1,721,064 research outputs found
Drought tolerance of emerging European silver fir seedlings (Abies alba Mill.) does not follow geographic gradients
Full text linkAbstract One of silviculture's primary objectives is converting monospecific into diverse forest stands comprising climate-tolerant species, aiming to mitigate global change. In practice, this is often achieved by enrichment planting or seeding of species, currently not occurring in the specific area. Silver fir ( Abies alba ) is considered one of the European native species regarded as climate tolerant. The species, therefore recently received increasing attention in research and forestry in the context of climate change adaptation. The intra-specific variation in drought tolerance has been intensively studied in Abies alba adult trees, but not in seedlings. Here, we explore the potential of Abies alba seedlings to withstand simulated summer droughts in central Europe. A climate chamber experiment was conducted, examining the resistance to and recovery from drought of silver fir seedlings of four provenances representing a geographic West–East gradient in Europe. Seedlings were exposed to two 30-day drought scenarios of differing severity under controlled conditions. We measured biomass partitioning patterns and individual photosynthetic efficiency. Growth and maximum photosynthetic efficiency were unaffected by intermediate drought. Intense drought significantly reduced the maximum photosynthetic efficiency of all provenances. Seedlings of the easternmost provenance showed the greatest biomass across all treatments; however, they failed to recover from drought. Our findings show that differences in drought susceptibility of emerging Abies alba seedlings do not follow geographic gradients
Directional turnover towards larger-ranged plants over time and across habitats
No full textSpecies turnover is ubiquitous. However, it remains unknown whether certain types of species are consistently gained or lost across different habitats. Here, we analysed the trajectories of 1827 plant species over time intervals of up to 78 years at 141 sites across mountain summits, forests, and lowland grasslands in Europe. We found, albeit with relatively small effect sizes, displacements of smaller- by larger-ranged species across habitats. Communities shifted in parallel towards more nutrient- demanding species, with species from nutrient-rich habitats having larger ranges. Because these species are typically strong competitors, declines of smaller-ranged species could reflect not only abiotic drivers of global change, but also biotic pressure from increased competition. The ubiquitous component of turnover based on species range size we found here may partially reconcile findings of no net loss in local diversity with global species loss, and link community-scale turnover to macroecological processes such as biotic homogenisation
Die Vegetation von Wallhecken (Knicks) in sich verändernden landwirtschaftlich geprägten Landschaften - Früher und heute
No full textHedgerows, a prominent landscape element across the oceanic regions of Western and Central Europe, separate agricultural fields and offer near-natural wooded habitat for a variety of plant and animal species. The majority of today’s hedgerows were created in the 18th and 19th centuries during the Enclosure Acts, when a shortage of wood led to the planting of hedgerows as living fences. To keep them healthy and stock-proof, the hedgerow’s shrub layer needed to be regularly managed, with the management technique employed depending on regional traditions. The intensification of agriculture taking place over the past several decades changed the European cultural landscape - with severe consequences for its biodiversity and ecosystem functioning. Hedgerow management was increasingly neglected and large parts of the European hedgerow network were removed during the land consolidation of the 1960s to 1980s. Since then few new hedgerows have been planted, leaving fragmented habitats and a cleared landscape. When managed properly, hedgerows provide important ecosystem services, such as linking otherwise isolated habitats, reducing erosion by wind and water, and protecting adjacent fields and cattle from strong weather conditions. Today, hedgerows are valued for their ecological and amenity functions and are protected in most European regions.
