Envigogika (E-Journal, Charles University Environment Center in Prague)
Not a member yet
613 research outputs found
Sort by
Higher Education in the World 5
No full textThe latest edition of the GUNi Report Higher Education in the World 5 contains numerous articles which discuss higher education institutions (HEIs) from the point of view of their involvement in the sustainability transformation. We can learn more in this edition, for example, about the current concept of community university engagement, university social responsibility and proposed steps for advancing the contribution of higher education. Besides analyses of the roles of higher education institutions as active players in society, higher education practitioners may utilise examples of good practice, innovation, relevant experience and new and ongoing projects. You can find out more also about GUNi Report presentations around the world at: www.guninetwork.orgThe publication is now available from the GUNi web site and can be purchased with a 20% discount until June 30.Further details of this special offer can be found at the GUNi web page
Which is more important in landscape: biodiversity or aesthetics?
No full textUvažujeme-li o hodnotách jako je estetika a biodiverzita musíme především definovat, z jakého zorného úhlu chceme tyto fenomény porovnávat. Pokud se postavíme na pozice biocentrického světonázoru (A. Schweitzer, A. Ness, J. Lovelock) pak je otázka uvedená v názvu příspěvku bezesmyslu. Je totiž zřejmé, že život, příroda či biodiverzita je hodnotnou sama o sobě a estetika je mimo hru. Pokud se postavíme na pozice antropocentrického světonázoru, je možné krajinu vnímat jako životní prostor pro člověka a tedy jako (1) zdroj potravy (2) zdroj „rostných“ a nerostných surovin,(3) místo pro bydlení nebo (4) místo pro rekreaci. Pak je tedy možné postavit otázku, co očekáváme od krajiny, které funkce by měla plnit především. S ohledem na odpověď je pak třeba analyzovat míru významnosti estetiky (krásy) a či biodiverzity (přírodní rozmanitosti) pro krajinu.When considering values such as aesthetics and biodiversity we must first define the point of view from which we want to compare these phenomena. If we take the biocentric worldview (A. Schweitzer, A. Ness, J. Lovelock), then the question referred to in the title is meaningless. It is obvious that life, nature and biodiversity has an intrinsic value and aesthetics is beyond consideration. If we take the anthropocentric worldview - landscape can be seen as a living space for humans and, therefore, as (1) a source of food, (2) a source of biomass and mineral extraction, (3) a place to live, or (4) a place for recreation. It is then possible to ask the question what we expect from the landscape, and which functions should be carried out first. Once the answer is provided, then it is necessary to analyze to what degree the significance of aesthetics (beauty) and/or biodiversity (diversity of nature) has for landscape
Editorial
No full textVážení čtenáři a příznivci Envigogiky,
Letos se toho v naší sféře vzdělávání děje více, než stíháme zaznamenávat, a tak soustavně řešíme problém, zda do dění vstupovat či jej popisovat. Přinášíme-li záznamy o tomto dění, jsou kusé a opožděné; často jsou pouhými výkřiky tonoucího v moři událostí a informací. Mnohdy se nedaří sladit naši snahu situaci mapovat a současně poskytovat dobré podklady (texty) pro její reflexi, analýzu či transformaci. Alespoň vám však můžeme potvrdit, že jsme stále ještě zde, byť ve vlnách a často jimi smýkáni do nepředvídaných směrů. A právě z této nakloněné paluby přinášíme nové podzimní číslo Envigogiky.
