Envigogika (E-Journal, Charles University Environment Center in Prague)
Not a member yet
613 research outputs found
Sort by
Potential for social learning in sustainable regional development: analysis of stakeholder interaction with a focus on the role of scientists
Článek se zabývá regionálním (ne)udržitelným rozvojem: analyzuje předpoklady pro to, aby strategie udržitelného rozvoje byly úspěšné nebo se naopak ukázaly předpoklady jejich selhání, a to ze sociálního úhlu pohledu. Autoři popisují a následně analyzují případy tohoto typu z České republiky a ze světa, jež byly shromážděny pro databázi případových studií i v rámci tohoto čísla Envigogiky. Analytický zájem se soustřeďuje na role aktérů v dialogu o regionálních problémech udržitelného rozvoje, jak se projevují v rámci jejich spolupráce nebo v konfliktních situacích, a zabývá se souvisejícími procesy komunikace, zvláště na rozhraní mezi vědou a politikou. Analytický nástroj – metoda analýza aktérů – byl využit pro zjišťování charakteristik vztahů mezi zapojenými aktéry a jejich sítí; zájem se soustředil na povahu samotného procesu vyjednávání, v rámci kterého se střetávají různé, často kontroverzní, pohledy na „přírodu“, „životní prostředí“ nebo „udržitelný rozvoj“, takže dosažení dohody v praxi je pak obtížné. Metodický postup vycházel z kódování informací obsažených v případových studiích podle souboru proměnných, které byly definovány dle analytického zájmu samotné metody analýzy aktérů. Následná srovnávací meta-analýza těchto proměnných určených v několika případech pomohla formulovat několik hypotéz: pro úspěšný udržitelný rozvoj na regionální úrovni je potřeba mít, diskutovat a sdílet vize budoucnosti, a to se všemi zainteresovanými aktéry včetně místních obyvatel, kteří se zajímají především o dobré životní podmínky (blahobyt). V případech, kde místní aktéři pouze vybírají ze dvou protichůdných možností, je ve výsledku vyjednávání obvykle zablokováno. Vytvoření rámce pro vyjednávání, do něhož by byli zapojeni všichni zainteresovaní aktéři, napomáhá mj. samotným procesům vyjednávání. Článek tak ukazuje, proč je důležité věnovat pozornost sociálním aspektům rozvojových problémů a co může přinést mapování vztahů mezi jejich klíčovými a dalšími aktéry – takový postup vede k porozumění procesům deliberace a v praxi pak podporuje demokratické postupy rozhodování na regionální úrovni.This article is concerned with regional development and its dimension of (un)sustainability: it analyses conditions for the success or failure of environmental or SD strategies from a social point of view. The authors share their experience acquired within the process of compiling a database of case studies from different regions of the Czech Republic and from abroad, and subsequently provide a brief analytical overview of cases in this special issue. The analytical perspective focuses on the roles of actors in a dialogue about regional sustainability issues within cooperative or conflict situations, and a description of the communication processes at play, especially within the science – policy interface. An analytical tool (actor analysis) is employed to explore network characteristics, the relationships of the actors involved and the process of deliberation itself where different approaches to “nature”, “environment”, and/or “sustainable development” were conceived but often not agreed upon. A comparative meta-analysis of different cases helped to formulate several hypotheses: for a successful sustainability transition on a regional level, future visions are necessary and should be discussed and shared by stakeholders. Necessary innovation is often the result of the involvement of experts and might be provided from outside the region. Dialogue should be based on respect for actor diversity and their viewpoints (this is a condition for social learning), as well as a commitment to contribute to the “common good”. Where local actors had only to choose between controversial extant solutions, a deadlock in communication often resulted. The establishment of a communication framework for actor involvement appeared to be beneficial, which is also an opportunity for facilitation of these processes in practice
Theoretical and methodological reflection of a case study on the Deblínsko landscape project
