Envigogika (E-Journal, Charles University Environment Center in Prague)
Not a member yet
613 research outputs found
Sort by
For the sustainability of consumer behavior and lifestyle is responsible education: ... and with the program we created together we can fulfil it.
No full textČlánek shrnuje zkušenosti s tvorbou a realizací programu zaměřeného na utváření spotřebních zvyklostí ve vzdělávání a představuje ucelený soubor materiálů pro učitele, aby mohli takový program realizovat.The article reflects experience with developing and implementing a program focused on the formation of consumer habits in the context of formal education and presents a comprehensive set of materials for teachers to implement such a program
Úvodník 2021/XVI/1
Full text linkVážení čtenáři, příznivci Envigogiky,
V době, kdy píšu tento úvodník, se má na nebi objevit polární záře. Co paměť sahá, nikdy předtím tu nebyla. Jenomže co tu dřív nebylo, se teď ukazuje nepříjemně často. Žijeme v období přechodu a s tím spojených nejistot; čekáme na znamení. Náznak nebo předzvěst toho, co přijde – v dobrém, nebo ve zlém...
Jdeme na noční výpravu. Na nebi hvězdy, jasné, kolem obzorů blednoucí. Mraky jako mléčné dráhy napříč oblohou. A stromy stále těsněji svírající horskou cestičku. Vzduch je nečekaně vlahý, bez trpké příchutě tlení, i přes pozdní podzim. Vystoupáme až na vrchol kopce, jenže i ten je zarostlý stromy. Hledáme průhledy, nic ale nevidíme.
Ráno se ukazuje, že nikdo (v celých Čechách) taky nic nevidí. Snad možná zítra – příště.
Naděje napnuté k příště – to je zkušenost posledních let a teď už desetiletí. Nenechat si ukrást budoucnost, to jsme se zatím nenaučili. I když je věda docela účinnou obranou proti manipulaci, neumí popsat to, co by být mohlo. Co bychom měli teprve uskutečnit ... a tak zkoumáme terén nejistoty a hledáme orientační body. Znamení. Jak dobré může být to, co je zatím zcela neznámé? Musíme se rozhodovat, i když nevíme.
Také naši autoři osahávají terén neznámého: toho, co můžeme jen (ze své perspektivy) zakoušet. Lukáš Nekolný na příkladu proměn zoologických zahrad ukazuje, jak se vyvíjí vztah člověka a (divokého) zvířete – mění se koncept, na němž jsou založeny, a následně i jejich vnější podoba. Původně měla tato zařízení symbolizovat lidskou moc nad přírodou, předvádět její „živé exponáty“; teprve postupně přechází k ochraně druhů a tzv. edutainmentu. Tuto vzdělávací roli zoo ovšem problematizuje Marie Hrdá: z výsledků mezinárodních výzkumů vyplývá nejednoznačnost dopadu na environmentální cítění, hodnoty a postoje návštěvníků, i jejich znalosti o přírodě. Pokud se ale na přínosy zoo podíváme z etického hlediska, vidíme ale další možné okruhy jejich vlivu. Rozpor mezi těmito dvěma názory na (ne)přijatelnost „věznění“ divokých zvířat, jakkoli je morálně odůvodněné, ovšem může být jen zdánlivý – zmizel by, pokud by zoo byly jen ukázkou divočiny, nikoli jejích posledním útočištěm. Což je posun, k němuž dochází a přispíváme k němu i my, svými stále stoupajícími nároky.
