Envigogika (E-Journal, Charles University Environment Center in Prague)
Not a member yet
613 research outputs found
Sort by
Environmental communication in real social interactions: The application of general models of communication
No full textI přes to, že je v dnešní době řada informací o životním prostředí komunikována pomocí sdělovacích prostředků a internetu, při praktickém předávání informací o pro-environmentálních způsobech chování hraje stále významnou roli i osobní interakce. Tato studie si klade za cíl představit čtyři rozdílné obecné modely komunikace a tyto modely dále analyzovat vzhledem k jejich vhodnosti pro environmentální výchovu a vzdělávání. Postupně jsou stručně představeny a diskutovány tyto komunikační modely: Bühlerův model komunikace, model Chartranda a Bargha, Brunswikův model čoček a Kennyho obecný interakční model.Much environmental information is acquired via the media as well as via Internet. However, face-to-face social interactions play still an important role, especially in the case of promoting pro-environmental behavioral patterns. This study introduces four general communication models and analyzes them in relation to their suitability for use in environmental education. The models discussed and analyzed are: Bühler´s communication model, the Chartrand and Bargh model, Brunswik´s lens model, and the Kenny general interactional model
Organizers\u27 reply to the article Opinions of participants of the conference "Our common present"
No full textOdpověď organizátorů na článek Názory účastníků konference „Naše společná přítomnost“The paper discusses the role of science in social processes tending towards sustainability, with respect notably to its possibility of reflection and critical distance from the (emotionally/ethically) experienced reality. It also shows, however, that combining rigorous science and live environmental issues within a Philosophical Faculty is not at all something granted, because the environment is not – with few exceptions – the object of interest of humanity scholars. The critical attitude to the topic – already demonstrated in the previous polemic – has thus shown another of its dimensions that opens up new possibilities for dialogue
What would I like to have my country - the Czech Republic?
No full textJe jistě mnoho příčin frustrace občanů z dnešních poměrů v zemi, ale pro lidi myslící systémově je snad nejhorší současný způsob vládnutí oněch politických „elit“, které u nás již příliš dlouho uzurpují moc ve státě. Zastupitelská demokracie může fungovat a vést stát k prosperitě jen tam, kde politický systém vynáší do veřejných funkcí lidi s nejlepšími odbornými a morálními předpoklady stát řídit, dokázat občany sjednotit a nadchnout pro nějakou vizi dalšího pozitivního vývoje a také ji s nimi uskutečňovat. Začít ale musíme u sebe. Co chceme se svou zemí udělat my sami, je základ, od kterého se odvíjí to ostatní. Aniž bych to někomu vnucoval, pokusím se v následujících stránkách formulovat co nejstručněji, co by mohlo být podle mého názoru oním svorníkem společné národní vůle v hospodářské, sociální i environmentální oblasti jako vize dlouhodobě udržitelného vývoje naší země
Editorial 2012/VII/1
No full textÚvodník 2012/VII/1
2012-05-31 13:31:41
Vážení přátelé, příznivci Envigogiky
Připomínáme se vám v době „přelomu věků“ – tedy co se týče dějů přírodních nebo toho, co s ní zamýšlíme my lidé. Slunovrat již překlopil letošní léto do fáze ubývání. A co se týče všeobecné porady o stavu světa, ta právě skončila v brazilském Riu.
Sluneční cykly mají vliv na nás, naše cítění, skrze ně prožíváme i vztah k přírodě a vlastně i kosmickým dějům. I této cykličnosti života se pokoušíme vymanit a tak si mnozí dopřávají dovolenou v jiném ročním období, než je právě u nich doma. Je ale otázkou, zda pocit domova není spjat i s jakousi základní naladěností na přírodní děje. Někdy může být osvěžující domov opustit, ale to, co je základem jeho prožívání, jakási prapůvodní konstelace já – zde (byť právě jinde), tyto souřadnice člověk potřebuje mít pořád při sobě. Je asi dobré umět spolu s přírodou procítit, co se právě děje (například se účastnit slunečního „přelomu“ právě teď), aby člověk byl připraven i na přelomy jiné, životní, také cyklické…
Na rozdíl od této velmi dobře předvídatelné a jisté změny (třebaže je postřehnutelná pouze v kontextu celého léta), se očekávaný přelom v Riu (ne)konal, a jak to dopadlo, teprve uvidíme, protože to celé je plně na nás. Jisté je, že to byl velký strategický zápas, jak si v té všeobecné snaze o jedno společné dobro uchovat možnost vlastního, soukromého individuálního prospěchu navzdory všem racionálním argumentům. My lidé v této dualitě žijeme, takže to tak asi být má – za podmínky, že se nevytratí ona idea a účinná snaha ji uskutečnit (což jak víme nejde, ale zrovna tak nejde se o to stále nepokoušet, protože pak by nic nemělo smysl). No a protože to vypadá, že takřka všichni vládci světa rezignovali (uskutečnit neuskutečnitelné v horizontu jednoho života nebo dokonce volebního období?), musíme se o to pokusit sami a příznivá zpráva je, že můžeme být slyšet.