Plný text článku je dostupný jak v češtině, tak i v angličtině.Případová studie vychází primárně z mnohaleté spolupráce dvou institucí veřejného sektoru – MU Brno a ZŠ a MŠ Deblín, které se zaměřují na výzkum, výuku a především praktické aplikace trvalé udržitelnosti/bezpečnosti. Cílem studie bylo a je otevřít diskurz nad tématy, vytvářet občanskou společnost od úrovně dětí/žáků/studentů při schopnosti umět odhalit nedostatky uplatněním transdisciplinárního přístupu ve studiu krajinných ekosystémů.Naše zkušenosti směřují k rozvíjení dialogu mezi světem vědy a jejích aplikací s potřebami těch, na něž její důsledky dopadají. Děje se tak v rámci aktivit směřovaných především k intenzivní terénní a projektové výuce, včleněním do diskurzu trvalé udržitelnosti v praxi ZŠ, SŠ a VŠ s navázáním mezinárodní spolupráce. Zaměření terénní práce vychází z chápání jednotlivých pracovišť jako regionálních center vzdělanosti (ZŠ a MŠ Deblín = komunitní centrum), která se zaměřují především k řešení témat trvalé udržitelnosti zahrnujících vlastníky, uživatele, rozhodovatelé, podílníky a dotčené v rámci veřejné správy území reprezentované prostřednictvím cílů a opatření krajských programů regionálního rozvoje s programy rozvoje mikroregionů a činností místních akčních skupin (MAS). Full text of the article is available both in English and Czech.The case study is based primarily on long-standing collaboration of two public sector institutions: the MU in Brno and the Deblín Primary School and Kindergarten, with cooperation of experts in numerous other institutions. The MU in Brno and the Deblín Primary School and Kindergarten focus on research, teaching and, above all, practical applications of sustainability/security. The objective of the study is to revise the theoretical and methodological frameworks influencing approaches to teaching sustainability in primary education and, through it, to open a discussion of civic society topics and formation starting at the level of children/pupils/students. The vehicle for achieving the objective is a thorough critical view of the “Deblínsko landscape project”. The authors’ experience concerns development of dialogue between the world of science and its applications and needs of those on whom its consequences impact. They are collected as part of activities aimed primarily at intensive field and project teaching, which reflects the sustainability discourse in the primary, secondary and tertiary education practice and is also connected with establishment of international collaboration. The focus of the field work is based on the understanding of each of the institutions as regional education centres (Deblín Primary School and Kindergarten = community centre), focused on solving issues of sustainability, involving owners, users, decision-makers, shareholders and stakeholders within public territorial administration, represented by means of goals and measures of regional development schemes along with micro-regional development programmes and local action group (LAG) activities
New publication “Analysis and support for participatory decision-making processes aimed at regional sustainable development strategies through the use of actor analysis methodology” available on-line
S tématem udržitelného rozvoje na regionální (a globální) úrovni souvisí nedávno publikovaná kniha "Exploring regional sustainable development issues. Using the case study approach in higher education" editorů Andrew Bartona a Jany Dlouhé. Jsou zde rekapitulována teoretická východiska pro užití případových studií ve výuce (především na vysokoškolské úrovni, kde představují vhodnou formupředstavení kvalitativních metod výzkumu a jejich využití praxi; obsahuje dále celkem sedm případových studií udržitelného rozvoje, které byly použity jako otevřené vzdělávací zdroje v mezinárodních programech výuky (především v programu ISPoS a EVS). Plný text knihy je dostupný zde.Vznik publikace byl podpořen z projektu MOSUR a projektů TAČR Omega "Metodika tvorby a využití tzv. Open Educational Resources (TD020400)" a "Studium a podpora procesů participativní tvorby regionálních strategií UR (TD020120)".In the framework of the project MOSUR and TAČR projects “Analysis and support for participatory decision-making processes aimed at regional sustainable development strategies through the use of actor analysis methodology” (2014‑2015); and “Use of regional sustainable development case studies in higher education and for the creation of Open Educational Resources” has our Center published the book "Exploring regional sustainable development issues. Using the case study approach in higher education". Book was edited by Andrew Barton and Jana Dlouhá. It brings together a total of seven regional sustainable development case studies that have been used as teaching materials for e-learning courses at the Charles University Environment Center in Prague, Czech Republic, and which form a part of its open education resources. Full text of the book is available here.This book