Expresní Astronomické Informace
Digital Library of the Faculty of Arts, Masaryk UniversityNot a member yet
5825 research outputs found
Sort by
Satira Ishmaela Reeda : od nestandardní sexuality k argumentaci
Get PDFTato kniha se zaměřuje na tvorbu afroamerického spisovatele Ishmaela Reeda a sleduje, jak se napříč jeho padesátiletou románovou tvorbou proměňuje povaha satiry a způsob jejího uplatnění. Kniha tak činí skrz rozčlenění satiry přítomné v deseti autorových románech, a to ve srovnání s typologií satiry navrženou Leonardem Feinbergem. Po vymezení definice satiry, která je chápána jako kombinace humoru a útoku, se hlavní část knihy věnuje propojování demarkačních znaků satiry s konkrétními světy Reedových románů. Ty jsou vždy nejprve svázány s kontextem, v němž vznikaly, a poté jsou představeny a interpretovány satirické postupy, které jsou pro daný román charakteristické. Díky chronologickému přístupu tato část knihy ukazuje, že přestože je každý Reedův román originálním knižním počinem, v autorově uplatnění satiry lze najít jisté pravidelnosti a vývojové tendence. Zatímco v Reedově rané satiře převládá společenská kritika založená na nestandardní sexualitě, v jeho současnější satiře (čímž je označována autorova románová tvorba od roku 1993 dále) dominuje společenská kritika založená na argumentaci. Kniha dále propojuje tyto dva mody satiry se dvěma druhy amerického rasismu – s rasismem zjevným a skrytým. Přichází tak se zjištěním, že spolu s tím, jak se zjevný rasismus stal v americkém společenském diskurzu nepřípustným a byl nahrazen rasismem skrytým, aktualizoval Ishmael Reed svoji satiru, která je díky argumentaci efektivnějším modem společenské kritiky a lepším prostředkem pro zpochybňování současného modu rasismu. ,This book addresses a gap in Ishmael Reed scholarship by describing and contextualising his use of satire. It examines the satire present in ten novels published between 1967 and 2011 against Leonard Feinberg\u27s taxonomy of satirical techniques to establish which satirical techniques are most frequently used and when. After discussing the definition of satire which the book uses, it proceeds to presenting the necessary context for understanding each of the novels and then uses it to frame examples of satire present in the novel. Using this chronological approach, the book manages to show that even though each of the novels is an original literary endeavor there are also larger patterns and developments at play. The book demonstrates that Reed’s satire has evolved from a stage which frequently criticises society through non-standard sexuality (as can be seen in his early novels) to a stage which frequently criticises through logical argumentation (as can be seen in novels published in 1990s and 2010s). In the final chapter, the book connects these two modes of satire to two types of American racism: overt (present in the public discourse until the Civil Rights Movement) and covert (present in the public discourse after the Civil Rights Movement). It concludes by illustrating that as overt racism became unacceptable in American public discourse, Ishmael Reed updated his satire so that it would be argument-driven and could remain an effective type of social critique even under the new circumstances
Theater in Mikulov during the era of the Dietrichstein family : (from the end of the 16th century to the Second World War)
Get PDFKniha mapuje divadelní život v Mikulově od doby, kdy panství získal rod Dietrichsteinů, až do začátku druhé světové války. Ve svých hlavních částech se zabývá zámeckou divadelní kulturou, školským divadlem, kočovnými společnostmi, které do města přijížděly a v neposlední řadě také zrodem měšťanské kultury. ,The thesis presented here maps the theater scene in Mikulov from the time when the estate was acquired by the Dietrichstein family until the beginning of the Second World War. It addresses primarily theater culture, school theater, roving companies that periodically visited, and lastly, the birth of bourgeois culture
Poezja religijna Ippolita Bogdanowicza
Get PDFBogdanovich firmly believed in God, an omnipotent God who providentially cares for his creation on an individual and a social level. That was expressed in his spiritual poetry, particularly in his youth. In his view, virtue was a proper disposition of the heart and an active manifestation of this disposition and he associated virtue with the religious foundation on which it should base. Virtue should be active and manifest itself in usefulness. However, it is difficult to reconcile with this stance his poem Dushen\u27ka for which Bogdanovich is remembered today, the poem that appears to have only the entertainment value. Bogdanovich\u27s beliefs are also reflected in his historical and historiosophic work. He spoke about humanity\u27s primal happy state which was destroyed by evil and which could be restored only by monarchical autocracy. That is, the cure for the evil hearts of people is a benevolent tsar – a moral problem apparently has a political solution. In his views, Bogdanovich was influenced by masonic teachings that viewed God in a somewhat generic fashion, as the God whose presence can be found, among others, in Christianity.Bogdanowicz głęboko wierzył w Boga, Boga wszechmocnego, który opatrznościowo troszczy się o swoje stworzenie, o poszczególnych ludzi i o całe społeczeństwa. Wyraziło się to w jego poezji religijnej, szczególnie w młodości. Jego zdaniem cnota była właściwym usposobieniem serca i aktywnym przejawem tego usposobienia, a związał ją z religijną podstawą, na której powinna się opierać. Cnota powinna być aktywna i przejawiać się w użyteczności. Trudno jednak pogodzić się to z chrakterem jego poematu Duszeńka, za który dziś pamiętany jest Bogdanowicz. Poemat ten ma jedynie wartość rozrywkową. Wierzenia Bogdanowicza znajdują również odzwierciedlenie w jego twórczości historycznej i historiozoficznej. Pisał tam o pierwotnym szczęśliwym stanie ludzkości, skażonym przez zło, który to stan może zostać przywrócony jedynie w monarchicznej autokracji. Znaczyłoby to, że lekarstwem na złe serca ludzi jest życzliwy car, czyli problem moralny rozwiązany zostaje polityczne. W swoich poglądach Bogdanowicz najwyraźniej był pod wpływem masońskich nauk mówiących o Boga w dość ogólnych terminach, jako o Bogu, którego obecność można znaleźć między innymi i w chrześcijaństwie
Jednání v dobré víře a Realpolitik : na cestě k porozumění politice litevských vládců ve 14. století
No full textThis article deals with the issue of the Lithuanian conversion to Christianity in the 14th century by focusing on the art of politics of the Lithuanian rulers Gediminas (1316–1341), Algirdas (1345–1377) and Kęstutis (1381–1382) with regard to their Christian neighbours. The topic of intentional deception has been contextualised and given special attention in an attempt to highlight that the accession to Christendom was not a self-evident priority for Lithuanian rulers as long as they were beholden to a pagan-warrior lifestyle and were content with the inherited political situation vis-à-vis their Christian and Tatar neighbours