CSDA (Český sociálněvědní datový archiv)
Not a member yet
1256 research outputs found
Sort by
České panelové šetření domácností 3. vlna (2017) – obce
No full textDatový soubor obsahuje kódy obcí bydliště (ČSÚ CISOB) domácností z příslušné vlny sběru dat. Kódy obcí pocházejí z opory výběru (Registr sčítacích obvodů a budov), která byla použita pro vytvoření pravděpodobnostního souboru v 1. vlně. Od 2. vlny bylo při dotazování zjišťováno, zda se domácnost přestěhovala. V případě změny bydliště byla zaznamenána nová obec a při zpracování dat byl pořízen její kód. V 6. vlně byla obec bydliště zjišťována přímo v dotazníku u všech domácností. Propojení s hlavním datovým souborem lze provést pomocí anonymního identifikátoru domácnosti.
Tato data jsou z důvodu zajištění soukromí účastníků dostupná pouze prostřednictvím uzavřeného úložiště Data Safe Centrum (DSC) Českého sociálněvědního datového archivu. Informace k využití služeb DCS jsou dostupné ZDE.
České panelové šetření domácností (CHPS) je výběrové šetření, kterého se opakovaně účastní reprezentativní soubor stejných domácností žijících na území České republiky. Pro komunikaci s veřejností je využíván podtitul výzkumu Proměny české společnosti. V letech 2015 až 2019 proběhlo s ročním odstupem celkem pět vln šetření. V letech 2020 a 2021 se uskutečnily dva menší sběry dat věnované problematice pandemie nemoci covid-19. V letech 2023 a 2024 proběhla další (šestá) vlna šetření
Komunikace, bezpečnost a důvěra v rámci projektu SYRI WP 1.1./PA1 Komunikace, riziko a nejistota
No full textVýzkum provedl výzkumný tým CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i
Prosinec 1990 II. - Kontinuální měsíční výzkum IVVM
No full textKontinuální měsíční výzkum provedl výzkumný tým Institutu pro výzkum veřejného mínění v rámci pravidelného měsíčního výzkumného projektu. Jsou při něm zjišťovány postoje a názory občanů
Trendy Česka 2023–2024 – tracking volebního modelu České televize - 82. vlna (únor 2023)
No full textTrackingový výzkum Trendy Česka realizuje Česká televize ve spolupráci s agenturou Kantar CZ od roku 2014. Hlavním výstupem je volební model pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, jehož výsledky Česká televize a i jiná média pravidelně zveřejňují. Dalším výstupem jsou ad hoc tematické otázky.
Výzkum obsahuje:
1.) stálý blok otázek volebního modelu, hodnocení aktuální politické situace, důvěra ve vládu, odhodlání jít k volbám a základní demografie; 2.) blok ad hoc otázek – 3-5 otázek sestavených ve spolupráci se zpravodajstvím ČT podle aktuální potřeb
Výzkum třídní a sociální struktury ČSSR 1978
No full textVýzkum třídní a sociální struktury ČSSR 1978 navazuje na výzkum provedený týmem p. Machonina v r. 1967, s nímž má společné základní tématické okruhy. Na úrovni dotazované osoby šlo především o zachycení vzdělanostní a socioprofesní mobility vesměs s podrobnějším, resp. komplexnějším zjišťováním sociálního postavení v době šetření. To znamená, že kromě socioprofesních charakteristik byl zjišťován osobní příjem (včetně jeho podrobnější struktury) a aktivity mimopracovního času. Na úrovni domácnosti bylo zjišťováno její demografické a sociální složení, celkový příjem, vybavenost domácnosti předměty dlouhodobé spotřeby a bytová situace. Údaje o domácnosti sloužily jednak jako doplňková informace zachycující nejbližší okolí (prostředí) dotázané osoby, jednak vytvářely samonosnou informaci o struktuře a stratifikaci domácností.
Specifika výzkumu v roce 1978 se v oblasti sociálního postavení a socioprofesní mobility týkala zjišťování charakteru práce, řídící funkce, odvětví práce a také sociálnímu postavení dětí respondenta. Z ostatních specifických tématických okruhů byla pozornost věnována místu bydliště a geografické mobliblitě.
Výzkum byl realizován v přímé součinnosti s Federálním, resp. s Českým statistickým úřadem v návaznosti na příjmový mikrocenzus 1977. Statistický úřad zajišťoval realizaci výzkumu (výběr, tazatelskou síť, vlastní organizaci sběru dat, kontrolu dat a jejich pořízení)
Evropa - náš společný dům
No full textVýzkum "Evropa - náš společný dům" byl proveden jako mezinárodní paralelní výzkum s aktuální tematikou evropského společného domu. Výzkumníci vycházeli z důležitosti setkání Michaila Gorbačova s R. Reaganem ve Washingtonu. Předpokládali historický význam setkání, především kvůli dohodě o likvidaci jaderných raket středního a krátkého doletu.