brings together a total of seven regional sustainable development case studies that have been used as teaching materials for e-learning courses at the Charles University Environment Center in Prague, Czech Republic, and which form a part of its open education resources. These case studies are accompanied in the opening pages of the book by two chapters describing the methods and approaches that we applied when teaching our e-learning courses and international summer schools held in the mountains of North Bohemia in partnerships with the Leuphana University of Lueneburg. The first chapter describes in detail the methods used in studying regional sustainable development issues from a case study perspective. The second chapter focuses on the Actor Analysis method, which was originally introduced to us by our colleagues from Leuphana University, and the third provides an example of how this method is used in a specific case in the Czech Republic. The other case studies presented here were mostly used in the context of Globalization courses accredited at Charles University and offered on an interdisciplinary basis to other universities in the Czech Republic and abroad (through the Virtual Campus for Sustainable Europe and other networks). One case study is a product of the European Virtual Seminar,which is an e-learning programme overseen by the Open University of the Netherlands but with tutors provided by a number of European universities, including Charles University, and one other is the result of an undergraduate diploma thesis. Together, the chapters aim to provide a theoretical basis for case study oriented teaching concerned with the social dimension of sustainable development (the role of actors on the global and regional level), shows the possibilities of a common development of open education resources (teachers in collaboration with students for the next generation of students), and outlines options for independent, problem oriented learning where research skills are practiced. In this context of transformative educational practices, it provides insight into qualitative methods of exploration based on direct or indirect experience, and examples of products of such work (case studies)
The Spell of the Sensuous by David Abram
Recenzia: David Abram: Kouzlo smyslů: vnímaní a jazyk ve více než lidském světe (The Spell of the Sensuous: Perception and Language in a More-Than-Human World).Praha: DharmaGaia, 2013, 406 s. Z anglického originálu prekložili: M. Melechovská a J. Zemánek.
Paradise regained: older adult rock climbers turning space into place in the natural environment
V době psaní článku žilo ve Velké Británii více než 10 milionů lidí ve věku nad 65 let, a do roku 2050 se předpokládá, že jejich počet vzroste na 19 milionů. Stárnutí obyvatelstva se projevuje celosvětově, což za posledních deset let podnítilo také vznik mnoha studií na toto téma. Nicméně zkušenosti ze sociální gerontologie v souvislostech s outdoorovým prostředím dosud nejsou dostatečně zpracovány. Autoři tohoto textu se domnívají, že v době, kdy lidé narození v letech 1946 až 1964 postupně dozrávají a současně se všeobecně zvyšuje účast v dobrodružných aktivitách, nastal pravý čas ke zkoumání souvisejících jevů. Cílem této studie tak bylo zjistit, jak starší dospělí horolezci vnímali, že se jejich vztah k přírodnímu prostředí (v době jejich aktivního zájmu o horolezectví) měnil v průběhu let. Výzkum se zabýval vybraným vzorkem horolezců ze severozápadu Anglie (n = 10) ve věku mezi 65 a 74 let (Ø = 69,6), které lze označit jako „mladší-staré“ dospělé. Jejich výpovědi byly získány ve více než dvou fázích výzkumu: první z nich bylo dotazníkové šetření, druhá cílené polo-strukturované rozhovory. Aby se respondenti měli příležitost jasně vyjádřit, záznamy byly zpracovány jednotlivě, čímž byla získána surová data, která byla následně rozdělena podle témat a ověřena interními a externími hodnotiteli. Tyto údaje pak byly uspořádány podle konceptu Wahla, Mollenkopfa a Osvalda (2014) tak, že pojem „životní prostředí“ byl uvažován ve třech dimenzích: fyzicko/materiální dimenze, což zahrnuje přírodní krajinu; psychologické dimenze; a podle významu připisovaného místu, s ohledem na vývoj tohoto významu v průběhu života, a z hlediska jeho vlivu na pocity lidí a jejich sebeuvědomění; přičemž byly zohledněny i další sociální / kulturní charakteristiky, jako je zapojení lidí do místních aktivit a způsoby využití prostoru i jeho stopa v paměti.At the time of writing there are over 10 million people aged over 65 living in the UK, and by 2050 the number is predicted to rise to 19 million. This expansion of the ageing population