OJS Karolinum (Charles University)
Not a member yet
3648 research outputs found
Sort by
27. ročník Semináře o výuce matematiky pro učitele SŠ a 2. stupně ZŠ
Krátka zpráva o 27. ročníku Semináře o výuce matematiky pro středoškolské a základoškolské učitele a pozvánka na další ročník 2.2.202
Střední hodnota v úlohách na střední škole
Teorie pravděpodobnosti patří mezi klasické partie školské matematiky, která navíc nabízí přímé spojení se světem hazardních her kolem nás. Při analýzách takových her se však na střední škole zpravidla omezujeme pouze na určení pravděpodobnosti výher a neřešíme otázku, zda se sázení kvůli vysokým výhrám přece jen z dlouhodobého hlediska nevyplatí. V tomto článku představujeme možnost, jak se i ve třídě touto otázkou zabývat. Nejprve s důrazem na motivaci zavedeme pojem střední hodnoty a následně na čtveřici úloh s reálným kontextem ilustrujeme její význam k hlubšímu porozumění hazardním hrám
Letní škola geometrie 2023
Krátké sdělení informuje o proběhlém vzdělávacím semináři, který je určen především stávajícím i budoucím učitelům matematiky základních a středních škol
Essays as a Tool for Identifying and Shaping Professional Self-concept of Teacher Students
Výzkumná studie je věnována profesnímu sebepojetí studentů na cestě k učitelství. Jejím cílem je objasnit, jakým způsobem studenti / budoucí učitelé přemýšlejí o sobě v roli učitele, jaké konkrétní představy o sobě jako o učiteli mají. V úvodní části studie jsou prezentována teoretická východiska, zejména jsou vymezeny základní pojmy – profesní sebepojetí, profesní identita, profesní Já – a vztahy mezi nimi. Cílem výzkumného šetření je prozkoumat profesní sebepojetí budoucích učitelů v závěru bakalářského studia a identifikovat, co toto profesní sebepojetí sytí.
Metodologie: K získání odpovědí na výzkumné otázky byl využit kvalitativní výzkumný design založený na induktivní analýze esejí, které psali studenti 3. ročníku bakalářského studia na téma „Já, budoucí učitel/ka“. Texty byly kódovány metodou otevřeného kódování. Kódy (v kombinaci in vivo a kódů vytvořených výzkumníky) byly sdruženy do pěti kategorií a subkategorií.
Výsledky: Analýza esejí umožnila vhled do vnitřního světa studentů, do způsobu jejich přemýšlení o učitelské profesi, do hodnot, které vyznávají, do názorů, postojů a profesních přesvědčení, kterými disponují, včetně osobních motivací ke studiu učitelství a zdůvodnění jejich profesní volby. Z pěti kategorií byly nejpočetněji zastoupené kategorie Já a pojetí výuky a Já a přístup k profesi. Většina výpovědí v esejích byla vztažena k představě sebe sama v budoucnosti, jakým učitelem bych se chtěl/a, nebo nechtěl/a stát (tzv. chtěná a nechtěná Já). Ve výpovědích jednoznačně dominují varianty představ vztažených k chtěnému, žádoucímu Já.
Diskuse: Výzkumná data jsou interpretována v kontextu srovnání s nálezy výzkumu našich i zahraničních autorů. Diskutována je role pozitivních a negativních emocí v utváření profesního sebepojetí a důsledků, které z toho plynou pro přípravu budoucích učitelů. Pozornost je věnována také rozdílům mezi studenty učitelství ve schopnosti reflexe a sebereflexe, které ukázala analýza esejí. Předmětem diskuse je také pohled na profesní sebepojetí z hlediska vývojového, z hlediska třech základních fází v jeho konstruování. Diskutován je také potenciál metod reflektivního psaní pro diagnostiku i utváření profesního sebepojetí.
Metodologie: K získání odpovědí na výzkumné otázky byl využit kvalitativní výzkumný design založený na induktivní analýze esejí, které psali studenti 3.ročníku bakalářského studia na téma Já budoucí učitel/ka. Texty byly kódovány metodou otevřeného kódování. Kódy (v kombinaci in vivo a kódů vytvořených výzkumníky) byly sdruženy do pěti kategorií a subkategorií.
Výsledky: Analýza esejí umožnila vhled do vnitřního světa studentů, do způsobu jejich přemýšlení o učitelské profesi, do hodnot, které vyznávají, do názorů, postojů a profesních přesvědčení, kterými disponují včetně osobních motivací ke studiu učitelství a zdůvodnění jejich profesní volby. Z pěti kategorií byly nejpočetněji zastoupené kategorie Já a pojetí výuky a Já a přístup k profesi. Většina výpovědí v esejích byla vztažena k představě sebe sama v budoucnosti , jakým učitelem by se chtěl/a, nebo nechtěl/a stát. (tzv. Chtěná a Nechtěná Já). Ve výpovědích jednoznačně dominují varianty představ vztažených k chtěnému, žádoucímu Já.