Výzkum byl realizován ve dvou etapách. První proběhla prostřednictvím metodiky operativních výzkumů ÚVVM - FSÚ, druhá etapa byla realizována standardním postupem ÚVVM - FSÚ. Na základě kvótního výběru bylo dotázáno celkem 1327 osob, 1009 reprezentuje celou československou populaci ve věku od 14 let.
Výzkum obsahoval otázky zaměřené především na: celkový zájem o mezinárodní problematiku, problematiku mezinárodních vztahů v Evropě, jejich současný stav, nebezpečí konfliktu a jeho možné důsledky, rovnováhu sil a roli NATO s VS, problematiku jaderných zbraní a jaderného odzbrojení, nebezpečí a možné důsledky jaderného konfliktu, úlohu jaderných zbraní a možnosti jejich likvidace včetně představ o časocém horizontu jaderného odzbrojení.
Dotazník není k dispozici. Konkrétní otázky a informace uvedené k výzkumu jsou zkonstruovány na základě obsahu dostupných materiálů. Více informací najdete ve výzkumné zprávě
Leden 1996 II. - Kontinuální měsíční výzkum IVVM
No full textKontinuální měsíční výzkum provedl výzkumný tým Institutu pro výzkum veřejného mínění v rámci pravidelného měsíčního výzkumného projektu. Jsou při něm zjišťovány postoje a názory občanů
Menzerath’s law: Is it just regression toward the mean?
No full textThe study revisits the Menzerath’s Law, which articulates the inverse relationship between the length of constructs and the mean length of their constituents. This relationship is famously modelled by Gabriel Altmann’s model, which combines power and exponential relations. His formulas have been widely used to describe this relationship across linguistics and biology, however, there is no satisfactory explanation for his model. Therefore, the paper proposes shifting our perspective to examine directly the relationship between the number of constituents in a construct and the number of subconstituents in the same construct. This relationship may be explained by a simple model based on linear regression, which leads to a hyperbolic model of the Menzerath’s Law. This approach is successful for several datasets, but insufficient for others
Prevalence bolesti dolní části zad (LBP)
No full textCílem bylo analyzovat mezikulturní rozdíly v prevalenci bolesti dolní části zad (LBP) a dalších bolestí zad u všeobecných sester pracujících v přímé lůžkové péči v České republice (ČR) a Velké Británii (VB).
Metody: K šetření byl použit rozšířený standardizovaný Nordic Musculoskeletal Questionnaire a doplňující otázky vytvořené autory. Data byla analyzována pomocí programu Stata 15 s hladinou statistické významnosti 0,05.
Výsledky: Analýza byla založena na 1 043 dotaznících. Byly identifikovány statisticky významné rozdíly v prevalenci LBP mezi respondenty (93 % ČR; 85 % VB) v období posledních 12 měsíců. Sestry v obou zemích uváděly vyšší prevalenci bolesti dolní části zad ve srovnání s bolestí krku, ramen nebo horní části zad. Výskyt LBP se zvyšuje ve vztahu k věku, délce pracovní praxe, BMI a vysokoškolskému vzdělání (Bc.). Věk, délka praxe, BMI a vzdělání (vyšší odborná škola, magisterský titul) byly rovněž potvrzeny jako významné rizikové faktory přispívající ke zvýšené prevalenci dalších bolestí zad. Respondenti uváděli, že bolest dolní části zad negativně ovlivňuje jejich pracovní výkon, volnočasové aktivity a vede k potřebě změny povolání.
Závěr: Výsledky studie potvrzují, že bolest dolní části zad představuje častý pracovní zdravotní problém u všeobecných sester pracujících v přímé lůžkové péči v obou zemích
Názory mládeže na zaměření volného času a podmínky jeho trávení
No full textÚstav pro výzkum veřejného mínění při FSÚ ve spolupráci s Ústavem pre výskum verejnej mienky pri SŠÚ provedl v listopadu roku 1985 výzkum s názvem Názory mládeže na zaměření volného času a podmínky pro jeho trávení. Hlavní témata se týkala volnočasových aktivit mládých lidí, podmínek trávení volného času, aktivizujících činitelů v jejich volném čase a vybraných aspektů trávení volného času. Sběr dat zajistilo 533 tazatelů metodou standardizovaného rozhovoru v češtině, slovenštině a maďarštině. Výběrový soubor dotázaných byl vybrán podle předepsaných kvótních znaků (pohlaví, věk, typ ekonomické aktivity, kraj a místo bydliště) tak, aby jeho složení reprezentovalo strukturu české a slovenské mládeže ve věku 15-29 let. Výběrový soubor měl velikost 2 025 respondentů.
Dotazník není k dispozici. Konkrétní otázky a informace uvedené k výzkumu jsou zkonstruovány na základě obsahu dostupných materiálů