Envigogika (E-Journal, Charles University Environment Center in Prague)
Not a member yet
613 research outputs found
Sort by
Why do we ignore Comenius’s legacy?
2013-05-30 13:46:30Publikováno 24.05.2013, na webu Obyčajní ochranári(z vystúpenia M. Hubu v rozprave k správe o stave školstva na 19. schôdzi NR SR)Priznám sa, že predložená správa o stave školstva vo mne vyvoláva nejednoznačné pocity. Na jednej strane oceňujem jej analytický a takpovediac rekapitulačný prínos. Na druhej strane sa pripájam ku kritickým hlasom, ktoré poukazujú na jej deficity, najmä pri navrhovaní konkrétnych východísk, pričom otázka financovania školstva je len jedna stránka veci.Kolega Viskupič tu – myslím si, že veľmi správne – hovoril o potrebe určitej filozofickej a hodnotovej základnej línie, ktorú by malo naše školstvo sledovať. Veľmi správne zdôraznil aj potrebu komplexnosti a prierezových prístupom v rámci rezortu školstva, ale aj vo vzťahu k iným rezortom i celej spoločnosti. Veď vzdelávanie a vzdelanie nemôže byť záležitosťou len jedného rezortu.V bohatej a košatej rozprave k tejto správe odznelo viacero názorov a návrhov, od čoho by sa spomínaná ústredná línia mala odvíjať. Viackrát sa tu ako nasledovaniahodný dôvod spomínalo Fínsko. Ja nepôjdem tak ďaleko. Často sa – aspoň verbálne – spoločne s bratmi Čechmi bijeme do pŕs, že sme národy Komenského. V skutočnosti sa však jeho odkazu stále viac a viac vzďaľujeme.Takže, ak by som mal niečo celkom všeobecného navrhnúť, tak je to návrat k „nášmu“ Učiteľovi národov, od ktorého akoby sa učili všetci, len nie my.A ešte niečo, o čom som tu už hovoril viackrát: environmentálne vzdelávanie, globálne vzdelávanie, vzdelávanie podporujúce smerovanie k udržateľnejšej budúcnosti: veľké, odvážim sa povedať, že kľúčové výzvy 21. storočia, ale naše školstvo ich adekvátne nereflektuje. A ich kritickú potrebu nereflektuje ani predložená správa.(From M. Huba’s speech in the debate on the management and state of the education system at the 19th session of the Slovak National Council)The paper is an appeal to a return to Comenius’s legacy and inclusion of environmental and global education leading to sustainable development in the Slovak education system
Interview with architect and urban designer Martin Říha
Text rozhovoru, který přetiskujeme z České pozice - o vědě, politice, a jejich vzájemném vztahu či ignoraci.The main topic of the interview is cooperation between scientists and politicians, a topic discussed in other papers in this issue of Envigogika as well
Martin Braniš passes away...
Člen redakční rady Envigogiky, profesor Přírodovědecké fakulty UK, po dlouhá léta ředitel jejího Ústavu pro životní prostředí, jeden z otců zakladatelů Centra pro životní prostředí,… Ke smutné zprávě není mnoho co dodat – anebo právě naopak, je třeba o to více přemýšlet o této osobnosti?An active member of the Envigogika editorial board, a professor at the Faculty of Science, the director of its Institute for the Environment for many years, one of the founding fathers of the Charles University Environment Centre, ... There is not much more to add to this sad news – or, on the other hand, should we not perhaps think more about this personality and his legacy
Environmental mining limits in the North Bohemian Lignite Region
Recenze knihy Environmental mining limits in the North Bohemian Lignite Region(v originále Územní ekologické limity težby v Severočeské hnědouhelné pánvi) od Andrew Bartona shrnuje poznatky z knihy původně publikované v roce 2005 v češtině a zasazuje je do současného kontextu.Book review: Říha, M., Stoklasa, J., Lafarová, M., Dejmal, I., Marek, J., Pakosta, P., Beránek, K. Environmental mining limits in the North Bohemian Lignite Region. Společnost pro krajinu, Praha 2005. Translation: Petr Kurfürst.This book review looks at the issue of mining limits in the region of North-West Bohemia in the Czech Republic and briefly summarises from the content of the book originally published in 2005 (in Czech, but later translated into English) supplemented with the most up-to-date information on the current situation
Editorial
