Envigogika (E-Journal, Charles University Environment Center in Prague)
Not a member yet
613 research outputs found
Sort by
On Passivity of Men towards the World
Get PDFČlánek „O pasivitě člověka ke světu“ představuje přístup k nahodilosti jako jeden z ukazatelů způsobu vztahu člověka ke světu. Nahodilost, o níž dle Aristotela nemůže sice být věda, je tímto myslitelem nikoli ignorována, ale přijímána a pro možnost pohybu, změny a růstu vysoce oceňována. Věda se sice zabývá tím, co je zpravidla, nikoli tím, co zpravidla není, tedy nahodilým, nicméně člověk ve svém jednání je nahodilému vystaven. Zejména v pomáhajících profesích je třeba hledat přístupy k člověku a ke světu přirozené, tedy za vědeckou realitou, které budou pečovat o druhé ve světě jako v domově člověka, nikoli jednat s objekty ve vědecké realitě.The article ”On Passivity of Men towards the World in the Context of the Accidental“ presents an attitude to an accident as one of the indicators of one\u27s relation towards the world. Aristotle labelled accident as something that cannot be subject of science; however, he did not ignore it, but rather accepted it, while highly appreciating it for its potential of movement, change and growth. Science deals with what is the usual state of affairs, not what usually does not occur (i.e. the accident); however, people are exposed to accidents in their actions. It is important to look for easy attitudes toward men and the world, especially in the helping professions – attitudes that lay beyond scientific reality, that will involve caring for others in the world as in a home to men, not addressing objects as part of the scientific reality
Czech Youth Summer Camps: More than playing games in nature
Get PDFLetní tábory pro děti a mladé lidi probíhají v různých zemích světa. Tyto tábory se liší délkou a také svým zaměřením a cílem. České letní tábory mají dlouhou tradici, která sahá na počátek 20. století. Neuman, Turčová a Martin (2007) popsali historický a kulturní vývoj fenoménu dětských letních táborů v České republice. Tento článek mapuje podmínky táborů, zaměřuje se na přípravu a organizaci programu táborů a roli vedoucích v holistickém programu, který zařazuje turistiku, hry a aktivity v přírodě. Dále prezentuje výsledky dotazníkového šetření od 69 vedoucích táborů ze čtyř neziskových organizací pořádajících letní tábory v České republice: ATOM, Junák, Pionýr a Liga lesní moudrosti. Výsledky potvrzují důležitost kvalifikovaných, zkušených a vnitřně motivovaných vedoucích, kteří pracují dobrovolně pro neziskové organizace a připravují celý rok jeden dvou- až třítýdenní tábor v jednoduchých podmínkách. Holistický program je pro skupinu dětí a mladých lidí vyvrcholením jejich pravidelných setkávání a aktivit v průběhu roku. Výsledky naznačují, že tyto české letní tábory jsou pro děti a mládež příležitostí pohybovat se a pobývat v přírodě, ale i a vytvořit si kladný vztah k přírodě. České tábory jsou kulturně odlišné a jedinečné a mohou být inspirací pro tvorbu programů v přírodě i v jiných zemích světa.Summer camps for children and youth are organized in different countries around the world. These camps vary in length and also in the sport or outdoor activities framing them. Czech summer camps, tábory, have a long history dating back to the beginning of the 20th century. Neuman, Turčová and Martin (2007) describe the specific cultural development of tábory, summer camps for children and youth in the Czech Republic with an anthropological focus. This current article examines the camp conditions, preparation and the role of camp leaders in the holistic program implementation of the turistika activities and outdoor games for these programs. It presents the findings of a survey of 69 leaders of the four main not-for-profit youth organisations undertaking summer camps in the Czech Republic: ATOM (Association of Touristic Youth Clubs), Junák (scouting), Pionýr, and Liga lesní moudrosti (woodcraft). The findings highlight the important role of the qualified, experienced and intrinsically motivated volunteer leaders who spend the entire preceeding year preparing these two to three week summer camps held in basic conditions. The holistic program design provides a pedagogical scaffolding and then culmination for the group of children, who have played outdoor games in natural settings and taken part in turistika activities throughout the year. The implications of these findings are that the ‘summer camp’ activities are unique to the Czech Republic and provide opportunities for children to ‘experience the natural environment’, and can also provide inspiration for the scaffolding and development of outdoor adventures and environmental programs internationally
