Envigogika (E-Journal, Charles University Environment Center in Prague)
Not a member yet
613 research outputs found
Sort by
How to evaluate education for sustainable development
Jedno z dalších čísel Envigogiky chceme věnovat problematice hodnocení – Jak sledovat úspěch vzdělávacích programů nejen zhlediska dosaženého „objemu poznatků“, ale i sohledem na jejich „ekologičnost“? Na poměrně abstraktní mezinárodní úrovni vsoučasné době vznikají indikátory pro hodnocení vzdělávání pro udržitelný rozvoj (VUR), které mohou být vmnohém inspirací. Je však třeba mít na paměti, že jde o soubor kritérií odpovídajících na jednoznačně vymezenou otázku, která vtomto případě zní: „Jak funguje jistá strategie vpraxi vzhledem kcílům, které si stanovila?“.Indicators on education for sustainable development have been generated at international level. The article refers to the valuable tools in this area
Report on the JTET Conference
Ve dnech 30. 5.–2. 6.2007 proběhla pod záštitou Katedry aplikované ekologie University of Debrecenmezinárodní konference s názvem Teorie a praxe pro vzdělávání udržitelného rozvoje. Jednalo se o pátou konferenci JTET (Journal of Teacher Education and Training); šlo tedy o setkání mezinárodního společenství soustředěného kolem vydávání odborného recenzovaného časopisu pedagogické orientace, nyní výhradně věnovaného tématu udržitelnosti. Mezinárodní společenství se ustavilo v roce 2005 jako tzv. Baltic & Black sea Circle Consortium (BBCC).Journal of Teacher Education and Training Conferences are held on regular basis. Report on the meeting of the international community of university teachers interested in the focus of peer reviewed journal JTET concerned with environmetal and sustainability education
Preparation of Envigogika 1/2007
Právě přijímáme příspěvky pro nové číslo Envigogiky, a to přednostně zaměřené naekologickou / environmentální etiku. Těšíme se na články běžného typu i do nově zřízené rubriky Historie. A také na odpovědi do naší nové ankety
Editorial 2007/II/3
Úvodník 2007/II/3
2008-01-10 10:36:37
Konference Udržitelný rozvoj - ideologie nebo vize?
Vítáme čtenáře v roce 2008!
Envigogika přináší množství textů pro dobré vykročení na vaše letošní (odborné) cesty. Konec roku bývá v našich podmínkách ve znamení AKCE všeho druhu, a tak doufáme, že teď už je více času na přemýšlení nad řádky a odstavci, které vám přinášíme.
Začneme tím, na co byste si měli zaměřit pozornost poněkud netradičně – jsou to články ze „spřátelené“ konference STUŽ & COŽP UK. Jsou dobrým přehledem vývoje současného environmentálního myšlení; dočtete se v nich, co by měl znamenat sám pojem udržitelný rozvoj – vizi nebo ideologii? (Zuzana Drhová), ideologii nebo vizi? (Ivan Rynda). Vyjasnění různých představ o udržitelnosti se toto prosincové setkání týkalo; a přemýšlelo se na něm v dimenzi časové (Pavel Nováček: Budoucnost už není tím, čím bývala; Pavel Šremer: Některé aspekty vývoje k udržitelnosti), i prostorové (Vladimír Ira: Priestorový rozvoj, sustainabilita a kvalita života). Některé příspěvky vyzněly poněkud kriticky (Mikuláš Huba: O českých a slovenských metódach vyhnutia sa udržateľnému rozvoju), nebo naopak zdůrazňovaly hodnoty spíše tradiční (Martin Říha: Kam se vytratil Étos generace zakladatelů environmentální legislativy a státní správy?; Jiří Nečas: Předvánoční zamyšlení nad hodnotami). Článků je ale mnohem více, ostatně, podívejte se sami.
Vzdělávání se i v rámci těchto debat, spíše s politickým podtextem, považuje za důležité téma. Pavel Kovář se zamýšlí nad rolí univerzit v současnosti, a jejich vztahem ke globálním problémům a změnám životního prostředí (Pavel Kovář: Univerzity, věda, výchova a globální vývoj). Kateřina Jančaříková píše o žákovském portfoliu jako příhodné formě hodnocení environmentální výchovy – a to už přecházíme k tématu tohoto čísla Envigogiky, jímž je právě evaluace environmentálního vzdělávání. Může jít o hodnocení jednotlivých programů, anebo koncepcí a strategií, které je mají podporovat. K odborné diskuzi o metodách monitorování vzdělávacích výstupů přispívají Aleš Bezouška s Janem Činčerou a předkládají kvantitativní výsledky provedeného průzkumu o vlivu environmentální profilace středních škol na proenvironmentální postoje a jednání studentů. Karolína Hornová s pokouší o totéž při evaluaci výukového programu, navrženého podle metodiky Výchovy o Zemi. K recenzovaným příspěvkům patří ještě analýza textů Arne Naesse, ve které se ukazují základní charakteristiky jeho filosofického konceptu, a to od Bohuslava Binky (Rozporuplný Arne Naess II. – pokračování z minulého čísla)
Takže to začíná vypadat, že když environmentální jevy nezměříme, ani si s nimi nebudeme umět poradit. Ekologický index hledá i Rohan Wickramasinghe (Need for an Ecological Index) a Jana Dlouhá píše o hodnocení strategií vzdělávání pro udržitelná rozvoj, bez nichž se dnes evaluace vzdělávací politiky neobejde (Indikátory pro strategie environmentálního vzdělávání). Od přísné vědy anebo aspoň volání po ní si ale můžete také na chvilku odpočinout v jiných žánrech: přečíst si rozhovor s profesorem Steve Van Matre, zakladatelem hnutí Earth Education nebo zprávu o mezinárodní konferenci Tbilisi +30 (zatím pouze v angličtině). Protože vyšla zajímavá kniha Environmentální výchova: od cílů k prostředkům, podívejte se i do rubriky Recenze.