is mirrored worldwide, and over the past ten years has stimulated a growth in age-related studies. However, the idea of a social gerontology of the outdoors is yet to take root. Yet, with the maturing of those born between the years 1946 and 1964, and increased participation in adventurous activities, we suggest that the time is right for scholarship in this specific direction. Accordingly, the aim of this study was to discover how older adult rock climbers perceived their relationship with the natural environment to have changed over the period of their involvement with rock climbing. The investigation used a purposive sample of rock climbers in the north-west of England (n=10) aged between 65 and 74 years (av=69.6) identifying them as ‘young-old’ adults. Oral testimony was collected over two phases, the first with interview-questionnaires, and the second with targeted semi-structured interviews. In order to give a clear voice to participants, manual data handling using was used to establish raw data that were then sorted into themes and verified against internal and external checkers. These were then organized around Peace, Wahl, Mollenkopf and Oswald’s (2014) concept of an ‘environment’ considered within three dimensions: the physical/material, including the natural landscape; the psychological, and the meaning attributed to the place, its evolution across the life course, and how it makes people feel about themselves; and the social/cultural, involving the engagement of people to places, including how the space is used and remembered
Opportunities and Risks of the Use of Open Education Resources in Environmental Disciplines at University Level in the Czech Republic: A Criteria for Assessing Quality
Prosazování otevřených vzdělávacích zdrojů (OER) v dokumentech i praxi na různých úrovních souvisí mj. s možnostmi, které tyto zdroje nabízejí při studiu, sdílení, a popřípadě společné tvorbě souborů informací a poznatků, což má významné dopady na ekonomiku znalostí, ale i způsoby jejich vytváření a reprodukce ve vzdělávání. Článek představuje koncept OER s ohledem na jeho zakotvení v legislativě (problematika copyrightu), roli v celosvětových závazcích k udržitelnému rozvoji, a zejména souvislosti s pedagogickými přístupy v procesu jejich současné proměny a vývoje; poukazuje na inovační potenciál OER pro multidisciplinární obory životního prostředí a UR. Podává stručný přehled typů OER, které jsou v ČR k dispozici otevřenou formou pro studium oborů ŽP a UR, s využitím kvalitativní metody provádí jejich analýzu a navrhuje soubor kritérií, podle kterých lze jednoduše usuzovat na kvalitu daného zdroje. Hodnotí různé typy OER (po 3 v několika skupinách) podle těchto kritérií a diskutuje celkovou povahu informačního prostředí, jak se studentům vysokých škol nabízí. Přehled o situaci OER je uzavřen konstatováním značných příležitostí zvláště v oblasti ŽP a UR, které souvisí s multidisciplinární povahou těchto oborů; tyto možnosti však nebývají naplněny především pro nesnadné rozlišení kvality zdroje v prostředí internetu, ale pravděpodobně i neschopnost samotných studentů takovou kvalitu posuzovat a možná i všeobecnou nedůslednost vysokoškolských učitelů při prosazování etických norem při studiu.The expansion of open educational resources (OER) in documents and practice at various levels is related to, among other things, the options these resources offer for the study, sharing, and possibly joint creation of information materials. This has important implications for the knowledge economy, but also the ways of its production and reproduction in education. The article introduces the concept of OER from a legislative perspective (copyright issues), its role in global commitments to sustainable development and particularly in relation to the teaching/learning methods and approaches in the process of their current transformation; the innovative potential of OER for the multidisciplinary field of environment and sustainable development is highlighted. A brief overview of the types of OER which are available in the Czech Republic for the study of environmental and sustainability fields is provided, and qualitative methods of analysis are used to develop a set of criteria through which the quality of the resource can be easily assessed. Different types of OER are evaluated according to these criteria and the overall character of the information environment available to university students is discussed. This brief overview is concluded by underlining significant opportunities of OER particularly in the environment and sustainability oriented disciplines owing to the multidisciplinary nature of these fields. These opportunities, however, are not fully exploited especially because the quality of these resources available on the internet is difficult to assess. Another issue is also the possibility that students themselves are not skilled in distinguishing the quality of resources, and perhaps the reluctance of university teachers to encourage and support students in applying consistent ethical standards in their use of materials in their studies
