9266 research outputs found
Sort by
Sonification as an artistic creation tool
No full textBakalárska práca sa zameriava na problematiku sonifikácie ako nástroja umeleckej tvorby, opierajúc sa o súbor výkladov jej definičného rámca vyplývajúcich z viac ako troch dekád prieskumu a publikácií. Cieľom práce je analyzovať potenciálny rozpor tejto konceptualizácie vymedzenými princípmi sonifikácie s použitím transformácie dát do zvukovej domény v rámci kontextu umeleckého diela. Ako prípadová štúdia pre demonštráciu týchto téz je zvolený zvukový objekt - grafofón. Na ňom sa ilustruje široká škála definícií a prístupov k procesu transcodingu dát do zvukovej formy. Výstup tejto práce pomocou tejto štúdie naznačuje, kde sa nachádza hranica pre tento fenomén, a akú dôležitú úlohu hrá exaktné definičné a taxonomické zakotvenie pre tento proces v tak subjektívnej sfére ako je umenie, či je nevyhnutné pre adekvátne využitie, alebo či ponechanie sonifikácie v otvorenejšom rámci môže umožniť väčšiu kreativitu a umeleckú subjektivitu. V širšom rámci by mal smerovať k diskusii o význame definícií a hraníc v kontexte umenia.This bachelor's thesis focuses on the matter of sonification as a tool for artistic creation, drawing on a set of interpretations within its definitional framework that have emerged from over three decades of research and publications. The aim of the thesis is to analyze the potential discrepancy between the conceptualization outlined by the defined principles of sonification versus the application of data transformation into the auditory domain within the context of artistic work. These premises are illustrated as a case study of the sound object - grafofón. The case study showcases a broad range of definitions and approaches to the process of transforming data into auditory domain. The output of this work, facilitated by this study, suggests the delineation of boundaries for this phenomenon and the (in)significance of precise definitional and taxonomic anchoring in this process within the subjective realm of art. It questions whether such definition is necessary for adequate utilization, or if leaving sonification in a more open framework could foster greater creativity and artistic subjectivity. In a broader context, this should contribute to the discussion about the significance of definitions and boundaries in the artistic domain
Soundwalk as a form of Sound Design
Get PDFMá bakalářská práce se zaměřuje na fenomén soundwalku (aktu chůze ve spojení s aktivním poslechem) v umění a na příklad využití v kontextu rozšířené reality (augmented reality, dále jen AR). Text je rozdělen na tři hlavní části.
V první části se věnuji obecnému teoretickému základu soundwalku. Stručně zde popisuji původ v oblasti akustické ekologie. Věnuji se definici tohoto média, různým tvůrčím přístupům a způsobu, jakým tyto přístupy ovlivňují zkušenost a prožitek posluchače.
V rámci druhé části definuji pojem AR a dále se soustředím na vymezení AAR (audio augmented reality), tedy aspektu zvuku v rozšířené realitě. Uvádím zde různé příklady využití a dále se věnuji technickým předpokladům a parametrům, které souvisí s tvorbou práce v AAR.
Ve třetí části práce se věnuji soundwalku v kontextu AR. Zabývám se zde zejména technologickou stránkou (způsobem přenosu, binaurálním audiem) a kompozičním aspektem (mapováním zvuku, výběrem materiálu).
Celou práci prokládám příklady konkrétních uměleckých děl, na kterých se snažím ilustrovat zkoumanou teorii.My bachelor thesis focuses on the phenomenon of soundwalking (the act of walking in conjunction with active listening) in art and on the example of its use in the context of augmented reality (AR). The text is divided into two main parts.
In the first part, I discuss the general theoretical background of soundwalking. Here I briefly describe its origins in acoustic ecology. I discuss the definition of the medium, the different creative approaches, and how these approaches affect the listener's experience.
In the second part, I define the concept of AR and then focus on defining AAR (audio augmented reality), an aspect of sound in augmented reality. I provide various examples of use cases and then discuss the technical prerequisites and parameters involved in creating work in AAR.
In the third part of the thesis, I discuss soundwalking in the context of AR. Here I mainly deal with the technological aspect (transmission method, binaural audio) and the compositional aspect (sound mapping, material selection).