Životní styl obyvatel planety začíná být totiž ve svém součtu neudržitelný. Hrozí, že lidská rozpínavost pohltí poslední zbytky přírody a jejích původních mimo-lidských obyvatel. Zabránit tomuto vývoji by asi mohla změna systému (to zatím nevíme), drobně přispět k ní ale může i každý z nás. Vědomá, odpovědně rozmýšlená volba spotřební strategie je jedním ze způsobů, jak nepříznivý stav řešit na individuální úrovni. My všichni jsme spotřebitelé, stejně jako jsme i občany, a to, jak (společně) naplňujeme tyto dvě role, teprve formuje ekonomický a politický systém. Úloha vzdělávání je tak zásadní pro utváření příští podoby světa (bohužel vzdělávací systém tuto naši každodennost s velkým dopadem na jeho stav systematicky opomíjí). Jak kultivovat spotřební chování směrem k šetrnosti, naznačují dva články tohoto čísla: Vzdělání k udržitelné spotřebě a životnímu stylu... představuje širší souvislosti a teoretické základy, což doplňuje druhý text – navrhuje, jak odpovědné chování rozvíjet v praxi, například i s využitím podkladových materiálů pro učitele k tomu vytvořených. Podobné úvahy bývá užitečné rozšířit o perspektivu třetího světa; co se týče odpadních plastů (vedlejšího produktu spotřeby), zvažuje Loveth Aikowe možnosti (a limity) environmentální vzdělávání na vysokoškolské úrovni v Nigérii. Jde o zemi, kde jednotlivci musí být hlavními činiteli žádoucích změn, protože systém často nefunguje (což této zkušenosti zajišťuje platnost celkem obecnou). K debatě o udržitelných zvyklostech v oblasti stravování a produkce potravin přispívá i text kolektivu autorů z Jihočeské univerzity – zkoumají, na čem je založena pěstitelská gramotnost u žáků na druhém stupni základních škol.
Vědomá změna hodnot a zvyklostí je ale pouze jedním ze způsobů, jak působit na podobu (naší společné) budoucnosti. Tato budoucnost totiž už dávno není to, co bývala – pouhým prodloužením, extrapolací pozitivních aspektů současnosti dosáhneme spíše nebývalého nárůstu jejích nepříznivých dopadů. Osvícenější část populace hledá a zkouší alternativy, a přesto vzděláváme stále pro svět, který zde je nebo spíše byl v (poněkud idealizované) době minulé. Jak rozvíjet představy o budoucnosti, a podpořit jedince, aby potřebné změny uskutečnili, se dozvíte v článku mapujícím základní předpoklady vzdělávání pro budoucnost – je především souhrnem celosvětových debat na toto téma.
K přemýšlení o budoucnosti patří ovšem i zamyšlení nad tím, co bylo: v tomto čísle Envigogiky diskutuje o roli médií při formování (po)vědomí o environmentálních problémech a podpoře kritického myšlení, i o jejich historické podobě na Slovensku náš kolega a člen redakční rady Mikuláš Huba.
Naplnit naděje na dobrý život v budoucnosti, když přitom minulost nemá být zapomenuta ani zavržena, bude těžké, musíme se o to ale soustavně pokoušet. Dělejte to s námi, jednou z cest je – psát (a učit) o něčem, co by mohlo být, ale zatím není.
Hodně příležitostí k zamyšlení (a případně i čas na sepsání Vašich myšlenek)
Vám přeje za Envigogiku
Jana a Jirka DlouzíVážení čtenáři, příznivci Envigogiky,
V době, kdy píšu tento úvodník, se má na nebi objevit polární záře. Co paměť sahá, nikdy předtím tu nebyla. Jenomže co tu dřív nebylo, se teď ukazuje nepříjemně často. Žijeme v období přechodu a s tím spojených nejistot; čekáme na znamení. Náznak nebo předzvěst toho, co přijde – v dobrém, nebo ve zlém...
Jdeme na noční výpravu. Na nebi hvězdy, jasné, kolem obzorů blednoucí. Mraky jako mléčné dráhy napříč oblohou. A stromy stále těsněji svírající horskou cestičku. Vzduch je nečekaně vlahý, bez trpké příchutě tlení, i přes pozdní podzim. Vystoupáme až na vrchol kopce, jenže i ten je zarostlý stromy. Hledáme průhledy, nic ale nevidíme.
Ráno se ukazuje, že nikdo (v celých Čechách) taky nic nevidí. Snad možná zítra – příště.
Naděje napnuté k příště – to je zkušenost posledních let a teď už desetiletí. Nenechat si ukrást budoucnost, to jsme se zatím nenaučili. I když je věda docela účinnou obranou proti manipulaci, neumí popsat to, co by být mohlo. Co bychom měli teprve uskutečnit ... a tak zkoumáme terén nejistoty a hledáme orientační body. Znamení. Jak dobré může být to, co je zatím zcela neznámé? Musíme se rozhodovat, i když nevíme.
