Envigogika (E-Journal, Charles University Environment Center in Prague)
Not a member yet
613 research outputs found
Sort by
The environment is a gift and commitment
No full textČlánek je obhajobou křesťanského pohledu na ekologickou problematiku – k němu patří vědomí odpovědnosti za přírodu jakožto Boží stvoření. Autor analyzuje antropocentrický postoj a rozebírá důvody, proč je někdy těžké se v otázkách životního prostředí angažovat i pro samotné křesťany.The article is a defence of the Christian perspective concerning environmental issues to which belongs a sense of responsibility for nature as God\u27s creation. The author analyzes anthropocentric position and discusses the reasons why it is sometimes difficult to engage in environmental issues even for Christians themselves
Opening of Dotek eco-center
No full textZamyšlení u příležitosti slavnostního zahájení provozu Doteku, více než pouhého ekocentra: zcela výjimečného spojení budovy a účelu, lidí a jejich prostředí i naplněných vizí, přírody a kultury; uskutečnění toho všeho ve zcela autentickém, historicky podchyceném i moderně pojatém kontextu.Reflections on the occasion of the ceremonial opening of Dotek, which is more than an eco-center: it is quite exceptional combination of building and purpose, people and their environment filled with visions, nature and culture; and making all of this happen in an entirely authentic, historically underpinned and in a modern way designed context
Editorial 2012/VII/3
No full textÚvodník 2012/VII/3
2012-12-31 14:59:02
Na tomto místě se snažíme poukazovat k původním a jednoduchým pravdám, jež jsou v souvislostech zvratu základních hodnot zanedbávány. Činí tak za nás především naši autoři...
Milí přátelé Envigogiky,
hlásíme se vám ještě letos, s koncem roku – v době, kdy rok nový se ohlašuje mnoha přísliby. Jeho znamení jsou často přehlušena až příliš zjevným a halasným vítáním nadcházejících (vždy dobrých?) možností – jen málokdo se umí dívat a rozumět tomu, co je dosud skryto a samo se neodhaluje. Je to čas, kdy se odplavují nejistoty a drobná selhání roku minulého, a my sbíráme odvahu k (někdy osudové) budoucnosti, zaskočeni ještě její nekonečností… Takové nejisté rozjímání se jistě týká nejen jednotlivců, ale i různých společenství, a my si tedy také klademe otázku, co bychom si do této neznámé budoucnosti přáli my, příznivci (nejen) vzdělání environmentálního?
Pohlédneme-li zpět, vidíme v tomto našem okruhu devastující účinky krize, která prošla mnoha oblastmi, kýženou obrodu však nepřinesla. V dobách relativního nedostatku se neukázalo to podstatné, nezbytné pro další růst a vývoj; to zbytečné, nemocné a neperspektivní samovolně neodpadlo, nebylo nemilosrdně ořezáno. Nezůstaly jen výhony zdravé, a to hlavně proto, že zdraví se již nerozumí přirozeně: jakožto půdě a podmínce pro činnosti přiměřené (ekonomickým) silám, založené v cílevědomém úsilí a uměřeném odříkání; toto zdraví nepochází již z pravidelného otužování a pěstování jiných ctností, vzniklá zdatnost není použita sebevědomě a ku prospěchu celku. Toky materiální, jež jsou k všeobecnému (ekonomickému) růstu a vývoji nezbytné, již nepůsobí příznivě pro člověka i jeho svět ‑ vedou spíše k obžerství se všemi jeho průvodními potížemi. Protékají abstraktním, složitým světem vzájemných závislostí, kde udržují vykalkulované rovnováhy, nesouvisející s jeho vnitřní harmonickou podstatou. O prapůvodním souladu plynoucím z jakéhosi neuchopitelného, avšak aktivně utvářeného dobra již nelze beze studu hovořit. V takovém světě je těžké říkat prosté pravdy, a stále těžší k nim též vychovávat – bývají přehlušeny až příliš halasným prosazováním principů, na nichž je křehká, uměle udržovaná a stále více se ve svém celku naklánějící vyváženost postavena.
