University of Hradec Králové Journals
Not a member yet
512 research outputs found
Sort by
Philosophy as a gnosis
Get PDFCílem článku není zkoumat smysl otázek Potřebujeme ještě vůbec filosofii?, Jak dělat takovou filosofii, která má smysl?, atd., nýbrž poukázat na zajímavou a inspirativní interpretaci Herakleitova pojmu filosofie, jak jí popsal ve své přednášce „Co je to – filosofie?“ Martin Heidegger.The aim of the paper is not to explore the questions Do we really need philosophy ?, How to do philosophy in a way that is meaningful ?, and the like, but to draw attention to an interesting interpretation of Heraclit’s concept of philosophy, which Martin Heidegger presented in his lecture What is philosophy?
How to do a philosophy that makes sense?
Get PDFPo předběžném vymezení pojmu smyslu jako něčeho podobného funkci dané věci se pozornost obrací k vymezení filozofie jako teoretické disciplíny. Teorie je však vymezena pomocí svého protikladu praxe stejně jako krása je možná jen na pozadí ošklivosti a pravá ruka existuje díky ruce levé. Pokud se teorie neaplikuje v praxi, jedná se o spekulaci. Avšak teorie významu a pravdy, na které pretenduje analytická filozofie poslední doby, naši komunikační praxi nijak nevylepší. Pro teorie ve vědě je, na druhou stranu, dopředu vymezeno díky kterým výsledkům budou považovány za potvrzené, a díky kterým za vyvrácené. Filozofie není teorie a její otázky nemají žádnou funkci, tedy ani smysl.After a preliminary definition of the term „meaning“ as something connected to the function of a thing the attention is shifted towards the definition of philosophy as a theoretical discipline. But theory is defined with the help of its opposite practice in the same way as beauty is possible only thanks to ugliness and right hand thanks to left hand. If a theory is not applicable in practice, it is a mere speculation. But a theory of meaning or truth, to which modern analytical philosophy aspires, does not make us more truthful or improve our expressive capabilities. For theories in science it is always clear in advance which results will confirm them and which will reject them. Philosophy is no theory and its questions have no function, thus no meaning
Logical analysis as a philosophical method
Get PDFČlánek ukazuje, jaká je role tradiční role logické analýzy v rámci filosofického bádání. Naznačuje rovněž, že současné logické metody začínají otevírat cestu k modelování procesů, které filosofie tradičně zkoumá.The article shows the role of logical analysis within philosophical research. It also suggests that the present logical methods begin to open a way to modelling of processes that have been traditionally examined by philosophy
Philosophical inquiry in agreement with reality – but how to recognize what is real? A challenge for philosophy
Get PDFNemám v úmyslu předložit školsky umný referát o filosofování, o různých filosofických koncepcích a jejich argumentaci, nýbrž pokusím se otevřít otázky, které mě bytostně zaměstnávají. Moje torzovité a fragmentární podněty se budou týkat následujících otázek-problémů: 1. Ontická realita na našem vnímání nezávislého světa a gnoseologické meze ontologie. 2. Co je racionalita, jaké jsou její možnosti a meze? Lze racionalitu kotvit gnoseologicky či již ontologicky? Jaký je vztah mezi racionalitou, přirozeností a přírodou? Je iracionalita předchůdná racionalitě? 3. Lze z racionality odvodit etické jednání? Je racionalita vázána na určitý kulturní kontext a diskurs, či je universálně lidská? 4. Nemožnost objektivity a nezbytnost úsilí o co nejvyšší možnou míru objektivity. 5. Na čem založit humanitu? A proč vůbec humanita? 6. Posléze načrtnu svoji thesi: Skutečnost‚ její poznání a její utváření jako proces komplexity a komplementarity komponent v korelacích v kontinuitě a v kontextech. (Těmito šesti K si z Vás nechci dělat slovíčkářskou srandu, ale je to to nejvážnější, oč mi jde a s co Vám chci sdělit.) 7. Skončím položením radikálního otazníku nad filosofií.The aim of the article is not to present a scholastic paper on philosophy, various philosophical conceptions and their argumentations. The purpose is to ask questions which I am deeply interested in. My fragmentary suggestions will deal with the following issues: Ontic reality in our understanding of the independent world and epistemic limits of ontology. What is racionality: its scope and limits? Is it possible to put rationality in an epistemic or ontological way? What is the relation between rationality, naturalism and nature? Is irrationality preceeding rationality? Can we derive ethic behaviour from rationality? Is rationality linked to a certain cultural context and discourse or is it universally human? Impossibility of objectivity and the necessity of effort to the highest rate of objectivity. What to ground humanity on? Why humanity? Afterwards, I will outline my thesis: Reality, its understanding and forming as a process of complexity and complementarity of components in correlations, in continuity and contexts. (I do not intend to be joking, using those six Cs, however it is the most serious and significant objective I would like to share with you). I will finish by raising a radical question mark over philosophy
What does it take to be a philosopher of language (and how to distinguish one from a linguist)?
