Envigogika (E-Journal, Charles University Environment Center in Prague)
Not a member yet
613 research outputs found
Sort by
Editorial 2009/IV/2
No full textÚvodník 2009/IV/2
2009-10-29 13:19:13
Vážení čtenáři,
zdá se, že Akční plán Státního programu EVVO na nejbližší tři roky byl úspěšně schválen vládou[1], takže i my můžeme přejít do „akce", kterou v tomto případě může být hloubkový ponor do nového čísla našeho časopisu. Co v něm tentokrát nejdete:
Efektivita, evaluace a podpora programů environmentální výchovy autorů Jana Činčery, Jiřího Kulicha a Dity Gollové představuje rozsáhlý výzkum, který byl proveden mezi českými organizacemi nabízejícími programy environmentální výchovy. Zabývá se způsobem, jakým se běžně (ve vybraných programech EV) stanovují vzdělávací cíle a hodnotí míra jejich dosažení; současně na empirických datech ukazuje, do jaké míry efektivitu nabízených programů posuzuje veřejná správa například v rámci jejich financování. Dospívá k závěrům velmi zajímavým, a tak by tento článek mohl být (jak se vyjádřil jeden z recenzentů): „...zásadním příspěvkem do diskuse ke kvalitě environmentálního vzdělání v ČR, a také asi jedním z nejdůležitějších, jaký byl doposud napsán. ... Aby však naplnil své vlastní cíle, totiž přispět ke zkvalitnění metodiky, evaluace i podpory programů EV, měl by otevřít skutečnou odbornou diskusi nad těmito tématy..."
To mu samozřejmě přejeme, a současně ukazujeme, jak by taková (odborně podložená) debata mohla vypadat. Do kritické polemiky s texty z minulého čísla vstupuje Jan Činčera v příspěvku Výstupy či procesy: paradigmatický (kvazi)spor environmentální výchovy. V něm srovnává a z historického hlediska rozebírá hlavní myšlenková východiska environmentálně orientovaných vzdělávacích programů - právě tato východiska totiž často motivují praktické aktivity, fungují jako kritérium při vytyčování jejich cílů i výběru metod. Autorovi jde sice převážně o ideové podhoubí západní provenience, v našich podmínkách jsou ale podobná paradigmata přítomna rovněž, a působí jako zdroj častých nedorozumění právě svou skrytou a přitom rozporuplnou povahou. A tak je odborné i veřejné diskuse na toto téma, podobně jako i „...trochy teorie EV v české záplavě praxe, opravdu potřeba. Rozšiřuje se tak totiž nejen obec odborníků, ale i poučených laiků..." kteří často společně tahají za strategické nitky ovlivňující vývoj na dlouhé roky dopředu (také toto je myšlenka jednoho z externích posuzovatelů článku).
Se zaměřením časopisu jen zdánlivě nesouvisí filosoficky laděné úvahy v textu „Krajina a evoluce"? Evolučně-psychologické teorie percepce krajiny Marca Stelly a Karla Stibrala. Je dobré si ovšem připomenout, že příroda není pro člověka jen zdrojem surovin, poskytuje prostředí nutné nikoli pouze pro jeho fyzické přežití. Souvisí se stavem duše (psyché), má schopnost zrcadlit její nálady, a také na ni působit ve smyslu harmonickém. Představuje i jeden z ideálů krásy, odborně řečeno utváří estetické preference, a zde je právě jádro sporu. Jde o dispozici vrozenou, podmíněnou biologickými potřebami našich předků - a jedná se tedy víceméně o jev evolučně uzavřený? Nebo je krása (mimo jiné i přírody) fenoménem spíše kulturním, a vyjadřuje lidskou touhu zakusit ideální svět, vytvořit prostor pro poezii, a vlastně potřebu se na čas oprostit od tzv. „přírodní nutnosti"? Text je obsahově velmi závažný - snaha prezentovat podstatu člověka čistě biologicky může totiž být, při současném stavu biologicko-filosofického myšlení, hra s ohněm poměrně velmi nebezpečným.