Na tomto místě se proto my snažíme poukazovat k těmto původním a jednoduchým pravdám, jež jsou v souvislostech zvratu základních hodnot zanedbávány. Činí tak za nás především autoři, kteří se nechtějí a nemohou vtěsnat do přísných mezí textů recenzovaných: tentokrát opět Mikuláš Huba ve svém příspěvku hodnotícím vývoj v oblasti životního prostředí z dlouhodobé a globální (i regionální) perspektivy. Ukazuje, jak zájem o přírodu a environmentální problémy bývá součástí idealistických vizí, které se objevují vždy v dobách obrody společnosti; i to, že výsledky takto (idealisticky) založených procesů jsou křehké – podléhají tzv. politickým (ve skutečnosti sobeckým) zájmům v obdobích stability (což mj. otevírá otázky po tom, na čem je tato stabilita založena). Tento autor pokračuje v úvahách o budoucnosti stručnou analýzou současné domácí (slovenské) politiky – a jejího nejdůležitějšího indikátoru, státního rozpočtu. Tam, kde lze v programových prohlášeních užívat líbivá slova, při rekapitulaci plánovaných výdajů se objeví nepříjemná pravda, a vyjde najevo skutečná povaha rozvojových záměrů ‑ často antiekologických, svou podstatou se však obracejících i proti cílům dlouhodobě ekonomickým. Martin Říha varuje před nebezpečím restitučního urbanismu a jeho vlivu na krajinu; v textu o kauze Jezeří se hovoří o tváři této krajiny i jejích proměnách v souladu s (ne vždy péčí oplývajícími) záměry člověka…
…a to se již dostáváme k našim textům hlavním a recenzovaným: Hana Havlůjová, Dušan Foltýn a Kateřina Charvátová se zabývají výchovou ke vztahu ke kulturně historickému dědictví; ukazují, že v místech, kde byl v minulosti tento přirozený vztah uměle narušen, se paradoxně otevírá největší prostor pro výchovné působení ku prospěchu dětí i místních komunit. Radek Trnka se věnuje otázkám komunikace při praktickém předávání informací o pro-environmentálních způsobech chování v osobní interakci, a představujet čtyři využitelné teoretické modely. Jan Andreska a Martin Mejzr pohlíží na velké šelmy a nebezpečí s nimi spojená pohledem žáků základních a středních škol; z hlediska učitele pak diskutují potřebnost osvětových programů spojených s reintrodukcí těchto mýty opředených zvířat zpět do přírody. Simona Králíčková a Renata Ryplová testují nástroje pro ověřování environmentální gramotnosti na studentech pedagogicky a ekologicky zaměřených oborů Jihočeské univerzity, a dospívají k závěrům odpovídajícím povaze testovaného problému.
Do rubriky Recenze (ale proč právě sem?) byl zařazen polemický příspěvek Jana Vávry, Zdenky Sokolíčkové a Miloslava Lapky, kteří odpovídají na neméně polemické Názory účastníků konference „Naše společná přítomnost“ ; zabývají se v něm rolí vědy ve společenských procesech směřujících k udržitelnosti s ohledem především na její možnosti reflexe a kritického odstupu od (emocionálně, eticky) prožívané reality. Z této stručné studie ale také vyplývá, že spojení přísné vědy a živé problematiky environmentální na půdě filosofické fakulty vůbec není věc samozřejmá ‑ životní prostředí totiž není, až na malé výjimky, objektem zájmu humanitních vědců. Kritický postoj autorů k tématu tak může ledacos naznačovat nebo na druhé straně otevřít nové prostory pro dialog, které by mohly být využitelné při setkáních příštích. Ve stejné rubrice si můžeme přečíst též úvahu Jiřího Olšovského inspirovanou českým vydáním jednoho z děl Martina Heideggera v překladu Ivana Chvatíka.
Nakonec nám Jan Čeřovský přináší informaci o setkání čelných představitelů IUCN a dalších pamětníků historie organizace Youth and Environment Europe – YEE v létě roku 2012; a současně si dovolujeme upozornit na využití pojmu envigogika v názvu jedné skutečně existující instituce…
…a to už je vše, čím vám tentokrát chceme mysl nikoli zaplnit (spíše otevřít). Přejeme vám do nového roku, aby se dařilo nejen z hlediska Vašeho, osobního, ale též s ohledem na rovnováhu celku, jejíž podstata a vnitřní povaha má s naší vlastní vyrovnaností mnoho společného.
