1,720,973 research outputs found
Odkaz Inocence Arnošta Bláhy v kontextu meziválečného modernismu
Get PDFVýznam tvůrčího odkazu I. A. Bláhy doceníme, zasadíme-li ho do trojího duchovně-historického rámce: (1) modernistického nádechu duchovní atmosféry meziválečného Brna, (2) modernistické vrstvy v základech nového československého státu a (3) základních souřadnic meziválečného modernistického hnutí obecně. Představíme-li tento kontext ve vzájemné komunikaci všech tří domén, ukáže se nám nejen historický dosah Bláhova díla, nýbrž také kulturní matrice, na níž pomáhal ustavit základy nové disciplíny.The legacy of I. A. Bláha – one of the founding fathers of Czechoslovak sociology – displays a unique significance when inserted in a three-layered historical context: (1) the modernist fleur of interwar Brno, (2) the modernist layer in the foundations of the new Czechoslovak state, and (3) the basic principles of cultural modernism in general. This perspective makes it possible to fully appreciate Bláha’s intellectual input in promoting sociology as a viable scientific discipline. And it also sheds light upon the cultural matrix in which the discipline found its firm intellectual footing
Extraordinary Appeal
Get PDFThe thesis is devoted to the issues associated with an extraordinary appeal in criminal proceedings. An extraordinary appeal is an extraordinary remedial measure by which final decision of the court may be contested if the court decided in the second instance and the law permits it. The chapter seventeen of the Rules of Criminal Procedure consists of 18 sections which represent the main source of law to this extraordinary remedial measure. The thesis focuses on their analysis while taking the literature and case law into account. Therefore, the paper aims to point out the problematic aspects of corresponding sections and case law that determine the conditions by which an extraordinary appeal may be lodged and processed. Naturally, the paper also seeks to convey the ideas of solving the particular problems in which its readers have been introduced in the thesis. Brief comparsion to the rest of the remedial measures contained in the Rules of Criminal Procedure is also presented. The thesis consists of the introduction, nine individual chapters and the conclusion. The individual chapters are divided into subsections to make the content of the paper easier to be oriented within. The first chapter deals with the conditions of admissibility of an extraordinary appeal. The term decision on the merits is..
Civic Sector and Organizational Identity. Formation of Civic Identities after 1989
No full textThe article provides an analysis of the re-formation of the civic sphere and civil society in the postcommunist environment. Focusing on the widespread tendency to equate civil society with the organized public involvement through non-profit and non-governmental organizations, it points to tensions and conflicts that such equation brings about. It is inspired by an extensive research project, yet it also draws on two distinct theoretical perspectives in particular. Luhmann’s and Alexander’s conceptual schemes serve here to account for the relations between various components of the formation of civic identities after 1989: the specific historical situation and the modern concept of active citizenship, the organizational form of civic associations and symbolic representations of civil society, concrete relationships or organizational practices and the identity of the civic sector
Civil Society and Political Parties in the Period of Transition
No full textThe major aim of Mr. Marada's project was to investigate the role of political parties on the one hand, and various institutional forms of civil society on the other, in the process of establishing mechanisms of political decision-making and policy-formation in Czechoslovakia and the Czech Republic, after November 1989. Mr. Marada wanted to examine what consequences the interplay and tensions between political parties and institutions of civil society had on the status and practical understanding of citizenship and civil society.
At the beginning of his research Mr. Marada found that, while the sphere of the political was relatively clearly defined, the phenomenon of civil society required a conceptual clarification. He devoted a great deal of time to analysing the emergence, development, and disintegration of Civic Forum as the major agent of the regime change and subsequent political reforms. Alongside this analysis is a commentary on Czech society in general, drawing on established research to show how, as yet, a kind of civic incompetence reigns within the country, and how this situation has its roots in the belief, promoted by politicians themselves, that politics is an activity for experts only. The final outcome of his research took the form of a series of articles, in English, totalling 40 pages
Paměť, trauma, generace
Get PDFStať je příspěvkem do současné sociologické diskuse o kulturním/kolektivním traumatu. Přidává příklad historické zkušenosti komunismu jako zdroje kolektivního traumatu k případům otroctví, holocaustu a nacismu, na nichž se zmíněná diskuse rozvinula, – a zároveň se systematicky zaměřuje na generační aspekt daného problému. V generační perspektivě představuje uvedené historické zkušenosti jako jedinečné případy kulturní definice traumatu a mezigeneračního přenosu traumatické zkušenosti. Zdůrazňuje přitom napětí mezi kulturní reprodukcí kontinuity dotčených kolektivit skrze vědomí kolektivně sdíleného historického osudu na jedné straně, a spory, skrze něž se kolektivní paměť udržuje, v nichž se ale současně odráží rozdílné generační zkušenosti příslušníků dané kolektivity a skrze něž se vědomí o generačních rozdílech reprodukuje, na straně druhé
Růstová dilemata občanského sektoru
Get PDFČlánek zkoumá otázku eroze občanských hodnot jako následku institucionální expanze občanského sektoru v uplynulých několika dekádách. S pozorností věnovanou této souvislosti se článek snaží polemizovat s rozšířenou tezí tvrdící, že jsou to komodifikace a etatizace stále více oblastí života, co představuje největší nebezpečí pro občanský sektor a jeho komunální étos solidarity, péče a empatie. Empirické důkazy tento populární pohled nepodporují. Jsme svědky růstu občanského sektoru jak v rovině jeho velikosti (množství NGO, fondů), tak v rovině jeho politické/veřejné viditelnosti a vlivu. Souběžně s touto institucionální expanzí se ovšem mění i charakter občanského sektoru. Čelí dilematům profesionalizace, politizace a oligarchizace - což jsou náklady požadované efektivnosti a životaschopnosti tohoto sektoru. Článek se snaží ukázat, že zde existuje inherentní kulturní rozpor týkající se občanského sektoru reprezentovaného typickými NGO: osvojil si idealizovaný étos převzatý ze sociálně homogenních, ale vzájemně oddělených komunit, asociací a klubů minulosti, přičemž jeho aktuální institucionální formy mu přikazují jinou, univerzalističtější hodnotovou orientaci
- …