Co v něm najdete zajímavého? Začneme tím, co se pro svou kontroverzní povahu nevešlo do recenzované rubriky, a představuje tak „pouhý“ námět k diskusi. Mojmír Vlašín se zamýšlí nad tím, co by v dnešní krajině (a při péči o ni) mělo hrát větší roli – z různých hledisek rozebírá, jak spolu souvisí estetika a biodiverzita. Ukazuje se zde, jak zažitá představa přírody coby ztělesněné (a vyjádřené) harmonie může vést k nepochopení jejích principů, zvláště pokud se nezamyslíme nad tím co (a proč) je na ní krásné. A zase naopak, její přirozené krize či konflikty, jež se často ukazují navenek „neesteticky“, mohou mít za následek podobný nesoulad i ve sféře sociální. Takže pak můžeme být postaveni před skutečnou nutnost volby – estetika či biodiverzita? Druhou stranou podobných úvah může být text Ivany Hermové (Růžičkové), který zvláštním způsobem exponuje význam místa pro utváření lidské identity. Ve srovnání těchto dvou výpovědí se projevuje bezmoc (vůči nároku vytěžit, ekonomicky zhodnotit…), ale také silná potřeba zachování toho, co je původní, autentické, třebaže v tomto případě prošlo proměnou v čisté vztahy a emoce, a ve skutečnosti neexistuje. Jak ovšem v praxi skutečnou krajinu bránit, usilovat o zachování krásy, ale i prostého bytí jejích součástí, dokládá Vendula Záhumenská. Na příkladu území Na Plachtě v Hradci Králové uvádí možnosti, které má veřejnost při (spolu)rozhodování o svém nejbližším okolí nebo ovlivňování činnosti veřejné správy.
Další dva texty recenzované rubriky se zabývají otázkou, jak reálný svět přírody, případně i s jejími „krizemi“, jimiž zákonitě nebo přičiněním člověka prochází, proměnit v učivo. Článek Markéty Pluháčkové naznačuje, jak je v projektové výuce možno uchopit téma environmentálních rizik. S jeho pomocí pak lze rozvíjet obecné znalosti o souvisejících (přírodních) procesech probíhajících na lokální úrovni, ale také upozorňovat na možnosti praktické ochrany a dlouhodobé prevence. Na příkladu uskutečněné výuky tohoto typu ukazuje autorka, jak pracovat s aplikací Google Earth, využívat teoretické znalosti při terénním vyučování; součástí je i vyhodnocení výsledků. Poslední text recenzované rubriky (Analýza aktuálních kompetencí žáků a studentů…) připomíná dovednosti téměř zapomenuté (a to i při diskusích o environmentálním vzdělávání): tradiční schopnost pozorovat a popisovat přírodu a její obyvatele. Jan Andreska a Kateřina Švecová v něm zkoumají úspěšnost při poznávání našich běžných druhů obratlovců (ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců) žáky základních a středních škol, a své výsledky porovnávají s obdobnou studií provedenou před 45 lety.
To se už dostáváme ke zprávám o současném dění, které – jak jsme zmínili výše – bude mít vliv nejen na oblast naší práce, ale ovlivňuje významně už teď i nás samotné. Píše o něm Eduard Petiška; v zaujatém záznamu diskuzního semináře Společnosti pro trvale udržitelný život představuje obnovenou Radu vlády pro udržitelný rozvoj. Přehled její současné činnosti i předpokládaných aktivit do budoucna, který je součástí textu, naznačuje, že by tato nově se rodící instituce mohla být nadějí i pro oblast vzdělávání. Jinou podobu semináře, který organizovala Rada vlády pro udržitelný rozvoj, představuje Beáta Binková – v jejím textu se dozvíme, jak podpořit podnikání v ČR pomocí finanční spoluúčasti zaměstnanců. Důležité téma právě končící Dekády vzdělávání pro udržitelný rozvoj a jejích závěrů i možností pokračovat v započaté práci přináší další text nerecenzované rubriky Informace. Dekáda VUR byla slavnostně uzavřena na Světové konferenci UNESCO v japonském městě Nagoya v listopadu tohoto roku; byl zde současně přijat program na příští pětileté období (Globální akční program). Našim čtenářům předkládáme přehled výsledků Konference i stručné zhodnocení (spíše nevyužitých) možností České republiky při zapojování do tohoto celosvětového dění.
