University of Hradec Králové Journals
Not a member yet
512 research outputs found
Sort by
Thornton, Robert J. 2017. Healing the Exposed Being: A South African Ngoma Tradition. Johannesburg: Wits University Press. 336 pp. ill. ISBN: 978-1-77614-018-3
Get PDFJe to o fenomenálním charakteru
Get PDFArgumentace Tomáše Hříbka proti fenomenálnímu charakteru se opírá především o Dennettova stanoviska. Dennettem dlouhodobě preferovaná strategie při vypořádání se s tímto problémem je metodologický naturalismus. Tato strategie jistě přinesla své ovoce, zejména je-li řeč o otevření skutečně kritické diskuse na téma kválií. Problém vědomí je však v současnosti traktován spíše v rámci materialistické metafyziky, než z pohledu Dennettova metodologického naturalismu. Tato preference má své empirické, ale i filosofické důvody, o nichž jsme hovořili s Tomášem Marvanem v knize Vědomí a jeho teorie. Protože Hříbkova monografie reaguje na některé názory z této knihy, komentuji Hříbkovy reakce a upřesňuji naše postoje. Zároveň se vyjadřuji k zařazení naší pozice v rámci materialistické metafyziky k materialismu typu B. V druhé části statě se zabývám problémem fenomenálního charakteru vědomé zkušenosti a snažím se argumentovat, že tento těžký problém nelze odstranit pouze tím, že se prokáže neudržitelnost tradičního chápání kválií.Tomáš Hříbek‘s arguments against the phenomenal character are based mainly on Dennett‘s beliefs. Dennett‘s long-preferred strategy in dealing with this problem is methodological naturalism. This approach has certainly bore its fruits, especially when it comes to opening a really critical debate on the issue of qualia.The problem of consciousness is, however, nowadays treated rather within materialistic metaphysics than within Dennett‘s methodological naturalism. This preference has both empirical and philosophical reasons which we considered with Tomáš Marvan in the book Vědomí a jeho teorie. In view of the fact that Hříbek‘s monograph responds to some of the opinions from our book, I comment on these reactions and clarify our attitudes. At the same time, I make remarks to Hříbek‘s classification of our position within materialistic metaphysics as type-B materialism. The second part of the paper deals with the phenomenal nature ofconscious experience, and attempts to argue that this hard problem cannot be overcome simply by demonstrating the unsustainability of the traditional understanding of qualia
Replies to My Friends
No full textV článku odpovídám kritikům své knihy Jaké to je, nebo o čem to je? Místo vědomí v materiálním světě (2017). Postupuji od nejméně k nejvíce závažným námitkám. Na adresu Jakuba Mihálika, jenž polemizuje s mou tezí, že russelliánský monismus nepředstavuje skutečnou alternativu vůči standardnímu dualismu a materialismu, odpovídám, že jde o vedlejší problém ve vztahu k ústřednímu cíli knihy, jímž je podkopat pojem fenomenálního vědomí, předpokládaný russelliánským monismem stejně jako každou jinou standardní teorií. Jednou z těchto standardních teorií je reduktivní materialismus, v nějž vkládají naděje například Michal Polák a Tomáš Marvan. Jak Polák, tak Marvan se obávají Dennettova údajného eliminativismu, ačkoli postupují poněkud odlišně. Polák věří v jistý deflační pojem vědomí, ale podle mého názoru mu není s to dát konkrétní obsah. Marvan nabízí „nevinný“ koncept vědomí, na němž prý existuje všeobecná shoda, ale podle mého názoru prostě předpokládá, že pojem fenomenálních vlastností je součástí definice takového konceptu. Je kuriózní, že zatímco Polák s Marvanem mne považují za dennettovce, Stefanie Dach naopak tvrdí, že Dennetta dezinterpretuji. Já se domnívám, že Dach přehlíží slabá místa v jeho teorii.This is an answer to the critics of my book What It’s Like, or What It’s About? The Place of Consciousness in the Material World (2017). I proceed from the least to the most serious objections. I start with Jakub Mihálik’s defense of Russellian Monism against my claim that it is not a genuine alternative to standard dualism and materialism. In reply, I claim this is a side issue to the central aim of my book, which is to undermine the concept of phenomenal consciousness assumed by Russellian Monism as much as by every other standard theory. One of these standard theories is reductive materialism, pursued by Michal Polák and Tomáš Marvan. Both Polák and Marvan are worried by Dennett’s alleged eliminativism, even though their arguments somewhat differ. Polák believes in a deflationary concept of consciousness, which I am afraid lacks a definite content. Marvan offers an “innocent” concept of consciousness, on which there is supposed to be a general consensus, but I think he just assumes that the concept of phenomenal property is part of the definition of consciousness. Curiously, while Polák and Marvan take me as to be a Dennettian, Stefanie Dach argues that I misinterpret Dennett. Conversely, I believe that she overlooks weak points in Dennett’s theory