Get PDFPříspěvek se zaměřuje na otázky týkající se statusu filozofie na počátku 21. století – její pozice v oblasti lidského poznání a vymezení jejího vztahu ke speciálněvědním oborům. Akcentuje a mapuje ten rozměr filozofie 20. století, který se obrátil k jazyku a inicioval a formuloval debaty o vědní metodologii a o úloze filozofie při stanovování základů vědeckého poznání (tj. jeho filozofického fundamentu). Modelovým příkladem uvedených otázek bude v příspěvku analýza vývoje vztahu mezi tzv. analytickou filozofií jazyka a lingvistikou: bude stručně vymezena jejich (vzájemná) pozice v procesu poznávání lidského jazyka a řeči a zkoumány možnosti stanovení hranice mezi těmito dvěma přístupy. Zároveň bude charakterizována povaha jejich nepochybných kontaktů a budou diskutovány důvody těchto procesů. V souhlasu s Lakoffovou tezí, že „na filosofii záleží také v akademickém světě, protože pojmové rámce, na nichž jsou založeny celé akademické disciplíny, mají obvykle své kořeny ve filosofii a […] zcela jistě to platí i v [...] lingvistice,“ poukážeme na historicky danou (explicitní či implicitní) filozofickou fundaci lingvistických teorií a nastolíme otázku, co činí tuto fundaci fundací filozofickou, co ji činí předmětem filozofie a co tedy v posledku znamená věnovat se filozofii jazyka (ve vztahu k lingvistickému zkoumání téhož předmětu). Podrobíme analýze hypotetickou odpověď na výše uvedené otázky – do jaké míry představuje filozofii jazyka reflexe/tematizace základních předpokladů o předmětu a metodě zkoumání, kterou provádějí lingvisté, do jaké míry je možné filozofii jazyka redukovat na metodologii lingvistiky a co by se nabízelo jako alternativa k této redukci. Na uvedeném základě se pokusíme vymezit prostor pro filozofické zkoumání související s jazykem. Analýza podoby tohoto prostoru by pak měla přinést odpověď na otázku po významu slovního spojení „specificky filozofický přístup a přínos“.The paper focuses on the questions concerning the status of philosophy at the beginning of the 21st century - its place within the field of human knowledge and the definition of its relationship with special sciences. It stresses and maps out that particular dimension of 20th century philosophy which involves the linguistic turn and initiation and formulation of the methodology of science and the role of philosophy in the establishment of (philosophical) foundations of scientific knowledge. A model example of the aforementioned questions presented in the paper is an analysis of the development of relationship between the so-called analytical philosophy of language and linguistics: their (mutually defined) position in the process of investigation of human language and speech is outlined, the possibilities of drawing a line between the two approaches is investigated. The nature of their contacts (and that there are such contacts is beyond doubt) is characterized and the reasons of these processes are discussed. Based on this groundwork we try to define the space for philosophical investigation related to language. An analysis of what forms this space may take should then result in an answer to the question of what exactly is the meaning of the expression "specifically philosophical approach and its benefits"
„Do we still need philosophy?“ A modest rhetorical exercise
Get PDFStručná úvaha vycházející ze sémantické analýzy otázky uvedené v titulu textu hledá a hodnotí místo filozofie v dnešní společnosti, její různé formy a projevy, jak obecné, tak zvláště akademické.A concise account, based on the semantic analysis of the question, mentioned in the title of the article [„Do we still need philosophy?“], seeks and evaluates the position of philosophy in contemporary society, diverse forms and manifestations of philosophy, as well general as academi