Mapujeme i další letošní události, kterými se pomalu utváří náš malý svět založený na hodnotách udržitelnosti. Začátkem června byla udělena cena Josefa Vavrouška za rok 2013, a my teď nabízíme dva z projevů přednesených v rámci tohoto slavnostního aktu. Jan Kára se ve vzpomínce na svého kolegu a přítele Josefa Vavrouška pokouší s jeho odkazem vyrovnat osobně; ve zpětném pohledu se teprve potvrzují i ty Vavrouškovy názory a vize do budoucna, které se ve své době zdály nemožné a neuskutečnitelné. Laudatio na letos oceněného Petra Pakostu z „pera“ Martina Říhy pak mapuje nejdůležitější události života oslavence v souvislostech jeho společenských aktivit; dozvídáme se tak mnoho zajímavého o historii protestů proti těžbě hnědého uhlí v Severočeském regionu i záchraně zámku Jezeří. Nakonec se Mikuláš Huba zpovídá ze svých zážitků z expedice do Peru, kterou navštívil letos v červnu jako člen mezinárodního týmu v rámci projektu Od nadspotřeby k solidaritě. V textu se dostaneme i k místním environmentálním otázkám, například jak se obyvatelstvo této země staví k těžbě zlata nebo kácení tropických pralesů.
A to je pro tentokrát téměř vše, máme pro vás připraven též překlad textu o environmentálním vzdělávání z časopisu Science, v tuto chvíli ale čekáme na povolení k jeho publikaci.
Krásný čas adventu svým čtenářům přeje
Jana Dlouhá za redakci Envigogik
Higher education for sustainability – a change of education genre?
Get PDFText reflektuje úlohu vysokých škol ve společenských změnách, konkrétně v procesech transformace společnosti k udržitelnému rozvoji. Vychází z dokumentu Úmluva o vysokoškolském vzdělávání pro udržitelný rozvoj, který vznikl a byl představen u příležitosti konference Rio+20 v roce 2012 a který předkládá vizi celkové proměny univerzit související s celospolečenskými požadavky na udržitelné vzdělávání ‑ zahrnuje všechny aspekty života vysokoškolských institucí (výuku, správu, vzdělávací politiku). V tomto rámci autoři ukazují hlavní, v současné době probíhající změny ve vysokoškolském vzdělávání, a to v šesti okruzích, které zahrnují: hodnotové předpoklady akce, holistický přístup, změny v nakládání se znalostmi, důraz na procesy učení a na kompetence (jejichž význam mezi vzdělávacími cíli roste), a způsoby hodnocení kvality procesu a výsledku učení. Rekapitulují dopad těchto trendů v českém vzdělávacím prostředí i možnosti budoucího vývoje; ukazují, jak reálně probíhající změny souvisí s proměnou vědeckých paradigmat i vzdělávacích teorií. Navrhují popsat tento vývoj jako proměnu vzdělávacího žánru, tedy především s ohledem na to, jak jsou poznatky komunikovány, jak se proměňuje způsob jejich přenosu či sdílení ve vzdělávacím procesu. Ukazují, s jakými novými charakteristikami tohoto procesu bude postupně nutno počítat, a nabízejí možná budoucí výzkumná témata s tím související.This paper reflects on the role of universities in social changes, particularly in processes of societal transformation towards sustainable development. It is based on the document Peoples’ Sustainability Treaty on Higher Education Towards Sustainable Development, produced for and introduced on the occasion of the Rio+20 Conference in 2012, which presents a vision for an overall transformation of universities related to the society-wide requirement for sustainable education involving every aspect of higher education institutions (curricula and teaching, campus operations, community engagement, cultural change). Within this framework, the authors demonstrate the main changes currently underway in higher education within six spheres that include: value-based preconditions for action, a holistic approach, knowledge management, an emphasis on learning processes and competencies (the importance of which is growing among education objectives), and methods of evaluating quality of learning process and learning outcomes . They recapitulate the impact of these trends within the Czech education environment and opportunities for future development; they show how real world changes in progress are related to the transformation of both scientific paradigms and education theories. They propose describing this development as a change of education genre, primarily with respect to how knowledge is communicated. They show what new processes in education will gradually have to be taken into account, and offer potential future research topics related to these
Analysis of the current competences of pupils and students in identifying Czech species of vertebrates
No full textTato studie se zabývá výzkumem praktických znalostí žáků základních a středních škol. Je zaměřená na poznávání našich běžných druhů obratlovců (ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců). Navazuje na výzkum (Lang, Pravda, 1971). Přebírá z velké části jejich metodiku a porovnává výsledky u vybraných referenčních druhů. Výsledky jsou zpracovány formou grafů a tabulek.This study focuses on research into the practical knowledge of primary and secondary school students. It is aimed at exploring common species of vertebrates (fish, amphibians, reptiles, birds and mammals) in the Czech Republic. It builds on research byLang and Pravda, 1971. It takes a large part of their methodology and compares the results with selected reference species. The results are presented in graphs and tables