The whole work is interspersed with examples of specific artworks on which I try to illustrate the theory under investigation
Alan Turing
Get PDFCílem této práce je vytvořit dvoudenní dílnu formou strukturovaného dramatu. Dílna se zabývá aktuálním tématem sexuality a všeobecně problémem předsudků ve společnosti. Vychází z příběhu Alana Turinga, geniálního matematika, který na jednu stranu pomohl zkrátit válku a zachránil tím, jak uvádí někteří vědci, až dva miliony lidí, na druhou stranu byl odsouzen k hormonální léčbě za svou homosexualitu, což vyústilo v jeho sebevraždu. Práce se dále věnuje strukturovanému dramatu a jeho výhodám, charakteristice skupiny, realizaci dílny se skupinou ve věku 13 až 18 let, reflexi procesu a úpravy dílny v reakci na reflexi.The aim of this work is to create a two-day workshop in the form of a structured drama. The workshop deals with the current topic of sexuality and the problem of prejudice in society in general. It is based on the story of Alan Turing, a brilliant mathematician who, on the one hand, helped to shorten the war and thus saved, as some scientists say, up to two million people; on the other hand, he was sentenced to hormone treatment for his homosexuality, which resulted in his suicide. The thesis goes on to discuss structured drama and its benefits, the characteristics of the group, the implementation of the workshop with a group aged 13 to 18, reflection on the process and adjustments to the workshop in response to the reflection
Znovuzrození formátu 65 mm a IMAX 15/70
Get PDFSince the inception of cinema, the medium has progressed and transitioned into various form factors, from its standardization of 35mm in the 20th century to its multifaceted aesthetic of the current generation. This thesis aims to study the niche yet extravagant format of 65mm & 65mm 15 perf. The objective is to study its inception, constituting its political and commercial factors to its artistic recognition, It further delves into the advancement that led to the pivotal changes that are household mediums of how the society views and consumes today’s cinema. It uses the comparison models of how various companies and institutions contributed to technological advancement while portraying this form factor and the eventual decline in its use. Recent years have shown a steady yet promising resurgence in the use of these mediums, because of certain filmmakers and institutions portraying their pioneering work and drastically uplifting the public and commercial perceptions. Case studies of notable filmmakers, such as Christopher Nolan, Quentin Tarantino, and Hoyte Van Hoytema who have embraced this format and further modified it, are presented to illustrate the practical implementation of these advancements. The current era is filled with this medium`s apparatus use and has led to innovations, advancing its logistical prowess, and futureproofing the cinematic emblem of this format. I will determine with historical facts, commercial trends, and the current stylizations that led to the renaissance of this medium, delivering a promising future far away from its bleak decline a few years ago.Od vzniku kinematografie se toto médium vyvíjelo a transformovalo do různých podob, od standardizovaného 35mm filmu v 20. století až po mnohotvárnou estetiku současné generace. Tato práce si klade za cíl prozkoumat specifický a extravagantní formát - 65mm 15 perf. Cílem je prozkoumat jeho vznik, který byl ovlivněn politickými a komerčními faktory, až po jeho umělecké uznání. Dále se zabývá vývojem, který vedl k zásadním změnám, jež jsou určující pro to, jak společnost vnímá a konzumuje dnešní kinematografii. Používá srovnávací modely toho, jak různé společnosti a instituce přispěly k technologickému pokroku při zobrazování tohoto typu faktoru a následného úpadku jeho užívání. Poslední roky ukazují stálé a slibné obrození v užívání tohoto typu médií, a to díky některým filmařům a institucím, kteří zobrazují svou pokrokovou práci a zásadně zvyšují vnímání veřejnosti a komerční sféry. Na případových studiích významných filmových tvůrců, jako jsou Christopher Nolan, Quentin Tarantino a Hoyte Van Hoytema, kteří využili velkoformátový film, je ilustrována praktická stránka těchto pokroků. Současná éra je charakteristická využitím tohoto média a vedla k inovacím, které posunuly jeho logistickou zdatnost a zajistily budoucnost tomuto filmovému symbolu. Uvedu historická fakta, komerční trendy a současnou stylizaci, které vedly k renesanci tohoto média a přinášejí slibnou budoucnost, která je daleko od jeho úpadku v minulosti
Stylizace ve stupních realističnosti ve stylech kinematografie od realismu po stylizaci
Get PDFThe various degrees of stylisation impact the fidelity of an image. This thesis focuses on the technicalities and the impacts behind an image’s realistic nature. It proposes a scale of the degree of realisticness and attempts to understand the motive behind the choices made by the film makers.Různé stupně stylizace ovlivňují věrnost obrazu. Tato teze se zaměřuje na technické aspekty a důsledky realistického a stylizovaného obrazu. Navrhuje škálu stupňů realističnosti, a pokouší se porozumět rozhodnutím, které filmaři učinili, a záměru, který za nimi stoj
Joe Wright's Adaptations
Get PDFTato bakalářská práce si klade za cíl zkoumat filmové adaptace britského režiséra Joea Wrighta. Konkrétně se zaměřuje na snímky Pýcha a Předsudek (2005), Pokání (2007) a Anna Karenina (2012). Každému filmu je věnována samostatná kapitola, která nejprve charakterizuje jeho literární předlohu, a na základě rozhovorů režiséra s médii formuluje Wrightův adaptační záměr, se kterým do projektu vstupoval.