A to už je konec úvodního slova, i když zdaleka ne všech článků, které vám toto číslo Envigogiky přináší. Objevování zajímavých textů je určitě dobrodružství, o které vás nechceme připravit. Ať vám přinesou zážitky nejen odborné, ale například také estetické – i to je velkým tématem vzdělávacím, a také námětem připravované knihy Wendy Drozenové Erós v zahradě: Krása přírody jako motiv pro etiku životního prostředí. Moc se na ni těšíme, ať nám podobné práce prosvětlí i celý rok 2008 (se všemi jeho určitě složitými problémy a úkoly).
Envigogika vás tedy (snad náležitě) uvítala do roku nového – a nakonec malá omluva. Tentokrát jsme pod naším „stromečkem“ našli tak bohatou nadílku článků, že jsme je dost dlouho „vybalovali“. Stejně vám ale přejeme – pěkné počtení, ať o sobě vzájemně zase brzy uslyšíme!
Za redakci:
Jana a Jirka Dlouzí & Katka Markošová
 
Incentives for renewable energy sources in the Czech Rebublic
Obnovitelná energie je v České republice důležitou technickou, ekonomickou a politickou záležitostí od 70tých let. 20tého století. Od vstupu do EU v roce 2004 má tento problém novou dimenzi. Článek poskytuje stručnou informaci o obnovitelných zdrojích energie a jejich podpoře v České republice, což je užitečné zvláště pro zahraniční čtenáře.The paper starts with a brief overview of the technical and natural conditions of using renewable energy sources in the Czech Republic. Biomass, solar energy, water energy, wind energy and geothermal energy are introduced. Not all renewable sources mentioned above have the same potential for cost-effective exploitation in the Czech Republic
Case study: Impact of the EU Sustainable Development Strategy on research funding policy through the EC Framework Programmes funding stream
In the context of global milestones in political commitment to sustainable development, this case study looks briefly at the influence of European Council approaches to sustainable development on the priorities for research funding administered by the European Commission, and notes the increasing mainstreaming of sustainability objectives in diverse areas of research
Report on 4th International Environmental Education
Information from the “Tbilisi + 30 Conference”, 24-28th November 2007, Centre for Environment Education, Ahmedabad, Indi
Environmentalist\u27s Guide to Your Own Soul
Recenze knihy: DU NANN WINTER, Deborah; KOGER, Susan M. The Psychology of Environmental Problems. 2nd edition. Mahwah, NJ : Lawrence Erlbaum Associates, 2004. ISBN 1-800-926-657
Editorial 2007/II/2
Úvodník 2007/II/2
2007-09-06 08:59:20
Nové číslo Envigogiky srdečně zdraví své čtenáře.
Tentokrát jsme se zaměřili na interdisciplinární téma. Ne všechny články se ho týkají – zdá se, že pro jejich pečlivé zpracování bylo málo času. My i naši autoři s údivem zjišťujeme, že napsat a posléze zpracovat text pro recenzovanou rubriku zabere spoustu času, samotné recenzní řízení je totiž záležitost časově náročná. Některé články se vracejí k přepracování, musíme znovu oslovit recenzenty, zda jsou s úpravami spokojeni, nebo dokonce zahájit nové kolečko posuzování a dalších úprav textu... Máme ale štěstí, připomínky bývají velmi užitečné, autoři jsou nakonec rádi, že mají rovnocenného partnera v dialogu, který někdy výrazně zlepšuje úroveň jejich práce. Příspěvek recenzentů ke konečné podobě článku se snažíme řádně ocenit – posudky se souhlasem všech zúčastněných zveřejňujeme (uvádíme je na konci textů).