This thesis studies the vegetation of hedgerows and which factors influence their biodiversity. The patterns found were analysed on different temporal as well as spatial scales to include past and present effects, e.g. of management, agriculture, landscape structure and climate. We demonstrated that hedgerows provide a diverse habitat for various plant species, but are under considerable threat by agricultural intensification, habitat loss and climate change. Nature conservation efforts and appropriate management, however, can preserve hedgerows as key elements for the biodiversity in agricultural landscapes
Anlage von Dauerbeobachtungsflächen für eine räumlich verdichtete Stichprobe zur Waldzustandserhebung auf standörtlicher Grundlage im Stadtforst Jena: Erarbeitung für den Kommunalwald der Stadt Jena
Full text linkDer Stadtforst Jena hat in Zusammenarbeit mit dem Institut für Ökologie und Evolution der Friedrich-Schiller-Universität Jena und dem Autor dieser Arbeit eine eigene Stichprobe für die Waldzustandserhebung auf den Flächen des Kommunalwaldes erarbeitet. Die Inventur hat ergeben, dass die untersuchten Probebäume eine mittlere Kronenverlichtung von knapp 50% sowie weitere biotische und abiotische Schädigungen aufweisen. Im Vergleich zum Waldzustand von Thüringen und der Bundesrepublik Deutschland ist der Vitalitätszustand des Stadtwaldes deutlich vermindert. Allerdings gibt es auch zwischen den divergierenden FFH-Lebensraumtypen und Waldbiotoptypen innerhalb des Stadtforstes erhebliche Abweichungen. Als Ursachen dafür sind in dieser Arbeit das Waldinnenklima, Bodentypen und Humusformen, sowie weiterer Faktoren des Standortes untersucht worden. Eine statistisch gesicherte Ursachenforschung kann diese Arbeit nicht liefern. Vielmehr werden die 20 Dauerbeobachtungsflächen im Projektgebiet ausgewiesen, instrumentalisiert, ersterfasst und die Grundlage für nachfolgende Forschungsprojekte gelegt
Combining multiple investigative approaches to unravel functional responses to global change in the understorey of temperate forests
No full textAbstract
Plant communities are being exposed to changing environmental conditions all around the globe, leading to alterations in plant diversity, community composition, and ecosystem functioning. For herbaceous understorey communities in temperate forests, responses to global change are postulated to be complex, due to the presence of a tree layer that modulates understorey responses to external pressures such as climate change and changes in atmospheric nitrogen deposition rates. Multiple investigative approaches have been put forward as tools to detect, quantify and predict understorey responses to these global‐change drivers, including, among others, distributed resurvey studies and manipulative experiments. These investigative approaches are generally designed and reported upon in isolation, while integration across investigative approaches is rarely considered. In this study, we integrate three investigative approaches (two complementary resurvey approaches and one experimental approach) to investigate how climate warming and changes in nitrogen deposition affect the functional composition of the understorey and how functional responses in the understorey are modulated by canopy disturbance, that is, changes in overstorey canopy openness over time. Our resurvey data reveal that most changes in understorey functional characteristics represent responses to changes in canopy openness with shifts in macroclimate temperature and aerial nitrogen deposition playing secondary roles. Contrary to expectations, we found little evidence that these drivers interact. In addition, experimental findings deviated from the observational findings, suggesting that the forces driving understorey change at the regional scale differ from those driving change at the forest floor (i.e., the experimental treatments). Our study demonstrates that different approaches need to be integrated to acquire a full picture of how understorey communities respond to global change.Agentúra na Podporu Výskumu a Vývoja https://doi.org/10.13039/501100005357Akademie Věd České Republiky https://doi.org/10.13039/501100004240European Research Council https://doi.org/10.13039/501100000781Fonds Wetenschappelijk Onderzoek https://doi.org/10.13039/501100003130Grantová Agentura České Republiky https://doi.org/10.13039/501100001824Bijzonder Onderzoeksfonds UGent https://doi.org/10.13039/501100007229Grantová Agentura České Republiky https://doi.org/10.13039/50110000182