Civic freedom and resistance against the arrogance of power and capital in Peru is still valid
No full textMikuláš Huba se v červnu 2014 zúčastnil dvoutýdenní studijní cesty po Peru, a to jako člen 17ti členného týmu účastníků z devíti zemí. Akci organizovala mezinárodní nevládní organizace Climate Alliance v rámci projektu Od nadspotřeby k solidaritě, jejímž cílem je zvýšit povědomí Evropanů o globálních důsledcích nadměrné spotřeby přírodních zdrojů. V rozhovoru s účastníkem cesty jsou představeny jeho nejzajímavější zážitky; samotné Peru se zde ukazuje z hlediska svých přírodních krás i environmentálních problémů.In June 2014, Mikuláš Huba undertook a forthnight’s trip around Peru where he was part of a team consisting of 17 members from 9 countries. The trip was organized by the international Climate Alliance NGO as part of the project From Overconsumption to Solidarity, the purpose of which is to raise awareness among Europeans of the global consequences of the overconsumption of natural resources. Mikuláš’s experiences from the journey and Peru are presented in an interview from the point of view of the country’s natural beauty and its environmental problems
A report on the results of the World Conference on Education for Sustainable Development organized at the end of the UNESCO Decade for ESD
No full textText představuje výsledky Světové konference UNESCO o vzdělávání pro udržitelný rozvoj, která se konala 10.–12. 11. 2014 v japonském městě Nagoya. Cílem konference bylo především zrekapitulovat výsledky dosažené v rámci Dekády – byla zde uvedena závěrečná zpráva Dekády s názvem Formování budoucnosti, kterou chceme (Shaping the Future We Want), kde se zdůrazňuje role vzdělávání jako nástroje celkové změny k udržitelnosti. Dále byl představen Globální akční program (GAP), který na uplynulé období navazuje; závazek jej naplňovat byl přijat v Deklaraci z Aichi-Nagoy. Stručně jsou zhodnoceny možnosti České republiky být součástí tohoto celosvětového dění.The article presents the results of the UNESCO World Conference on Education for Sustainable Development held in Nagoya, Japan, on 10-12 November 2014. The aim of the Conference was primarily to review the results of the Decade – the final report of the Decade, Shaping the Future We Want, was introduced in which the role of education as a tool for the overall transition towards sustainability was stressed. The Global Action Programme as a follow-up to the Decade was also introduced; commitment to implement it was accepted in the Aichi-Nagoya Declaration. The options for the Czech Republic to become involved in these international activities are briefly reviewed
Do you know the salary of your boss? In Mandragon they know not only that...
No full textRada vlády pro udržitelný rozvoj uspořádala dne 14. října 2014 v budově Úřadu vlády seminář „Jak podpořit podnikání v ČR pomocí finanční spoluúčasti zaměstnanců? – inspirace jménem Mondragon“, jehož cílem bylo v návaznosti na trendy EU identifikovat překážky a zajistit praktické kroky k odstranění bariér vedoucích k finanční spoluúčasti zaměstnanců v ČR. Semináře se zúčastnili zástupci Mondragonské družstevní korporace, která již 58 let prosazuje finanční spoluúčast zaměstnanců. Ta je důležitým ekonomickým nástrojem, který v České republice není příliš využíván. Z tohoto důvodu také Vladimír Špidla, člen Rady vlády pro udržitelný rozvoj a ředitel Odboru poradců a poradkyň premiéra Bohuslava Sobotky, vyjádřil vážný zájem o podporu zaměstnanecké spoluúčasti, oživení družstevnictví a využití jeho potenciálu v České republice.The Government Council for Sustainable Development organized a seminar called "How to promote business in the country through the financial participation of employees? - Inspiration behalf of Mondragon" at the Government Office Building on 14 October 2014. The seminar focused on EU trends to identify barriers and ensure practical steps to remove barriers leading to financial contributions of employees in the country. The seminar was attended by representatives of the Mondragon Cooperative Corporation, which has been promoting employee financial participation for the last 58 years. This is an important economic tool that is not greatly used in the Czech Republic. For this reason, Vladimír Špidla, a member of the Government Council for Sustainable Development and Director of the Department of Advisors to Prime Minister Bohuslav Sobotka, expressed serious interest in the promotion of employee financial contributions, the revival of cooperatives and the utilization of their potential in the Czech Republic
Environmental hazards in geographical education.
