OJS Karolinum (Charles University)
Not a member yet
3648 research outputs found
Sort by
Koželuhová, E., Koželuh, O., & Šujancová, M. (2023). Děti a senioři v mateřské škole [Children and seniors in kindergarten]
No full textAutistic traits from a hermeneutic position I.
Get PDFAutistické rysy z hermeneutické pozice I. – Současné biologicko-reduktivní pojmenování autismu jakožto pervazivní vývojové poruchy přispívá ke stigmatizačnímu vnímání autismu. V neposlední řadě může komplikovat cestu k pozitivní identitě lidí s autismem, protože více lidí s PAS má tendence k doslovnému vnímání jazyka. Článek pátrá po příčině tohoto způsobu vnímání neurodiverzity člověka, hledá cesty k lepšímu přijímání a sebepřijetí lidí s PAS. Poruchy autistického spektra vyžadují celostní hermeneutický přístup. Lidé s touto přirozeností obohacují společnost, zároveň nepochopení těchto jinakostí může vést k zbytečné traumatizaci či přispět k rozvoji perverzních variant autismu. Pozornost zasluhují rovněž latentní, méně výrazné, ale ve společnost o to četnější autistické rysy, které vykazuje více lidí. Někteří filosofové popisují symptomy autistických rysů, poukazují na odlišnost celkového ustrojení takové podoby lidství a vyrovnávají se s ní, byť daný fenomén pojmenovávají jiným způsobem.Autistic traits from a hermeneutic position I. – The current biological-reductive naming of autism as a pervasive developmental disorder contributes to the stigmatizing perception of autism. Last but not least, it can complicate the path to a positive identity for people with autism, as more people with ASD tend to take language literally. The article searches for the cause of this way of perceiving the neurodiversity of a person, looking for ways to better acceptance and self-acceptance of people with ASD. Autistic spectrum disorders require a holistic hermeneutic approach. People with this nature enrich society, at the same time, misunderstanding these differences can lead to unnecessary traumatization or contribute to the development of perverse variants of autism. Latent, less pronounced, but all the more numerous in society, autistic traits that more people show also deserve attention. Some philosophers describe the symptoms of autistic traits, point out the difference in the overall structure of such a form of humanity and come to terms with it, even if they name the given phenomenon in a different way
Cultural institutions of private collectors and education: Gallery Pedagogy of Domestic Museums and Galleries Established by Private Collectors
No full textText se zabývá vybranými vzdělávacími programy galerií otevřených sou-kromými sběrateli v České republice v posledních letech. Prostřednictvímkonkrétních příkladů odhaluje důležité principy tohoto typu kulturníchinstitucí a jejich přínos pro společnost.The text presented deals with particular education programs of galleriesopened by private collectors in Czech Republic in recent years. Throughspecific examples discloses an important principles of thistype of cultural institutions and their contribution to the society
Nekonečné rady na strednej škole
No full textV článku je analyzovaný vývoj problematiky vyučovania nekonečných radov vo vybraných učebniciach a knihách pre stredoškolákov v posledných desaťročiach na území Československa, Česka a Slovenska až po aktuálny stav štátnych/rámcových vzdelávacích programov a maturitnú skúšku. Bližšie sa pozrieme na Zenónove apórie a teleskopické rady. Uvedieme dva zaujímavé prístupy k definovaniu nekonečných radov
Language ambiguity in high school science terminology
Get PDFČlánek pojednává o víceznačných termínech ve středoškolském přírodovědném učivu. Existence homonymních a polysémních termínů působí obtíže v mezioborové komunikaci, ve škole může být zdrojem žákovských miskoncepcí. Článek předkládá soupis jednoslovných víceznačných termínů tak, jak je uvádějí přehledové středoškolské učebnice chemie, biologie a fyziky. Jejich výčet není vzhledem k úzce vymezeným kritériím dlouhý, přesto dokládá rozmanitost víceznačných termínů, a to jak z hlediska jejich původu, tak dotčeného tématu (mezioborová i vnitrooborová víceznačnost). Ačkoli má řada těchto termínů pro středoškolského žáka pouze okrajový význam a jejich záměna je nepravděpodobná, vypovídají o rozšířenosti víceznačnosti v přírodovědné terminologii. Článek proto nabízí doporučení, jak by měl učitel k víceznačné terminologii přistupovat.The article deals with language ambiguity that appears in high school science terminology. Ambiguous terminology (homonyms and polysemic terms) creates difficulties in interdisciplinary communication, at school it can be a source of students’ misconceptions. The article presents a list of one-word ambiguous terms as they are presented in selected high school textbooks (biology, chemistry and physics). The list is (due to strictly defined criteria) not very long, nonetheless, it demonstrates the diversity of ambiguous terms, both in terms of their origin and the topic concerned (cross-discipline and intra-discipline ambiguity). Although many of these terms are marginal for high school students and their confusion is unlikely, the list gives evidence of multivalent ubiquity in scientific terminology. The article therefore offers recommendations on how the teacher should approach ambiguous terminology
