CSDA (Český sociálněvědní datový archiv)
Not a member yet
1256 research outputs found
Sort by
COVID-19 Narratives in Czech Alternative Media: An Analysis of User Comments
No full textProjekt se zaměřuje na analýzu uživatelských komentářů pod články o pandemii COVID-19 na serveru Parlamentní listy. Cílem je identifikovat a analyzovat dominantní narativy, témata a sentimenty vyjadřované diskutujícími. Data jsou sbírána pomocí webscrapingu a analyzována s využitím velkých jazykových modelů pro tematickou analýzu a klasifikaci
Únor 1997 - Kontinuální měsíční výzkum IVVM
No full textKontinuální měsíční výzkum provedl výzkumný tým Institutu pro výzkum veřejného mínění v rámci pravidelného měsíčního výzkumného projektu. Jsou při něm zjišťovány postoje a názory občanů
Léky a zdraví
No full textÚstav pro výzkum veřejného mínění ČSAV podnikl v říjnu a listopadu roku 1973 výzkum o lécích a zdraví. Data byla sbíraná standardizovaným rozhovorem. Na výzkumu spolupracovalo 242 tazatelů rovnoměrně rozložených na území ČSSR. Celkově bylo dotázáno 1842 občanů starších 15 let. Výběr probíhal podle kvótních specifik - pohlaví, věku a sociální skupiny. Proporcionální struktura souboru podle krajů a velikostních skupin obcí byla zajištěna lokalizací tazatelské sítě KVVM
SYRI České panelové šetření prezidentských voleb 2023
No full textČeské panelové šetření prezidentských voleb 2023 (Czech Presidential Election Panel Survey 2023, CPEPS 2023) je dotazníkové šetření, v němž byl v průběhu prezidentské volební kampaně a krátce po volbách opakovaně dotazován vybraný vzorek voličů České republiky. Cílem výzkumu bylo zmapovat politické postoje, preference stran a kandidátů a politické jednání v kontextu prezidentských voleb v ČR v roce 2023. Tyto postoje a jednání byly měřeny opakovaně v průběhu kampaně a po volbách s cílem měřit jejich stabilitu a porovnávat jí s mediální spotřebou.
Podrobné informace k výzkumu jsou v dokumentu "Dokumentace k datům-CPES 2023"
Září 1990 - Kontinuální měsíční výzkum IVVM
No full textKontinuální měsíční výzkum provedl výzkumný tým Institutu pro výzkum veřejného mínění v rámci pravidelného měsíčního výzkumného projektu. Jsou při něm zjišťovány postoje a názory občanů
Politická informovanost občanů
No full textKabinet pro výzkum veřejného mínění při FSÚ provedl v průběhu listopadu roku 1974 výzkum s názvem Politická informovanost občanů. Sběr dat prováděli tazatelé KVVM-FSÚ metodou standardního rozhovoru (v češtině a slovenštině). Výběrový soubor byl vybrán podle předepsaných kvótních znaků, tak aby složení odpovídalo (bylo reprezentativní) složení veškeré čs. populace starší 15 let. Výběrový soubor měl 1 990 osob
Zadržení na československých hranicích v letech 1950 až 1989
No full textDatabáze obsahuje počty osob zadržených Pohraniční stráží (dále jen PS) v jednotlivých rocích její činnosti mezi lety 1950 a 1989, strukturované podle jednotlivých úseků státní hranice a také podle konkrétních jednotek pohraniční stráže, které zadržení prováděly. Dokumenty vznikly zpracováním prvotních podkladů pocházejících z tzv. hlásné služby, informačního toku, který probíhal od základních výkonných jednotek (rot PS) směrem k nadřízeným velitelským stupňům. Při interpretaci počtů osob zadržených PS a jejich badatelském využití je nutno postupovat opatrně; údaje nelze interpretovat jako finální počet osob, které se pokusily o překročení hranice, jde spíš o svědectví o činnosti PS za období 1950-1989. Pro pochopení obsahu dat a jejich kontextu je důležitý "Komentář ke statistickému přehledu zadržených osob na čs. státní hranici v letech 1950 až 1989", který je ke stažení níže. Hlavním cílem textu je umožnit badateli, jenž není obeznámen s databází, její snadné pochopení a urychlit jeho orientaci v ní.
Vzhledem k tomu, že jde o agregované údaje, je při on-line analýze pro zobrazení údajů o zadržených ve vztahu k jednotlivým rokům nejvýhodnější přidat v poli "tabulky" rok do řádků nebo sloupců a následně proměnnou, která vyjadřuje počty zadržených přidat jako "míru"
Digital health in the aftermath of COVID-2019
No full textThe project aimed at studying the use and attitudes of individuals to digital health services in the aftermath of COVID-19 and in assessing potential information treatment to support the use of such services
Názory československých občanů na některé stránky ideologického působení západní televize a rozhlasových stanic
No full textKabinet pro výzkum veřejného mínění při FSÚ provedl v červnu roku 1985 výzkum s názvem Názory československých občanů na některé stránky ideologického působení západní televize a rozhlasových stanic. Sběr dat provádělo 533 tazatelů KVVM metodou standardizovaného (řízeného) rozhovoru (v češtině, slovenštině a maďarštině). Výběrový soubor dotázaných byl vybrán podle předepsaných kvótních znaků (pohlaví, věk a typ ekonomické aktivity) tak, aby jeho složení odpovídalo složení veškeré československé populace starší 15ti let.
Pro interpretaci byly vytvořeny 2 soubory:
a) soubor A reprezentující populaci ČSSR ve věku od 15 let (1 935 občanů)
b) soubor A (1 935 občanů) + soubor B (1 106 občanů), celkem 3 041 dotázaných, které jsou více než jiné kvalitně pokryty signálem západních rozhlasů a vysíláním televize NSR nebo Rakouska (jde o kraje Jihočeský, Západočeský, Jihomoravský, Západoslovenský a Bratislavu
Názory občanů ČSSR na vybrané problémy výchovy, vzdělání a školy
No full textHlavním cílem výzkumu Názory na vliv ideologické diverze bylo podat stranickým orgánům KSČ alespoň dílčí statisticky průkazné informace o názorech občanů na ideologickou diverzi (rozvracení komunistické ideologie, pozn. arch.), její existenci a působení, a o využívání některých cest a prostředků, jimiž ideologická diverze proniká do naší republiky.
V souvislosti s tím byly zjišťovány názory občanů na některé aktuální otázky se zřetelem na postížení vlivů ideologické diverze ve vědomí veřejnosti. Pokud byly otázky ideologické diverze výzkumně šetřeny v minulosti, šlo o poznání dynamiky a změn v názorech československé populace