Také naši autoři osahávají terén neznámého: toho, co můžeme jen (ze své perspektivy) zakoušet. Lukáš Nekolný na příkladu proměn zoologických zahrad ukazuje, jak se vyvíjí vztah člověka a (divokého) zvířete – mění se koncept, na němž jsou založeny, a následně i jejich vnější podoba. Původně měla tato zařízení symbolizovat lidskou moc nad přírodou, předvádět její „živé exponáty“; teprve postupně přechází k ochraně druhů a tzv. edutainmentu. Tuto vzdělávací roli zoo ovšem problematizuje Marie Hrdá: z výsledků mezinárodních výzkumů vyplývá nejednoznačnost dopadu na environmentální cítění, hodnoty a postoje návštěvníků, i jejich znalosti o přírodě. Pokud se ale na přínosy zoo podíváme z etického hlediska, vidíme ale další možné okruhy jejich vlivu. Rozpor mezi těmito dvěma názory na (ne)přijatelnost „věznění“ divokých zvířat, jakkoli je morálně odůvodněné, ovšem může být jen zdánlivý – zmizel by, pokud by zoo byly jen ukázkou divočiny, nikoli jejích posledním útočištěm. Což je posun, k němuž dochází a přispíváme k němu i my, svými stále stoupajícími nároky.
Životní styl obyvatel planety začíná být totiž ve svém součtu neudržitelný. Hrozí, že lidská rozpínavost pohltí poslední zbytky přírody a jejích původních mimo-lidských obyvatel. Zabránit tomuto vývoji by asi mohla změna systému (to zatím nevíme), drobně přispět k ní ale může i každý z nás. Vědomá, odpovědně rozmýšlená volba spotřební strategie je jedním ze způsobů, jak nepříznivý stav řešit na individuální úrovni. My všichni jsme spotřebitelé, stejně jako jsme i občany, a to, jak (společně) naplňujeme tyto dvě role, teprve formuje ekonomický a politický systém. Úloha vzdělávání je tak zásadní pro utváření příští podoby světa (bohužel vzdělávací systém tuto naši každodennost s velkým dopadem na jeho stav systematicky opomíjí). Jak kultivovat spotřební chování směrem k šetrnosti, naznačují dva články tohoto čísla: Vzdělání k udržitelné spotřebě a životnímu stylu... představuje širší souvislosti a teoretické základy, což doplňuje druhý text – navrhuje, jak odpovědné chování rozvíjet v praxi, například i s využitím podkladových materiálů pro učitele k tomu vytvořených. Podobné úvahy bývá užitečné rozšířit o perspektivu třetího světa; co se týče odpadních plastů (vedlejšího produktu spotřeby), zvažuje Loveth Aikowe možnosti (a limity) environmentální vzdělávání na vysokoškolské úrovni v Nigérii. Jde o zemi, kde jednotlivci musí být hlavními činiteli žádoucích změn, protože systém často nefunguje (což této zkušenosti zajišťuje platnost celkem obecnou). K debatě o udržitelných zvyklostech v oblasti stravování a produkce potravin přispívá i text kolektivu autorů z Jihočeské univerzity – zkoumají, na čem je založena pěstitelská gramotnost u žáků na druhém stupni základních škol.
Vědomá změna hodnot a zvyklostí je ale pouze jedním ze způsobů, jak působit na podobu (naší společné) budoucnosti. Tato budoucnost totiž už dávno není to, co bývala – pouhým prodloužením, extrapolací pozitivních aspektů současnosti dosáhneme spíše nebývalého nárůstu jejích nepříznivých dopadů. Osvícenější část populace hledá a zkouší alternativy, a přesto vzděláváme stále pro svět, který zde je nebo spíše byl v (poněkud idealizované) době minulé. Jak rozvíjet představy o budoucnosti, a podpořit jedince, aby potřebné změny uskutečnili, se dozvíte v článku mapujícím základní předpoklady vzdělávání pro budoucnost – je především souhrnem celosvětových debat na toto téma.
K přemýšlení o budoucnosti patří ovšem i zamyšlení nad tím, co bylo: v tomto čísle Envigogiky diskutuje o roli médií při formování (po)vědomí o environmentálních problémech a podpoře kritického myšlení, i o jejich historické podobě na Slovensku náš kolega a člen redakční rady Mikuláš Huba.
Naplnit naděje na dobrý život v budoucnosti, když přitom minulost nemá být zapomenuta ani zavržena, bude těžké, musíme se o to ale soustavně pokoušet. Dělejte to s námi, jednou z cest je – psát (a učit) o něčem, co by mohlo být, ale zatím není.
