Envigogika (E-Journal, Charles University Environment Center in Prague)
Not a member yet
613 research outputs found
Sort by
Children and Forest: an Analysis of Mental Maps of 4th Grade Pupils
No full textČlánek prezentuje výzkum, který vznikl jako součást analýzy potřeb pro modifikaci programu environmentální výchovy. Zaměřuje se na kvalitativní analýzu interpretace lesa žáky čtvrtých tříd. Pro sběr dat byla využita technika mentálního mapování (N=106). Výzkum ukázal nekonzistence v žákovských interpretacích lesa. Žáci negativně vnímají lidské působení v lese, současně ale lesu přisuzují převážně ekonomický význam. Žáci mají také malé povědomí o systémové podstatě lesa a vnímají jej spíše jako prostor vyplněný jednotlivými entitami.The article presents a research that was conducted as a part of needs analysis for a planning modification of an environmental education program. It focuses on qualitative analysis of 4th grade pupils\u27 interpretations. For data collection, mental mapping technique was used (N=106). The research showed inconsistencies in pupils\u27 forest interpretation. Pupils negatively perceive human impact on forests but they also attribute a forest with mainly economical meaning. Pupils also do not understand a systemic nature of a forest and interpret it as a space filled by single entities
Application of Field Trip in Education and Environmental Education on Slovak Elementary Schools
No full textEnvironmentálnu výchovu považujeme za proces celoživotného vzdelávania a výchovy k starostlivosti o životné prostredie. Účinnou realizáciou environmentálnej výchovy môžeme prispieť k rozvíjaniu osobnostných kvalít žiakov, ktoré ich urobia schopnými chrániť a zlepšovať životné prostredie. Proces získavania poznatkov funguje najmä na základe osobnej skúsenosti. Vo vyučovacom procese je potrebné využívať také organizačné formy, ktoré budú tento proces rešpektovať. Podnietiť záujem žiakov o životné prostredie a prehĺbiť citovú zaangažovanosť na stave životného prostredia môžeme prostredníctvom exkurzií. v akej miere sú exkurzie využívane na slovenských základných školách sme zisťovali prostredníctvom dotazníkového prieskumu, ktorého hlavným cieľom bolo zistiť názory učiteľov na využívanie exkurzií vo vyučovacom procese s dôrazom na environmentálnu výchovu. Výskum priniesol pozitívne výsledky týkajúce využívania exkurzií vo vyučovacom procese a pri realizácii environmentálnej výchovy.Environmental education is a process of lifelong education and training to care for the environment. Effective implementation of environmental education can be a good tool for development of personal qualities of schoolchildren, that make them able competent to protect and improve the environment. Education is based mainly on personal experience. It is the reason why in learning process an appropriate form of education should be used. Field trips can help to stimulate the interest and the involvement of pupils on the environment. The case of this study is to explain how the field trips in environmental education on Slovak elementary schools are used. For this purpose the questionnaire survey was conducted. The aim was to investigate how teachers see the opportunity of field trips in education with an accent on environmental education. Research has brought positive results concerning the use of field trips in education and in the implementation of environmental education
The impact of accent and content of nature and environmentally -oriented study programmes at the Faculty of Education, University of South Bohemia, on the development of environmental literacy
