Envigogika (E-Journal, Charles University Environment Center in Prague)
Not a member yet
613 research outputs found
Sort by
Do we want sustainable development?
Recenze textu Jiřího Nečase, původně však pro účely recenzního řízení článku anonymního autor
Evaluation of the Eco-Schools programme
Článek prezentuje výsledky výzkumu zaměřeného na evaluaci programu Ekoškola. Výzkum porovnával znalosti, postoje a chování žáků škol, které získaly zelenou vlajku, se školami, které nově vstoupily do programu. Evaluace se týkala dvou skupin studentů - studenti školy, která získala „zelenou vlajku", byla srovnána se skupinou ze školy kontrolní. Zkoumání se týkalo znalosti akčních strategií, akčních dovedností, víry ve vlastní možnosti, školního klimatu a proenvironmentálního chování. Článek je rozdělený do dvou částí: v první popisuje metodiku evaluace, ve druhé prezentuje výsledky.The article presents results of a research focused on evaluation of the programme Eco-Schools. The evaluation strategy was based similar research conducted in Ireland. In the evaluation two groups were compared: the experimental, created by students of the 7th grade from schools awarded by the Green Flag, and the control, consisted of students of schools which recently launched the programme. The main dependent variables were knowledge of action strategies, action skills, internal locus of control, school social environment and pro-environmental behaviour. The research revealed significant differences between group in the field of knowledge, locus of control and behaviour, while not showing differences in action skills and school social environment
Education for Sustainable Development: a myth or a new wave?
Článek porovnává různé pohledy odborné komunity na problematiku výchovy k udržitelnému rozvoji.Ačkoli pojem výchova k udržitelnému rozvoji (VUR) je prosazován již více než patnáct let, stále otevírá v odborné komunitě široké pole možných interpretací. Částí odborné komunity je odmítána samotná myšlenka udržitelnosti, další odborníci zpochybňují reálný přínos konceptu do výchovně vzdělávací praxe. Ve druhé části článek stručně sumarizuje a srovnává hlavní principy dvou různých přístupů k VUR: první, který VUR definuje jako pluralistickou tradici environmentální výchovy, a druhý – radikálně transformativní přístup volající po paradigmatické změně v celém vzdělávacím kontextu.Although the term ‘education for sustainable development\u27 (ESD) was launched more than 15 years ago, it is still interpreted in widely differing ways. One part of the scientific community avoids the concept of sustainability, others discuss whether any changes have been launched in the educational field resulting from the new concept. The article goes on to briefly summarize and contrast two different approaches in ESD, the first which defines ESD as a pluralistic tradition of environmental education and the concept of radical transformative approach calling for a paradigmatic shift in the whole educational environment
Opinion from pilot verification of education of courses "Environmental economy and policy for non-specialists"
a dále kurzů „Řešení environmentálních konfliktů jednáním“ a „Environmentální ekonomie a politika - výukové případové studie“; možnosti e-learningové výuky v jejich rámci
Editorial 2008/III/1
Úvodník 2008/III/1
2008-06-26 23:03:07
Jana Dlouhá
Zdravíme své čtenáře po delší době, s omluvou – čas sklizně nastal tentokrát mimo původně nastavený plán či sezónu. Avšak rytmus harmonického souzvuku, na jehož vlně se vezeme, a který závisí na vibracích určitého druhu, nelze vždy zvenčí ovlivnit. A tak máme alespoň pocit, že předkládáme cosi, co řádně dozrálo a hodí se tedy snad ke skladování dlouhodobějšímu.
Jak se již stalo zvykem, na tomto místě nechceme podat zprávu o textech v pořadí jejich formální důležitosti či odborné zajímavosti – takto jsou uspořádány v přehledném obsahu čísla. Rádi bychom upozornili spíše na to, co byste možná jinak přehlédli. Tentokrát jsou to především přesahy do jiných světů, pootevřená vrátka k umění anebo hravé asociace na témata příliš vážná. Pokud se tomuto občerstvujícímu pohledu nevyhýbáte, podívejte se v první řadě na recenzi rozsáhlé diplomové práce Miroslavy Šulcové – popisuje v ní, jak je možné utvářet velmi osobní vztah k přírodě, a to prostřednictvím výtvarné tvorby s principy land-artu a akčního umění. Josef Straka uvádí knihu Jiřího Sádla (Prázdná země, listopadová část roku) a rozehrává v ní celou škálu významů či náznaků, které nabízejí texty známého biologa. O poněkud mystické cestě k sobě samým podává svědectví Jiří Olšovský. Úvahy o bytostném vztahu člověka a přírody se zdají být tématem opravdu plodným, neboť tento okruh se bude brzy rozšiřovat o další texty, které k vydání teprve připravujeme.