Hodně příležitostí k zamyšlení (a případně i čas na sepsání Vašich myšlenek)
Vám přeje za Envigogiku
Jana a Jirka Dlouz
Future thinking and the need for a transformative approach in education
No full textČlánek se věnuje potřebě transformovat vzdělávání, aby se podpořila osobní angažovanost žáků potřebná k nastartování společenských změn k udržitelné budoucnosti.
Autoři se zabývají perspektivou budoucnosti ve školním vzdělávání – ukazuje, jak bychom mohli podpořit studenty při překonávání apokalyptických vizí budoucnosti, a/nebo omezit spoléhání se na technokratická řešení, která je zbavují odpovědnosti, protože neposkytují žádný prostor pro představu o tom, jak je možné aktivně přispívat a spolupracovat na utváření budoucnosti. Zkoumáme způsoby, jak žáci mohou kriticky zpochybnit dogma, že „neexistuje alternativa“ k současnému dominantnímu, sebezničujícímu systému, a poskytujeme přehled pedagogických přístupů, které podporují žáky v kritickém hodnocení vlastních hodnot a zapojují jejich představivost tak, že vytváří alternativní vize budoucnosti. Článek nabízí přehled o zdrojích, které poskytují inspirativní příklady k podnícení naší představivosti týkající se toho, co možné a co se již děje. Představuje aktivity, které jednotlivcům a pedagogům zprostředkují porozumění „imaginace“ budoucnosti, a podpoří jejich reflexi sebe sama jakožto činitele změny.This article addresses the need to transform education to ensure pupils’ personal commitment required to fuel social transformation towards a sustainable future.
The article explores how the future is addressed in school education, and how we might support students in going beyond imagining apocalyptic visions of the future, or technocratic solutions, both of which are disempowering as they provide no space for imagining and actively contributing to co-creating the future. We explore ways that pupils can critically question the dogma that “there is no alternative” to the current dominant, self-destructive system, and provide an overview of pedagogical approaches which support pupils to critically evaluate their values and engage their imaginations to create alternative visions of the future. The article offers a collection of resources that provides inspirational examples to ignite our imagination about what can and is already being done, and reflective activities to support individuals and educators to explore how and why we imagine the future with a view to encouraging self-perception as an agent of change
Education for sustainable consumption and lifestyle change - educational goals and outcomes
No full textČlánek rekapituluje teoretická východiska vzdělávání zaměřeného na rozvíjení návyků a chování v oblasti udržitelné spotřeby, a jejich prostřednictvím i na celkovou změnu životního stylu. Zdůrazňuje význam transformativního učení jakožto základního rámce pro tento typ učení, hledá související koncepty, které pomohou stanovit relevantní vzdělávací cíle – aktivní přístup, akční kompetence, klíčové kompetence pro udržitelnost. Autoři diskutují též nástroje, kterými by tyto cíle byly dosažitelné ve školní výuce: pro citlivou povahu transformativního učení a jeho působení na vnitřní změny osobnosti navrhují postupy vzdělávání pro budoucnost, kreativního učení nebo ty, jež jsou uplatňovány při řešení konfliktů a v rámci celoinstitucionálního přístupu. Rekapitulují a zobecňují zkušenosti s designem programu odpovědné spotřeby pro děti/žáky/studenty mateřských až středních škol, a vyvozují závěry pro využití konceptu transformativního učení ve vzdělávání dětí (ve srovnání s učením dospělých). Výsledkem teoretických úvah i společných aktivit v praxi je návrh hodnotícího nástroje, pomocí kterého lze reflektovat postup při naplňování vzdělávacích cílů v dané oblasti – kompetencí k odpovědné spotřebě a změně životního stylu.The article reviews the theoretical knowledge in the field sustainable consumption oriented education that is focused on the development of relevant habits and behaviour, and consequently on the overall lifestyle change. It emphasizes the importance of transformative learning as a basic framework for this type of learning, looks for related concepts that will help to set relevant educational goals – such as active approach, action competencies, key competencies for sustainability. The authors also discuss how these goals could be achieved in school teaching: for the sensitive nature of transformative learning and its potential impact on personality of the individual, they suggest innovative tools e.g., future learning practices, creative learning, conflict resolution methods and the whole institutional approach. They recapitulate and generalize the experience with the design of a responsible consumption program for children / pupils / students for kindergarten to secondary school attendees and draw conclusions for the use of the concept of transformative learning in the education of children (as compared with adult learning). The result of theoretical considerations and joint activities in practice is the design of an evaluation tool, which can be used to reflect on the progress in meeting educational goals in the field – competencies for responsible consumption and lifestyle change