Environmental education for sustainable development and biodiversity conservation in selected study programmes at the Faculty of Natural Sciences of Comenius University in Bratislava (Slovak Version)
Udržateľný rozvoj, biodiverzita, rozmanitosť kultúrnej krajiny by mala byť základnou súčasťou vo vyučovaní nielen prírodovedných predmetov. Prírodovedecká fakulta UK v Bratislave vychováva odborníkov v prírodných vedách aj v environmentalistike, v magisterskom stupni najmä v rámci študijných programov Environmentálne plánovanie a manažment a Ochrana a využívanie prírody a krajiny. Cieľom analýz bolo hodnotenie povinných a povinne voliteľných predmetov uvedených študijných programov z hľadiska pokrytia tematických okruhov udržateľného rozvoja (UR). Študijné programy a štruktúra obsahového zamerania boli analyzované na základe 14 tematických okruhov. Výsledky ukázali, že 20 zo 41 predmetov pokrýva viac ako 50 % tematických okruhov UR. Ostatné predmety, čo sú užšie zamerané, majú tiež svoj význam, nakoľko podrobnejšie pokrývajú kľúčové tematické okruhy napr. v oblasti biodiverzity. Pripravenosť pre prax a kompetencie absolventov by mali byť dostatočné, bolo by však vhodné podrobnejšie sa zamerať na dané témy v rámci predmetov ešte aj z hľadiska indikátorov UR.Sustainable development, biodiversity and landscape diversity should be a key component in nature oriented curricula. The Faculty of Natural Sciences of Comenius University in Bratislava trains specialists in natural and environmental science in Master\u27s degree, in particular in the context of the curricula “Environmental Planning and Management” and “Landscape Protection and Land Use”. The aim of the analysis was to assess the compulsory and elective study subjects of the curricula in question in terms of coverage of themes of sustainable development (SD). The curricula structure and content were analysed on the basis of 14 themes. The results showed that 20 out of the 41 study subjects cover more than 50% of SD themes. The other subjects, more narrowly focused, are also of importance, because they cover key themes such as biodiversity in detail. Graduates’ preparedness for practice and competencies should be sufficient, but it would be appropriate to also focus on the themes in the study subjects in terms of SD indicators
Real World Learning: a critical analysis
Článek analyzuje tzv. „model ruky“, který byl vytvořen jako součást mezinárodního projektu Real World Learning (Učení se ve skutečném světě). Cílem modelu bylo nabídnout zásady pro zpracování programů outdoorové environmentální výchovy. Provedená analýza dokládá, že model trpí jistou nekonzistencí mezi snahou vymezit kritéria kvality podporující emancipační, žáky řízené učení, a svou instrumentální ambicí rozvíjet odpovědné environmentální chování. Na druhé straně model nabízí nový pohled na programy outdoorové environmentální výchovy, především na problematiku hodnot a rámců komunikovaných programy.The paper analyses the so called “Hand model”, invented as a part of The Real World learning international project. The aim of the model was to provide guidance for outdoor environmental education programs. In the analysis, it is suggested that the model suffers from inconsistency between its efforts to establish quality criteria consistent with self-directed, emancipatory learning, and its instrumental ambition to promote behavioral change. In the same way, the model provides a new point of view on outdoor environmental education programs, namely on values and frames communicated by the programs
Indicator based evaluation of the sustainable development concept applied in the kindergartens of the cities of Banská Bystrica and Banská Štiavnica
