Expresní Astronomické Informace
Digital Library of the Faculty of Arts, Masaryk UniversityNot a member yet
5825 research outputs found
Sort by
Three waves : the development of theories of adult paticipation in education (1960 to 2019)
Get PDFStudie se zabývá proměnou teorií vysvětlujících účast dospělých ve vzdělávání. Jejím hlavním cílem je zmapovat a kriticky zhodnotit vývoj dosavadních teoretických koncepcí od 60. let 20. století až do současnosti, a to jako evoluci a vzájemnou kritickou interakci tří na sebe navazující vln teorií. Každá z nich je přitom spojena jak s odlišnou generací badatelů, tak i s dominantním teoreticko-metodologickým přístupem a specifickým sociokulturním kontextem, v němž se formovala. První vlnu (1960 až 1989) představují teorie zaměřené na mikro-edukační determinanty účasti dospělých v celoživotním učení (CŽV). Druhou (1990 až 2009) reprezentují přístupy orientované primárně na makro-edukační faktory účasti. A třetí, momentálně nastupující vlnou (2009 až 2019) jsou koncepce zaměřující se na syntézu jak makro-edukačních, tak i mikro-edukačních determinant participace v CŽV. Studie na základě přehledové narativní analýz y ukazuje klíčové změny ve z působu vysvětlování účasti v CŽV, proměny chápání funkce CŽV a v neposlední řadě upozorňuje i na heuristické limity všech tří dosavadních vln.The study deals with the transformation of theories explaining the participation of adults in education. Its main goal is to map and critically evaluate the development of the existing theoretical concepts from the 1960s to the present as an evolution and mutual critical interaction of three consecutive waves of theories. Each wave is connected with a different generation of researchers, as well as with a different dominant theoretical and methodological approach and a specific socio-cultural context in which it was formed. The first wave (1960 to 1989) is represented by theories focused on micro-educational determinants of adult participation in lifelong learning (LLL). The second wave(1990 to 2009) is represented by approaches focused primarily on macro-educational factors of participation. And the third and current wave (2009 to 2019) includes concepts focusing on the synthesis of both macro-educational and micro-educational determinants of participation in LLL The article, based on an overview narrative analysis, presents key changes in how participation in LLL is explained, shows changes in the understanding of the function of LLL, and, last but not least, draws attention to the heuristic limits of all three waves
The historical present tense in Vitsentzos Kornaros\u27 Erotokritos: narratological and philological insight
Get PDFThe present article explores the usage of the historical present tense in the narration of the Early Modern Greek romance Erotokritos. Focusing on both the shape and the semantics of present indicatives designating past events in a narrative context, the analysis investigates the phenomenon from the perspective of diegetic and mimetic narrative modes and the respective discourse-pragmatic functions. First, the examination demonstrates the diegetic quality of the historical present tense in summary narratives to foreshadow cognitively salient events in the story and focalize referents important to the plot. Second, it elucidates the tense\u27s mimetic ability in scenic narratives to create a dramatic atmosphere, and third, it illuminates the static dimension of this technique with the tendency to express mental states and psychological expressions of the protagonists. The analysis provides evidence of the use of the historical present tense as a cultivated literary device from both narratological and philological points of view, shedding new light on the diachronic development of this phenomenon
Expectancies of success, task value, and self-regulation : a typology of achievement motivation in students of education based on a cluster analysis of the achievement motivation inventory