A Political Testament or a Look Back at the Ending Season (an interview with Maňo Huba after four years in high politics)
No full textNázev článku věrně vystihuje jeho podstatu – jde o bilancování práve ukončené politické kariéry jeho autora, poslance slovenského parlamentu a dvojnásobného předsedy environmentálního výboru. Dozvíme se, jak proběhl loňský rok 2015, a především, co se v něm dělo za parlamentními zdmi. Text je tak vhledem do způsobu vládnutí (nejen) na Slovensku (a nejen) v uplynulém období – ukazuje, jak rozumné přístupy a řešení vždy podléhají politickému kalkulu. Nejpoctivěji vyznívá osobní krédo Mikuláše Huby, které by se dalo shrnout jako: Pracovat a nebát se, stát si za svým. The title of this article precisely captures its essence – it is a review of the political career of its author, member of the Slovak Parliament and twice-chairman of the environmental committee. We learn about last year’s events, and especially what was happening inside the walls of the Parliament. The text is also an insight into governance (not exclusively) in the Slovak Republic (and not only) in the recent period – it shows how reasonable approaches and solutions are always subject to political calculus. The honest-sounding personal credo of Mikuláš Huba can be summarized as: To work and not be afraid, to stand up for yourself
According to Czech Parents, Children Spend Little Time Outdoors
No full textRozsáhlý výzkum „České děti venku“ provedený na reprezentativním vzorku 1515 českých dětí a stejném počtu jejich rodičů realizovala Nadace Proměny Karla Komárka. Toto šetření jako první svého druhu v České republice ukazuje, že typický český školák tráví venku ve všední den v průměru 1 hodinu a 41 minut a o víkendových dnech v průměru 2 hodiny a 49 minut. Dohromady průměrné dítě stráví venku kolem 14 hodin týdně.An extensive research called “Czech Children Outdoors” carried out with a representative sample of 1,515 Czech children and the same number of their parents was done by the Karel Komárek Proměny Foundation. This survey was the first of a kind in the Czech Republic and shows that a typical Czech pupil spends, on average, 1 hour and 41 minutes outdoors on a week day and 2 hours and 49 minutes on a weekend day. Altogether, an average child spends about 14 hours a week outdoors
Environmental education centers from the teachers‘ perspective
No full textStudie prezentuje průzkum provedený na množině učitelů (N=165) zapojených do sítě pro metodickou podporu environmentální výchovy M.R.K.E.V. a Mrkvička. Průzkum hodnotil význam, jaký respondenti přikládají centrům environmentální výchovy, a jejich důvody pro volbu služeb nabízených těmito centry. Výsledky ukazují, že učitelé považují roli center environmentální výchovy za nezastupitelnou a úroveň jejich služeb za velmi kvalitní. Od center si poptávají především krátké programy, služby využívají opakovaně v průběhu roku a vybírají si je na základě dobré zkušenosti, ceny a vzdálenosti. Studie dále diskutuje některé problematické aspekty, které z těchto výsledků vyplývají.The study presents a survey conducted with a group of teachers (N=165) participating in M.R.K.E.V. and Mrkvička, a network for instructional support in environmental education. The survey was focused on the meaning of the environmental education centers for the respondents and the reasons for choosing some of the services offered. The results suggest that teachers perceive the environmental education centers as irreplaceable and that they highly appreciate the level of the services offered. They use mainly the short educational programs, they use their services repeatedly throughout the year, and their choice is based on their previous positive experiences, its cost, and geographical proximity. The study also discusses some of the problematic issues arising from the results
