CSDA (Český sociálněvědní datový archiv)
Not a member yet
1256 research outputs found
Sort by
Názory občanů na informovanost
No full textÚstav pro výzkum veřejného mínění při FSÚ provedl v březnu a dubnu roku 1987 výzkum s názvem Názory občanů na informovanost.
Dotazování proběhlo prostřednictvím tazatelské sítě ÚVVM za využití standartní metodiky (řízené rozhovory tazatelů) se třemi soubory ekonomicky aktivních občanů starších 18ti let. Rozhovory probíhaly v češtině, slovenštině a maďarštině. Hlavní soubor A reprezentoval ekonomicky aktviní populaci ČSSR starší 18ti let (779 občanů). Další soubory byly doplňkové. Soubor B byl tvořen členy a kandidáty KSČ (278 občanů). Soubor C (259 občanů) tvořili obyvatelé Prahy a byl vytvořen proto, aby bylo možné zkoumat samostatně názory Pražanů. Následně byl vytvořen soubor D (620 dotázaných) reprezentující členskou základnu KSČ v ČSSR
Panel Naše společnost 2025 - leden
No full textVýzkum provedl výzkumný tým CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., v rámci výzkumu „Naše společnost 2025". Sběr dat byl prováděn pravděpodobnostním
výběrem realizovaným pomocí kombinace online a osobního dotazování
České panelové šetření domácností 6. vlna (2023–2024) – obce
No full textDatový soubor obsahuje kódy obcí bydliště (ČSÚ CISOB) domácností z příslušné vlny sběru dat. Kódy obcí pocházejí z opory výběru (Registr sčítacích obvodů a budov), která byla použita pro vytvoření pravděpodobnostního souboru v 1. vlně. Od 2. vlny bylo při dotazování zjišťováno, zda se domácnost přestěhovala. V případě změny bydliště byla zaznamenána nová obec a při zpracování dat byl pořízen její kód. V 6. vlně byla obec bydliště zjišťována přímo v dotazníku u všech domácností. Propojení s hlavním datovým souborem lze provést pomocí anonymního identifikátoru domácnosti.
Tato data jsou z důvodu zajištění soukromí účastníků dostupná pouze prostřednictvím uzavřeného úložiště Data Safe Centrum (DSC) Českého sociálněvědního datového archivu. Informace k využití služeb DCS jsou dostupné ZDE.
České panelové šetření domácností (CHPS) je výběrové šetření, kterého se opakovaně účastní reprezentativní soubor stejných domácností žijících na území České republiky. Pro komunikaci s veřejností je využíván podtitul výzkumu Proměny české společnosti. V letech 2015 až 2019 proběhlo s ročním odstupem celkem pět vln šetření. V letech 2020 a 2021 se uskutečnily dva menší sběry dat věnované problematice pandemie nemoci covid-19. V letech 2023 a 2024 proběhla další (šestá) vlna šetření
Názory na práci národních výborů a účast občanů na správě a řízení socialistické společnosti
No full textS ohledem na specifičnost zkoumání veřejného mínění bylo cílem výzkumu Názory na práci národních výborů a účast občanů na správě a řízení socialistické společnosti zjistit názory na činnost národních výborů v oblasti státní moci a správy a získat informace o vztahu občanů ke spolupráci s nimi. Součástí výzkumu bylo zjištění názorů na některé aspekty komplexního sociálně ekonomického rozvoje oblastí řízených národními výbory
Březen 1991 - Kontinuální měsíční výzkum IVVM
No full textKontinuální měsíční výzkum provedl výzkumný tým Institutu pro výzkum veřejného mínění v rámci pravidelného měsíčního výzkumného projektu. Jsou při něm zjišťovány postoje a názory občanů
Život mladých a starých lidí na venkově - senioři
No full textVýzkum Život mladých a starých lidí na venkově byl proveden Českou zemědělskou univerzitou za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Výzkum byl proveden standardizovaným rozhovorem, šlo o jednorázové šetření. Respondenti byli vybíráni z věkové skupiny 18 - 29 let a 60 - 74 let. Prvním kritériem výběru byl kraj, druhým zařazení respondenta jako mladého či seniora. Celkově bylo dotázáno 1517 respondentů