Tyto vstupní poznatky ohledně předlohy a režisérovy ambice pro danou látku umožňují formulovat témata, jehož filmová řešení práce následně analyzuje. Témata jsou vždy důležitou součástí literární předlohy, zajímavou výzvou pro filmové médium a rovněž příležitostí pro realizaci režisérovy dramaturgické i filmově-obrazové vize. Cílem práce je co nejblíže postihnout tři Wrightovy rozdílné adaptační strategie, které ve svých filmech uplatnil, rovněž jako prohloubit schopnosti uvažovat o literárních dílech v kontextu disciplíny adaptace.This bachelor thesis aims to elaborate on British director Joe Wright’s film adaptations. Specifically, it focuses on Pride and Prejudice (2005), Atonement (2007), and Anna Karenina (2012). A separate chapter is dedicated to each film, which first characterizes its literary source and, based on the director's interviews with the media, articulates Wright's adaptation intent vested in the project.
These initial insights, regarding the novel and director's ambition for the source material, enable for formulations of the themes, whose cinematic solutions the thesis subsequently analyzes. These themes always are important parts of the literary subject matter, as well as an exciting challenge for the film medium and an opportunity to realize the director's dramaturgical and cinematic vision. This thesis aims to profoundly analyze Wright's three different adaptation strategies, he has employed in these films, as well as to deepen one‘s ability to think about literary works in the context of the discipline of adaptation
The Film and series adaptations of the novel The Master and Margarita by Mikhail Bulgakov
Get PDFTato diplomová práce se zabývá rozborem rozdílných přístupů k adaptaci románu Mistr a Markétka Michaila Bulgakova s ohledem na problematické aspekty literárního textu. První část práce vybírá problematické aspekty a následně je rozebírá; jsou jimi: mnohovrstevnatost příběhu, autobiografičnost díla, divadelnost textu, početný ansámbl postav, práce s prostorem a časem a metatextovost díla. Druhá část práce se soustředí na vybrané filmové a seriálové adaptace, kterými jsou filmy Mistr a Markétka (1972, Aleksandar Petrović) a Pilát a ti druzí (1972, Andrzej Wajda) a stejnojmenné seriály Mistr a Markétka (1988, Maciej Wojtyszko), (2005, Vladimir Bortko). Analýza adaptací se zaměřuje na práci se scénářem, reaguje na konkrétní zvolená adaptační řešení jednotlivých tvůrců a všímá si, kdy tvůrci záměrně kopírují text předlohy a kdy se vůči němu naopak vymezují s ohledem na stopáž výsledného filmového díla. Cílem práce je analýza vybraných adaptačních přístupů a jejich rozdílnosti vztažená ke komplexnosti předlohy a jejím problematickým aspektům. Zjišťuje tak, že tvůrce filmových adaptací nutí kratší stopáž hledat adaptační klíče umožňující zjednodušení složité struktury románové předlohy a při konfrontaci s jejími problémovými aspekty nacházet řešení vyžadující posuny ve scénáři. Tvůrci seriálových adaptací jsou schopni kopírovat předlohu mnohem věrněji, což s sebou zároveň nese riziko sklouznutí k přílišné doslovnosti.This master's thesis deals with the analysis of different approaches to the adaptation of Mikhail Bulgakov's novel The Master and Margarita with regard to the problematic aspects of the literary text. The first part selects problematic aspects and then analyzes them; they are: the multi-layered nature of the story, the autobiographical nature of the novel, the theatricality of the text, a large ensemble of characters, work with space and time, and the metatextuality of the novel. The second part then focuses on selected film and series adaptations, which are the films The Master and Margarita (1972, Aleksandar Petrović) and Pilate and Others (1972, Andrzej Wajda) and the series of the same name The Master and Margarita (1988, Maciej Wojtyszko), (2005, Vladimir Bortko). The analysis of adaptations focuses on scriptwriting; reacts to the chosen solutions of each of the creators and notices when the creators deliberately copy the original text and when, on the contrary, their creative decisions