Editorial 2016/XI/2
Get PDFVážení čtenáři,po druhé v tomto roce 2016 Vám přinášíme soubor článků o environmentální výchově a příbuzných otázkách. Texty publikované v novém čísle Envigogiky vychází z různých pohledů a přístupů svých autorů, všechny ale svědčí o potřebě určitého zanícení. V hlubším, zaujatějším pohledu se teprve ukazují nečekané souvislosti, otevírají nové možnosti. Vidíme zde, že environmentální výchova může být čistou vodou proudící v korytech suchopárných didaktických teorií; a každá rutina jí naopak škodí. Je potřeba se umět čerstvě dívat, hodnotit, a také nově spatřené bránit před nároky všední každodennosti, která uspává naši ostražitost. Bez soustavné obnovy a konfrontace našeho pohledu se skutečností, či s pohledy odlišnými, lze snadno podlehnout manipulaci a různým typům ideologie, které ohrožují přirozený svět člověka i jeho lidské určení.Co otevírá tyto nové pohledy v tomto čísle; kdo zde přináší argumenty na podporu přístupů, jež jsou asi nějakým omylem pokládány za alternativní? Monika Janáková se věnuje konceptu permakultury a zkoumá jej ve vztahu k etablovaným teoriím environmentální výchovy. Její přehledová studie, vycházející z četných domácích i zahraničních zdrojů, vymezuje tento koncept spíše jako nástroj pro praxi, který může sloužit například k lepšímu využití zahrad ve výuce. Autorka dochází k závěru, že tento (permakulturní) úhel pohledu by ale mohl být užitečný i jinde, třeba pro podporu místně zakotveného nebo zkušenostního učení. To by právě mohl odhalit teoretický výzkum, který v této oblasti prozatím chybí.Kromě potřeby teorií, které by mimo jiné osvětlovaly souvislost mezi předmětem (obsahem) učení a použitými metodami, je také nutné se zabývat výsledky takového působení. Jak rozvíjet vztah k přírodě a vědět, že zvolené postupy byly účinné? Tuto otázku si klade Silvie Svobodová a Roman Kroufek, kteří se věnují třem aspektům environmentální gramotnosti : proenvironmentálním postojům,odhodlání k environmentálnímu jednání a reálnému environmentálně odpovědnému chování v běžných životních situacích. Exaktními metodami zjišťují vzájemný vztah mezi těmito složkami a sledují působení dalších faktorů, například pohlaví a věku. Dochází k zajímavým závěrům především ohledně vůle aktivně jednat ve prospěch životního prostředí. Podobným směrem se ubírá Jan Činčera a Jakub Holec – analýzou více než 70 studií dokládají obecné přínosy terénních programů formálního vzdělávání , a zkoumají také jejich dopad na žákovské znalosti, postoje, dovednosti, přesvědčení a chování. Vidíme tak, že terénní výuka je přínosná, u nás však není příliš rozšířená především kvůli předsudkům ze strany učitelů a vedení školy. To by mohlo překonat propojení výuky v učebně a v terénu, tzv. „rozmazaný“ přístup, který autoři doporučují. Možnostem vzdělávacích pobytů v přírodě se věnuje také článek Centra environmentálního vzdělávání z pohledu učitelů Jana Činčery a Filipa Havlíčka , který ukazuje důvody pro volbu služeb těchto Center ze strany učitelů. Učitelé obecně považují úroveň nabízených programů za velmi kvalitní; do spektra poptávaných služeb spadají především krátké programy, které si učitelé vybírají na základě dobré zkušenosti, ceny a vzdálenosti. Nakonec, v anglickém textu tohoto čísla, píší Michal Frainšic, Ivana Turčová a Andrew John Martin o českých letních táborech , které u nás mají dlouholetou tradici a mohly by inspirovat i programy zahraniční. Fenomén letních táborů je unikátní především z hlediska podmínek přípravy tábora a organizace jeho programu, který zařazuje turistiku, hry a aktivity v přírodě. Zásadní roli zde hrají kvalifikovaní, zkušení a vnitřně motivovaní vedoucí, kteří pracují dobrovolně a v jednoduchých podmínkách obvykle připravují jeden dvou- až třítýdenní tábor celý rok. Odměnou jim je vědomí, že pobyt a pohyb venku pomáhá dětem si vytvářet kladný vztah k přírodě.V inspirativním textu se Valerián Franc zamýšlí nad předpoklady k učitelskému povolání v