The Current Form of Environmental Education and Its Potential to Influence Students\u27 Environmental Awareness
No full textČlánek představuje výsledky výzkumu, který se zabýval analýzou environmentálního vzdělávání žáků středních škol s důrazem na prozkoumání faktorů ovlivňujících pro-environmentální chování. Výzkum využívá model sestavený na základě metody TPB (Theory of Planned Behavior) a metody NAM (Norm Activation Model). Z analýzy je patrné, že značná část žáků považuje současnou environmentální výchovu za nedostatečnou. Nejčastějším zdrojem informací se v oblasti environmentálního vzdělávání stává pro žáky internet a sociální sítě. Stěžejním determinantem pro-environmentálního chování jsou dle výsledků výzkumu postoje a normy respondentů, které je možné v rámci environmentálního vzdělávání ovlivnit skrze budování povědomí o důsledcích chování. Článek se také vzhledem k odlišným výsledkům jednotlivých zahraničních studií obdobného zaměření zamýšlí nad důležitostí lokálního výzkumu v oblasti rozvoje environmentálního vzdělávání, který je v oblasti analýzy determinantů environmentálního uvědomění stále na samém začátku.The article presents the results of a study that examined the environmental education of high school students, with a focus on examining the factors that influence environmentally friendly behavior. The research uses a model based on the TPB method (Theory of Planned Behavior) and the NAM method (Norm Activation Model). The analysis shows that a significant number of students consider current environmental education to be insufficient. The Internet and social networks become the most common source of information for students in the field of environmental education. According to the results of the research, the most important determinants of environmentally friendly behavior are the attitudes and personal norms of the respondents, which can be influenced in the framework of environmental education by creating awareness of the consequences of behavior. Due to the different results of individual foreign studies with a similar focus, the article also considers the importance of local research in the field of environmental education development, which is still in its infancy in the field of analysis of the determinants of environmental awareness
Quality Assurance Methodology for Open Educational Resources for Higher Education
No full textV rámci metodiky popisujeme jak správně využívat a vytvářet kvalitní otevřené vzdělávací zdroje (OER), přičemž se zaměřujeme na zdroje na bázi MediaWiki softwaru, jež se označují také jako wiki systémy. Zabýváme se také otázkou, jaké předpoklady pro tvorbu kvalitních online zdrojů je nutné zajistit, např. po stránce obsahu, práce redakčního týmu, technických parametrů prostředí atd. Metodika je určena jak těm, kdo vzdělávací materiály tohoto typu tvoří a chtějí se dozvědět jaké předpoklady by měly být splněny pro zajištění kvality, tak i těm, kdo tyto materiály užívají, vzhledem k tomu, že jim může pomoci při orientaci v informačním prostředí.V rámci metodiky popisujeme jak správně využívat a vytvářet kvalitní otevřené vzdělávací zdroje (OER), přičemž se zaměřujeme na zdroje na bázi MediaWiki softwaru, jež se označují také jako wiki systémy. Zabýváme se také otázkou, jaké předpoklady pro tvorbu kvalitních online zdrojů je nutné zajistit, např. po stránce obsahu, práce redakčního týmu, technických parametrů prostředí atd. Metodika je určena jak těm, kdo vzdělávací materiály tohoto typu tvoří a chtějí se dozvědět jaké předpoklady by měly být splněny pro zajištění kvality, tak i těm, kdo tyto materiály užívají, vzhledem k tomu, že jim může pomoci při orientaci v informačním prostředí
Changes in the concept of zoos as a reflection of the relationship between human and nature