Get PDFVýkonová motivace představuje jeden z klíčových psychologických faktorů determinujících cíle, které si studující vysokých škol kladou, a tím i jejich úspěch ve studiu. V předkládané dotazníkové studii vycházíme ze současných koncepcí výkonové motivace, především z modelu očekávání a hodnoty. Na tomto teoretickém základě předpokládáme, že 1) studující VŠ je možno klasifikovat do různých motivačních typů na základě proměnných souvisejících s očekáváním úspěchu, vnímanou hodnotou výkonu a používanými seberegulačními strategiemi a 2) jejich příslušnost k různým typům výkonové motivace souvisí s různým výkonovým chováním. Celkem 158 studentů pedagogických oborů vyplnilo dotazníkovou baterii zahrnující vybrané škály Dotazníku motivace k výkonu (LMI) a Test úrovně aspirace jako indikátor tendence klást si výkonové cíle a vyrovnávat se s neúspěchem. Získané výsledky LMI škál jsme z pracovali prostřednictvím k-means klastrové analýz y, která ukázala čtyři klastry studujících: Motivovaný typ (38 % participantů), Typ bez důvěry (21 %), Typ bez zájmu (29 %) a Spontánní typ (12 %). Motivovaný typ vykazoval nejvyšší hodnoty ve většině zahrnutých škál výkonové motivace a nejvyšší úroveň aspirace. Typ bez důvěry se projevoval nízkou úrovní v dimenzích očekávání úspěchu a střední úrovní aspirace. Spontánní typ byl charakteristický nízkou úrovní seberegulace, Typ bez zájmu nízkou vnímanou hodnotou výkonu a oba typy souvisely s nejnižší aspirační úrovní. Tyto výsledky naznačují, že zvláště nízká úroveň seberegulace (Spontánní typ) a nízká vnímaná hodnota výkonu (Typ bez zájmu) může představovat překážku při stanovování přiměřeně obtížných cílů a zvládání neúspěchu a tím ohrožovat studijní úspěšnost studujících, kteří se vyznačují korespondujícími motivačními profily.Achievement motivation represents a psychological variable determining goal-directed behavior and, consequently, conditions for study success in university students. We base this questionnaire study on the expectancy-value model of achievement motivation and on other current approaches to achievement motivation. Within this framework, we expect that 1) students can be classified into different types depending on their expectancies of success, task value, and self-regulation and 2) students\u27 membership in different types of achievement motivation relates to differences in achievement-oriented behavior. In total, 158 university students of education completed a questionnaire battery including selected scales from the Achievement Motivation Inventory (AMI) and the Test of Aspirations. We processed the included AMI scales by k-means cluster analysis, resulting in four clusters of students: Motivated type (38% of participants), Low-confidence type (21%), Low-interest type (29%), and Spontaneous type (12%). The Motivated type showed the highest levels in included motivational variables as well as the highest level of aspiration. The Low-confidence type was characterized by lower levels of expectancies of success and moderate levels of aspiration. The Spontaneous type showed lower levels of self-regulation and the Low-interest type showed lower achievement values; both these types were related to the lowest aspiration levels. The results suggest that especially lower levels of selfregulation (Spontaneous type) or task value (Low-interest type) may represent a barrier in setting appropriate goals and coping with failure that may negatively relate to the study success of students with corresponding motivational profiles
Kybernétés\u27 skeptical shadow : on the nature of Lem\u27s silence
No full textFormálním cílem předloženého textu je připomenout sté výročí narození Stanisława Lema prostřednictvím jedné z dimenzí jeho díla. Dosažení tohoto cíle má podobu reflexe dostupných důvodů, které by objasnily, proč se Lem ve své literární formě v určitém období odmlčel a poté se již nevrátil k psaní literárních textů (románů a povídek) a dále psal již pouze teoretické a filozofické úvahy o tématech, která dosud byla předmětem jeho literární tvorby. Pokusil jsem se mapovat a shromáždit důvody, které Lem explicitně uvádí, a rovněž možné důvody, které jsou spojeny s jeho teoretických zázemím, přesněji s četbou filozofických děl.The formal aim of the presented text is to commemorate the centenary of the birth of Stanisław Lem through one of the dimensions of his work. Achieving this goal takes the form of a reflection of available reasons that clarify why Lem fell silent in his literary form at a certain period and then never returned to writing literary texts (novels and short stories) and only wrote theoretical and philosophical reflections on topics that had so far been the subject of his literary work. I have tried to map and gather the reasons that Lem explicitly states, as well as the possible reasons that are associated with his theoretical background, more precisely with the reading of philosophical works