Takže poslouchejte – nejen o Riu, třebaže se zde o něm píše a dokonce i tak docela aktivisticky cosi požaduje po vládcích našich. Především jsme tentokrát získali (a opečovali) několik pozoruhodných textů recenzovaných:
Marek Franěk diskutuje český překlad škály, která má testovat emocionální, kognitivní a zážitkové měřící spojení s přírodou – v anglosaském světě známe jako Nature Relatedness Scale, jejíž využití v našich kulturních podmínkách má své meze. Jan Činčera zkoumá, jak žáci čtvrtých tříd vnímají les, interpretují jeho systémovou podstatu a posuzují vlivy člověka na něj; používá při tom techniku mentálního mapování. Optimální podobu environmentální výchovy v předškolním vzdělávání hledají autorky Kateřina Jančaříková a Magdalena Kapuciánová – analyzují nedostatečnou pozornost věnovanou environmentální výchově v předškolním věku a navrhují, jak se s tím vypořádat: součástí textu je metodika poskytující učitelkám MŠ kritéria realizace a autoevaluace environmentální výchovy na této úrovni. Globální změně klimatu se věnuje Barbora Duží – uvádí možnosti didaktického zpracování tématu na úrovni středních škol a nabízí nástroj pro hodnocení různorodých informačních zdrojů pro potřeby výuky. Viera Chrenščová popisuje, do jaké míry jsou na slovenských základných školách využívané exkurze, a rozebírá názory učitelů na tuto organizační formu výuky.
V části Envigogiky, která by nás měla spíše inspirovat, najdeme opravdu vydatný text Martina Říhy – podrobně v něm rozebírá, jakou by chtěl mít svou zemi - Českou republiku, a to ve všech oblastech hospodářství, politiky... Nové cíle a indikátory pro environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu v České republice stanovuje dokument vytvořený expertním týmem pracujícím při dnes už neexistujícím Odboru nástrojů politiky životního prostředí MŽP ČR. A pro odlehčení starostí, které s rušením takovýchto podpůrných institucí EVVO souvisí, nás Jiří Nečas znovu uvádí do pohádkového lesa, kde Vědunka Rybníčková poučuje milou princeznu Alguelitu, tentokrát o rovnicích (ne)omezeného růstu. Nakonec se nám hlásí Josef Břečka z Nového Zélandu, města Hastingsu, kde se právě, tedy v únoru roku 2009, slaví svátek stylu Art Deco, který ovlivnil architekturu místa.
V textu Obrat k volání přírody se Jiří Olšovský zabývá Heideggerovými Příspěvky k filosofii, jak je ve své knize interpretujeMartin Nitsche. A ještě jednou z rubriky Recenze – Marie Petrová a další účastníci konference „Naše společná přítomnost” kriticky posuzují hodnoty spojené s udržitelným rozvojem, jak se projevují v české (nejen akademické) obci. Lenka Parkánová představuje soubor učebních textů nazvaný Úvod do environmentální výchovy a globálního rozvojového vzdělávání, jenž se snaží systematicky uchopit environmentální a globální rozvojové vzdělávání u nás. A nakonec zajímavý historický dokument: projev Josefa Vavrouška na konferenci v Riu de Janeiro v roce 1992, a také kritické ohlasy konference letošní, ale o tom jsme už přece psali…
…takže pro tentokrát je to asi vše, o co jsme se chtěli s vámi podělit. Přejeme sobě i vám, abychom si v našich krásných Čechách nemuseli povídat jen o tom, kdo, komu, co, jak – ukradl. Jsou problémy jiné, důležitější. Třeba jak je to s hvězdami či Sluncem na letní obloze, nebo s idealistickými, neuskutečnitelnými vizemi, o kterých se naštěstí ještě pořád vede dialog. A tak do něj také vstupte, nejen poslouchejte, ale také pište. Aby nás bylo slyšet, protože naděje, že budeme slyšeni nebo se alespoň uslyšíme navzájem, tu pořád ještě je.