oboru biologie : na základě svých dlouholetých zkušeností se domýšlí, že některým adeptům ani jejich znalosti nepomohou překonávat odpor k některým živočichům a „nečistému“ přírodnímu prostředí obecně. Protože pak nedokáží se svými žáky sdílet bezvýhradnou lásku k přírodě, na které je založena schopnost trpělivě pozorovat její děje, neměli by na učitelské povolání nejspíš vůbec aspirovat. Uzavíráme novoročním pojednáním o Pavlově kázání v Aténách – Jiří Nečas se věnuje nejen obsahu biblického sdělení , ale i jeho didaktické stránce. Vidíme, že (také) zde je důležitá opravdovost, nikoli kvantitativní ukazatele myšlenkového obratu.Příjemné čtení vám za redakci Envigogiky přejeJana a Jirka Dlouz
How to provide outdoor education in South America in a popular way
No full textV Pucallpě na řece Ucayali existuje už 8 let „odpolední škola“, jménem Imagion. Záměr této školy v Peru není nahrazovat dětem základní vzdělání, nýbrž probouzet v nich přízeň k divoké přírodě. Autor se svolením autora pana doktora Jana Dungela z Vracova používá přibližně 300 jeho excelentních obrazů divoké jihoamerické fauny. Jde o světově ojedinělá zobrazení, která nemají jenom naučnou hodnotu, nýbrž jsou i poetická. Obrazy jsou instalovány do labyrintu, který má asi 400 možných průchozích cest – jejich umístění napodobuje džungli. Děti bludištěm procházejí s průvodcem nebo s kamarády nebo samy, a učí se poznávat jednotlivé druhy. Ve škole se také hrají divadelní představení z velice bohaté amazonské mytologie. Celkově je tato „výuka“ zaměřená mj. proti předsudkům, upovídanému spiritualismu a šamanismu. V roce 2016 se tento projekt přestěhuje do jednoho půvabného města pod východním úpatím And, do horské džungle. V Satipu pak nabídne asi 20 evropským učitelům slušné ubytování za režijní cenu na jakkoliv dlouhou dobu. A potom se zde bude trpělivě, roky budovat mezinárodní kampus Imagion pro environmentální i ostatní školství.There has been an “afternoon school” called Imagion in Pucallpa on the Ucayali River for the last 8 years. The goal of this school in Peru is not to substitute primary education, but to nurture a relationship to the wilderness. The author (with permission from Dr. Jan Dungel from Vracov) has used approximately 300 of his excellent paintings of wild South American fauna. These unique pictures have not only an educational value, but are also poetic. They are installed within a labyrinth which has about 400 possible paths through it – their placement imitates the jungle. Children go through the maze with a guide, with their friends or alone, and learn to recognize different species. They also put on theater performances in the school from the Amazon’s very rich mythology. Overall, this “teaching” is directed, inter alia, against prejudice, gossipy spiritualism and shamanism. In 2016, the project will move to one charming town under the eastern foothills of the Andes mountains in the jungle. In Satipo it will offer decent accommodation at cost price to about 20 European teachers for any length of time. And then an international Imagion campus for environmental and other types of schools will be patiently built there over a number of years
Editorial 2015/X/3
No full textVážení naši čtenáři,
Nové číslo Envigogiky otevírá dvě témata: co znamená celostní pohled na vzdělávání, a jak prosadit svobodu jedince v rámci procesu učení (a ve vztahu k autoritě učitele). První téma vychází z tradičních základů pedagogiky tradovaných již od Jana Amose Komenského (1592‑1670) a Johanna Heinricha Pestalozziho (1746‑1827), které později přetvořil Patrick Geddes do unikátního „modelu ruky“ (learning via the three Hs: Heart, Hand and Head). Vymezil se tak proti běžné vzdělávací praxi víceméně vylučující smysly a emoce (learning with three Rs: Reading, wRiting, aRitmetic), a dokonce i vůči poněkud abstraktním modelům zkušenostního učení, například využívajících Kolbův cyklus: ty totiž nejsou zasazeny do přímých souvislostí s lidskými hodnotami. Patrick Geddes usiloval o reformu vzdělávání, která by přinesla syntézu stávajících znalostí a snažil se ve vztazích mezi předměty a obory uplatnit „živoucí myšlení“; především tak chtěl podpořit tvořivost v myšlení i praktické činnosti. (Higgins, Nicol, 2011). Na tyto souvislosti mne upozornil Peter Higgins z oddělení outdoorového vzdělávání skotské Edinburské univerzity, kde existují výukové programy vycházející z této filosofie a vede se intenzivní odborná diskusi na toto téma (Higgins, 2001; Higgins, Nicol, (eds.), 2002) – a je povzbudivé, že se zde navazuje na tradici, z níž vychází i česká pedagogika