Russellian Monism as a Self-Standing Metaphysical Position
No full textPříspěvek kriticky reaguje na pojednání o russelliánském monismu v monografii Jaké to je, nebo o čem to je? Tomáše Hříbka. Podle Hříbka russelliánský monismus, přístup k fenomenálnímu vědomí inspirovaný vhledy Bertranda Russella, nepředstavuje skutečnou alternativu vůči materialismu, dualismu a idealismu. Autor příspěvku argumentuje, že russelliánský monismus naopak lze pokládat za svébytné metafyzické stanovisko, jež se navíc vyhýbá hlavním úskalím těchto tradičních přístupů. Nejprve odpovídá na námitku, že fundamentální jsoucna neutrálního monismu jsou ve skutečnosti mentalistická, a tedy nikoli neutrální.V souvislosti s neutrálním monismem rovněž poukazuje na problémy Hříbkovy definice fyzikalismu v duchu via negativa. Autor dále vysvětluje, proč na rozdíl od dualismu nepředstavuje pro russelliánský monismus vážnou obtíž kauzální uzávěra fyzična, a upozorňuje, že russelliánský monismus dokáže lépe než materialismus odpovědět na výzvy, jako jsou argument z myslitelnosti a argument z poznání. Ačkoli tedy russelliánský monismus má s materialismem, dualismem a idealismem jistě styčné plochy, daří se mu vyhnout nejvážnějším obtížím těchto směrů, a máme proto dobrý důvod chápat jej jako svébytný a slibný přístup k fenomenálnímu vědomí.The paper critically discusses the treatment of Russellian monism in Tomáš Hříbek’s monograph Jaké to je, nebo o čem to je? (What It’s Like, or What It’s About?). According to Hříbek, Russellian monism, the approach to phenomenal consciousness inspired by the insights of Bertrand Russell, is not a real alternative to materialism, dualism and idealism. I argue that Russellian monism, on the contrary, can be viewed as a self-standing philosophical position which, moreover, avoids the main problems of these traditional approaches. I first address the objection that the fundamental entities of neutral monism have a mental, rather than neutral nature. In connection with neutral monism, I also express some worries concerning Hříbek’s via negativa definition of physicalism. Thereafter I explain why the causal closure of the physical which poses a serious difficulty for dualism is not a problem for Russellian monism and emphasize that Russellian monism is able to tackle challenges, such as the conceivability argument and the knowledge argument, better than materialism. While then Russellian monism has certain affinities with materialism, dualism and idealism, it avoids the most serious challenges for these approaches and we therefore have a good reason toview it as a self-standing and promising approach to phenomenal consciousness
Footprints in the Mud of Agadem: Eastern Niger’s way towards the Anthropocene
Get PDFPetrified footprints of now extinct rhinos and those of humans in the mud of the former lake Agadem may symbolise the beginning of an epoch dominated by humans. How could such a “local” Anthropocene be defined? In eastern Niger, two aspects seem particularly important for answering this question. The first is the disappearance of the addax in the context of the megafauna extinction. The second is the question how the “natural” environment may be conceived by the local Teda where current Western discussions highlight the “hybridity” of space
"African Studies – Multiple And Relational." Intercontinental Conference On Africa-Centric African Studies In Bayreuth, 7-10 December 2017
Get PDFDescola’s Model Of Religion and Nature Examined: “Ontologies” in the Matobo Hills of Zimbabwe
Get PDFPhilippe Descola suggested a scheme to enumerate dispositions to nature in such a way as to take into account non-Western practices that tend to be overshadowed by the dominance of naturalism. He also deployed this scheme to account for other religious types in the world, which in the same manner tend to be obscured by Western Christianity. This article examines Descola’s ontological scheme in the light of the case of the Mwali cult in the Matobo Hills World Heritage Site in Zimbabwe. Data gathered through a protracted period of participant observation and interviews in Matobo Hills shows that instead of the fourfold scheme Descola proposes, his reference to incarnation and figuration is a more promising avenue in an attempt to account for religious forms and the various ways humans relate to their environments