No full textPříspěvek analyzuje výsledky sondy environmentální gramotnosti studentů prvního až třetího ročníku dvou bakalářských studijních oborů na katedře biologie Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity (PF JU) – Přírodopis se zaměřením na vzdělávání (PU) a Přírodovědná a ekologická výchova (PEV). Sonda je pilotním pokusem pro ověření možnosti testování některých aspektů environmentální gramotnosti pomocí indikátorů vycházejících z dokumentu Doporučené a očekávané výstupy (DOV) pro základní vzdělávání (Pastorová a kol., 2011a, 2011b). Odpovědi studentů byly zpracovány do kategorií: Vztah k přírodě, Zákonitosti, Proenvironmentální chování a Výzkumné dovednosti. v oblasti „Výzkumné dovednosti“ byl sledován zejména vliv tzv. badatelsky orientovaného vyučování (BOV), které je v současné době na katedře biologie PF JU aktivně uplatňováno. Z analýzy výsledků je patrné, že studenti obou bakalářských oborů mají srovnatelnou úroveň environmentální gramotnosti. Zaznamenané rozdíly v oblastech „Zákonitosti“ a “Výzkumné dovednosti“, ve kterých si vedou lépe studenti PU, reflektují odlišnosti v obsahu a zaměření studijních programů. Lepší výsledky studentů PU v oblasti „Výzkumné dovednosti“ jsou zřejmým přínosem badatelsky orientovaného vyučování (BOV), se kterým se studenti PU setkávají ve větší míře než studenti PEV. Sonda však také naznačila, že výsledky mohou být ovlivněny i některými dalšími intervenujícími faktory, jako je například absolvovaný typ střední školy.This article presents the results of an environmental literacy pre-test conducted among first to third year students of two Bachelor study programmes at the Department of Biology, Faculty of Education, at the University of South Bohemia (PF JU) – the Introductory Teacher Training course in Natural History (PU) and Nature and Environmental Education (PEV). The test is an initial attempt to probe alternatives for testing some aspects of environmental literacy using variables based on the curriculum document Recommended Objectives for Environmental Education (Pastorová a kol., 2011a, 2011b). Students\u27 responses were analysed in four categories: relationship to nature, knowledge of ecological principles, proenvironmental behavior and investigative skills. In the area of investigation skills, the main focus was placed on the effect of Inquiry-Based Science Education (IBSE), which is being actively implemented at the Department of Biology PF JU. The results show that students of both programmes have a comparable level of environmental literacy. Significant differences were noted only in the categories \u27knowledge of ecological principles\u27 and \u27investigative skills\u27, in which PU students scored better. This could reflect differences in the content and focus of both programmes. The better results of PU students in the area of \u27investigative skills\u27 is also attributed to Inquiry-Based Science Education, which is applied in more PU subjects compared to PEV. The test also indicated that some other intervening variables could influence the results, such as the type of previous education the students\u27 experienced
Municipality in learning, learning in the municipality
No full textDne 30. 3. 2012 proběhla v Praze konference Obec učení, učení v obci. Cílem akce bylo představit tzv. místně zakotvené učení (dále MZU), shrnout jeho přínosy obcím i školám a prezentovat jeho základní principy a cíle.
Na konferenci vystoupila lektorka Delia Clark, spoluautorka publikace Učíme se rozhodovat pro budoucnost, která mimo jiné upozornila na význam výzkumu dopadu uplatňování MZU a potřebnosti konkrétních podkladů, čísel a dat. Dále představila výstupy a reálné dopady toho, co MZU dokáže.
Na programu dne následovaly příklady využití MZU v České republice. Jiří Kulich ze Střediska ekologické výchovy SEVER přiblížil metodiku projektu Škola pro udržitelný život - vzdělávacího, grantového a asistenčního programu Nadace partnerství. Iva Nesvadbová pak představila školu, která je v SUŽ zapojena již od roku 2004 - ZŠ praktická, Králíky - a přítomné seznámila i s dalšími realizovanými projekty.
V závěru konferenci se přítomní zamysleli nad možnostmi propagace myšlenky MZU, jaké nástroje použít a jak pracovat s bariérami
Heidegger’s and Kierkegaard’s concept of freedom and responsibility
