and all others who have something to say about the text. We are a small (ever-shrinking) island in a sea of evaluation, recognized results, building spheres of influence – all these small victories and losses on the battlefield of power, which now extends to the arena of our shared ideas and foundations of scientific cognition, convolutedly agreed upon. The power that threatens to control them. We, on the contrary, want to play this game according to the rules that (scientific and generally human) truth deserves.
Because – what is slow: growth, maturation, evolution of species, ... Reading one book from beginning to end; the process of learning when it should lead to inner transformation. Love and relationships that bring lasting value (even if they are not lasting in themselves). And also writing – the one that intricately forms a relationship with the described reality.
On the other hand, what is fast: crisis, extinction, death, ... Success when it depends on the popularity and favour of the crowd. Miraculous healing without changing habits, getting rich without work. Accidental luck, winning a gamble. What about creative work and its results? Can they emerge quickly – without preparation, only on the basis of immediate inspiration?
We consider this origin of ideas to be a mere external manifestation of long-running processes: thinking, dialogue, mutual critical assessment. Together with Envigogika, we are actively involved in these processes, where you can also join us. For example, in this issue we provide an opportunity to benefit from Mikuláš Huba\u27s review of nature protection in Slovakia over the last 30 years, describing the role of individual actors (and the Slovak public opinions), and eventual results of this development. We can consider together with Eva Pechočiaková Svitačová and Tomáš Pechočiak how the future economists’ thinking can be shaped by, among others, by the concept of eco-literacy. Online creation of the professional texts, and possibilities of their use in higher education, is evidenced by a broad analysis of the quality of open educational resources (performed on the Charles University online educational sources); it presents functioning wiki systems that are (with greater or lesser interest) used by students, for example, of medicine, natural sciences, or philosophy and librarianship. To bring the theme of responsible consumption into curricula at lower educational levels, the article Sustainable Consumption and Lifestyle as an educational theme provides a theoretical basis; it introduces educational goals that teachers should pursue if they want to induce (together with their pupils and students) social changes achievable in the everyday life of each of us. Teachers can also use other texts from the category of inspirational – Wasting food in school canteens by Zdeněk Talácko, and two reviews by Monika Janáková: Landscape for tasting related to regional cuisine and healing, or an overview of current methods of experiential pedagogy in adult education abroad.
Now, imagine a world where everyone profits from rapid success and people are supporting each other in the belief of its significance. They share easily achieved results, provide each other with adequate rewards. The willingness to invest in uniqueness, or at least otherness, is generally declining, because the interest of many is a measure of recognized benefits. Quantity replaces quality and in the ensuing hustle and bustle, in an effort to meet general expectations, something substantial disappears. However, emerging gaps (that fewer and fewer people are aware of) are quickly being filled by substitutes. It is no longer clear what they are substituting, but it also no longer matters. People are overwhelmed with stuff and information, and somewhere over their heads, bells are crawling that it is finally a world of abundance. Which opens up countless new possibilities – just not the one that really matters. To be yourself and look for your own path and expression.
Envigogika has been trying to bring this opportunity for 15 years. Over this period, we did not enter any commercial relationships and we did not demand any reward for our work. In the beginning, we studied the rules of how to publish correctly and made ethical commitments. We have followed them and otherwise remained independent – with the only one goal, and that is to pave the way for what is new. To what would not apply elsewhere. Until you do not go with us, until the goal is not the message itself, but only its impact, then we will no longer be here for you. But we are already grateful for the years spent together, as well as for the debate that has gradually developed on Envigogika web pages.
What to wish for the new year 2021? In the beginning we will save energy; we know we will need it. The world may be slower, but it also may suddenly accelerate even more – to catch up. We have no idea in which of these two cases we could get lost and which, on the contrary, will be a new opportunity for development. But maybe we can leave it up to you. In this case, you can “vote with your pen”, or the keyboard. Write, stay in touch, be “on board”. We will be happy for all your suggestions, offers, and new texts – and we will do our best to (as quickly as possible) meet your requirements.
We are already looking forward to them
Jana and Jirka Dlouhy
For the editorial team of Envigogika journa
Editorial 2019/XIV/2 – Reflections in Year Zero
No full textMilí čtenáři, vítáme vás v roce, v jehož letopočtu jsou nuly hned dvě. Možná je to symbolické číslo, a tak nám dovolte několik úvah hned v jeho začátku.
V posledních třiceti letech jsme dosáhli všeho, o co jsme usilovali – nebo téměř všeho. Naše demokracie dospěla, nám všem ale pořád něco schází.
Co je to, co nám takto zásadně chybí?
Více v pdf verzi úvodníku...
 
Protection of nature, landscape and environment and its social reflection in Slovakia in 1990 – 2020
No full textSlovenská príroda, krajina a životné prostredie, ako aj organizácie a iniciatívy na ich ochranu prešli za uplynulých 30 rokov zložitým vývojom. Podobne zložito sa vyvíjala aj percepcia tejto problematiky zo strany verejnosti. Vari najvýstižnejšie sa dá tento vývoj charakterizovať slovíčkom nejednoznačný. Pokrok pri znižovaní znečistenia ovzdušia, vôd a ďalších zložiek životného prostredia sprevádzala bezprecedentná neúcta k iným jeho zložkám, najmä k zeleni a úrodným orným pôdam, celkové dlhodobé podfinancovanie starostlivosti o ŽP a zaostávanie v budovaní environmentálnej infraštruktúry (najmä kanalizácií a čistiarní odpadových vôd) ako aj riešenia problematiky starých environmentálnych záťaží.
Príspevok sa zameriava na stručnú charakteristiku stavu a vývoja jednotlivých zložiek životného prostredia, úspechy a neúspechy pri ich ochrane, ako aj na úlohu jednotlivých aktérov tohto procesu. Súčasťou príspevku sú aj výsledky niektorých výskumov, zameraných na reflexiu tejto problematiky zo strany verejnosti.Slovak nature, landscape and environment, as well as organizations and initiatives for their protection have undergone complex developments over the past 30 years. Perception of the issue by general public was similarly complex. In an attempt to be precise, this development should be characterized ambiguously. Progress in reducing air, water and other environmental pollution has been accompanied by unprecedented disrespect for its other components, in particular for vegetation, fertile arable land, which is accompanied by an overall long-term underfunding of environmental care and lagging behind in building environmental infrastructure (especially sewers and wastewater treatment plants) as well as in finding solutions to the issue of old environmental burdens.
This article focuses on a brief description of the state and development of different components of the environment, successes and failures in their protection, as well as the role of specific actors in this process. The author also include the results of some of the research which focused at reflection of these issues by the public