Milí přátelé a příznivci Envigogiky,je před námi Nový rok, rozprostírá se jako otevřené pole možností – vše, co si můžeme představit a poté naplnit obsahem, uskutečnit. Nebo jako mapa příležitostí – pro pohyb v souřadnicích toho, co již je, co se nabízí pohledu a využití, a lze to lépe nebo hůře uchopit. Či bludná světélka oslnivých šancí, třpytivých cetek uprostřed bažiny; některým se poštěstí je ulovit… Všechno toto nás plní očekáváním, zároveň ale přemýšlíme, jak se nezklamat naděje své i těch, kdo na nás spoléhají.O tom, jak nezklamat očekávání našich čtenářů anebo autorů přemýšlíme také my, kdo připravujeme Envigogiku. Pěstujeme ji záměrně jako prostor otevřených možností – čehosi, co dosud neexistuje, může však vzniknout z dobrého úmyslu a přičinění. Rozpracováváme pravidla a postupy odborného publikování tak, aby se autorské úmysly mohly nelomeně měnit ve skutky. Ustavujeme ji také jako prostor svobody – má poskytovat příležitosti, pro všechny stejné, respektující různost přístupů a pohledů. Abychom udrželi kvalitu, je základním principem práce s texty jejich vzájemné anonymní posuzování, tzv. proces peer review. V něm by se měla uplatnit především zkušenost, znalost, ochota toto vše sdílet – nikoli předem dané hierarchické vztahy. Často zdlouhavé, pro všechny zúčastněné náročné postupy vedou, jak doufáme, k utváření prostoru bezpečnosti pro výměnu názorů a přijetí kritiky, takže pak případné omyly jsou součástí společné cesty k dobrému výsledku. Ukazuje se, že technologie a postupy pro zajištění tohoto ideálního „mikrosvěta“ jsou velmi náročné – jenom způsobů, kterými je třeba oslovit naše autory a recenzenty při různých příležitostech, je více než 50. Spravujeme databáze recenzentů s klíčovými slovy jejich zaměření, zkoumáme možnosti licencování časopisu i jednotlivých příspěvků,… Takto intenzivně se věnujeme formálním pravidlům publikačního procesu nikoli z pouhého formalismu, ale s vírou, že autoři díky tomu nemusí být svázáni pravidly jinými, takovými, která by bránila přemýšlení, novým pohledům, kreativitě,… Doufáme, že tak podporujeme vznik a rozvoj právě těch slov a přístupů, které zde dosud nebyly, a které by pomohly ozdravit existující (publikační) zvyklosti nebo dokonce otevírat nové cesty myšlení.Do tohoto světa (někdy ne-)možného přinášejí nové pohledy naši autoři. Tentokrát je to Lubomír Hanel a David Goldstein, kteří se zabývají introdukcí nepůvodních druhů ryb, a to z hlediska vnímání této problematiky skupinami studentů a sportovních rybářů. Introdukované druhy představují četná rizika: v novém prostředí se často nekontrolovatelně šíří, vytlačují druhy původní, nebo se podílí až na rozvracení ekosystémů. Každá introdukce představuje hrozbu zavlečení specifických cizopasníků či nemocí, které mohou vážně ohrozit původní druhy, a také nebezpečí hybridizace nepůvodních druhů s nativními. Protože jsou nežádoucí druhy ryb někdy vypouštěny z amatérských chovů, nebo se šíří s násadami dovezených druhů, hraje zde roli obecné povědomí o těchto otázkách, jež je, jak dokládají autoři, díky výuce biologie a ekologie na školách poměrně dobré. V dalším příspěvku recenzované části řeší Simona Dvořáčková otázky vlivu lidské společnosti na neživou složku prostředí: ukazuje člověka jako geologického činitele, který působí mnohem silněji, než kterýkoli jiný geologický proces. Diskutuje vznik pojmu antropocén a v praktické části navrhuje výukové aktivity, které by znalosti a vztahy člověka k prostředí v tomto smyslu podpořily. K článku připojujeme i recenzi Petra Rojíka, která přináší několik doplňujících (také rešeršních) poznámek a vlastní názor na téma antropocén. Soubor textů, které by mohly sloužit jako východiska pro rozvíjení výchovných a vzdělávacích postupů (a jejich reflexi) završují metodiky hodnocení environmentální výchovy pro různé věkové kategorie z dílny Jana Činčery (pro předškolní a mladší školní věk; pro starší školní věk a střední školy; pro dospělé účastníky). Vycházejí z nejnovějších dokumentů české provenience, opírají se ale také o výsledky zahraničních výzkumů; nabízí evaluační postupy, jež jsou důsledně vztaženy ke specifickým cílům EV. Poskytují tak inspiraci též pro koncepci samotných programů, pokud tyto chějí účinně působit v oblastech environmentální výchově vlastních. Dovolujeme si též upozornit na další naše informační a polemické články: oznámení o připravovaných workshopech odborného psaní pro studenty či editory nebo pozvánku na mezinárodní jarní školu udržitelného rozvoje [1]; krátké vstupy z webu Obyčajní ochranári – ekoblogy Mikuláše Huby; zamyšlení Vladimíra Krečmera nad nekrologem Martina Braniše z Envigogiky 2013/VIII/1; nebo upozornění na obsah nového čísla časopisu Bedrník. Paralelně