Zaměření našeho časopisu umožňuje publikovat i hravé a inteligentní inspirace do výuky vysokoškolské (Hrnečku vař Jiřího Nečase ovšem ukazuje pouze, jak neomezený růst modelovat, nikoliv jak mu poručit „Dost“) nebo základní (Bezpečná cesta do školy Jitky Heinrichové je popisem skutečného problému, ale i námětem pro zajímavou práci s dětmi).
Do diskuzí o všeobecném základním příjmu a kontroverzi mezi environmentalismem a produktivismem vstupuje Pavel Baran – upozorňuje na kongres Basic Income Earth Network, který se vlastně již konal. Vašemu kritickému pohledu a připomínkám nabízíme poslední verzi Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj České republiky (2008 – 2015), která právě proběhla mezirezortním připomínkovým řízením. V rubrice Informace uvádíme dva příklady dobré praxe zařazené do tzv. EU Inventory of innovative good practice on education for sustainable development; pokud se zajímáte o ekonomii životního prostředí, všimněte si analytického pohledu na tři kurzy Aleše Lisy a Petra Šauera.
Až nakonec se dostáváme k vlajkové lodi našeho časopisu – recenzovaným textům, které jsme pro vás do tohoto čísla připravili. Pavel Žďárský píše o Frommově interpretaci dvou cest člověka, které se manifestují buď v aktivním „biofilním“ postoji a orientaci ke světu, nebo opačné „cestě smrti“. Karol Herian uvažuje nad proměnami ekologického myšlení v souvislosti s vývojem systémových konceptů organického světa; hledá přístupy neredukující jeho složitost a specifika. Jan Činčera se věnuje dvěma protikladným přístupům environmentální výchovy; na základě svých teoretických úvah vyvozuje také závěry pro konkrétní vzdělávací strategie. Tento text těsně souvisí s nerecenzovaným (protože převzatým) článkem Marie Öhman & Johan Öhman: Power in action... který se na rozpory ve vzdělávacích konceptech dívá zase z jiné strany. Jiří Nečas znovu klade otázku Opravdu chceme trvale udržitelný rozvoj? Můžeme ji číst s důrazem na jednotlivá slova (Chceme? Trvale? Udržitelný? Rozvoj?), ale má i další dimenzi (Chceme-li opravdu, tedy jak?). Odpovídá (běžným sice, ale nepříliš praktikovaným) názorem, že rozvoj se nám děje tak trochu nezávisle na našem chtění; a je třeba se opřít o etické imperativy, abychom jej usměrnili. Článek navíc doplňuje velmi podrobná recenze Ivana Ryndy, kterou zahajuje dialog na dané téma. Měli byste dále vědět, že článek Kateřiny Jančaříkové z minulého čísla Žákovské portfolio – vhodná forma hodnocení environmentální výchovy (3/2007) byl úspěšně recenzován a je tedy přeřazen do rubriky Texty.
Na závěr vás chceme upozornit na některé změny, jež budeme průběžně provádět. Rubrika Texty a Mlýn změní své názvy (nikoli však obsah), a to i se zpětnou platností. Nyní je najdete s názvy "Recenzované články" a "Inspirace". Jak jsme si již vyzkoušeli, budeme publikovat příspěvky vždy hned, jakmile projdou nezbytnými redakčními postupy – a tuto „úrodu“ pak přehledně shrneme vždy v čísle následujícím. Vydání některých příspěvků se totiž někdy zadrhne těsně před uzávěrkou na jistých formalitách (spojených například s recenzním řízením), a byla by škoda je déle zdržovat. Na druhé straně si vyhrazujeme právo s některými příspěvky po jejich publikaci ještě dále pracovat – například je poslat k recenzi, jak již bylo zmíněno výše. Také bychom v dohledné době rádi vytvořili plnohodnotnou anglickou verzi našeho časopisu – tedy upravíme a přeložíme všechny úvodní informace tak, abychom jednotlivá čísla (tedy většinou anglický přehled abstraktů) mohli distribuovat i našim přátelům v cizině. Neznamená to ovšem, že bychom vaše články na vlastní náklady překládali :-)...