To vám, čtenářům Envigogiky, ze srdce přejí
Jana a Jirka Dlouzí, a Jana Šauerová
 
The act on restoration of church property and separation of church from state and its possible territorial consequences
No full textAutor se zamýšlí nad možnými nebezpečími, která mohou z restitucí církevního majetku vyplývat, a to jako územní plánovač a urbanista, což jsou jemu vlastní profese.A land-use planner and urban designer by profession, the author considers the potential dangers that might arise from the restoration of church property
Fear of forest: impact of an environmental education program on decrease of pupils’ fear of staying in forest environment
No full textČlánek prezentuje výsledky analýzy programu „Les ve škole – škola v lese“ pro šestý ročník základních škol. Cílem bylo zjistit, čeho se děti v lese bojí a zda je program úspěšný ve snaze obavy dětí z lesa zmírnit. Evaluace využívala jednoduchý evaluační plán typu pretest/posttest (N=70). Podle výsledků lze říct, že děti chodí do lesa poměrně málo, chlapci častěji než dívky. Celkově lze říct, že se děti lesa moc nebojí, dívky se ale bojí lesa více než chlapci. Děti mají strach zejména z přírodních hrozeb, jako je ohrožení divokou zvěří, a sociálních nebezpečí, tj. ohrožení zlými lidmi či nehodami způsobenými lidmi. Zdá se, že program neměl příliš velký vliv na chlapce, ale pravděpodobně zapůsobil na dívky, u kterých bylo naměřeno snížení hladiny obav ve všech třech hlavních oblastech (přírodní ohrožení, sociální ohrožení, nepříjemné situace).The article presents results of an analysis of the program “Forest at school – school in the forest”, for 6th grades’ pupils. The aim of this work was to investigate the sources of fear of forest and the effectiveness of the program in its effort to deal with it. The evaluation applied a simple pretest/posttest design (N=70). On the basis of its results we can presume that pupils visit forests quite rarely; boys more often than girls. Generally, children are not scared of a forest; girls are more scared than boys. Children mainly fear natural threats (e.g. wild animals); and social risks, e.g. threat from bad people or human-caused accidents. The program probably did not have much effect on boys but probably influenced girls where the level of fear in all the areas of sources of forest fear (natural threats, social threats and uneasy situations) decreased
Large carnivores from the perspective of students from primary and secondary schools
No full textVzhledem k občasnému výskytu medvědů a vlků na českém území se stále častěji hovoří o problémech spojených s jejich přítomností. Velká část veřejnosti tyto šelmy stále považuje za nebezpečné, a dokonce si myslí, že člověka považují za potenciální kořist. Na toto téma byla již provedena řada průzkumů, které to potvrzují, avšak žádný z nich nebyl zaměřen na názory žáků základních a středních škol. Žáci jsou součástí školního vzdělávacího systému a informace ze školní výuky by měly z větší části formovat i jejich názor na velké šelmy. Cílem této práce tedy bylo zjistit postoje žáků základních a studentů středních škol z různých oblastí České republiky k vybraným šelmám. Postoje žáků se zjišťovaly na základě dotazníkového šetření. Mezi respondenty byli zahrnuti i žáci ze základní školy ve Vysokých Tatrách, tedy z oblasti, kde se všechny velké šelmy vyskytují a nikdy člověkem nebyly vyhubeny. Jak ale ukazují výsledky tohoto šetření, informace žáků o nebezpečnosti šelem jsou zkreslené. Žáci považují velké šelmy za člověka nebezpečné o hodně častěji než dospělí. Více než třetina dotazovaných žáků si myslí, že vlk je agresivní a při každém střetu s člověkem ho může napadnout. Stejného názoru na medvěda je dokonce více než polovina dotazovaných. Výsledky této práce mají poukázat na informovanost žáků o našich šelmách a mohly by být prospěšné v osvětových programech spojených s reintrodukcí velkých šelem zpět do přírody.The majority of the public considers these predators to be dangerous and even thinks that they look upon humans as prey. There has been much research carried out on this topic, which this fact confirms, but none of it has focused on the opinions of of primary and secondary school pupils. Students are part of the school educational system and their opinions about large predators are largely formed from the information they receive through school education. The purpose of this assignment was to find out the attitudes of primary and secondary school students from different parts of the Czech Republic towards selected predators. The investigation into student attitudes was based on a survey. The respondents included students from a primary school in the High Tatras Mountains, i.e. an area where many large carnivores are located which have never been eradicated by humans. As the results of the survey show, the information students receive about predator danger is distorted. Students consider large carnivores to be dangerous to humans more often than adults do. More than a third of the surveyed pupils think that the wolf is aggressive and may attack each time it meets a human. More than half are of the same opinion regarding the danger posed by the brown bear. The results of this research may demonstrate the level of information pupils possess regarding large predators and could contribute toward public awareness programs related to the reintroduction of large carnivores back into nature
What all can be written in the diploma thesis or How is assessed the quality of the expert texts at (some) universities?