Na závěr recenzované rubriky představuje Alois Hynek se svými kolegy vzdělávací projekt Geografického ústavu PřF MU v Brně, cílem kterého je trvale udržitelný rozvoj krajiny Deblínska na Tišnovsku. Jde o příklad spojení univerzity, základní školy, veřejné správy a dospělé veřejnosti, jehož výsledkem je posílení environmentálního vědomí a praktickým důsledkem zlepšení kvality životního prostředí - především pokud se jedná o významné krajinné prvky, oběh vody a jiné fenomény každodenního života. Autoři tak prokazují možnosti zlepšení stavu krajiny z hlediska trvalé udržitelnosti i v případě, kdy chybí Místní agenda 21.
Na případové studie ve výuce navazuje v rubrice Inspirace Dana Bartáková - ve svém článku Praxe projektové výuky... ukazuje projekt „Monitorování bezobratlých a ekologické analýzy", rozebírá jej ve srovnání s výzkumy minulými. Kristýna Neubergová pak hledá možné cesty k uchopení výuky trvale udržitelného rozvoje na technických vysokých školách, a poukazuje na hlavní problémové okruhy. Přináší konkrétní příklad z dopravní fakulty ČVUT a také doporučení, jak takové studium dále rozvíjet. Oba příspěvky byly prezentovány na konferenci Metody a možnosti ve výuce udržitelnosti na VŠ (více informací včetně všech prezentací můžete nalézt na tomto odkaze).
A protože se již stmívá, přichází za námi Jiří Nečas se svým příběhem Vlci a zajíci v pohádkovém lese. Jeho děj se sice odvíjí v postupném řešení soustavy lineárních diferenciálních rovnic 1. řádu, z nich jsou ale odvozeny závěry a ponaučení svou povahou spíše mytologické. Text tak do reality dnešního světa přináší osudový prvek, přiznejme si ale, že tím rozpoznává její pravou podstatu.
Něco o knihách vycházejících v době nedávno minulé se dozvíte v rubrice Recenze, a to už je pro tentokrát všechno, těšíme se na vaše příspěvky ještě do konce roku. Pište, a spolu s námi tento osud naklánějte...
Aby však tento čas nebyl hektický, to vám všem přeje
Jana + Jirka + Lenka (redakce)
PS: A můžete se podívat i do ruriky Dopisy a názory, kam nám už napsal Martin Říha
[1] Akční plán Státního programu environmentálního vzdělání, výchovy a osvěty na léta 2010-2012 byl vládou schválen dne 19. října 2009 usnesením č. 1302 (viz http://racek.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/web/cs?Open&2009&10-19
Trojan horses of philosophical texts
No full textPodle čeho se pozná kvalita filosofického textu? Filosofie je nejen údivem a odkrýváním nových pohledů, které nejsou v běžném provozu jakéhokoli prakticky orientovaného myšlení na první pohled patrné. Filosofie je také odpovědností za tyto nové pohledy, a ta se zračí v jasnosti a čistotě zacházení s pojmy, v důslednosti při vyvozování jakýchkoli závěrů. V této souvislosti pak lze o poctivosti filosofických úvah usuzovat ze způsobu, jak jsou v textu užívána slova, a to především ta, která jsou nějakým způsobem zásadní, o která autor své úvahy opírá, na jejichž základě vyvozuje závěry. Jsou-li tyto základní termíny v textu nedbale rozhozeny, trčí-li z něj jako majáky nesrozumitelnosti, jež mají vysílat světlo určité vlnové délky a jím ozařovat temnoty našeho bloudění, aniž by svou barvu přiznaly, pak je třeba se mít na pozoru. Mohlo by se stát, že bychom po čase přestali vnímat, že (a jakým způsobem) je daná vlnová frekvence omezená - a viděli bychom pak vše jen skrze tyto brýle mámení
General educational qualities and the concept of competence
No full textV období transformace vzdělávacích cílů, metod a způsobů hodnocení výstupůPrvní z článků, který vznikl jako polemika s texty Jana Činčery (2008b, 2009) zaměřenými na hodnocení proenvironmetálního chování coby výstupu vzdělávacího procesu. Ukazuje význam a prioritu položených otázek před (metodicky podloženými) odpověďmi - otevírá problém přínosu environmentálního vzdělání v jeho širších souvislostech, především ve vztahu ke všeobecným vzdělávacím cílům. Z tohoto úhlu pohledu se jako žádoucí vzdělávací „kvalita" jeví nejspíše „kompetence" tak, jak ji definují současné odborné i strategické dokumenty. Koncept je podroben úvodní analýze s ohledem na povahu kompetencí a jejich potenciál pro inovace či změnu vzdělávacích paradigmat. Stručně jsou shrnuty jeho „vývojové potíže", především nedostatek nástrojů pro hodnocení.In