CSDA (Český sociálněvědní datový archiv)
Not a member yet
1256 research outputs found
Sort by
Elity jako aktér modernizace 2007
Předmětem celkového řešení týmového projektu je analýza perspektivního myšlení českých elit jako aktéra modernizace v závislosti na jejich hodnotovém zázemí a vývoji vzájemných vztahů.
Cílem je zjistit, jaké jsou vztahy mezi veřejností a elitami v ČR z pohledu konceptů a) vůdcovství, b) politické podpory, c) sociální soudržnosti. Našim záměrem je ověřit platnost hypotéz plynoucích z těchto konceptů v podmínkách postkomunistické společnosti a identifikovat možný vliv našich závěrů na celkové směrování země, resp. na modernizační procesy, které v ní aktuálně probíhají
Život během pandemie (Život k nezaplacení), 58. vlna 2025
Datový soubor obsahuje proměnné z 58. vlny šetření Život během pandemie, pro které je od jara 2022 (40. vlna) využíván také název Život k nezaplacení.
Cílem výzkumu Život během pandemie bylo shromažďovat data o vývoji epidemiologicky významného chování českých dospělých během pandemie nemoci covid-19 v letech 2020 až 2022 (zejména počty kontaktů, styk s nakaženým, testování, dodržování preventivních opatření, sociální aktivity, docházka na pracoviště, symptomy onemocnění). Sledovány byly také změny v pracovní aktivitě dotazovaných, ekonomická situace domácností a míry duševního zdraví s cílem vyhodnocovat dopady epidemie na uvedené oblasti života.
Od listopadu 2021 bylo šetření postupně doplňováno o moduly reagující na aktuální společenské krize a výzvy (energetická krize, inflace, válka na Ukrajině). Na jaře 2022 byl naopak oslaben epidemiologický modul. Od dubna 2022 bylo pokračování výzkumu zajišťováno ve spolupráci s Českým rozhlasem jako projekt Česko 2022: Život k nezaplacení s důrazem na dopady inflace na hospodaření domácností.
Od října 2022 (44. vlna) probíhá sběr dat pod názvem Život k nezaplacení pro Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). V této souvislosti se šetření rozšířilo o tematické moduly týkající se dopadů pandemie covid-19, ale také o otázky reagující na nová zdravotní, ekonomická, politická a společenská rizika (k nim se řadí zejména bariéry v dostupnosti a využívání zdravotní péče, socioekonomické nerovnosti ve zdraví, nedostatečná flexibilita trhu práce, krize důvěry v expertní vědění a instituce, polarizace společnosti, populismus, oslabení demokracie, vliv dezinformací). Zároveň zůstalo zachováno jádro dotazníku sestávající z otázek dotazovaných v minulých vlnách (zejména pracovní aktivita, hospodaření domácností, duševní zdraví)
Prosinec 1995 II. - Kontinuální měsíční výzkum IVVM
Kontinuální měsíční výzkum provedl výzkumný tým Institutu pro výzkum veřejného mínění v rámci pravidelného měsíčního výzkumného projektu. Jsou při něm zjišťovány postoje a názory občanů
Únor 1991 - Kontinuální měsíční výzkum IVVM
Kontinuální měsíční výzkum provedl výzkumný tým Institutu pro výzkum veřejného mínění v rámci pravidelného měsíčního výzkumného projektu. Jsou při něm zjišťovány postoje a názory občanů
Červenec 1999 - Kontinuální měsíční výzkum IVVM
Kontinuální měsíční výzkum provedl výzkumný tým Institutu pro výzkum veřejného mínění v rámci pravidelného měsíčního výzkumného projektu. Jsou při něm zjišťovány postoje a názory občanů
Veřejné mínění o havárii v černobylské jaderné elektrárně
Ústav pro výzkum veřejného mínění při FSÚ provedl v červnu a červenci roku 1986 bleskový výzkum s názvem Veřejné mínění o havárii v černobylské jaderné elektrárně. Cílem výzkumu bylo poskytnout poznatky o tom, jakými cestami pronikaly k československým občanům informace o havárii jaderné elektrárny v Černobylu a jak se její následky promítly do veřejného mínění ČSSR. Sběr dat zajistilo 397 tazatelů ÚVVM metodou standardizovaného rozhovoru v češtině a slovenštině. Výběrový soubor dotázaných byl vybrán podle předepsaných kvótních znaků - pohlaví, věk a typ ekonomické aktivity. Rozhovor byl proveden celkem s 1 146 respondenty. Doplňující údaje byly získány sondou provedenou technikou volných rozhovorů se 34 občany a analýzou obsahu dopisů, které k dané problematice občané zaslali redakci Rudého práva, Československému rozhlasu a Československé televizi v Praze
Mezinárodní otázky
Kabinet pro výzkum veřejného mínění při FSÚ provedl v období od února do září 1976 výzkum s názvem Mezinárodní otázky. Sběr dat provádělo 255 tazatelů KVVM-FSÚ metodou standardizovaného rozhovoru (v češtině a slovenštině). Výběrový soubor byl vybrán podle předepsaných kvótních znaků (pohlaví, věk a ekonomická aktivita), tak aby složení odpovídalo (bylo reprezentativní) složení populace ČSSR starší 15ti let. Výběrový soubor měl 1 536 dotázaných
Práce a naši občané
Ústav pro výzkum veřejného mínění ČSAV podnikl v lednu roku 1974 výzkum o práci. Data byla sbíraná standardizovaným rozhovorem. Na výzkumu spolupracovalo 247 tazatelů rovnoměrně rozložených na území ČSSR. Celkově bylo dotázáno 1468 ekonomicky aktivních občanů ve věku 16 - 59 let. Výběr probíhal podle kvótních specifik - pohlaví, věku a vzdělání. Proporcionální struktura souboru podle krajů a velikostních skupin obcí byla zajištěna lokalizací tazatelské sítě KVVM
Červenec 1991 - Kontinuální měsíční výzkum IVVM
Kontinuální měsíční výzkum provedl výzkumný tým Institutu pro výzkum veřejného mínění v rámci pravidelného měsíčního výzkumného projektu. Jsou při něm zjišťovány postoje a názory občanů
Názory na ochranu a využívání zemědělského půdního fondu
Ústav pro výzkum veřejného mínění při Federálním statistickém úřadu provedl v posledním čtvrtletí roku 1981 výzkum o názorech občanů ČSSR na ochranu a využívání zemědělského půdního fondu. Celkově bylo dotazováno 3223 občanů ČSSR starších 15 let. Rozsah výběru byl o 50 % zvýšen, aby podchytil vybrané sociální skupiny. Rozhovory probíhaly v listopadu a prosinci v češtině, slovenštině a maďarštině. Reprezentativita souboru byla zajištěna rozmístěným tazatelů v rámci ČSSR. Výběrovou procedurou se stal kvótní výběr, kvóty: pohlaví, věk, ekonomická aktivita.
Dotazník není k dispozici. Konkrétní otázky a informace uvedené k výzkumu jsou zkonstruovány na základě obsahu dostupných materiálů