ReSurveyGermany: Vegetation-plot time-series over the past hundred years in Germany
No full textAbstract
Vegetation-plot resurvey data are a main source of information on terrestrial biodiversity change, with records reaching back more than one century. Although more and more data from re-sampled plots have been published, there is not yet a comprehensive open-access dataset available for analysis. Here, we compiled and harmonised vegetation-plot resurvey data from Germany covering almost 100 years. We show the distribution of the plot data in space, time and across habitat types of the European Nature Information System (EUNIS). In addition, we include metadata on geographic location, plot size and vegetation structure. The data allow temporal biodiversity change to be assessed at the community scale, reaching back further into the past than most comparable data yet available. They also enable tracking changes in the incidence and distribution of individual species across Germany. In summary, the data come at a level of detail that holds promise for broadening our understanding of the mechanisms and drivers behind plant diversity change over the last century.Deutsche Forschungsgemeinschaft https://doi.org/10.13039/501100001659German Centre for Integrative Biodiversity Research (iDiv) Halle-Jena-Leipzi
Thermal differences between juveniles and adults increased over time in European forest trees
No full text
Evaluating plant lineage losses and gains in temperate forest understories: a phylogenetic perspective on climate change and nitrogen deposition
No full textSummary Global change has accelerated local species extinctions and colonizations, often resulting in losses and gains of evolutionary lineages with unique features. Do these losses and gains occur randomly across the phylogeny? We quantified: temporal changes in plant phylogenetic diversity (PD); and the phylogenetic relatedness (PR) of lost and gained species in 2672 semi‐permanent vegetation plots in European temperate forest understories resurveyed over an average period of 40 yr. Controlling for differences in species richness, PD increased slightly over time and across plots. Moreover, lost species within plots exhibited a higher degree of PR than gained species. This implies that gained species originated from a more diverse set of evolutionary lineages than lost species. Certain lineages also lost and gained more species than expected by chance, with Ericaceae, Fabaceae, and Orchidaceae experiencing losses and Amaranthaceae, Cyperaceae, and Rosaceae showing gains. Species losses and gains displayed no significant phylogenetic signal in response to changes in macroclimatic conditions and nitrogen deposition. As anthropogenic global change intensifies, temperate forest understories experience losses and gains in specific phylogenetic branches and ecological strategies, while the overall mean PD remains relatively stable.Resum El canvi global ha accelerat les extincions i colonitzacions a escala local, cosa que sovint ha suposat pèrdues i guanys de llinatges evolutius amb característiques singulars. Ara bé, aquestes pèrdues i guanys ocorren aleatòriament al llarg de la filogènia? En aquest estudi quantifiquem: els canvis temporals en la diversitat filogenètica de les plantes; i la relació filogenètica de les espècies perdudes i guanyades en 2.672 parcel·les de vegetació semi‐permanent en sotaboscos temperats europeus i re‐mostrejades durant un període mitjà de 40 anys. En controlar per les diferències en la riquesa d’espècies, la diversitat filogenètica va augmentar lleugerament amb el temps i entre parcel·les. A més, les espècies perdudes dins de les parcel·les presentaven un grau més alt de relació filogenètica que les espècies guanyades. Això implica que les espècies guanyades s’originaren en un conjunt de llinatges evolutius més diversos que les espècies perdudes. Certs llinatges també van perdre i van guanyar més espècies de les esperades aleatòriament: Ericaceae, Fabaceae i Orchidaceae van experimentar pèrdues i Amaranthaceae, Cyperaceae i Rosaceae van mostrar guanys. Les pèrdues i els guanys d’espècies no van mostrar cap senyal filogenètic significatiu en resposta als canvis en les condicions macro‐climàtiques i la deposició de nitrogen. A mesura que s’intensifica el canvi global antropogènic, els sotaboscos temperats experimenten pèrdues i guanys en branques filogenètiques i estratègies ecològiques específiques, mentre que la diversitat filogenètica mitjana general roman relativament constant.摘要 全球变化正在加速物种的灭绝和迁徙以及殖民化，常常导致具有独特特征的进化谱系在群落水平的损失和增益。