A tak už jen krásné letní povídání (i s námi) přejí
Jana a Jirka Dlouzí, Lenka Parkánová a Jana Šauerov
Editorial 2012/VII/2
No full textÚvodník 2012/VII/2
2012-09-15 00:00:00
Vážení naši přátelé a příznivci,
Envigogika se vám opět hlásí, v době, kdy podzim je definitivně zde a my jsme se zase vrátili do škol. A protože se v takovém čase začíná opakováním, zrekapitulujeme si tuto naši situaci i my. Dnes a každý všední den sedí v lavicích základních škol v naší zemi něco přes ¾ milionu dětí, a z těchto dětí později více nežli dvě třetiny dokončí ještě stupně další, absolvují školy střední nebo vysoké. Jestliže před padesáti lety počet lidí s nejméně výučním listem nedosahoval ani 20 % populace (maturitu či vysokoškolský titul mělo jen 10% dospělého obyvatelstva), kdežto 80 % připadalo na ty, kteří vychodili pouze školu základní, v současné době je tomu přesně naopak (nejméně maturitu má skoro polovina lidí, a vyučených je více než třetina). Takže nakonec počet těch, co mají pouze vzdělání základní, jen o málo převyšuje počet vysokoškoláků (17 resp. 12 %), a podíl této „intelektuální elity“ stále stoupá – ale pozor, stoupá i množství lidí tzv. bez vzdělání [1]. Vypadá to tedy, že všichni se stále více zabýváme činností vysoce abstraktní, a věci obyčejné ztrácejí svoji cenu. Jsme vzdělanější, proto(že) život jednotlivce je stále složitější, a také chod společnosti se proměnil na složitou technologii. Prostor, kde se mohou projevit přirozené touhy či rozhodnutí, se tak ale stále zmenšuje a je také čím dál těžší jej znovu otevírat či bránit. V tomto vysoce sofistikovaném, na údržbu náročném světě se dobře daří především systémům jeho správy, přičemž služba těmto systémům stojí většinu myšlenkové energie nás všech. Na tom jistě není nic špatného – pokud by technologie této správy či údržby soustavně neodvracela pozornost od toho, co má být spravováno. A tak právě v souvislostech světa mizejícího je třeba otázky po smyslu a cílech (nejen) vzdělání klást vždy znovu…
…což se stále pokoušíme činit. Chceme tak především ukázat, že mnohé z toho, co by mohlo být ve víru doby zapomenuto, může mít pro člověka zásadní význam ‑ a tak je třeba tyto mizející prostory svobody a přirozenosti stále otevírat, a také si uvědomovat jejich místo či působení ve vzdělávání. Tato reflexe pak může být i způsobem vedení kritického dialogu s těmi, kdo tento smysl a význam třeba nenahlédli. Za nás jej vedou naši (často osvědčení) autoři, a tak se i v tomto čísle Jan Činčera zabývá hodnocením programu, který má rozvíjet vnímání přírody „všemi smysly“ a zkoumá jeho působení na různé skupiny žáků. Tomáš Matějček a Jan Bartoš dokládají, že orientace učitelů a studentů učitelství všemožných aprobací v základních environmentálních pojmech (a tedy jejich gramotnost v této oblasti) je povětšinou nedostatečná a svědčí o jejich poměrně povrchní informovanosti. Strach z lesa, to je téma dalšího výzkumu Jana Činčery ‑ jak je vidět, dnešní děti do lesa moc nechodí, a jejich představy o nebezpečích, která tam mohou potkat, jsou navíc nereálné. Co s tím? Pomohou nám znalosti, tak, jak je nabízejí dostupné učebnice? Metodiku jejich hodnocení, široce použitelnou na různé obory či předmětné oblasti, představuje (v jazyce anglickém) Libuše Hrabí. Nebo je třeba zapojit cit, dotyk, vlastní tělo a jeho spontánní projevy? Ondřej Navrátil uvádí několik výtvarných strategií využitelných ve výuce, které dokáží zprostředkovat osobní prožitek přírody.