No full textNěmecký filosof Martin Heidegger poprvé rozvrhl ve svém filosofickém myšlení radikální kritiku tradiční (starověké i novověké) metafyziky. Tato metafyzika, jež se dnes v podstatě projevuje především technickým a technologickým myšlením, zprostředkovaně způsobila současnou ekologickou krizi, a je u kořene necitlivého a stále ještě manipulativního přístupu k přírodě. Novověká metafyzika, vzešlá vposledku z kartezianismu, je nesena antropocentrismem, tj. situací, kdy za základ všech hodnot se uznává jen člověk a jeho potřeby; ve všech oblastech praktického života se prosazuje jeho často zbytnělé já. A právě Heidegger je jedním z prvních myslitelů, kteří dali podnět k radikální revizi západního myšlení, jež je stále tvrdě metafyzické a antropocentrické. Takové myšlení je třeba překonat, jen tak se pole lidské svobody bude ve světě rozšiřovat méně egoisticky, člověk bude moci dál zdárně pobývat na světě v souladu se světem i svým vnitřním ustrojením.Každou epochu vždy svým zprostředkujícím způsobem tvaruje filosofie, která připravuje půdu pro skutečné myšlení v dalších oblastech teorie a praxe. Ač filosofické myšlení nikdy neovlivňuje přímo politiky a celkové společenské klima, určitým nepřímým způsobem vždy působí a nakonec se pozitivně (či negativně) projevuje v celé skutečnosti. Jde vždy nakonec o celkovou změnu paradigmatu, právního prostředí, radikální změnu hodnotového systému apod. To je šance filosoficky působit, přivrátit myšlení, abychom tak řekli, na správnou cestu, kdy se na cestu nemanipulativního přístupu k přírodě dostane celá skutečnost.Jak jsme již řekli, byl to Heidegger, který zde svým myšlenkovým rozvrhem sehrál v tomto smyslu významnou iniciační roli. Právě on poukázal na to, že dnes je vskutku zapotřebí přivést nevýslovné slovo bytí k řeči, jen tak se dostaneme za zapomenutost na toto bytí a znovu tak začneme chápat posvátnost přírody. Jde o komplexní pohyb, na který nějaký „selský rozum“ nestačí, kdy bude třeba podnítit celkovou proměnu člověka, transformovat jeho způsob vztahování se k sobě i k celku světa a přírody, a tedy proměnit jeho podstatnou duchovní existenci, aby v brzké době nedošlo k zániku jeho existence fyzické – aby člověk na planetě Zemi ještě nějaký ten čas pobyl. Heidegger právě svým ekofenomenologickým a protimetafyzickým zamyšlením podstatným dílem přispěl k tomu, abychom spěli k dosažení nového vědomí, jež povede k dobrému pobytu na zemi (s výhledem na nebe). Proto je třeba psát o tomto typu myšlení, vzbouzet v člověku naději, že se vyprostí z dosavadního stále ještě dobyvačného přístupu k přírodě; tehdy se lidská svoboda naladí na svobodu samého bytí a člověku se otevřou příznivější podmínky pro jeho nenásilné pobývání na zemi v souzvuku s přírodou.This paper shows how by Heidegger and Kierkegaard the freedom arises from within the linkage on the light of being; in the coming-close to the light we become free. Our freedom at last lies in the relevant taking-over of the freedom of being, including our most proper possibility to exist. The thinker assumes the accountability for the mystery of being. The human being is by its very essence as corresponding to the being, in moderate releasement (Gelassenheit) he gives oneself to the truth of being. Only in this way can one disburden of modern-age metaphysical willing, and bring forth the truth in commensurability with the mystery of nature (letting-be)
Place in the country - the country at the place or the meaning of the connection between man and the country
No full textKladúc si otázku, akým príspevkom by som mohol obohatiť aktuálnu diskusiu o trvalo udržateľnom rozvoji a byť prínosom pre pokračovanie na ceste za trvalo udržateľným spôsobom života, po ktorej sme sa vybrali, začínam formuláciu myšlienok, ktoré mi v tejto súvislosti víria hlavou. Nadpisom eseje naznačujem dôležitosť vzťahu medzi krajinou a sídlom a význam prepojenosti medzi človekom a krajinou
Press Release from the Path to Sustainable Future
No full textDňa 29. 11. 2011 sa v Primaciálnom paláci v Bratislava uskutočnila vedecká konferencia s medzinárodnou účasťou pod názvom Cesty k udržateľnejšej budúcnosti (Dobříš+20 vo svetle geografických a environmentálnych výskumov).
Organizátormi konferencie boli Geografický ústav SAV, Slovenská geografická spoločnosť pri SAV, Slovenská a Česká asociácia Rímskeho klubu a Spoločnosť pre trvalo udržateľný život v SR a ČR
Editorial of Bedrník Journal 2/2011
No full textSe slovem dobrovolnictví se mi váže slovo bohatství. Proč? Před pár desítkami let,..