Jaké články tentokrát vydáváme, to si můžete podrobně prohlédnout v obsahu čísla – zde jsou i jejich krátké anotace. Takže můžeme jen stručně upozornit na nová témata či prvky, které nás příjemně překvapily. Polemický článek o zakladateli hlubinné ekologie Arne Naessovi píše Bohuslav Binka. K praxi vysokoškolského vzdělávání směřují Petr Šauer a Aleš Lisa – popisují „případy“ využití případových studií ve výuce. Wendy Drozenová zahajuje cyklus svých koláží a Rohan Wickramasinghe rozebírá ekologické prvky v různých náboženstvích na jeho rodné Srí Lance.
Téma etiky, zdá se, přetrvalo (rozebírali jsme jej v minulém čísle) a objevuje se v mnoha příspěvcích. Katka Jančaříková píše o úctě k životu a školní praxi vycházející z rámcových vzdělávacích programů; František Murgaš o kvalitě života a indikátorech, které by ji mohly měřit. Roel Stemmer, ze svého čistě osobního hlediska, směřuje k jednotě všeho živého, a to v rovině náboženské a dokonce organizační.
Skutečně interdisciplinárně pojal svůj článek Jan Činčera – zkoumá možnosti využití informační vědy v environmentální výchově. Zabýváme se také celostním věděním, což ilustrujeme na příkladu pansofického systému J. A. Komenského, a také se pokoušíme o vymezení pojmů v oblasti inter-, multi-, trans-disciplinární (Jana Dlouhá). Obecně ale doufáme, že takto zaměřená diskuze bude dále pokračovat.
Určitě se podívejte i do dalších rubrik. Přečtete si například, jak Anna Hogenová recenzuje Přemítání o člověku, životě a době Jiřího Hermacha, dozvíte se, co představuje systém financování výzkumu v tzv. Rámcových programech Evropské komise, a zda zahrnuje výzkum pedagogický. Zjistíte, jak se jmenuje nejlepší kniha o environmentální psychologii nebo jaký nový magisterský obor otevírá Vysoká škola ekonomická v Praze. Pokud máte nedůvěru v časopisy jako je Envigogika, tak se zamyslete nad (ne)výhodami a perspektivami elektronického publikování.
Především ale využijte zdrojů, na které odkazujeme v článku o indikátorech vzdělávání pro udržitelný rozvoj. V příštím čísle se totiž budeme věnovat hlavně tomu, jak lze programy environmentální / ekologické výchovy hodnotit. Příspěvky do recenzované rubriky ke zveřejnění v prosincovém čísle přijímáme do poloviny listopadu 2007, do ostatních rubrik průběžně.
Protože bychom do budoucna chtěli využít všech interaktivních možností virtuálního prostředí, chceme postupně měnit publikační schéma, směřovat k co největší aktuálnosti. V následujícím čísle zkusíme články publikovat ihned, jakmile je dostaneme a zpracujeme; „oficiálně“ budou vydány rozesláním úvodníku a obsahu Envigogiky 3/2007 koncem roku.
Nakonec musíme poděkovat nejen autorům, ale také recenzentům a všem, kteří přispěli k tomu, že se nám daří touto formou publikovat. Těšíme se i na příště – vaše názory a články do všech rubrik přivítáme a budeme se jim pečlivě věnovat.
Za redakci:
Jana a Jirka Dlouzí & Katka Markošov
Do we need environmental ethics?
Článek se pokouší upozornit na všeobecnou teoretickou nezakotvenost a nepodloženost mainstreamu současné environmentální etiky a z nich vyplývající rizika, a nastínit povahu možných teoretických základů, na nichž by environmentální etika mohla být případně rekonstruována.The paper argues some traditional concepts of environmental ethics. It describes it as a complex effort to sustain the moral values of human society (Polis) in the relation to the totally different (amoral) entirety of the nature of the universe (Physis).AbstractThe contribution states decrease of the importance of the traditional ethics at the brink of modern era and its partial substitution by the environmental ethics. The issues of this new situation and challenges connected with it are discussed here. The work refuses the pessimistic attitude of immoralists (or better, new moralists) who, trying to reach the free human nature, are challenging the traditional moral values of the community (Polis) on the basis of their concept of human nature and nature as such (for instance Friedrich Nietzsche). The work also refuses the optimistic approach which partially indicates a close connection between the goodness constructed by society and the goodness of the nature (for instance Erazim Kohák). Both these attempts are considered as an effort to cross over the existing human conduct and to change the human nature (physis) and man’s perception of nature, in the impracticable sense. Both the concepts are considered as attitudes incorporating the relationship of power towards the nature, the nature of the universe (Physis) because they talk about nature in a way as if they knew what it really is. The author, however, offers a concept of environmental ethics which attempts to search for, treat and strengthen such moral qualities in Polis enabling responsible search for the ways how to refer to the nature as a whole, distinctive by totally different rules and amoral in classical ethic issues. The work tries to underline some issues connected to thus perceived new ethics. For instance, environmental ethics as ideology is being discussed here, as well as the connection of morals and the faith in progress, various concepts of freedom in Polis and Physis, improvability in Polis and perfection of Physis, etc. All these problems, which the author considers to be not sufficiently examined in the Czech environment, could be elaborated in more detail in further environmental ethics explorations