differ from it - with regard to the final length of the footage. The purpose of the thesis is the analysis of selected adaptation approaches and their differences related to the complexity of the novel and its problematic aspects. Thus, it finds that creators of film adaptations are forced by the shorter length of the footage to look for solutions that enable the simplification of the complex structure of the novel and, when confronted with its problematic aspects, find solutions that require shifts in the script. The creators of series adaptations are able to copy the original much more faithfully, which at the same time carries with it the risk of slipping into literalism
The Little Mermaid and Its Film Adaptations
Get PDFPráce se zabývá Malou mořskou vílou a jejími filmovými adaptacemi. První část se věnuje mytologii mořských panen. Poté se blíže soustřeďuje na tento fenomén v současnosti. Další kapitoly se zaměřují na Hanse Christiana Andersena a především na jeho tvorbu. Analyzuje jeho pohádkový příběh Malá mořská víla především s přihlédnutím na motivy a poselství, které se v něm objevují. V praktické části se zaměříme na tři adaptace; Malou mořskou vílu (1976) Karla Kachyni, Ponyo z útesu nad mořem (2008) Hajaho Mijazakiho a Vábení Sirén (2015) Agnieszky Smoczynské. Zodpovíme si otázky, jak si tito tři tvůrci poradili s postavou hlavní hrdinky, jak ve filmech pracují s vizuální stránkou a jaké reference, ať už folklorní či popkulturní, v nich využívají. V neposlední řadě jak Andersenův původní příběh adaptovali na film. Karel Kachyňa vytvořil vizuálně podmanivou smutnou baladu o světě, kde neexistuje jednoznačný rozdíl mezi absolutním dobrem a absolutním zlem. Mijazaki vychází z mnoha motivů předlohy, ale nabízí nám svoji pozitivnější interpretaci, která vkládá více důvěry v lásku i lidství než Andersen či Kachyňa. Oproti Smoczynska ve Vábení Sirén ukazuje skoro až antitezi Malé mořské víly. Právě na této široké škále přístupů můžeme ale vidět univerzálnost Andersenova příběhu a také rozsah symbolů a motivů, jež postava mořské panny v sobě může nést.This thesis deals with "The Little Mermaid" and its film adaptations. The first part focuses on the mythology of mermaids. It then delves deeper into this phenomenon in the present day. Subsequent chapters concentrate on Hans Christian Andersen and, above all, his work. It analyzes his fairy tale "The Little Mermaid," primarily considering the motifs and messages that appear in it. In the practical part, we will focus on three adaptations: "The Little Mermaid" (1976) by Karel Kachyňa, "Ponyo on the Cliff by the Sea" (2008) by Hayao Miyazaki, and "The Lure" (2015) by Agnieszka Smoczyńska. We will answer questions about how these three creators dealt with the main character, how they worked with the visual aspects in the films, and what references, whether folkloric or pop-cultural, they used. Lastly, we will explore how they adapted Andersen's original story into a film. Karel Kachyňa created a visually captivating, melancholic ballad about a world where there is no clear distinction between absolute good and absolute evil. Miyazaki draws on many motifs from the source material but offers us a more positive interpretation, placing more trust in love and humanity than Andersen or Kachyňa. In contrast, Smoczyńska's "The Lure" shows an almost antithesis of "The Little Mermaid." It is precisely this wide range of approaches that allows us to see the universality of Andersen's story and the range of symbols and motifs that the character of the mermaid can embody
Observations of an author, observations of the dramaturgist and observing the creative process)
