Expresní Astronomické Informace
Digital Library of the Faculty of Arts, Masaryk UniversityNot a member yet
5825 research outputs found
Sort by
Prose writer Jozef Horák (1907–1974)
Get PDFPríspevok sa sústredil na literárnohistorický výskum významnej osobnosti slovenskej literatúry minulého storočia. Jozef Horák sa k literárnym ambíciám dopracoval ako učiteľ na vidieckej škole, v povojnových rokoch patrila jeho literárna tvorba do epicentra vzdelávacej, výchovnej a kultúrnej činnosti dobového literárneho a kultúrneho života. Jozef Horák zo žánrov epiky využíval viacero a veľmi úspešne. Od poviedkovej tvorby po román, od látky z prítomnosti po tematiku z regionálnych dejín. Publikovaná tvorba je len časť zázemia samotného autora, pozornosť si žiadajú tie materiály a dokumenty, ktoré zostali na pracovnom stole, medzi spoločenskými a tvorivými kontaktmi a ony doplnia ľudský, osobnostný, poznávací aj autentický tvorivý rozmer osobnosti spisovateľa, o čo sme sa usilovali pri Jozefovi Horákovi.The contribution focused on literary-historical research of a significant personality of Slovak literature of the last century. Jozef Horák developed his literary ambitions as a teacher at a rural school. Jozef Horák has used the epic genres more and more successfully. From storytelling to novel, from substance from present to themes from regional history. The published work is only part of the author\u27s background, the materials and documents that remain on the desk require social and creative contacts, and they will complement the human, personality, cognitive and authentic creative dimension of the writer\u27s personality that we sought for Jozef Horak
The poetics of composition of the Czech and Polish prose of the 1960s
Get PDFPro českou prózu tohoto období jsou příznačné tyto kompoziční principy: katenální, analogický, barevný, iterační, heptadický a eliptický. Z kompozičních postupů používají autoři následující prostředky: portrétní kapitola, metuzalémská postava, signifikantní čas, syžetový oblouk, deflektivní motiv a syžetový zkrat. Uvedené stavebné prostředky se vyskytují jak v tvorbě domácích autorů, tak těch, kteří již žili v exilu. Šíře a intenzita těchto prostředků je nejintenzívnější zejména u prozaiků, jejichž dílo je napojeno a ovlivněno jinonárodní literaturou (Hostovský, Kundera, Hrabal a další). Analýza kompoziční výstavby polské prózy šedesátých let je ukázána na díle Tadeusze Brezy, Marie Kuncewiczowé, Stanisława Dygata, Igora Newerlyho, Tadeusze Nowaka a Juliana Kawalce.For the Czech prose of this period these compositional principles are distinctive: catenary, analogy, colourful, iterative, heptadical and elliptical. The authors use the following compositional tools: portrait chapter, Methuselah figure, significant time, theme arc, deflective theme and theme short. The compositional means in question appear in the work of both home and in exile living authors. The richness and intensity of these means is most concentrated by prose writers, whose work is influenced by and linked to nationally different literature ( Hostovský, Kundera, Hrabal and others). The analysis of the compositional structure of Polish prose of the 1960s is shown in the works of Tadeusz Breza, Marie Kuncewiczowa, Stanisław Dygat, Igor Newerly, Tadeusz Nowak and Julian Kawalec
The issue of Czech-Slovak relations viewed by Ján Čajak
Get PDFŠtúdia približuje názory na česko-slovenskú vzájomnosť slovenského realistického spisovateľa Jána Čajaka (1863–1944), v ktorých sa odzrkadľuje snaha dolnozemského zaznávaného autora nepretrhnúť väzby so slovenským a českým kultúrnym prostredím. Čajak zastával stanovisko, že Slováci a Česi sa v danom geopolitickom priestore Európy so silnejúcimi nacionalistickými tendenciami udržia len pestovaním a zveľaďovaním česko-slovenskej vzájomnosti. Vzájomnosť vnímal ako národnú jednotu – kultúrnu, osvetovú a hospodársku spoluprácu dvoch bratských národov. V otázke jazyka sa priklonil k zástancom Štúrovej jazykovej "odluky", a to z ideových a pragmatických dôvodov, aj pod vplyvom hlasistickej ideológie. Nevylučoval však možnosť jazykového zblíženia, resp. splynutia v budúcnosti, hoci sa mu to zdalo nemožné.This study illustrates the image of the Czech-Slovak relation by a Slovak realism writer Ján Čajak (1863–1944), reflecting the strength of the \u27Low land\u27 author, who did not cut the strings with the Slovak and Czech cultures. He believed that in given geopolitical space in Europe, with the growing nationalistic tendencies, Czechs and Slovaks could survive only by cherishing and strengthening their mutual relations. Čajak observed the relations as a national unity – cultural, educational and economic cooperation of two peoples. In terms of the languages, he supported the representatives of Štúr\u27s linguistic \u27decision\u27 for both ideological and pragmatic reasons, and under the influence of a vocal ideology. Although it seemed impossible, Čajak did not reject the idea of languages becoming closer, i.e. integrated in future
Contemporary biography studies : Roman Jakobson a Dmytro Čyževskyj through the prism of personal and academic relations