No full textNa internetových stránkách časopisu Regionální rozvoj mezi teorií a praxí je nově k dispozici mimořádné číslo tohoto časopisu, které je v podstatě sborníkem referátů ze stejnojmenné konference, která se konala 31. května 2012 na Univerzitě Pardubice. Je zde možné nalézt také text Efektivita veřejných prostředků vynaložených na podporu místních agend 21 v České republice, který je krátkým shrnutím diplomové práce studentky Evy Šlapákové z Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice. Vysoká škola tak vstupila do debaty o (udržitelném) rozvoji naší společnosti, a dále se dočtete jak to učinila
The views of participants of conference "Our common presence"
No full textV pátek 23. března 2012 se na Katedře kulturologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze uskutečnil druhý ročník konference „Naše společná přítomnost” s podtitulem „Měnící se společnost?”. Program byl opravdu pestrý, konference začala v 9 hodin ráno a skončila asi v půl 7 večer – setkala se s docela velkým zájmem posluchačů, byť se konala v pátek, za krásného počasí. Jednání se vedla v češtině i v angličtině, a většina příspěvků nebo diskusí se do vymezeného času vešla jen obtížně. Témat bylo přitom tolik, že by to vystačilo nejméně na dvě celodenní setkání. Pokud se o jejím obsahu chcete dozvědět více, podívejte se na prezentace jednotlivých přednášejících; my vám zde přinášíme bezprostřední ohlasy jejích účastníků – ať již seděli v hledišti nebo za „katedrou“, a přednášeli či diskutovali na témata vybraná organizátory. Jsou poměrně kritické, a tak doufáme, že tento poměrně zásadní dialog o hodnotách – jak se prosazují ve společnosti a především uplatňují ve výchově – inspiruje čtenáře Envigogiky k dalším příspěvkům na toto téma
Pond Kaprníček
No full textMilí čtenáři, mám radost, že Vás mohu opět uvítat v pohádkovém lese. Čtenář, který není v našem pohádkovém lese ponejprv, už ví, že krásná a vzdělaná Alguelita, matematicky erudovaná zooložka a ekoložka, se svým tradičním pohádkovým kolegyním - princeznám podobá svými krásnými dlouhými kaštanovými vlasy, velkýma dobro vyzařujícíma očima, milým úsměvem, cudností a skromností, avšak odmítá nepraktické princeznovské šaty a nosívá vždy kalhoty, k nim zpravidla tričko, tentokrát měla zas své oblíbené hnědé džíny a zelené tričko se základními rovnicemi termodynamiky, kvantové mechaniky a speciální teorie relativityDear readers, I am glad to welcome you again in the fairytale forest. The reader, who is not in our fairytale forest at first, already knows that beautiful and educated Alguelita, a mathematically erudite zoologist and ecologist, with her traditional fairytale colleague - resembles princesses with her beautiful long auburn hair, big radiant eyes, nice smile, chastity and modesty. , but she rejects impractical princess dresses and always wears trousers, usually a T-shirt, this time she had her favorite brown jeans and a green T-shirt with the basic equations of thermodynamics, quantum mechanics and special theory of relativity
Which are the crossroads of the Ore Mountains?
No full textHlavní překážky přirozeného vývoje Krušnohorského regionu jsou v oblasti duchovní: vykořeněnost, zpřetrhání tradic, mělký vztah obyvatel k jejich domovu. Jestli se chceme vyhnout představě Ústeckého kraje jako prolákliny mezi Českým středohořím a Krušnými horami zalitými vodami Baltského moře, ve kterém ukryjeme všechny ty nepodařené pokusy 20. století o soužití a živobytí, a hřebenů Krušných hor jako podstavce pro větrné a solární elektrárny ne nepodobné sci-fi vyobrazením z jiných planet, je nutné začít ve zdejších obyvatelích rozfoukávat bazální pocity zakořenění a konservativnosti. Překonat zažitou představu o území obětovaném abstraktním ekonomickým projektům a nesmyslným velikášským plánům, které místním lidem pocit domova rozhodně nepřibližují, s sebou ovšem nese jistou míru zarputilosti, odvahy a vytrvalosti