OJS Karolinum (Charles University)
Not a member yet
3648 research outputs found
Sort by
Augustine and his practical advices on education and teaching
Get PDFAugustin a jeho praktické rady k výchově a vyučování. – Na základě spisu De doctrina christiana je představen Augustin jako učitel, vychovatel dalších vychovatelů a učitelů, konkrétně v jeho době řečníků v církvi. Článek vychází z otázky, zda Augustinovo rozlišení mezi požitkem a užitkem a Augustinovy zásady exegetické práce a kazatelského umění mohou být inspirativní i pro dnešní vychovatele. Cílem textu je ukázat Augustinovo pojetí výchovy k základním hodnotám, a tím představit podněty vychovatelům.Augustine and his practical advices on education and teaching. – Based on De doctrina christiana, Augustine is presented as a teacher, an educator of other educators and teachers, namely speakers in the Church in his time. The paper starts with the question of whether Augustine’s distinction between enjoyment and utility and Augustine’s principles of exegetical work and preaching can be inspirational for educators today. The text aims to show Augustine’s conception of the education of fundamental values and thus present suggestions for educators
What to do About the Art? The Position of Engaged Art
No full textStudie představuje srovnání dvou textů z oblasti filosofie a teorie umění, které reprezentují odlišné pohledy na tzv. angažované umění. Americký filosof Lambert Zuidervaart v publikaci Umění a sociální transformace: pravda, autonomie a společenské makrostruktury (2015) obhajuje přístup umění jako k specifické sociální instituci a poukazuje zejména na jeho etický účinek. Britská teoretička Claire Bishopová ve starším článku Řízení reality. Spolupráce a participace v současném umění (2006) kritizuje skutečnost, že sociálně angažované umění se mnohdy pro jeho etický rozměr zdráháme hodnotit, čímž je vyjímáme z kategorie umění. Navrhuje proto větší sepětí umění a estetiky jakožto určitého korektiva. Studie je uvedena obecnější charakteristikou současného umění esejistickou formou a jejím cílem je představit tyto současné tendence v širším kontextu.In the present study, the author examines the contemporary position of visual art and compares two theoretical texts that present different views on art as a catalyst for social change. In Art and Social Transformation: truth, autonomy and social macrostructures (articles of LZ published by this title in translation of Ludvík Hlaváček in 2015), American philosopher Lambert Zuidervaart defends a position on art as a specific social institution, turning away from the traditional modernist grasp of the artwork, while British theorist Claire Bishop, in her article The Social Turn: Collaboration and Its Discontents (2006) criticizes the fact that we are often reluctant to evaluate socially engaged art because of its ethical dimension, as if we were removing it from the category of art. The aim of the study is to problematise the often uncritical acceptance of engaged art as a purifying element and to highlight the situation of contemporary art
PERMA5 – Evidence-Based Framework for Supporting Well-being among Higher Education Employees
No full textZabývání se otázkami duševního zdraví mezi akademickými profesionály a personálem univerzit vyžaduje nasazení pozitivní psychologie a iniciativ podporujících pozitivní vzdělávání a pozitivního zdraví. Tento výzkumný projekt se soustředí na validaci škály The Employee Well-being Scale na českých univerzitách pro budoucí národní hodnocení s cílem zhodnotit well-being zaměstnanců univerzit a podpořit navrhování efektivních intervencí pro zlepšení bio-psycho-sociálního zdraví akademického personálu na základě výsledků hodnocení. Vycházejíc z nové teorie well-beingu PERMA5, která nově zahrnuje autenticitu jako klíčový stavební prvek, tento výzkumný projekt prezentuje komplexní rámec pro podporu well-beingu v akademickém prostředí. Škála The Employee Well-being Scale obsahuje 78 podkategorií hodnotících well-being zaměstnanců univerzit prostřednictvím mechanismu sebehodnocení na škále 0 (nejsem spokojený/á) – 10 (jsem absolutně spokojený/á). Výzkumný projekt si klade za cíl podpořit iniciativy v oblasti well-beingu ve vysokém školství v České republice a pomoci systematicky měřit well-being zaměstnanců univerzit po celém světě, přičemž přispívá k celkovému zlepšení kvality života akademických pracovníků.Addressing mental health issues among academic professionals and university staff necessitates the implementation of positive psychology and initiatives that promote positive education and health. This study focuses on the validation of the Employee Well-Being Scale at Czech universities for future national assessments, aiming to evaluate the well-being of university employees and to support the design of effective interventions to enhance the bio-psycho-social health of academic personnel based on assessment outcomes. Grounded in the new PERMA5 well-being theory, which incorporates authenticity as a key component, this study presents a comprehensive framework for fostering well-being in the academic environment. The Employee Well-Being Scale comprises 78 subcategories assessing university employees\u27 well-being through a self-assessment mechanism on a scale from 0 (not satisfied) to 10 (completely satisfied). This study aims to support well-being initiatives in higher education in the Czech Republic and to aid in the systematic measurement of university employees\u27 well-being globally, contributing to the overall improvement of the quality of life for academic staff
The History of Political Concepts: New Levels, New Approaches and New Questions
No full textTento esej vychází z předpokladu, že studium dějin politických termínů, má-li odpovídat současným teoretickým a kritickým standardům, musí brát v úvahu moderní, ale také postmoderní přístupy k jazyku a politice. Podle postmoderních přístupů lze politické pojmy chápat jako nástroje člověka ve sféře moci, ale také naopak jako nástroje moci strukturující lidské možnosti. Tento druhý přístup je přístupem, který historikovi umožňuje identifikovat a sledovat jazykové hranice a definice politična, a tak odhalovat posuny a proměny moci.