Diskuze: Výzkumná data jsou interpretována v kontextu srovnání s nálezy výzkumu našich i zahraničních autorů. Diskutována je role pozitivních a negativních emocí v utváření profesního sebepojetí a důsledků, které z toho plynou pro přípravu budoucích učitelů. Pozornost je věnována také rozdílům mezi studenty učitelství ve schopnosti reflexe a sebereflexe, které ukázala analýza esejí. Předmětem diskuze je také pohled na profesní sebepojetí z hlediska vývojového, z hlediska třech základních fází v jeho konstruování. Diskutován je také potenciál metod reflektivního psaní pro diagnostiku i utváření profesního sebepojetí.Aim: This research study focuses on the professional self-concept of students as they progress towards becoming teachers. It aims to clarify how students/future teachers perceive themselves in the role of a teacher, and what specific notions they hold about their identity as a teacher. The initial phase of the study entails presenting the theoretical framework, with a particular focus on key concepts such as professional self-concept, professional identity, and professional self, while also delineating the relationships between them. The primary objective of the research is to investigate the professional self-concept of prospective teachers at the end of their undergraduate studies and to identify the factors that shape this professional self-concept.
Methodology: A qualitative research design, employing an inductive analysis of essays written by third-year undergraduate students on the topic of \u27I, the future teacher,\u27 was utilized to address the research questions. The texts were coded using the open coding method. These codes, comprising a blend of in vivo and researcher-generated codes, were then organized into five main categories, along with corresponding subcategories.
Results: The analysis of the essays provided insights into the inner world of the students, shedding light on their perceptions of the teaching profession, the values they uphold, their opinions, attitudes, and professional beliefs they possess, as well as their personal motivations for pursuing teaching and the reasoning behind their career choices. Among the five categories, the categories of \u27self and conceptions of teaching\u27 and \u27self and attitudes toward the profession\u27 were the most prominent. The majority of statements in the essays revolved around the students\u27 envisioned selves in the future and the type of teacher they aspire to be or wish to avoid becoming (the so-called Wanted and Unwanted Selves). These statements predominantly expressed variations of ideas associated with the wanted, desired self.
Discussion: The research data are discussed and interpreted within the framework of a comparative analysis in the context of research of our or international provenance. The role of positive and negative emotions in shaping the professional self-concept is explored, along with its implications for the training of future teachers. Furthermore, attention is directed towards variations in reflective and self-reflective abilities among student teachers, as evidenced by the analysis of essays. A developmental perspective on professional self-concept is also discussed, outlining the three fundamental stages involved in its formation. Additionally, the potential of reflective writing methods for both diagnosing and cultivating the professional self-concept is examined
Pupils\u27 mental health and the revision of the Framework Curriculum for Primary Education
Bridges between Architecture and Mathematics: analysis of an educational programme in Danish Architecture Centre
Následující text je analýzou edukačního programu s názvem Architektura,matematika a mosty (Arkitektur, matematik & broer) ze stálé nabídky vzdělá-vacích aktivit pro základní školy Dánského centra architektury (Dansk Arki-tektur Center) v Kodani. Text představuje metodologii výzkumu, seznamujes kontextem výukové situace, s využitými edukačními prostředky a průběhemprogramu, s jeho klíčovými momenty a vrstvami.The text is an analysis of an educational programme called Architecture, Mathe-matics & Bridges (Arkitektur, matematik & broer) from the permanent offer ofeducational activities for primary schools of the Danish Architecture Centre(Dansk Arkitektur Center) in Copenhagen, Denmark. The text presents theresearch methodology, the context of the education situation, educationalresources, the course of the programme, and its key moments and layers
Micha Ullman: specific and general
Tento text si klade za cíl předvést důležitou edukační interpretační praxi,která souvisí s analýzou edukovaného díla, totiž s budováním zdůvodněnéhokontextu pro vybranou strategii. V první části textu Micha Ullman: sochyna rozhraní nebe – země prozkoumáme dílo autora, který začal tvořit v se-dmdesátých letech a jeho tvorba je kontinuálně vystavována.V druhé části Strategie a její variace: nalezení shodného při vědomí odliš-ností teoreticky zakotvíme odlišnost mezi konkrétní praxí autora a strategiíjako objevenou obecninou. Objevovat strategie, umět je chápat ve spojitostis určitou dobou, znamená, že při významných shodách zároveň zazname-náváme odlišnosti a vsazujeme jev do adekvátního kontextu. Je to jednakvelmi účinná edukativní možnost, jak chápat dějiny oboru v souvislostecha trsech a neutápět se v jednotlivých případech autorských řešení, ale takémožnost, jak pro jednotlivé autory získat výkladový rámec porovnáváníma vyhledáváním shod při podstatných odlišnostech s jinými.This text aims to demonstrate an important educational interpretation prac-tice that is related to the analysis of the educated work, namely to buildinga justified context for the chosen strategy. In the first part of the text MichaUllman: sculptures at the interface of heaven and earth, we will explore thework of the author, who started creating in the seventies and whose workis continuously exhibited.In the second part, Strategy and its variations: finding the same whilebeing aware of differences, we theoretically anchor the difference betweenthe specific practice of the author and strategy as a discovered generality.Discovering strategies, being able to understand them in connection witha certain time, means that in case of significant similarities, we simultaneou-sly note differences and place the phenomenon in an adequate context. It is,on the one hand, a very effective educational opportunity to understand thehistory of the field in contexts and clusters and not to get bogged down inindividual cases of authorial solutions, but also an opportunity to obtain aninterpretive framework for individual authors by comparing and searchingfor similarities in substantial differences with others