Get PDFV súčasnom humanitnovednom diskurze sú Jakobson a Čyževskyj skúmaní a študovaní nezávisle od seba, hoci patria medzi významné osobnosti dobovej slavistiky a počas svojho života sa pohybovali v rovnakých akademických prostrediach. Biografické spracovanie dedičstva obidvoch vedcov sa vzťahuje k dejinám vedy, na druhej strane však aj k osobnému životu vedcov, ktorý bol u obidvoch skomplikovaný emigráciou a vojnami. Na základe svojich predchádzajúcich výskumov autorka prichádza k názoru, že pre ich vedeckú sebarealizáciu, ale aj pre ich osobné vzťahy malo najväčší význam akademické prostredie, pričom najproduktívnejším bolo práve medzivojnové Československo. Povojnové roky v Amerike znamenali pre Jakobsona najlepšie obdobie jeho kariéry (akademická popularita a kariéra na najlepších univerzitách Spojených štátov), no pre Čyževského bolo toto obdobie veľmi kontroverzné. Práve dané obdobie a dobové prostredie vymedzilo nasledujúce činnosti obidvoch slavistov, ktorí výrazne ovplyvnili rozvoj slavistiky v Amerike a Európe v nasledujúcich dekádach 20. storočia.In contemporary biography studies, academic biographies receive relatively little attention, while new archival data coming into light suggest revisions. In the field of Slavic Studies such revision is due in case of two prominent twentieth-century scholars Dmytro Čyževskyj and Roman Jakobson, whose legacies are studied independently. On the basis of her previous research (the archival studies, analyses of personal papers, administrative documents and academic publication of both scholars and their contemporaries), the author presents inter-relation of scholars\u27 biographies on personal and academic levels. The author argues that for both scholars\u27 self-realization academic environment was a crucial factor. In this relation, they greatly benefited from intellectual life in the interwar Czechoslovakia; the post-war American academic world was receptive for Jakobson and controversial for Čyževskyj, nonetheless, it defined their academic careers and unfolding of Slavic Studies in the USA and Western Europe in the decades to come
Media poetry and bio-cyber-art : algorithm as a tool or a (co)-author?
Get PDFČlánek je věnován ruské digitální literární tvorbě, pro jejíž označení se v ruském kontextu používá termín media-poezie. Jako východisko pro zařazení ruské tvorby do mezinárodního kontextu využívá srovnání termínů elektronická literatura a media-poezie, včetně proměn ve vymezování těchto termínů od devadesátých let 20. století do současnosti. Pozornost je dále věnována konkrétním dílům ruské media-poezie a nejznámějším projektům z této oblasti tvorby, např. petrohradskému Mezinárodnímu festivalu media-poezie a moskevskému vědecko-uměleckému projektu Urychlovač nové Moskvy. Na několika příkladech ruských digitálních děl tak článek prezentuje důležité tendence v současném ruském digitálním experimentu, a to souvislost s předchozí literární i myšlenkovou tradicí, včetně tradice ruského kosmismu, a zároveň souvislost ruské tvorby s posthumanismem.The article deals with Russian media poetry, Russian digital literature. To place Russian media poetry within international context, the author compares the terms electronic literature and media poetry, pays attention to the changes in their definitions since the 1990s. The article presents several works from the area of Russian media poetry as well as some important projects from this field, e. g. the International festival of media poetry, organized annually in St Petersburg since 2015, and the Moscow project of 2015 Uskoritel novoy Moskvy (Accelerator of New Moscow). The author uses several digital works to present significant tendencies within contemporary Russian digital experiment, i.e. its connection with literary tradition and some significant ideas that helped to define the 19th and 20th centuries, including the tradition of Russian cosmism, as well as the connection of Russian digital experiment with contemporary posthumanism
Příměří nebo věčný mír? : jednání o prodloužení brodnického příměří mezi řádem německých rytířů a Polsko-litevskou unií (1414–1422)
No full textThe author analyzes the diplomatic sources related to the negotiations between the Teutonic Knights and the Polish-Lithuanian Union after the truce in October 1414. As the compromise was not agreed within the set two-year period, the truce had to be extended, which was eventually done several times until 1421. Negotiations for the extension of the truce were quite tough. The King of Poland used the threat of non-renewal of the truce to put pressure on the Grand Master who was afraid of resuming war against a powerful adversary. Uncertainty surrounding the extension of the truce forced the Grand Master to hire mercenaries every year in the Empire. He also objected to the July deadline (St. Margaret) for the truce set each year, because this month was the most convenient time to begin a war campaign. Nevertheless the Grand Master refused to hand his three villages of Kujawy, which had formed an enclave on Polish territory, over to the King of Poland. Negotiations sometimes took place in several places simultaneously which caused some communication difficulties. The content of the charters extending the truce was drawn a comparison