这些损失和增益在系统发育树上是随机发生的吗? 我们对欧洲温带森林林下的 2672 个半永久植被样地在平均 40 年后进行了重新调查并用这些数据量化了: 植物系统发育多样性的时间变化; 和 本地灭绝和新增的物种的系统发育关系。 在控制物种多样性差异的情况下，样地的系统发育多样性随时间略有增加。此外，样地内失去的物种比新增的物种具有更高的系统发育关联度。这意味着新增的物种来自比失去的物种更多样化的演化谱系。在群落水平上，某些谱系也失去和获得了比预期更多的物种，比如 Ericaceae、Fabaceae 和 Orchidaceae 经历了损失，而 Amaranthaceae、Cyperaceae 和 Rosaceae显示出增益。物种的损失和增益对气候条件和氮沉降的响应没有明显的系统发育信号。 随着全球变化的加剧，我们的研究表明温带森林林下植被经历了特定系统发育分支和生态策略的损失和增益，而整体的平均系统发育多样性保持相对稳定。Souhrn Globální změna urychlila procesy lokálního vymírání druhů a kolonizace, často vedoucí ke ztrátám a ziskům evolučních větví s unikátními vlastnostmi. Dochází však k těmto ztrátám a ziskům náhodně napříč fylogenetickým stromem? Kvantifikovali jsme: časové změny ve fylogenetické diverzitě rostlin; a fylogenetickou příbuznost vymizelých a nových druhů na základě souboru 2672 fytocenologických snímků podrostu evropských lesů mírného pásma, které byly zkoumány ve dvou časových obdobích vzdálených od sebe v průměru 40 let. Při zohlednění rozdílů v druhového bohatství mezi snímky došlo v průběhu času k mírnému zvýšení fylogenetické diverzity. Kromě toho vymizelé druhy v rámci ploch vykazovaly mezi sebou vyšší stupeň fylogenetické příbuznosti než druhy nově objevené. To znamená, že nové druhy pocházejí z rozmanitějšího souboru evolučních linií než druhy vyhynulé. Některé linie ztratily nebo získaly více druhů, než by odpovídalo náhodě, přičemž u čeledí Ericaceae, Fabaceae a Orchidaceae došlo ke ztrátám a u čeledí Amaranthaceae, Cyperaceae a Rosaceae k ziskům druhů. Ztráty a zisky druhů nebyly významně ovlivněné změnami makroklimatických podmínek ani depozicí dusíku. V důsledku intenzivnějších globálních změn dochází v podrostu lesů mírného pásma k úbytkům a ziskům určitých fylogenetických linií a ekologických strategií, přičemž celková průměrná fylogenetická diverzita zůstává relativně stabilní.Samenvatting Verandering van het milieu door de mens heeft lokaal uitsterven maar ook kolonisatie van nieuwe soorten versneld. Vaak resulteert dit in verlies en gewin van bepaalde evolutionaire lijnen met unieke kenmerken. Treden deze verliezen en winsten willekeurig op over de plantenstamboom (fylogenie)? We hebben: temporele veranderingen in fylogenetische diversiteit van planten (i.e. hoe verspreid zitten de planten die voorkomen op een bepaalde plaats in die stamboom); en de verwantschap van verloren en gewonnen soorten gekwantificeerd. Dit op basis van vegetatieopnamen en heropnamen in 2.672 quasi‐permanente proefvlakken die de kruidlaag in gematigde Europese bossen vergelijken over een gemiddelde periode van 40 jaar. Rekening houdend met verschillen in soortenrijkdom, nam de fylogenetische diversiteit in de loop van de tijd en over proefvlakken licht toe. Bovendien vertoonden verloren soorten binnen proefvlakken een hogere mate van fylogenetische verwantschap dan gewonnen soorten. Dit impliceert dat gewonnen soorten afkomstig waren van een meer diverse set van evolutionaire lijnen dan verloren soorten. Bepaalde lijnen verloren en wonnen ook meer soorten dan verwacht bij toeval, met vooral verliezen bij de families Ericaceae, Fabaceae en Orchidaceae en winsten bij Amaranthaceae, Cyperaceae en Rosaceae. Soortverliezen en ‐winsten vertoonden geen significant fylogenetisch signaal in respons op veranderingen in macroklimatologische omstandigheden en stikstofdepositie. Met toenemende door de mens veroorzaakte milieuveranderingen, vertoont de kruidlaag van gematigde bossen verliezen en winsten in specifieke evolutionaire lijnen en ecologische strategieën, terwijl algemeen de gemiddelde fylogenetische diversiteit relatief stabiel blijft.Résumé Les changements globaux accélèrent les processus de colonisation et d’extinction locales d’espèces, aboutissant à des gains ou à des pertes de lignées évolutives uniques. Ces gains et pertes se produisent‐ils de manière aléatoire dans l’arbre phylogénétique ? Nous avons mesuré: les changements de diversité phylogénétique; et la parenté phylogénétique des espèces végétales gagnées ou perdues dans 2672 placettes semi‐permanentes disposées dans le sous‐bois de forêts tempérées d’Europe sur une période moyenne de 40 ans. Une fois corrigée par la richesse spécifique, la diversité phylogénétique a légèrement augmenté au cours du temps dans les différentes placettes. Les espèces perdues ont une plus grande parenté phylogénétique que les espèces gagnées. Les espèces gagnées sont donc issues d’un plus grand nombre de lignées évolutives que les espèces perdues. Certaines lignées ont gagné ou perdu davantage d’espèces que ce qui est prédit par le hasard : les Ericaceae, les Fabaceae et les Orchidaceae ayant davantage perdu, tandis que les Amaranthaceae, les Cyperaceae, et les Rosaceae ont plus gagné. Il n’y a pas de signal phylogénétique des gains ou pertes d’espèces en réponse aux changements de conditions macroclimatiques ou des dépôts atmosphériques d’azote. Alors que les changements globaux d’origine anthropique s’intensifient, les sous‐bois des forêts tempérées connaissent des gains et des pertes de certaines lignées évolutives et de certaines stratégies écologiques, sans que la diversité phylogénétique moyenne ne s’en trouve véritablement affectée.Zusammenfassung Der globale Wandel hat lokale Aussterbe‐ oder Besiedlungsprozesse beschleunigt, was oft zu einem Verlust oder Gewinn von eng verwandten Arten mit gemeinsamen Merkmalen geführt hat (beschrieben durch die Phylogenie der Arten). Hier soll die Frage beantwortet werden, ob diese Verluste und Gewinne zufällig verteilt über alle Verwandtschaftsgruppen auftreten. Wir haben: die zeitliche Veränderungen in der phylogenetischen Vielfalt der Pflanzen; und die phylogenetische Verwandtschaft der lokal verloren gegangenen und hinzugekommenen Arten quantifiziert basierend auf 2672 Dauerbeobachtungsflächen in europäischen Wäldern der gemäßigten Breiten über einen Zeitraum von durchschnittlich 40 Jahren. Bei Berücksichtigung der Unterschiede im Artenreichtum nahm die phylogenetische Vielfalt zwischen den Flächen im Laufe der Zeit leicht zu. Die lokal ausgestorbenen Arten weisen innerhalb der Flächen eine engere phylogenetische Verwandtschaft auf als die hinzugekommenen Arten. Dies deutet darauf hin, dass die neuen Arten aus diverseren evolutionären Linien stammen als die lokal verschwundenen Arten. Insbesondere die Pflanzenfamilien der Ericaceae, Fabaceae und Orchidaceae weisen Artenverluste auf, wogegen die Amaranthaceae, Cyperaceae und Rosaceae Artengewinne in der genetischen Vielfalt verzeichnen konnten. Artenverluste und ‐gewinne zeigten keine signifikanten phylogenetischen Signale als Reaktion auf Veränderungen der makroklimatischen Bedingungen und der Stickstoffdeposition. Mit der Intensivierung des anthropogenen globalen Wandels kommt es in der Bodenvegetation von Wäldern der gemäßigten Breiten zu Verlusten und Gewinnen bei einigen phylogenetischen Zweigen und ökologischen Strategietypen, während die durchschnittliche phylogenetische Vielfalt insgesamt relativ stabil bleibt.Podsumowanie Globalne zmiany przyspieszają lokalne wymieranie i kolonizacje gatunków, często skutkując zanikaniem lub pojawianiem się linii ewolucyjnych o unikalnych cechach. Czy te straty i zyski występują losowo w całym drzewie filogenetycznym? Określiliśmy ilościowo: zmiany różnorodności filogenetycznej roślin w czasie; oraz filogenetyczne pokrewieństwo gatunków utraconych i gatunków, które wkroczyły na 2672 półstałe powierzchnie badawcze w europejskich lasach strefy umiarkowanej, zbadane średnio po 40 latach od pierwszych badań. Uwzględniając różnice w bogactwie gatunkowym, różnorodność filogenetyczna nieznacznie wzrosła w czasie i na powierzchniach. Co więcej, gatunki utracone w obrębie powierzchni wykazywały wyższy stopień pokrewieństwa filogenetycznego niż gatunki, które na nie wkroczyły. Oznacza to, że wkraczające gatunki pochodzą z bardziej zróżnicowanego zestawu linii ewolucyjnych niż gatunki utracone. Niektóre linie również straciły i zyskały więcej gatunków niż oczekiwano losowo, przy czym Ericaceae, Fabaceae i Orchidaceae doświadczyły strat, a Amaranthaceae, Cyperaceae i Rosaceae przyrostu liczby gatunków. Spadki i wzrosty liczby gatunków nie wykazywały istotnego sygnału filogenetycznego w odpowiedzi na zmiany warunków makroklimatycznych i depozycję azotu. W miarę nasilania się globalnych zmian antropogenicznych, runo lasów strefy umiarkowanej doświadcza strat i zysków gatunków w określonych gałęziach filogenetycznych i strategiach ekologicznych, podczas gdy ogólna średnia różnorodność filogenetyczna pozostaje względnie stabilna.Sumár Globálne zmeny prostredia zrýchlili lokálne vyhynutie druhov a kolonizáciu novými druhmi, čo často vedie ku stratám alebo ziskom genetických vývojových línií s unikátnymi vlastnosťami. Vyskytujú sa tieto straty a zisky v rámci fylogenézy náhodne? Kvantifikovali sme: časové zmeny vo fylogenetickej diverzite rastlín; a fylogenetickú príbuznosť lokálne vyhynutých a kolonizujúcich druhov na 2672 polo‐trvalých plochách v temperátnych lesoch Európy, ktorých vegetácia bola opakovane preskúmaná v priemere po 40 rokoch. Zohľadňujúc rozdiely v počte druhov, fylogenetická