Dobříš Conference - Genesis and subsequent process
No full textNa jar 1990 začínajú na stretnutiach ministrov životného prostredia v Dubline a Bergene vznikať základy systematickej celoeurópskej spolupráce v oblasti ochrany životného prostredia ako na oficiálnej (vládnej i medzivládnej), tak aj na mimovládnej úrovni. O púhy rok neskôr - 21. – 23. júna 1991 - dostáva táto ambícia konkrétnu podobu: koná sa prvá pan-európska konferencia ministrov životného prostredia na zámku Dobříš neďaleko Prahy. Paralelne sa uskutočňuje aj konferencia zástupcov mimovládnych organizácií. Vzniká proces „Životné prostredie pre Európu“, ktorý pod egidou EHS pri OSN pokračuje dodnes; iniciátorom celého tohoto podujatia historického významu bol vtedajší československý minister životného prostredia Josef Vavroušek. Dvadsať rokov od Dobříše predstavuje viacnásobnú výzvu. Pričom za všetkými výzvami je jedno nenaplnené a prepočuté posolstvo z Dobříše: o budúcnosti nás a nášho životného prostredia budú rozhodovať hodnoty, ktoré vyznávame a ktorými sa riadime v každodennom živote. Pokiaľ tieto nebudú v súlade s predstavou ekologicky citlivého a environmentálne efektívneho spôsobu existencie, dovtedy naša nádej na udržateľnú budúcnosť bude len ilúzio
Editorial 2011/VI/1
No full textÚvodník 2011/VI/1
2011-05-31 13:14:27
Vážení přátelé a příznivci Envigogiky,
hlásíme se vám v čase, kdy astronomické léto pomalu spěje ke svému vrcholu, kdežto kalendářní ještě ani nezačalo. Příroda se v tomto viditelném pohybu, spění ke slunovratu otevřela, rozvila, vydala své tvary a vůně, nabídla květy k tělesnému dialogu s druhem svým, využila větrného internetu pro přenos genetických zpráv, poskytla potravu opylovačům a přizvala i další druhy k této komunikaci širší a snad i zásadnější. Nabídla své viditelné nebo jinak smyslově vnímatelné projevy k hlasování „To se mi líbí“, vytvořila okruhy příznivců, odměnila je až k sebedestrukci – svá těla poskytla i vlastním predátorům. Odevzdala se jim – s bolestí, avšak které odevzdání je bez-bolestné; tak se přírodní procesy rozběhly a nabyly obecně známou podobu, nikoli však samozřejmě a podle zákonitostí předem daných, ale v dialogu – v tom nejzazším možném, jenž je nabídkou vlastního já k přijetí, asimilaci, přetvoření, výstavbě čehosi nového a ode mne odlišného. Začala destrukce ničící to, co je, aby mohlo být cosi jiného … hubící staré a vytvářející nové jedince ve jménu života, jehož podstata jediná zůstává zachována … v tomto koloběhu vše živé musí přinést největší oběť osobní … a tak ve vzájemném dávání a přijímání vše kolem nás roste až po samotné vyvrcholení.
To přichází se slunovratem, kdy sluneční extáze dostupuje vrcholu a po ní se procesy bujení pomalu uzavírají, stahují do sebe, přecházejí do pomalého metabolizování v dobytém území. Proměňují se na tiché přemítání nad vlastní rodovou historií, mění se v hýčkání zpráv minulých generací ve vlahém přítmí pestíků, a v kultivaci těchto zašifrovaných informací pro generace nové, které je teprve musí vyluštit; to se v harmonickém přelévání tělesných substancí odehrává při tvorbě plodů, jež zase mají být nabídnuty širšímu společenství přírodnímu k zálibnému pohledu, ochutnání, či přijetí jinému, třebas nechtěnému. V tomto dialogu či spíše vzájemném vylaďování, vyslovení a naslouchání, v symfonii pohybů a protipohybů je vše skutečné, zjevné, tvarem se vymezující nejen samo sebou v rámci tohoto vymezení, ale také a možná především komunikačním kanálem, skrze nějž se přenáší zprávy v čase, od rodových předků na potomky, a také v prostoru, od tvorů již někde kořenících do oblastí, které teprve mají být osídleny. A v rytmu tohoto pohybu, členěném do vět a pomlk podle střídání energetického přílivu či odlivu, je počátek slunovratu obdobím, kdy sebetvorba se pomalu přelévá do plodnosti, a po ní následuje pomalé zapomínání na tuto expanzi, ukládání energie na příště…
A to je doba, kdy začíná léto kalendářní, uznané i jako čas volna školního. V přírodě pomalu končí růst a nabývání nových tvarů: energie se přijímá dlaněmi již otevřenými, je hnětena do podob skrytých, jejichž obsah je však vydatný. Do přírody v tomto bodě zlomu její živelnosti vstupujeme my – pro nás jsou prázdniny obdobím, kdy se jí chceme sytit; přicházíme ovšem už ke stolu prostřenému: není se na čem podílet, lze jen odpočívat a sklízet. To může být pro naši zkušenost s přírodou docela zásadní: vnímáme ji pak jako „univerzálního dárce“, místo pro rekreaci, zdroj plodin, prostor a čas bez konfliktů a vlastně i bez dějů. Nevidíme a doopravdy nemáme svůj podíl na novém utváření toho, co raší z kořenů, poupat a spěje k vydání semen, a tak se domníváme, že i náš vlastní životní růst a zrání se odehrává jaksi mimochodem… Události, které sdílíme, i jejich časování, spoluvytváří naši genetickou výbavu duševní, a je občas dobré si uvědomit jejich nevědomé působení.