To je přehled textů pedagogického zaměření, v tomto čísle ovšem věnujte pozornost též příspěvkům s obsahem odlišným. Když jsme před lety pojmenovali jednu z rubrik Inspirace, netušili jsme, jak moc jsme se strefili do jejího budoucího obsahu. A tak vám dnes můžeme pro inspiraci nabídnout mj. texty, které by mohly sloužit jinému okruhu čtenářů nebo i praxi – ale neslouží. Ať již jsou důvody, proč zabloudily k nám, jakékoli, pro Envigogiku je to dobře a v tomto čísle si tedy můžete přečíst vynikající studii o možnostech efektivního využití urbanizovaného území i způsobech jejich hodnocení z „pera“ Jiřiny Bergatt Jacksonové, nebo zajímavý přehled celosvětové spotřeby nerostných surovin, ukazující (neradostný) výhled do budoucna, jak jej zpracovala Zdeňka Petáková. O vyhlídkách kraje, který historicky těžbě surovin sloužil v Čechách – Krušnohoří – píše Petr Mikšíček: „energetická“ pověst této krajině podle něj přináší stále nové (ekonomické) zneužívání, byť by se mohla proměnit v energii duchovní. Tak jako i mnohé další naše touhy a přání…
…a tak pokud i vy toužíte se dozvědět více, než najdete na našich stránkách, přečtěte si recenze a knihy, kterých se týkají: tentokrát ekologické etiky i etické výchovy jako takové, filosofie Rudolfa Kolářského i Martina Heideggera, a v neposlední řadě můžete kriticky pohlédnout na jednu „zajímavou“ diplomovou práci vzbuzující četné úvahy o smyslu a směřování vysokého školství.
A to už jsme se vrátili zpět k našim začátkům – k přemýšlení o tom, co je a kam směřuje vzdělanost v naší společnosti dnes. Ponecháme vás s ním o samotě, jsme však zde pro případ, že by vám nad texty tohoto čísla přišlo na mysl cokoli podnětného, nebo třeba kritického.
Krásné podzimní dny přeje
Jana a Jirka Dlouzí, Jana Šauerová, Andrew Barton a Lenka Parkánová (která na nás myslí ve švýcarském Saint Gallenu)
[1] Viz Český statistický úřad ©, 2012. Souhrnná data o České republice, Obyvatelstvo podle dosaženého vzdělání. [online] dostupné na http://notes.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/souhrnna_data_o_ceske_republice
 
The Impact of an environmental education program on developing environmental sensitivity of pupils
No full textČlánek prezentuje evaluaci výukového programu „Les je přítel člověka“. Program vychází z metodiky „modelu učení plynutím“ Josepha Cornella a usiluje a rozvíjení environmentální senzitivity dětí. Žáci dostali bezprostředně před programem a pak 1-3 týdny po programu stejný dotazník, do kterého vyplňovali zrakové, sluchové a hmatové vjemy, které si vybavovali ze svého posledního pobytu v lese. Zaznamenané reflexe pak byly kódovány a kategorizovány. V rámci analýzy pak bylo porovnáváno, zda se počty různých smyslových vjemů v dotazníku po programu liší od počtů, uváděných před programem.Evaluace ukázala, že k takovému nárůstu dochází u žáků na prvním stupni, program také více působil na dívky. Efekt na chlapce a na starší žáky byl statisticky neprůkazný. Program tedy pravděpodobně zvyšuje vnímavost vůči přírodě, ale jen pro některé skupiny účastníků.The article presents an evaluation research of the program “Forest is a friend of a man”. The program applies a flow learning model invented by Joseph Cornell and aims on developing an environmental sensitivity of children. Pupils obtained the same questionnaire immediately before and then 1-3 weeks after the program and were asked to notice visual, oral and tactile perception they remember from their last visit of a forest. All the notices were coded and categorized. In the analyses, numbers of various sensual perceptions before and after the program were compared.The evaluation revealed that the number of sensual perceptions after the program increased for the group of 1st stage pupils; girls were more influenced than boys. The effect on boys and older pupils was not significant. The program probably increases environmental sensitivity but only for the mentioned groups of participants
Developing the moral consciousness of pupils
No full textRecenze knihy:
VACEK, P., 2008. Rozvoj morálního vědomí žáků. 1. Vydání. Praha: Portál, s.r.o., 126 s. ISBN 978-80-7367-386-4
The topology of being, nature conservation and our position on Earth
No full textRecenze publikací:
NITSCHE, Martin. 2011. Prostranství bytí. Studie k Heideggerově topologii. Praha: Togga, 145 s.
SKÝBOVÁ, Marie. 2011. Etika a příroda. Proč brát morální ohledy na přírodu? Červený Kostelec: Pavel Mevart, 193 s.
KOLÁŘSKÝ, Rudolf. 2011. Filosofický význam současné ekologické krize. Praha: Filosofia, 154 s.Review of publications:
NITSCHE, Martin. 2011. Prostranství bytí. Studie k Heideggerově topologii. Praha: Togga, 145 s.