Environmentálna výchova má v predškolskom veku nezastupiteľné miesto. Úlohou materskej školy je systematicky ovplyvňovať a usmerňovať hodnotovú orientáciu dieťaťa smerom k environmentálne uvedomelému spôsobu života a na princípe hromadenia životných skúseností smerovať k udržateľnému rozvoju spoločnosti. Materská škola môže pôsobiť vo výchovno-vzdelávacom procese, ale aj celkovým „duchom“ školy.Článok prináša výsledky hodnotenia stavu uplatňovania filozofie udržateľného rozvoja v materských školách v meste Banská Bystrica a Banská Štiavnica na základe vyhodnotenia súboru indikátorov udržateľného rozvoja škôl za školský rok 2014/2015. Použitý metodický postup môže slúžiť pre materské školy pri realizácií interných auditoch úrovne udržateľného rozvoja.Environmental education plays an irreplaceable role in pre-school education. The role of the kindergarten systematically influences and regulates the value orientation of child towards an environmentally responsible way of life and towards the sustainable development of society. A kindergarten can act in the educational process, but also the overall "spirit" of the school. The article presents the results of an evaluation and implementation of sustainable development philosophy in pre-schools. Two pre-schools in Banská Bystrica and Banská Štiavnica were compared and evaluated in terms of set of sustainable development indicators for the 2014/2015 academic year. Based on this methodology, pre-schools can create and monitor their practical application of the sustainable development philosophy and undertake internal audits at the sustainable development level
Real World Learning: toward a differentiated framework for outdoor learning for sustainability
Síť RWLn (Real World Learning network) byla založena v roce 2011, aby zkoumala prvky, které přispívají k „hlubokým a smysluplným“ zkušenostem v outdoorovém vzdělávání. Po třech letech práce RWLn vyvinula model „Ruky“ určený na podporu pedagogů při navrhování programů outdoorého vzdělávání pro udržitelný rozvoj (OLfS). Od svého spuštění počátkem roku 2014 byl model používán pro plánování, realizaci a reflexi zkušeností s tímto typem vzdělávání (OLfS). Vycházeje z poznámek v příspěvku Činčery (2015) Real World Learning: a critical analysis, který zdůrazňuje nesrovnalosti ve vnitřní logice tohoto modelu, stávájící článek se zabývá vnímaným rozporem mezi emancipačně a instrumentálně založenými přístupy k učení. Začíná povšechným úvodem do modelu „Ruky“, pokračuje diskusí teoretických rozporů uvnitř modelu – existujících mezi znalostně založeným přístupem, vyplývajícím z jeho zaměření na porozumění a hodnoty, a pluralisticky a experimentálně založeným přístupem, na který poukazuje důraz na posilování (sebe)uvědomění a využití zkušeností ve vzdělávání. Na tomto základě (a s využitím dalších příkladů) je zde prezentován diferencovaný koncepční rámec, a to s cílem usnadnit aplikaci modelu v praxi, přičemž je využíván tzv. kombinovaný přístup, který zároveň v tomto případě zohledňuje různou míru nekonzistence či nesouladu plynoucího z teoretické perspektivy. Navíc je tento model zkoumán z kontextově založené perspektivy, a jsou tak položeny otázky týkající se vhodnosti jednotlivých přístupů v závislosti na prostředí, ve kterém výuka probíhá. To vše s nadějí, že pokud úvahy vyjdou za rámec teoreticky zakotvených principů, budou nalezeny vhodné způsoby aplikace modelu v praxi.The Real World Learning network (RWLn) set out in 2011 to explore elements which contribute to a ‘deep and meaningful’ outdoor education experience. Following three years of work, the RWLn developed the ‘Hand Model’, a learning model designed to support educators in the development of Outdoor Learning for Sustainability (OLfS). Since its launch in early 2014, the model has been used for planning, delivering and reflecting upon OLfS experiences. Making use of the comments made in Činčera’s (2015) Real World Learning: a critical analysis which highlights inconsistencies existent within the model’s internal logic, this paper considers the perceived contradiction between emancipatory and instrumental approaches to learning. Beginning with a comprehensive introduction to the Hand model, this paper goes on to discuss the theoretical divide which the model spans between a goal-led, knowledge based approach promoted by the model’s focus upon understanding and values, and a pluralistic and exploratory approach typified by aspects of educational empowerment and experience. In response to this and augmented by examples, a differentiated conceptual framework is presented to facilitate a pragmatic application of the model from a practice perspective, making use of what has been termed a ‘blended approach’, whilst acknowledging degrees of inconsistency and dissonance from a theoretical perspective. Additionally, the model is viewed from a context perspective where questions are asked regarding the appropriateness of particular approaches depending upon the setting in which learning takes place. It is hoped that by moving beyond theoretically entrenched positions a mediated middle ground for the model’s application may be established