To je vše, přejeme krásné léto a ozveme se vám brzy po prázdninách – některé příspěvky jsou již teď připravovány ke zveřejnění.
Jana Dlouhá & redakční rada Envigogiky
 
What do the sages and prophets say today
Recenze publikace: Svět archaických kultur I. Věštění a prorokování v archaických kulturách, Hermann & synové, Praha 2006, 261 s
Pollutant Release and Transfer Registers - tools for „right to know" implementation.
Termín „právo vědět" je spojován se zpřístupňováním informací o životním prostředí. Budování veřejně přístupných registrů úniků a přenosů znečišťujících látek umožňuje veřejnosti toto právo realizovat. Registry úniků a přenosů znečišťujících látek (PRTR) poskytují veřejně přístupné informace o znečištění, které jsou emitovány do prostředí. Je předmětem mezinárodních dohod a zákonů na evropské i národní úrovni. Text podává přehled o situaci v České republice a současně hodnotí přístup různých cílových skupin k využití dat z integrovaného registru znečištění, fungujícího zde od roku 2004 a využívajícího informace od více než 1 000 původců znečištění.Pollutant release and transfer registers (PRTR) provide publicly accessible information about pollution which specific facilities emit into the environment. PRTRs are the subject of many international agreements and European (national) law. In present more than 30 countries have public registers. In the Czech Republic an integrated pollution register has been implemented from the year 2004 and contains information about more than 1000 facilities. Data reports are available through a special internet website. Many target groups (state administrative, public authorities, students, universities, schools, media, environmental NGOs, industrial associations, local communities) can access data for different purposes
Home - transformations of place
Domov a zamyšlení o něm je pohledem na působení konkrétního místa dětství každého z nás a utváření identity v celkovém kontextu života. Autorka se inspiruje myšlenkami Norberga-Schulze a jeho fenomenologií místa a krajiny. Přírodní místo a umělé místo chápe v souvislosti se zážitky a vzpomínkami na vlastní dětství, stejně jako krajinu kosmickou, romantickou, klasickou a komplexní. Teoretické úvahy ústí v otázky o ztracenosti člověka v dnešním světě v důsledku ztráty „místa" z hlediska nejen přírodního, ale také umělého. Autorka se domnívá, že každý člověk nese v sobě svou krajinu dětství a že určitý typ krajiny působí na dětskou duši, odráží se v mysli dítěte a svým způsobem dítě utváří. Konkrétní krajina dětství je nezbytnou součástí místa, které nazýváme „domovem", a to jak z jeho filosofického, sociologického či pedagogického hlediska.Thoughts about place are concerned with the influence of the individual\u27s of childhood on his/her identity that is built in the context of his life. The author is inspired by the thoughts of Norberg-Schulz and his phenomenology of the place and landscape. The terms "natural place" and "artificial place" are related to reminiscence and adventures of the author\u27s own childhood, and the other possible forms of landscape as cosmic, romantic, classical and complex are explored using the same internal experience. Theoretical thoughts lead to the question of the misplacement of the human being in the contemporary world as a consequence of the misplacement from his natural, as well as artificial "place". "Landscape of the childhood" is deeply embedded in the individual\u27s perception and has a formative effect through the individual\u27s development - it also forms understanding of the place named "home", which is point of departure from the philosophical, sociological or pedagogical perspective
Inconsistent Arne Neass – a few remarks about the founder of Deep Ecology (part two)
Druhá část textu, který zkoumá základní charakteristiky filosofického konceptu Arne Naesse, přibližuje jejich spojitost s osobností autora i vybranými rysy historického vývoje evropské kultury první poloviny 20. století a snaží se poukázat na jisté rozporuplné tendence Naessovy ekosofie T
Reflections on Christianity and the Ecological Crisis
aaaOne of the ways in which human beings have separated themselves from nature is that they have lost many of their instincts. Those which remain (such as hunger, sexuality, and fear) have been weakened, or else reason is able to control them, or largely to suppress them, even to the point of self-destruction. Reason indeed actually takes the place of instincts, at least in the sense that it guides human beings instead of them. But if this is so, it is an inadequate replacement. Instinct leads in only one direction, and to some extent indicates to animals what they should do in the future (for example, it tells them how to prepare for winter). But reason leads in several directions, and is not a reliable guide to the future. There are few subjects about which reason will not create several theories, and so far as the future is concerned, too, it does not recommend just one way forward