No full textV průběhu historie lidstva se jeho vztah k přírodě a zvířatům měnil. Zoo jsou typickým sociálním konstruktem, který tento vztah vyjadřuje a reprezentuje. Tento článek se proto věnuje reflexi jejich vývoje a diskuzi současného stavu. Dlouhou dobu zoo antropocentricky působily jako symbol lidské kontroly nad přírodou. Se změnami společnosti se však měnily jejich role a podoba. Zoo 19. století k dosavadní zábavě a rekreaci přidaly výzkum a vzdělávání, což bylo ve 20. století rozšířeno o ochranu přírody. Ve vědecky řízených zoo aktuálně dochází ke klíčovému propojování těchto funkcí – v ideálním případě do ochranářského edutainmentu. Vznikají zážitkově a ekocentricky pojaté areály, v nichž mizí bariéry a návštěvníci se vnořují do prostředí společného se zvířaty. Záchrana druhu je nově dávána nad význam jedince. Aktuální stav je nicméně reflexí koevolučního vývoje, který se eklekticky zaznamenává do jejich podoby a zachycuje i mnohé z minulosti, nejen nejnovější trendy.Throughout human history, humanity’s relationship to nature and animals has changed. Zoos are a typical social construct that expresses and represents this relationship. Therefore, this article reflects on their development and discusses the current state. For a long time, zoos acted anthropocentrically as a symbol of human control over nature (e. g. cages). With the changes in society, the zoo roles and appearance changed. The 19th century zoos added research and education to their existing entertainment and recreation objectives, which were expanded to include nature conservation in the 20th century. In scientifically managed zoos, these functions are currently being integrated – ideally into conservation edutainment. Adventure and ecocentric exhibits are created, in which barriers disappear and visitors immerse themselves in the environment of kept animals. The conservation of species is newly perceived as more important than that of an individual. However, the current situation reflects co-evolutionary developments, which reflect the past, not just the latest trends
Horse Assisted Education and its potential in the field of pedagogy and environmental education
No full textPředkládaný text má ambici představit čtenáři v obecnější rovině proud výchovného a vzdělávacího působení označovaného jako Horse Assisted Education. Text je snahou o představení možnosti jak lze metodu HAE (Horse Assisted Education) reflektovat v pedagogice a jak ji uvést do školní a volnočasové praxe dětí. Autorka textu vidí potenciál HAE v oblasti environmentální výchovy. Tento proud je možné začlenit do široké skupiny metod a přístupů zážitkové pedagogiky využívající programy se zvířaty pro podporu rozvoje přírodovědné a environmentální gramotnosti a také osobnostního rozvoje.The present text has the ambition to introduce the reader to a more general level of the current of educational and training activities referred to as Horse Assisted Education. The text is an attempt to present the possibility of how the HAE (Horse Assisted Education) method can be reflected in pedagogy and how to introduce it into children\u27s school and leisure practice. The author of the text sees the potential of HAE in the field of environmental education. This stream can be integrated into a wide range of experiential pedagogy methods and approaches using animal programs to support the development of science and environmental literacy as well as personal development.
A survey of lower secondary school pupils‘ agriculture literacy
No full textČlánek přináší výsledky sondy znalostí v oblasti pěstitelské gramotnosti u žáků na druhém stupni základních škol. Pěstitelská gramotnost je definována jako schopnost porozumět pěstitelským postupům a pochopení jejich dopadu na život každého z nás. Ke sběru dat byla využita dotazníková metoda. Na výzkumu participovalo 462 žáků osmých ročníků z celkem 20 škol. Výsledky studie naznačují nepříliš vysokou kognitivní úroveň žáků v uvedené problematice. Vliv výuky na školní zahradě na vědomosti z oblasti pěstitelské gramotnosti se projevil jako statisticky neprůkazný, signifikantně se ale lišily vědomosti žáků mezi jednotlivými školami. Pozitivním zjištěním jsou výsledky vycházející z žákovských postojů ke smyslu a významu práce na zahradě.This article brings the results of the study aimed on the lower secondary school pupils‘knowledge in the area of agriculture literacy. Agriculture literacy could be defined as an ability to understand cultivation practices and their impact of our lives. Data were collected by application of the questionnaire method. In a total 462 pupils of 8th grade from 20 schools participated in this research. The results gained pointed out that the pupils’ knowledge in the focused area fails to reach a high level. Statistically insignificant influence of education carried out in the school garden on the level of pupils’ knowledge in focused area was found. However, pupils’ knowledge varied significantly among the individual schools. A positive finding are the results based on students\u27 attitudes to work in the school garden
Call for Papers: Change through play
Full text linkKonference související s výzvou
Tuto výzvu otevíráme v souvislosti s 11. Světovým kongresem o environmentální výchově (s podtitulem Stavíme mosty v době klimatické nouze), který se bude konat ve dnech 14.–18. března 2022 v Praze – viz webové stránky konference.