Greening of higher education in the Republic of Serbia
Get PDFČetné environmentální problémy Srbska přispěly k tomu, že autoři tohoto textu věnovali pozornost výzkumu a analýze současného stavu vysokoškolského vzdělávání v oblasti ochrany prostředí na srbských vysokých školách. Přesněji jde zde o pokračování studie s názvem „Nový pohled na vysokoškolské vzdělávání pro udržitelný rozvoj v Srbsku“ (Milutinović, Nikolić, 2014), kde autoři tohoto článku hodnotili uplatnění principů Charty COPERNICUS ve vysokých školách v Republice srbské. V tomto článku se programy vysokých škol hodnotí podobně, jak bylo činěno v mezinárodním projektu University Educators for Sustainable Development - UE4SD. V první části textu se ujasňuje význam změny vysokého školství směrem ke konceptům a strategiím udržitelného rozvoje. Politické podmínky vysokoškolského vzdělávání a předpoklady vzdělávání pro udržitelný rozvoj v Republice srbské jsou rekapitulovány v druhé části textu. Ve třetí části jsou ukázány výsledky analýzy srbských vysokoškolských programů v oblasti ochrany prostředí, se zvláštním důrazem na vzdělávání budoucích expertů a stav transformace vysokoškolského systému směrem k udržitelnosti. Z tohoto hlediska byla provedena analýza současného ekologického myšlení a témat v sylabech anglického jazyka, což je na srbských vysokých školách jeden z nejčastějších kurzů, který je současně velmi významný z hlediska globalizačních trendů, informačních toků, mezinárodního vědeckého výzkumu a mobility. Nakonec, jakožto závěrečné poznámky, jsou ukázány změny, které se vztahují k období před transformací vysokoškolského systému a souvisejí s přijetím Národní strategie pro udržitelný rozvoj. Článek je zakončen přehledem nových směrů ve vzdělávání k ochraně prostředí na vysokoškolské úrovni a zdůrazněním významu vzdělávání vysokoškolských učitelů v této oblasti.Nowadays, Serbia is not at a satisfactory level of sustainability due to the well known events that occurred within the past two decades. According to the European Commission, environmental protection is an area in whichSerbiawill have to give its maximum effort to fully meet European standards and the requirements of sustainable development in the future. Poor water quality in some parts of the country, undeveloped systems for waste collection and recycling, illegal dumps, and industrial pollution are some of the environmental problems affecting the Republic of Serbia. These findings encouraged the authors of the paper to focus on the environmental problems as a dimension of education for sustainable development in Serbian higher education.Regulatory frameworks of higher education and education for sustainable development in theRepublicofSerbiaare presented in the first part of the paper. The second part deals with observations on current staff development within professional education centres, where their abilities to work in the field of environmental protection are discussed. In the third part, an analysis of an autonomous and integrative approach to the environmental safety education is done, and the need and importance of greening higher education curriculum, as the new paradigm in the educational system, is emphasized.In this regard, an analysis of present ecological ideas and content in the syllabus of English language, which is one of the most common courses at Serbian faculties, and which is particularly important in response to the challenges of globalization, knowledge flow, international scientific research and mobility, is performed.Finally, as part of the authors’ concluding remarks, improvements related to the period before the reform of higher education and adoption of a national strategy for sustainable development, are presented. Also, their basic weaknesses and difficulties are described. New directions of the education for environmental protection in higher education, as well as the importance of training higher education lecturers in this area, are shown