the period of transformation of learning goals, methods and evaluation proceduresText is a polemic with the concept of pro-environmental behavior considered to be the main environmental educational outcome by Jan Činčera in Envigogika articles published in 2008 and 2009. It shows the importance of questioning the problem before methodological elaboration into a set of educational goals and more general conclusions. Thus, the question of environmental education as a specific type of "adjectival" education is opened in the broad educational context, especially with regard to the future vision and ideas in UNESCO\u27s Learning: the Treasure Within Report and other documents. From this very general viewpoint, the quality required in education should be expressed as "competences" rather than behavior; in this sense the "competences" are currently being defined in research articles and strategic educational papers. The concept of competences is further analyzed with regard to its character and potential for innovations or changes towards a more dynamic learning culture. Briefly its "evolutionary deficiencies", especially the lack of assessment methodologies, are summarized
Zooasistence in pedagogical praxis
No full textRozvoj terapeuticky nebo pedagogicky podporovaných humánně-animálních interakcí se stává ve všech zemí EU jednou z cest zmírňování prohlubujícího se odcizování člověka přírodě. Tento článek seznamuje s terminologií a problematikou zooasistence a představuje kvalitativní výzkum uskutečnění na školách v České republice, který upozorňuje na spontánní trend „návratu k chovatelství" na českých školách, upozorňuje na jeho rizika a doporučuje prostředky, jak zefektivnit tuto AAE (Animal Assisted Education). Na základě zde prezentovaného výzkumu byl vytvořen na Pedagogické fakultě UK v Praze postgraduální kurz Potenciál zooasistencí v pedagogické praxi, který byl akreditován MŠMT v rámci programu celoživotního vzdělávání.We can see the development of human-animal interaction (by therapy or pedagogy) in the countries of the EU.The development is a way of reducing human alienation of the process of nature.The article presents terminology and zooasistence problems as well as presenting qualitative research undertaken in Czech schools. The research points to a spontaneous "pet trend" in Czech schools, describes its risks and recommends what to do so that AAE (Animal Assisted Education) will be more effective. There is a new course The Potential of Zooasistance in the Process of Education, which has been accredited at Charles University - Faculty of Education
Environmental education at lower primary school level
No full textPráce vzniká se záměrem vytvořit nový, moderní koncept environmentální výchovy na prvním stupni základních škol. Takový koncept, který by odpovídal měnícím se podmínkám ve školách a který by reagoval na měnící se projevy chování žáků (srovnej Příloha I/7). Česká environmentální výchova nese všechny znaky tzv. „dobré školy" - má tradici, učitele, nestory, kontakty v zahraničí, historii a budoucnost (Činčera, 2007). Vědecká práce se ovšem nemůže spokojit s (především) intuitivně předávanými tezemi, tak jak to dosud dělala česká škola environmentální výchovy. Přirozenou snahou nově vznikajícího oboru environmentální výchova revidovat a výzkumně podložit všeobecně přijímané pravdy, ověřit metody, provádět autoevaluaci a evaluaci, popř. se snažit objevit dosud neobjevené
Review: Efficiency, evaluation and support of environmental education programs
No full textRecenze článku: Jan Činčera, Jiří Kulich, Dita Gollová - Efektivita, evaluace a podpora programů environmentální výchovy, Envigogika, 2009, vol.2, ISSN: 1802-306
Compassion in a common community
No full textŽijeme v bytostném sepětí s kosmem. Mentální profil vrůstá do tváře krajiny. Idea součinnosti v přirozeném prostoru je idea symbiogeneze. Idea organické jednoty, sounáležitosti. Člověk a příroda mají společnou fysis. Lpění na kontinuitě trvání (jako na záruce ontologického statusu identity) míjí svou pozorností přirozený svět. Pojetí světa jako dobrého či zlého tvaruje okolní svět. Tvářnost vyvstává v interakcích. Tvář se rodí ze střetu. Střet je těhotenstvím světa. Alegorie tvorby: květ. V umělém světě tržního prostředí velkoměsta došlo k totální devastaci přirozeného vztahu symbiotické spjatosti subkultur biotopu. Smrt smyslu a vyvlastnění bytí. Otroci marnosti podřizují vše své spokojenosti. Nómos vychází z arché. Možnost znovunalezení lidské identity v hloubce přináležitosti k Zemi, v pocitu kosmu jako domova a oddanosti ke zření skutečnosti, jak se nám otevírá sama ze sebe