Obsah příspěvků
V tomto zvláštním čísle chceme shromáždit doklady o úloze hry a spontánních aktivit při rozvíjení environmentální vnímavosti, podpoře empatie, a pěstování schopností potřebných při plánování a jednání ve prospěch přírody a v zájmu všech členů společnosti. Vítáme příspěvky ukazující, jak v dětech povzbuzovat pozitivní myšlení, učit je chápat různorodost, znovu s nimi objevovat obr azy a narativy, stimulovat vize budoucnosti, pěstovat radost a touhu provázející úsilí o změnu k udržitelnému životu. Budeme společně hledat pedagogická východiska a postupy, které pomohou motivovat mladé lidi k tomu, aby si stanovili vlastní cíle a následně se jimi řídili v osobním životě i v rámci profesního působení. Tyto otázky mohou být nahlíženy z několika hledisek: psychologického nebo filozofického (zde vítáme úvahy o tom, jakou úlohu v mentálním a tělesném rozvoji dítěte má možnost volně projevovat myšlenky a emoce v přírodě, a proč je to relevantní a potřebné) a pedagogického (které představí nástroje a metody pro dosažení těchto vzdělávacích cílů, či vhodné prostředí a zapojené aktéry). Texty mohou být založeny na analytickém, hodnotícím přístupu a/nebo reflexi zkušeností z praxe. Souhrnně: kreativní přístup pokládáme za jedno z témat tohoto zvláštního čísla, s ohledem na jeho důležitost při otevírání nových pohledů a podpoře mezioborových interakcí (nejen) ve vzdělávání; může být ale i metodou zpracování – vítáme zde kreativní a inovativní formáty rukopisů a dalších online příspěvků v různých žánrech (videa, ukázky aktivit, online výstavy…).
Jak podat příspěvek:
Jde o výzvu otevřenou pro všechny relevantní příspěvky, včetně těch, které nebudou prezentovány na konferenci WEEC 2022. Autoři mohou svůj návrh podat v období od května 2021 do dubna 2022 prostřednictvím online systému pro on-line odeslání příspěvku do časopisu, nebo e-mailem na adresu Jana Dlouhá, [email protected]. Všechny rukopisy budou zaslány do recenzního řízení a zveřejněny, jakmile bude proces revizí dokončen; pak budou přiděleny do zvláštního čísla. Rukopisy podané po termínu nebo po skončení konference budou připraveny k publikaci v následujícím čísle.Conference associated with the call:
This call has beed opened in the context of the 11th World Environmental Education Congress (Building Bridges in Times of Climate Urgency) that will be held on 14-18 March 2022, in Prague, Czech Republic – see the website of the Conference.
Description:
Values-based considerations and reflection on the current situation of the natural environment and humankind are lacking in science-based education, and a wider and more inclusive range of discourses for underpinning ethics-based EE and ESD is needed. imperatives and duty-based ethics (such as being held responsible for the current state, or being told that we have a moral obligation to future generations) are insufficient and not necessarily appropriate in an educational context. More positive methods/tools must be identified that motivate young people to embrace and own sustainability-related goals and consequently steer their lives and professions accordingly. In this special issue, we welcome any ideas on how to awaken positive thinking, shifts in perspective, challenge and reinvent imagery and narratives, stimulate future visioning from a place of joy and desire to take action for positive change. We perceive these questions from two (or more) complementary viewpoints: 1) psychological and/or philosophical (reflecting on how to support the mental and embodied, physiological capacities that are associated with free expression of thoughts and emotions in nature, and why this is relevant and needed), and 2) pedagogical (tools and methods that are available to achieve these educational goals, appropriate environment, and actors). Both perspectives could be elaborated upon using an analytical/assessment approach, and/or through reflection on practice, with examples presented in different genres (videos, presentation of results, online exhibitions,...). In summary, we thus consider creativity as essential for opening up new ideas and supporting transboundary interactions (not only) in education, while also creative, innovative submission formats are invited (manuscripts and other online formats). Through collecting evidence on the role of play and spontaneous activities, in this issue we will explore the “ethics of joy” and its possible manifestations in education and learning, and the anticipated or documented impact on values and empowerment of children/young people.
How to submit:
Open call for all relevant submissions, including those that will not be presented at the conference. Authors may submit their proposal on 01 May 2021 – 01 April 2022 via the journal’s online submission and review system, or via e-mail to Jana Dlouhá, [email protected]. All of the submissions will be reviewed, and published as soon as the review process is complete, and attributed to the Special Issue. All manuscripts submitted after the deadline/conference will be considered for publication in another issue