Envigogika též právě sklízí úrodu, která až dosud proliferovala více či méně skrytě, a tak vám nabízíme obsah tohoto čísla.
Jako vždy, upozorňujeme nejdříve na články, jimiž se lze inspirovat: Princezna Alguelita Jiřího Nečase nás vrací do dětství, k onomu pra-původnímu tázání, proč vůbec máme živočišné či rostlinné druhy a jak to, že jich je tolik – a tu vidíme, že krása lesa si může vzájemně odpovídat s abstraktní logikou teorie informace a poskytovat uspokojivé odpovědi podložené pravděpodobnostním počítáním. Model výuky uplatněný na pedagogické fakultě v Olomouci uvádí kolektiv autorů pod vedením Ivo Machara; jejich přístup vychází z oborových didaktik, je však třeba jej stále inovovat i vzhledem k potřebám prosazujícího se vzdělávání environmentálního. Envigogika v tomto čísle opět navazuje na sérii rozhovorů s osobnostmi, tentokrát zpovídá Martina Říhu, který letos kandiduje na Cenu Josefa Vavrouška. A Svatava Janoušková představuje projekt ESDinds, jehož výsledkem je metodika pro tvorbu a využití indikátorů týkající se lidských hodnot určená pro práci nevládních a neziskových organizací prosazujících udržitelný rozvoj v praxi ‑ připravená v mezinárodní spolupráci a dostupná online v jazyce anglickém.
Tím přecházíme k textům rázu metodického, pro které jsme zřídili dokonce zvláštní rubriku – svým obsahem se z žánru recenzovaných článků poněkud vymykají (povahou formální k nim ovšem stále náleží). „Zapadla“ nám do ní Metodika evaluace z minulého čísla a tentokrát přinášíme Metodiku týmové spolupráce a tvorby týmů, která by mohla podpořit využití kolaborativních modelů výuky na vysokých školách. K recenzovaným textům řadíme dále článek Aleše Vávry, Viléma Pechance a Jitky Šeflové zabývající se výukou témat z oblasti klimatu na školách různých stupňů formou e-learningu – znovu se v něm ukazují široké možnosti a různé způsoby využití virtuálního prostředí při učení se o problémech, jejichž povaha je více než reálná. V rubrice Recenze se věnujeme právě vydané výpravné knize Pavla Nováčka Udržitelný rozvoj a také nejnovějšímu souboru textů na téma Globalizace shromážděných pod editorským vedením Václava Mezřického; náš dlouhodobý příznivec a autor Jiří Olšovský píše jednu ze svých filosofických reflexí na téma poezie Reinera Marii Rilkeho. Přečíst si dále můžete některý ze souboru esejí, které zvítězily v soutěži s tématem udržitelný způsob života vyhlášené Geografickým ústavem slovenské akademie věd v roce 2010 – pokud se podíváte do Novinek, tak zjistíte, že se lze zapojit i letos! K tématu studentských prací patří též stručná informace o metodě výuky pomocí případových studií, která dává zajímavé výsledky právě v oblasti toho, co studenti sami za sebe jsou schopni k různým tématům říci. Přinášíme samozřejmě i texty jiné, například komentujeme aktuální dění v oblasti vzdělávání pro udržitelný rozvoj – ale to si již z našeho přehledu vyberte sami…
Nakonec jen drobné upozornění ‑ možná jste si všimli různých vylepšení rázu technického (Envigogika byla převedena do nové verze redakčního systému), která by měla být následována i novotami obsahovými – například budeme pracovat na anglické části našeho časopisu. Ale samozřejmě bez toho, že bychom dále rozvíjeli dialog s vámi, našimi autory, recenzenty a čtenáři, to nepůjde.
A tak přejeme vám všem, abyste spolu s námi vstupovali do dění vždy, když se teprve děje anebo se dokonce utváří jeho základní předpoklady – a to nejen do dění přírodního, utvářeného rytmickými proudy energií, toky tělesných tekutin a výměnou informací ve všech myslitelných podobách. Sami sobě pak přejeme, abyste (si s námi) psali o tom, co zkušenost dějícího se dění (vám či obecně) přináší.
Za Envigogiku
Jana a Jirka Dlouz