Czech version of a conceptual framework for the topic nervous system and representation of its concepts in secondary school textbooks
Get PDFPředstavujeme českou verzi konceptuálního rámce pro středoškolskou úroveň tématu nervová soustava, který vznikl jako výsledek Delphi studie pod vedením Pala Kvella a byl publikován v roce 2021. Česká verze byla připravena podle TRAPD metody. Bylo analyzováno zastoupení jednotlivých konceptů v devíti učebnicích či souhrnných publikacích středoškolské biologie. V učebních textech byly nejčastěji zastoupeny koncepty popisující anatomii nervové soustavy. Koncepty popisující fyziologii byly většinou v textech zastoupeny částečně, zatímco koncepty popisující souvislosti s chováním, učením, vnímáním, pocity a zkušenostmi jedince v analyzovaných textech typicky chyběly. Naopak některá fakta, která nepřispívají k pochopení principů, ale spíše ukazují na to, že učební texty odrážejí stav poznání starý řadu dekád, byla zastoupena napříč texty. I v tomto případě se potvrzuje, že české středoškolské učebnice biologie neodrážejí současný stav poznání a doporučení pro výběr vyučovaného obsahu. Překlad konceptuálního rámce může v českém prostředí sloužit jako inspirace pro výběr odborného obsahu učiva o nervové soustavě na středoškolské úrovni a podklad k tvorbě učebních materiálů odborníky i učiteli.We present the Czech version of the conceptual framework of the nervous system for the secondary school level. The original framework was developed as a result of a Delphi study led by P˚al Kvello (2021). The Czech version was prepared according to the TRAPD method. The representation of each concept in nine biology textbooks was analysed. Concepts describing the anatomy of the nervous system were the ones most frequently represented, concepts primarily related to physiology were typically partially included, and concepts describing the connections with behaviour, learning, perception, feelings, and experiences of the individual were typically missing. On the contrary, some facts that do not contribute to an understanding of the principles but rather indicate that the teaching texts reflect a state of knowledge that is many decades old were represented across the texts. Therefore, the Czech secondary school biology textbooks do not reflect the current state of knowledge and recommendations for the selection of content taught. The translation of the conceptual framework can serve as an inspiration for the selection of professional content on the nervous system at the secondary school level and a basis for the development of teaching materials by professionals and teachers in the Czech context
Determining the level of scientific literacy of high school and university students with the TOSLS test
Get PDFCílem prezentované studie bylo pomocí testu TOSLS (Test of Scientific Literacy Skills) diagnostikovat úroveň přírodovědné gramotnosti gymnazistů a vysokoškoláků. Test zahrnuje dovednosti týkající se hlavních aspektů přírodovědné gramotnosti, jako je rozpoznávání a používání výzkumných metod vedoucích k vědeckým poznatkům a schopnost organizovat, analyzovat a interpretovat kvantitativní údaje a vědecké informace. Studie se účastnilo 195 žáků třetích a čtvrtých ročníků z šesti gymnázií v Ústeckém kraji a 130 studentů ze tří českých vysokých škol. Statistická analýza ukázala, že testové skóre závisí u všech dílčích dovedností, jimiž je přírodovědná gramotnost v testu TOSLS vymezena, na testované skupině. Míry věcné významnosti však ukázaly, že rozdíly mezi některými skupinami jsou jen málo významné. Bylo zjištěno, že gymnazisté i vysokoškoláci prokazují dobré výsledky v dovednostech zaměřených na rozpoznání platného vědeckého postupu, čtení a interpretaci grafickéhoznázornění dat a řešení problémů s využitím kvantitativních dovedností, včetně jednoduché statistiky. Potíže naopak mají s dovednostmi souvisejícími s identifikací silných a slabých stránek výzkumu a s porozuměním a interpretací statistických výroků. Poměrně nízká reliabilita testu zjištěná v prezentované studii ukazuje na výskyt několika úloh, které mezi řešiteli s horšími a lepšími výsledky v testu dobře nerozlišují.The purpose of this study was to test the methodology for determining the level of scientific literacy of high school and university students using the Test of Scientific Literacy (TOSLS). 