Climate Change Awareness and Attitudes Among Adolescents in the Czech Republic
No full textTato studie analyzuje povědomí o změně klimatu u českých dospívajících studentů a zabývá se jejich souvisejícími postoji. I když většina studií popisuje vliv dostupných informací na skutečné chování jako poměrně malý, autor chce upozornit na to, že vliv znalostí na určité chování může být významný z dlouhodobého hlediska, přičemž pro tento závěr dosud chyběly akademicky podložené argumenty, a to z metodologických důvodů (Bas, 2010). Hlavním cílem této explorativní studie je tak ukázat názory českých adolescentů na problematiku klimatických změn, a to ve vztahu k informačním zdrojům, jimž důvěřují, a také ve vztahu k určitým druhům informací v oblasti změny klimatu – jež jsou součástí dokumentů, procesů, podmínek nebo číselných údajů.Vzorek studentů z Masarykovy univerzity a z několika středních škol v České republice se (dle vlastního výběru) zúčastnil kvantitativní studie zaměřené na jejich znalosti změny klimatu, na informační zdroje, které používají, a na pro-environmentální postoje.Šetření odhalilo extrémně nízkou úroveň znalostí studentů. Byla nalezena úzká spojitost mezi množstvím studentům dostupných informací a jejich hodnocením závažnosti klimatických změn. Důvěra studentů ve vědecké poznatky a jejich snaha se neopírat pouze o jediný zdroj informací korelují s jejich povědomím. Studenti, kteří velmi dobře rozumí změnám klimatu, jsou většinou post-materialisté. Na druhé straně, dobře informovaní studenti necítí větší obavy a nejsou více globálně orientovaní než ostatní. I když jasná korelace mezi vědomím a úrovni spotřeby nebyla nalezena, platilo, že čím lépe jsou studenti informováni, tím více se cítí osobně zodpovědni za změnu klimatu. Ženy nemají v průměru lepší informace než muži, ale pocit osobní odpovědnosti je mnohem silnější u žen. Studie tedy potvrdila obecné předpoklady o vágním povědomí o změně klimatu ve specifickém kontextu, jímž se zabývala, a představila rozdělení české studentské populace, což lze dále využít například v sociálním marketingu.The distribution of climate change awareness of Czech adolescent students and their climate change related attitudes are analysed in this study. Even though the influence of accessed information on actual behaviour is usually described as rather small by most experimental studies, we argue that the effect of knowledge on specific behaviour becomes significant in a long time perspective. The main focus of the study is thus to offer a segmentation of youth in the issue of climate change related to information sources they trust and also related to the type of information on climate change – such as documents, processes, terms or numeral data.A sample of students from Masaryk University and several grammar schools from Czech Republic participated in the quantitative study focusing on their knowledge of climate change, information sources they use and proenvironmental attitudes.The survey highlighted the extremely low level of students’ knowledge. A strong tie between the amount of accessed information and evaluation of the seriousness of climate change was found. Trust in scientific evidence and effort not to rely only on one source of information does correlate with respondent awareness. Students, who understand climate change well, are often post-materialists. On the other hand, informed students do not feel greater concern and are not more globally focused than others. Although there is no clear relation between awareness and levels of consumerism, the more were the students informed, the more they feel their personal responsibility for climate change. Females are not on average better informed then males, but their feeling of personal responsibility is much higher. The study thus confirmed general expectations about unspecific awareness of climate change in the specific context and presented segmentations of the public for further social-marketing purposes.