No full textČlánek se zabývá tematikou environmentálních hazardů v rámci geografického vzdělávání. Je zde navržen způsob, jakým lze problematiku environmentálních hazardů na lokální úrovni ve vzdělávání zprostředkovávat. Navrhovanou formou je projektová výuka, která je zpracována na třech úrovních. První z úrovní je získání obecných znalostí o procesech spojených s hazardem a seznámení s terminologií. Další úroveň se zabývá ochranou vůči hazardu při jeho průběhu a poslední část se zaměřuje na obranu vůči hazardu do budoucna. Jako vzorový příklad byl vybrán hazard pro naše území velmi významný, tedy povodně. Byl zpracován ukázkový projekt, který aplikuje teoretická východiska v praxi a zahrnuje práci s aplikací Google Earth i terénní vyučování. Tento projekt byl dvakrát realizován. Vyhodnocení výsledků realizací je součástí závěrečné části článku.This article deals with the topic of environmental hazards within geographical education. It describes how issues of environmental hazards at the local level can be communicated in education. The suggested method is project teaching divided into three levels. The first level aims at imparting general knowledge about a hazard and its appropriate terminology. The second level is based on protection against the hazard, and the last part deals with appropriate protection against the hazard in future. As an example, floods were chosen as a hazard that is very significant in the Czech Republic. The project presented here was partly performed using the Google Earth application that presents theoretical information applied in practice and includes some field work focused on the impact of previous floods. This project has been undertaken twice. An evaluation of the results can be found in the final part of this article
The second life of Tuchomyšl: Local identity of displaced people from a strip-mined village
Get PDFV důsledku těžby hnědého uhlí v severních Čechách a s ní spojeným rozvojem průmyslu bylo v uplynulém století zlikvidováno 106 obcí a vystěhováno devadesát tisíc obyvatel. Jednou z těchto obcí byla i Tuchomyšl, jejíž obyvatelé byli přemístěni do nově postavených panelových sídlišť v Ústí nad Labem a Chlumci. Na základě antropologické analýzy biografických rozhovorů s přesídlenci z Tuchomyšle tato případová studie ukazuje, jak se někdejší Tuchomyšlané dnes identifikují s již neexistujícím fyzickým prostorem Tuchomyšle, a zároveň jak reflektují nedobrovolné přestěhování. Jak se ukázalo, lokální identitu těchto přesídlenců ovlivňuje několik faktorů v čele s místem nového bydliště, věkem v době likvidace a ekonomickou situací daného člověka. Tito lidé se přitom dodnes silně identifikují se sociálním prostorem zaniklé obce, který svými pravidelnými srazy udržují i 35 let po fyzické likvidaci obce při životě.The 20th century saw the obliteration of 106 towns and villages, and 90,000 people were displaced as a result of brown coal mining in North Bohemia and associated industrial development. Tuchomyšl was one of these villages; its population was resettled in newly built prefabricated housing estates in Ústí nad Labem and Chlumec. Based on an anthropological analysis of biographic interviews with the displaced people of Tuchomyšl, this case study demonstrates how the former residents of Tuchomyšl identify with the physical space of the village which no longer exists, and what they think of their forced eviction. As it turns out, the local identity of these resettled people is influenced by several factors, particularly the location of their new residence, their age at the time of their village\u27s destruction, and their economic standing. These people continue to identify strongly with the social space of the former village, which they keep alive with regular get-togethers even 35 years after the physical destruction of the village