Zde navrhuji rozdělit studium pojmových dějin na tři analytické roviny: úroveň izolovaného pojmu, úroveň pojmových vztahů či struktur a úroveň politického jazyka. Na každé z nich se pokusím kriticky zhodnotit možnosti dvou významných škol konceptuálních dějin - tzv. cambridgeské školy (především Q. Skinnera a J. G. A. Pococka) a badatelů spojených s německým projektem Geschichtliche Grundbegriffe (především R. Kosellecka a W. Conzeho) a jejich následovníků -, ale také naznačit alternativní možnosti studia pojmů inspirované zejména genderovými analýzami a post(strukturalismem). V této souvislosti musí být podstatnou součástí nového studia dějin pojmů radikální rozšíření definice pojmu.This essay is based on the premise that the study of the history of political terms, if it is to meet contemporary theoretical and critical standards, must take into account modern but also postmodern approaches to language and politics. According to the latter political concepts can be seen as tools of man in the sphere of power, but conversely as instruments of the power structuring human possibilities. This second approach is one that enables the historian to identify and trace the linguistic borders and definition of the political and so to uncover the shifts and transformations of power.
Here I propose dividing the study of conceptual history into three analytical levels: the level of the isolated concept, the level of conceptual relations or structures, and the level of political language. On each of these I try critically to assess the possibilities of two important schools of conceptual history — the so-called Cambridge School (principally Q. Skinner and J. G. A. Pocock) and the researchers associated with the German project Geschichtliche Grundbegriffe (particularly R. Koselleck and W. Conze), and their continuers —, but also to indicate alternative possibilities for the study of concepts inspired especially by gender analyses and post(structuralism). In this context an essential part of the new study of conceptual history must be a radical enlargement of the definition of concept
EGLĖ RINDZEVIČIŪTĖ, The Will to Predict: Orchestrating the Future through Science, Ithaca and London 2023, Cornell University Press, 306 p., ISBN 9781501769771
Get PDFBook reviewRecenz
Reflections on Progress: Some Methodological Notes
No full textUsing the form of an essay, the author gives an account of historical-philosophical thought on the idea of progress in the 20th century with the emphasis on its methodological grounding. He takes as his starting point John B. Bury´s theory, which defined the idea of progress in terms of secular intellectual climate. In opposition to this approach, he then looks with a critical overview at the contrary or polemic concepts put forward by Robert Nisbet, Karl Acham, Heinz-Dieter Kittsteiner or Johannes Rohbeck, which rehabilitate the history of philosophy and seek to identify the evaluative criteria of progress, one of the basic obstacles in thinking about the reality of progress. The author also devotes great attention to attempts to disconnect progress from subjective or culturally-based value judgements by using terms like "development" or "modernisation", while also considering critiques of these attempts at detail.Using the form of an essay, the author gives an account of historical-philosophical thought on the idea of progress in the 20th century with the emphasis on its methodological grounding. He takes as his starting point John B. Bury´s theory, which defined the idea of progress in terms of secular intellectual climate. In opposition to this approach, he then looks with a critical overview at the contrary or polemic concepts put forward by Robert Nisbet, Karl Acham, Heinz-Dieter Kittsteiner or Johannes Rohbeck, which rehabilitate the history of philosophy and seek to identify the evaluative criteria of progress, one of the basic obstacles in thinking about the reality of progress. The author also devotes great attention to attempts to disconnect progress from subjective or culturally-based value judgements by using terms like "development" or "modernisation", while also considering critiques of these attempts at detail