SKÝBOVÁ, Marie. 2011. Etika a příroda. Proč brát morální ohledy na přírodu? Červený Kostelec: Pavel Mevart, 193 s
Environmental education in nursery schools – finding the optimal form
No full textPříspěvek navazuje na předchozí publikace obou autorek (Jančaříková, 2008, Kapuciánová, 2010) a je zaměřen na environmentální výchovu v MŠ. Jeho cílem je poskytnout učitelkám MŠ oporu při realizaci EVVO. Podnětem pro jeho vznik byly rozhovory s učitelkami z mateřských škol uskutečněné na přednáškách a seminářích. Učitelky na nich opakovaně upozorňovaly na nedostatek komplexně pojatých podkladů pro realizaci EVVO. Rešeršní část je věnována EV v MŠ v zahraničí i u nás; poukazuje na zjištěnou nedostatečnou pozornost výzkumných pracovníků environmentální výchově v předškolním věku (Davis, 2009) a zároveň popisuje jisté zlepšování situace v několika posledních letech. Výstupem zde prezentovaného kvalitativního šetření (využívajícího vybrané nástroje zakotvené teorie) jsou navržená kritéria realizace a autoevaluace environmentální výchovy v předškolním vzdělávání v Česku. Tento materiál mohou učitelky okamžitě použít v praxi (úprava ŠVP PV, vytvoření nástroje evaluace, resp. autoevaluace). Může sloužit také jako východisko pro odbornou diskusi cílů, obsahu, podmínek vyučování, prostředků, metod i kompetencí učitelek (učitelů).Contribution builds on the previous publication of both authors (Jančaříková, 2008, Kapuciánová, 2010) and is focused on environmental education in nursery schools. Its objective is to provide support in the implementation of environmental education (EE) to nursery school teachers. Impetus for its creation were interviews with teachers from kindergartens carried out on lectures and seminars. The teachers repeatedly stress the lack of a comprehensive focus of the documentation for the implementation of preschool EE. Part of the research is devoted to the EE in the nursery schools abroad and in Czech republic. Points out the lack of attention of researchers, environmental education in pre-school age (Davis, 2009) and also describes some improvement of the situation in recent years.The output presented here as a qualitative investigation (using the selected instruments enshrined the Grounded theory) proposed criteria for the implementation of the autoevaluation and the environmental education in pre-school education in the Czech Republic. In total, approximately 100 criteria were laid out. It was broken down into categories (areas) and subcategories and are presented in a separate document the key areas and criteria for the implementation of the EE in pre-school age in the chapter of results. The first area is focused on the child (children) and is to be on the development of environmental sensitivity training, learning patterns, the development of research skills, involvement in the sustainable life. The second area concerns the person educationers, especially the nursery school teachers, but leaves a space for reflection on the importance of parents and other adults. The third area focuses on the influence of the environment, is broken down into subcategories of the garden (or the nearest outdoor) of the nursery and the indoor environment of the nursery school. The material presented here can be used immediately in practice teachers (edit nursery school curriculum, creating tools, evaluation, or autoevaluation). It may serve also as a basis for technical discussion of the objectives, content, conditions of teaching, resources, methods and competences of teachers (teachers)
Environmental literacy of teachers and student of pedagogy
No full textPříspěvek shrnuje výsledky původního výzkumu environmentální gramotnosti učitelů a studentů učitelství. Výzkumu se zúčastnilo 218 respondentů různých aprobací. Odpovědi na otevřené otázky byly získány prostřednictvím dotazníků. Otázky byly zaměřeny na dovednost vysvětlit vybrané environmentální pojmy, dovednost identifikovat vliv konkrétních činností na životní prostředí a znalost organizací, které se věnují environmentální výchově a ochraně přírody. Porovnány byly také rozdíly mezi různými skupinami testovaných (učitelé z praxe versus studenti učitelství, učitelé základních škol versus učitelé gymnázií, učitelé různých aprobací a různého věku). Získané výsledky jsou příspěvkem do diskuze o environmentální gramotnosti učitelů a studentů učitelství. Mohou tak přispět ke zkvalitnění vysokoškolské přípravy studentů učitelství a kurzů dalšího vzdělávání učitelů z praxe a jako podnět pro úpravu projektového a realizačního kurikula žáků různého věku.The aim of this paper is to summarize results of the research of environmental literacy of teachers and students of teaching. This research was practised on 218 respondents with different teaching qualification. The questionnaire with open questions was used for data collection. Questions were aimed to basic environmental concepts definitions, the skill to recognize certain human activities, environmental impacts and the knowledge of organizations aimed at environmental education and nature conservation. The differences between various groups of respondents were also studied (teachers versus students, primary school teachers versus secondary school teachers, teachers of different teaching qualification and different age. Results of this research are supposed to be a contribution to the discussion about environmental literacy and teachers\u27 preparation. It can help to improve the quality of future teachers\u27 training or teachers\u27 further education courses and such a stimulation for eventual school curriculum changes