195 third- and fourth-year students from six high schools and 130 students from three Czech universities participated in the study. Descriptive and inductive statistical methods were used for data analysis. It was found that both high school and university students showed good results in skills aimed at evaluating the uses and misuses of scientific information, reading and interpreting graphical representations of the data, and solving problems using quantitative skills, including basic statistics. In contrast, they have difficulty with skills related to identifying strengths and weaknesses in research and understanding and interpreting basic statistics. In determining the levels of the sub-skills that define scientific literacy in the TOSLS, statistical analysis showed that test scores for all sub-skills depend on the group of students tested. The relatively low reliability found in the present study and in other international studies indicates the presence of several tasks that do not distinguish well between lower and higher scorers on the test
VANESSA AGNEW, SABINE STACH, JULIANE TOMANN, edd., Reenactment Case Studies. Global Perspectives on Experiential History, London and New York 2023, Routledge, 367 s., ISBN: 978-1-138-33396-3
Get PDFRecenzeBook revie
Microhistory and Historical Anthropology
No full textThis article seeks to define the relationship between historical anthropology and three different levels of the conception of microhistory: 1) microhistory, the heroes of which are representatives of the lower strata of society, marginal or exceptional individuals; 2) microhistory of conflict; 3) "demographic" or "population" microhistory. On the basis of comparison of the original methodological starting points of Italian micro-historians with the microhistorical works of the 1980s and 90s, it emphasises the experimental character of this microhistorical research, considering the issue in the context of the work of historians who openly identified with micro-history, and looking in detail at the examples of Carlo Ginzburg and Emmanuel Le Roy Laduries. On the other hand, with reference to study of the relations between microhistory and prosopography it shows that a whole range of microhistorical approaches have deeper roots in the medievalist scholarship of the 1950s and 60s and that the novelty of the later decades consisted primarily in the posing of anthropological questions and emphasis on the sublateral strata of society, conceived not quantitatively by through exceptional individuals. The article takes a very critical view of the so-called "demographic" microhistory cultivated by the Göttingen School, and tries to show that it lacks and genetic kinship to the two other microhistorical approaches outlined and that here the only criterion of microhistoricity is the limitation of research to a very small local community and its family structures.This article seeks to define the relationship between historical anthropology and three different levels of the conception of microhistory: 1) microhistory, the heroes of which are representatives of the lower strata of society, marginal or exceptional individuals; 2) microhistory of conflict; 3) "demographic" or "population" microhistory. On the basis of comparison of the original methodological starting points of Italian micro-historians with the microhistorical works of the 1980s and 90s, it emphasises the experimental character of this microhistorical research, considering the issue in the context of the work of historians who openly identified with micro-history, and looking in detail at the examples of Carlo Ginzburg and Emmanuel Le Roy Laduries. On the other hand, with reference to study of the relations between microhistory and prosopography it shows that a whole range of microhistorical approaches have deeper roots in the medievalist scholarship of the 1950s and 60s and that the novelty of the later decades consisted primarily in the posing of anthropological questions and emphasis on the sublateral strata of society, conceived not quantitatively by through exceptional individuals. The article takes a very critical view of the so-called "demographic" microhistory cultivated by the Göttingen School, and tries to show that it lacks and genetic kinship to the two other microhistorical approaches outlined and that here the only criterion of microhistoricity is the limitation of research to a very small local community and its family structures