diverzita mierne vzrástla v čase a naprieč plochami. Preukázalo sa, že vyhynuté druhy majú vyššiu fylogenetickú príbuznosť ako kolonizujúce druhy. To znamená, že kolonizujúce druhy pochádzajú z rôznorodejšej skupiny vývojových línií ako druhy vyhynuté. Určité línie tiež stratili alebo získali viac druhov, ako by tomu bolo len náhodou. Čeľade Ericaceae, Fabaceae a Orchidaceae preukázali straty, kým Amaranthaceae, Cyperaceae a Rosaceae zisky. Straty a zisky druhov nemali žiadny signifikantný vzťah ku zmenám makroklimatických podmienok a depozícií dusíka. Ako sa globálne antropogénne zmeny zintenzívňujú, lesná vegetácia čelí stratám a ziskom v špecifických fylogenetických vetvách a ekologických stratégiách, kým celková priemerná fylogenetická diverzita zostáva relatívne stabilná.Resumen El cambio global ha acelerado las extinciones y colonizaciones a escala local, lo que a menudo ha supuesto pérdidas y ganancias de linajes evolutivos con características únicas. Ahora bien, ¿estas pérdidas y ganancias ocurren aleatoriamente a lo largo de la filogenia? Cuantificamos: los cambios temporales en la diversidad filogenética de las plantas; y la relación filogenética de las especies perdidas y ganadas en 2.672 parcelas de vegetación semipermanente en sotobosques templados europeos y re‐muestreadas durante un período promedio de 40 años. Al controlar por las diferencias en la riqueza de especies, la diversidad filogenética aumentó ligeramente con el tiempo y entre parcelas. Además, las especies perdidas dentro de las parcelas exhibieron un mayor grado de relación filogenética que las especies ganadas. Esto implica que las especies ganadas se originaron en un conjunto de linajes evolutivos más diversos que las especies perdidas. Ciertos linajes también perdieron y ganaron más especies de las esperadas aleatoriamente: Ericaceae, Fabaceae y Orchidaceae experimentaron pérdidas y Amaranthaceae, Cyperaceae y Rosaceae mostraron ganancias. Las pérdidas y ganancias de especies no mostraron ninguna señal filogenética significativa en respuesta a los cambios en las condiciones macro‐climáticas y la deposición de nitrógeno. A medida que se intensifica el cambio global antropogénico, los sotobosques temperados experimentan pérdidas y ganancias en ramas filogenéticas y estrategias ecológicas específicas, mientras que la diversidad filogenética media general permanece relativamente estable.Agentúra na Podporu Výskumu a Vývoja https://doi.org/10.13039/501100005357Akademie Věd České Republiky https://doi.org/10.13039/501100004240Grantová Agentura České Republiky https://doi.org/10.13039/501100001824National Science Foundation https://doi.org/10.13039/10000000
ReSurveyEurope : A database of resurveyed vegetation plots in Europe
No full textAbstract
Aims
We introduce ReSurveyEurope — a new data source of resurveyed vegetation plots in Europe, compiled by a collaborative network of vegetation scientists. We describe the scope of this initiative, provide an overview of currently available data, governance, data contribution rules, and accessibility. In addition, we outline further steps, including potential research questions.
Results
ReSurveyEurope includes resurveyed vegetation plots from all habitats. Version 1.0 of ReSurveyEurope contains 283,135 observations (i.e., individual surveys of each plot) from 79,190 plots sampled in 449 independent resurvey projects. Of these, 62,139 (78%) are permanent plots, that is, marked in situ, or located with GPS, which allow for high spatial accuracy in resurvey. The remaining 17,051 (22%) plots are from studies in which plots from the initial survey could not be exactly relocated. Four data sets, which together account for 28,470 (36%) plots, provide only presence/absence information on plant species, while the remaining 50,720 (64%) plots contain abundance information (e.g., percentage cover or cover–abundance classes such as variants of the Braun‐Blanquet scale). The oldest plots were sampled in 1911 in the Swiss Alps, while most plots were sampled between 1950 and 2020.
Conclusions
ReSurveyEurope is a new resource to address a wide range of research questions on fine‐scale changes in European vegetation. The initiative is devoted to an inclusive and transparent governance and data usage approach, based on slightly adapted rules of the well‐established European Vegetation Archive (EVA). ReSurveyEurope data are ready for use, and proposals for analyses of the data set can be submitted at any time to the coordinators. Still, further data contributions are highly welcome
- …