Searle\u27s philosophical question
No full textCílem textu je načrtnout ty rysy filosofie Johna Searla, které ji činí objektivním, v jistém smyslu empirickým zkoumáním, jehož předmětem je náš vědomý či mentální život a jeho intencionalita. Searlův přístup k tomuto fenoménu není zcela naturalistický, neboť je pro něj podstatná tzv. perspektiva první osoby. Chápání vědomého života jako přírodního fenoménu se projevuje jiným způsobem: především tak, že chápe intencionalitu jako evolučně rozvrstvenou.The goal of the text is to sketch those features of the philosophy of John Searle that make it an objective and even, in certain sense, empirical investigation. The object of this investigation is our conscious or mental life and its intentionality. Searle’s approach to this phenomenon is not entirely naturalistic because, in its description, he uses the first person point of view. Searle, however, considers the conscious life to be a natural phenomenon, the manifestation of which is his view of intentionality as an evolutionary stratified phenomenon
Philosophy and philosophy of (social) sciences?
Get PDFJe-li nějaký filozof dotázán známými či přáteli na to, čím se profesně zabývá, a odpoví-li po pravdě, často se rozhostí rozpačité ticho. Je sice mnoho oborů, o kterých má laická veřejnost – použijeme-li tento výraz – jen mlhavou představu, avšak snad žádná disciplína nepůsobí tak vágně, jako filozofie. Domnívám se, že důvodem je to, že pojem filozofie skutečně vágní je a že pod pojmem filozofie často rozumíme natolik odlišné činnosti a přístupy, že zahrnout je pod společný pojem lze jen velmi těžko. Ve svém příspěvku se nejprve pokusím naznačit, v čem je starší chápání filozofie jako činnosti blízké svou povahou vědě nadále užitečné, a pokusím se obhájit úzké pojetí filozofie jako filozofie vědy a zejména společenských věd. Tím nemám na mysli vytváření nových vědeckých pojetí, ale užitečné vyjasňování hraničních a problematických otázek, se kterými se věda potýká.When a philosopher is asked, by friends, about the nature of his job, then, if he answers frankly, his answer is often followed by an embarrassed silence. Though there is a lot of disciplines that lay people understand only very obscurely, probably no one gives such a vague impression as philosophy. I think that the reason is that the concept of philosophy truly is vague and that what we see as falling under it are often so diverse methods and attitudes that assembling them under a single concept is in fact quite problematic. In the article I argue that the old notion of philosophy as an activity quite close to the sciences is still valid. Then I argue that one of the most interesting construal of philosophy is its construal as the philosophy of science and especially of social sciences. Thereby I do not mean building new scientific theories, but useful clarification of various problematic and borderline questions, which the sciences face
Philosophy as expressing the inexpressible
Get PDFVe svém příspěvku chci argumentovat pro takové chápání analytické filosofie, které ji nevymezuje novými tématy, ale specifickým přístupem, tzv. obratem k jazyku, jenž se ukáže být v souladu s principem pravé filosofie vůbec.In the paper I want to argue for the notion of analytical philosophy that does not see it as an enterprise defined by some new topics, but as an old project guided by a specific approach, the so-called linguistic turn, which will turn out to be the principle of every true philosophy