Osamělé matky v ČSSR
No full textÚstav pro výzkum veřejného mínění ČSAV podnikl v květnu roku 1973 výzkum o osamělých matkách, protože tato problematika byla dosud nezmapovaná. Data byla sbíraná standardizovaným rozhovorem nebo měly ženy také možnost poslat vyplněný dotazník samy na adresu FSÚ. Na výzkumu spolupracovalo 100 vybraných tazatelů rovnoměrně rozložených na území ČSSR. Celkově se vrátilo 464 dotazníků. Výzkum se soustředil na osamělé matky ve věku 19 - 40 let. Problémem výzkumu byla opora výběru, protože se přesně nevědělo, kolik osamělých matek jakých charakteristik na území ČSSR žije
Leden - Únor 1991 - Kontinuální měsíční výzkum IVVM
No full textKontinuální měsíční výzkum provedl výzkumný tým Institutu pro výzkum veřejného mínění v rámci pravidelného měsíčního výzkumného projektu. Jsou při něm zjišťovány postoje a názory občanů
Aktuální problémy života občanů
No full textKabinet pro výzkum veřejného mínění při FSÚ provedl v únoru roku 1974 výzkum s názvem Aktuální problémy života občanů. Na formulaci některých otázek se podílel Výzkumný ústav kriminologický. Do výběrového souboru bylo zařazeno 1 539 dotázaných - obyvatel ČSSR starších 15 let. Ti byli vybráni na základě předem stanovených kvótních znaků (pohlaví, věk, sociální skupina; území, velikost obce zajišťuje struktura tazatelské sítě). Vícetématický výzkum byl prováděn především s cílem získat aktualizované údaje na některé otázky, které byly položeny v dřívějších výzkumech. Kromě toho se výzkum zaměřil na témata týkající se způsobu života a hodnotové orientace lidí, trávení volného času, způsobu života v rodině a právního vědomí občanů
Život během pandemie (Život k nezaplacení), spojený soubor vlny 1–57 2020–2025
No full textDatový soubor obsahuje vybrané proměnné z 1. až 57. vlny šetření Život během pandemie, pro které je od jara 2022 (40. vlna) využíván také název Život k nezaplacení. Datový soubor neobsahuje proměnné, které byly zjišťovány exkluzivně pro zadavatele daných vln a k datu publikace souboru nebyl získán souhlas s jejich zveřejněním.
Cílem výzkumu Život během pandemie bylo shromažďovat data o vývoji epidemiologicky významného chování českých dospělých během pandemie nemoci covid-19 v letech 2020 až 2022 (zejména počty kontaktů, styk s nakaženým, testování, dodržování preventivních opatření, sociální aktivity, docházka na pracoviště, symptomy onemocnění). Sledovány byly také změny v pracovní aktivitě dotazovaných, ekonomická situace domácností a míry duševního zdraví s cílem vyhodnocovat dopady epidemie na uvedené oblasti života.
Od listopadu 2021 bylo šetření postupně doplňováno o moduly reagující na aktuální společenské krize a výzvy (energetická krize, inflace, válka na Ukrajině). Na jaře 2022 byl naopak oslaben epidemiologický modul. Od dubna 2022 bylo pokračování výzkumu zajišťováno ve spolupráci s Českým rozhlasem jako projekt Česko 2022: Život k nezaplacení s důrazem na dopady inflace na hospodaření domácností.
Od října 2022 (44. vlna) probíhá sběr dat pod názvem Život k nezaplacení pro Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). V této souvislosti se šetření rozšířilo o tematické moduly týkající se dopadů pandemie covid-19, ale také o otázky reagující na nová zdravotní, ekonomická, politická a společenská rizika (k nim se řadí zejména bariéry v dostupnosti a využívání zdravotní péče, socioekonomické nerovnosti ve zdraví, nedostatečná flexibilita trhu práce, krize důvěry v expertní vědění a instituce, polarizace společnosti, populismus, oslabení demokracie, vliv dezinformací). Zároveň zůstalo zachováno jádro dotazníku sestávající z otázek dotazovaných v minulých vlnách (zejména pracovní aktivita, hospodaření domácností, duševní zdraví)