s tímto českým číslem Envigogiky vychází též číslo anglické, jehož obsah stojí za pozornost – především článek Zuzany Svobodové rozebírající etiku a ekoetiku Josefa Petra Ondoka (ten je plně dostupný též v české verzi). Dále zde nabízíme texty Jana Činčery a Bruce Johnsona o zkušenostech s implementací programu výchovy o Zemi; Lukáše Kaly a jeho kolegů popisující případovou studii brněnského systému místního výměnného obchodu; anebo Andrew Bartonovu recenzi publikace o limitech těžby v severočeském hnědouhelném revíru (přeloženou do angličtiny a uvedenou zde v plném znění), a další, inspirační nebo informační texty.To je pro tentokrát vše, do nového roku vám přejeme mnoho zdaru, ať již se v něm rozhodnete vytvořit a naplnit nějaké nové možnosti, či využít již existující příležitosti. Z naší strany si přejeme, aby se i nadále dařilo pečovat o tento malý otevřený prostor, kde se lze pokusit o obojí, a to v intencích, které jsme zmínili výše. Nabízíme vám jej tak k využití mimo jiné i jako (sebe)obranu proti všemu, co se leckde neurvale prosazuje využívaje při tom více či méně morálně opodstatněných šancí – což ani v akademickém prostředí nebývá výjimkou.Takové a podobné myšlenky s vámi tentokrát sdílíJana Dlouhá za redakci české části Envigogiky(Jirku Dlouhého, Eduarda Petišku)[1] Nabídka 4 workshopů (Svět po roce 2015 - vzdělávání k udržitelnosti , 2 různé workshopy Psaní vědeckých článků pro PhD. studenty a postdoky , Editorský proces v akademických časopisech) a jarní školy (International spring school on sustainable development 2014) pro studenty a vysokoškolské učitele.
Environmental Security: New and Old Theme of General Education?
Článek se zabývá environmentální bezpečností z hlediska vzdělávání – konceptem, který stojí v současnosti v ohnisku zájmu odborné i laické veřejnosti, ale který u nás doposud nebyl z pohledu vzdělávání zpracován. Text se věnuje jednak provázanosti obecného konceptu environmentální bezpečnosti se vzdělávacím obsahem vyučovacích předmětů resp. vzdělávacích oborů v kurikulech nižšího sekundárního vzdělávání od roku 1948 po současnost, a jednak otázce, jak by tato tématika měla být zohledněna v současném kurikulu.The concept of environmental security stands in the focus of professionals as well as the lay public nowadays; however, a comprehensive analysis of this concept in the Czech curricula on the lower secondary level has been missing up to now. The authors seek to bring the first insight in this issue in the article. The text deals with the general environmental security concept (a component of a human security concept) and analyzes the interconnections among the general environmental security concept topics and educational content in Czech curricula of the lower secondary education in a particular time period (1948 - present). At the end the authors propose possible changes in the current curricula and point out the importance to develop new appropriate educational tools for a broader use in schools
Olomouc Ecology Days 2013 – meeting exceptional people for the last time this year?
Konaly se jako vždy koncem dubna v Divadle hudby Olomouc…… a zde je pár slov o nich (vybráno z korespondence s Michalem Bartošem)...A few words about this interesting cultural and environmental event that takes place annually: a meeting of ecologists and philosophers at the time of blossoming cherries to meditate on the state of the world today
Elections
Komentář k aktuálnímu dění vyjadřuje nespokojenost s vítězstvím kandidáta, který v předvolební kampani používal proti svému rivalovi nepravdy, „podpásovky“ a ani po svém jmenování nedokáže vystupovat jako prezident všech občanů, pokud se oni nepodvolí jeho názorům. Psáno 26. 1. 2013A paper on the current events – the presidential election, also in relation to the environmental aspects of the candidates’ mindsets
Non-voters
Kdo nejde volit, kdo nehodlá volit, se vyřazuje vědomě z politické společnosti. Snadno o něm lze prohlásit, že je politický deprivant. Otázka je zda to platí, i pokud je to vědomý projev vůle a nikoliv výsledek působení ochablého vztahu k těm politicky angažovaným a uvědomělým, k jejich politickému systému.A brief commentary on the current parliamentary elections – the author considers the reasons for the reserved attitude of voters to lie in the out-of-date political system and politicians\u27 failure to respond to the fundamental challenges of the times