Get PDFPráce se zabývá autorskou osobností v oblasti specifického uměleckého žánru, a tím je rozhlasový dokument. Práce využívá zkušeností autorky a zároveň dramaturgyně rozhlasových dokumentárních pořadů a pokouší se odpovědět na otázky, kdo je vlastně autorem dokumentu, jak se jeho osobnost odráží ve způsobu nahlížení na dané téma, natáčení i organizování zvukového materiálu. Zkoumá, jak se ten který autor dokáže nebo naopak nedokáže dopracovat k živému rozhlasovému tvaru. Práce si nedělá nárok na široké zobecnění, ukazuje však některé možné přístupy k tvorbě. Zachycuje momenty, které tvorbu dokumentu oživují nebo naopak nějakým způsobem zastavují a znehybňují. Pokouší se nalézt odpovědi na otázky, jak rozpoznat silnou autorskou osobnost a jak se této osobnosti daří v prostředí média, které její tvorbu podmiňuje a zároveň ji v pozitivním i negativním směru ovlivňuje. V práci je využito pěti kazuistik, v nichž je zachycen proces tvorby dokumentu autorů v různých fázích jejich „autorského vývoje“. Pozornost je upřena na rozdíly mezi motivacemi jednotlivých tvůrců, východisky tvorby, názory na zvukové dílo, vědomou, nebo méně vědomou práci se zvukovým materiálem apod.
Práce se zabývá také rolí dramaturga a jeho vlivu na autora a konečnou podobu díla. Kým je a může být dramaturg v oblasti rozhlasového dokumentu? Existují hranice, za něž by dramaturg neměl jít? Nebo jsou tyto hranice pohyblivé vzhledem k tomu, s jakým autorem a na jakém pořadu v určitou chvíli spolupracuje?This work deals with the author's personality in the context of a specific artistic genre, and that genre is a radio documentary. It uses experience of an author and a dramaturgist of radio documentaries and tries to answer some questions, who really is the author of a radio documentary, how their personality reflects in the way they see the given topic, how they acquire and organise tracks. It researches how the author does or does not arrive to a project that feels alive. This work does not try to encapsulate the entirety of that concept, but it shows some possible ways of approaching such a task. It shows some parts of the process that are beneficial and some that are slowing it or stopping it altogether. The other questions it seeks to answer are, how to find a strong personality among authors, and how does this personality do in the environment of the media that is vital for the work of an author but it also positively and negatively impacts said work. It makes use of five case studies from which there are shown the processes of making documentaries of five authors at different times of their "artistic development". The proverbial spotlight is pointed at the differences in motivation, conscious or less conscious work with sound materials etc.
This work is also focused on the role of the dramaturgist and their effect on the author and the final state of the author's work. Who is and who the dramaturgist can be in the context of a radio documentary. Are there rigid lines dramaturgist should not cross? Or are there just vague guidelines that can be different with each autor and/or project
Clarinet Works of German Composers
No full textV této bakalářské práci se zabývám klarinetovou tvorbou čtyř německých skladatelů Karla Stamitze, Louise Spohra, Johannes Brahmse a Carla Maria von Webera. První kapitola této práce pojednává o tvorbě v období klasicismu. Dále v této kapitole rozebírám koncerty pro klarinet a orchestr Jana Václava Stamitze a jeho syna Karla Philippa, v druhé kapitole se zabývám tvorbou v období romantismu, skladatelem Louisem Spohrem a jeho čtyřmi koncerty pro klarinet a orchestr. Dílo pro klarinet německého skladatele Carla Marii von Webera bylo rozsáhlé, pojednává o něm kapitola číslo tři. V poslední kapitole se věnuji dvěma sonátám Johannese Brahmse pro klarinet a klavír.In this bachelor's thesis I examine the clarinet works of four German composers, Karl Stamitz, Louis Spohr, Johannes Brahms and Carl Maria von Weber. The first chapter of this thesis deals with the compositions during the Classical period. In this chapter I also discuss the concertos for clarinet and orchestra by Jan Václav Stamitz and his son Karl Philipp, and in the second chapter I discuss the work of the Romantic period, the composer Louis Spohr and his four concertos for clarinet and orchestra. The work for clarinet by the German composer Carl Maria von Weber was extensive and is discussed in chapter three. In the last chapter I discuss two sonatas for clarinet and piano by Johannes Brahms