Finding possible ways to take sustainable development education at technical colleges
No full textPříspěvek je zaměřen na možné způsoby pojetí výuky trvale udržitelného rozvoje na technických vysokých školách. Úvodem jsou v příspěvku diskutovány problémové okruhy související s výukou trvale udržitelného rozvoje na technicky zaměřených vysokých školách. Prvním z nich jsou rozdílné vstupní znalosti, druhým implementace výuky trvalé udržitelnosti do studijních plánů a třetím požadované znalosti finální. V druhé části příspěvku je výuka problematiky udržitelného rozvoje demonstrována na příkladu konkrétní vysoké školy - dopravní fakultě ČVUT. Tato část přináší doporučení, jak studium trvale udržitelného rozvoje do výuky zahrnout, a to od výuky v rámci environmentálních předmětů, předmětů odborných technických až po konečnou integraci v rámci celého studia
Effectiveness, evaluation and support for environmental education programmes
No full textČlánek prezentuje výsledky kvalitativního výzkumu realizovaného mezi českými organizacemi nabízejícími programy environmentální výchovy a orgány veřejné správy, které tyto programy finančně podporují. V rámci výzkumu byly řešeny tři základní výzkumné otázky: jaké evaluační strategie organizace používají? Jak tyto strategie souvisí s metodikou realizovaných programů, resp. do jaké míry odpovídají programy hodnocených organizací požadavkům na efektivní environmentální výchovu? Do jaké míry vycházejí orgány veřejné správy při finanční podpoře těchto programů z jejich skutečné efektivity? Výzkum prokázal poměrně malé zastoupení evaluačních strategií přinášejících relevantní informace o efektivitě programu, metodické nedostatky ve většině hodnocených programů a nedostatečnou schopnost orgánů veřejné správy formulovat a vyhodnocovat požadavky na efektivitu podporovaných programů.The article presents the results of qualitative research that has been undertaken among Czech environmental education centres, and regional and municipal government institutions providing financial support in this area. Three research questions were discussed: what evaluation strategies are used by the organisations? How are the strategies connected with the methodology of the programmes, or how do the programmes correspond with the standards for effective environmental education? How important is the real effectiveness of the programmes for a local government\u27s decision regarding their financial support? The research proved that few organisations use evaluation strategies that provide relevant information about programme effectiveness, there are methodological weaknesses in the majority of analysed programmes, and local government institutions do not have and do not demand relevant information about the effectiveness of supported programmes
Wolves and hares in a fairy-tale forest
No full textVstupujeme do pohádky o jednom zvláštním lese. Ona ovšem celá pohádka to bude poněkud zvláštní. Nebudou v ní víly ani králové, a dokonce ani vlkodlaci, bludičky či jiná strašidla, jak by se pro pohádkový les slušelo a patřilo. Protože však tam pořádek věcí bude poněkud jiný než ve skutečnosti, přívlastek "pohádkový" mu upírat nebudeme. A aspoň pro princeznu v ní místo najdeme. V lese si budeme všímat vlků a zajíců. Vegetariánští zajíci se o sebe postarají - rostlinné stravy je dostatek, a vlkům tito zajíci poslouží jako základní zdroj obživy. Pozornost věnujeme tomu, jak se mění velikost vlčí a zaječí populace. Vlkům role predátorů sedí. Zajíci by asi patřili spíš na pole a vlci by mohli mít jinou základní lahůdku. Tím by se nám ale komplikoval systém označování - proměnné veličiny značíváme písmeny z konce abecedy, a tak se nám bude hodit v pro vlky a z pro zajíce.[1] Nebudeme však těmito písmeny označovat množství sledovaných zvířat, nýbrž odchylky jejich počtu od střední hodnoty