CSDA (Český sociálněvědní datový archiv)
Not a member yet
1256 research outputs found
Sort by
SYRI The war in Ukraine and its consequences - Czech Republic 2024
The main objective of the research was to determine social attitudes and reactions in relation to the war in Ukraine in the Czech society. The 2024 wave continues the data produced in 2022 and 2023. At the same time, other phenomena related to social life of respondents as are satisfaction, trust in institutions or threat perception were also targeted in the research, so that the data allows the analysis of resilience on a societal level. The survey in Czech Republic and Slovakia was collected in the framework of an international cooperation of the ResWell platform. Czechia and Slovakia data for 2022, 2023 and 2024 is available in Czech Social Science Data Archive
Názory obyvatel Prahy na vybrané politické a ekonomické problémy
Názory obyvatel Prahy na vybrané politické a ekonomické problémy - Sekundární analýza výzkumů veřejného mínění z let 1975 - 1979
Ve výzkumech realizovaných ÚVVM v letech 1975 - 1979 nedocházelo k systematickému sledování názorů obyvatel Prahy. Bylo proto nutné vytvořit u všech výzkumů, uvažovaných pro analýzu, specifickou třídící proměnnou. Z důvodů možnosti srovnání jsme rozdělili celý soubor respondentů u všech uvažovaných výzkumů na tři skupiny a to: obyvatele Prahy, města nad 100 000 obyvatel a obyvatelstvo ostatních obcí. Zároveň byla zachována možnost srovnání s názory celé československé populace. Realizace tohoto požadavku byla podmíněna zpracováním na počítači CDC 3 300 FSÚ.
Zjištěné názory obyvatel Prahy, vzhledem k relativně menší četnosti zastoupení pražských respondentů, jsou zatíženy větší výběrovou chybou než výsledky celého zkouaného souboru obyvatel ČSSR. Proto bude správné hodnotit uváděná zjištění spíše jako tendence názorů obyvatel Prahy
Postavení žen v naší společnosti
Ústav pro výzkum veřejného mínění ČSAV podnikl v červnu roku 1968 výzkum, do kterého zařadil otázky o postavení žen v současné společnosti . Výzkum proběhl na území státu (ČSSR) v jazycích češtině, slovenštině a maďarštině. Celkově bylo dotázáno 2000 československých občanů starších 18 let podle kvótního výběru. Kvótní znaky: pohlaví, věk a sociální skupina. Výzkumu předcházely dva předvýzkumy
Listopad 1992 - Kontinuální měsíční výzkum IVVM
Kontinuální měsíční výzkum provedl výzkumný tým Institutu pro výzkum veřejného mínění v rámci pravidelného měsíčního výzkumného projektu. Jsou při něm zjišťovány postoje a názory občanů
Světový názor občanů a jeho formování
Ústav pro výzkum veřejného mínění při FSÚ provedl v listopadu a prosinci roku 1986 výzkum s názvem Světový názor občanů ČSSR a jeho formování. Sběr dat prováděli 5 tazatelé ÚVVM metodou standardizovaného (řízeného)rozhovoru (v češtině, slovenštině a maďarštině). Výběrové soubory dotázaných byly vybrány podle předepsaných kvótních znaků (pohlaví, věk a typ ekonomické aktivity), tak aby složení odpovídalo (bylo reprezentativní) složení cílových populací A, B, C. Hlavní výběrový soubor A (1 855 osob) reprezentoval populaci ČSSR od 14 let. Dále byl vytvořen doplňkový soubor B (1 230 osob) reprezentující československou mládež ve věku 14-29 let a doplňkový výběrový soubor C (348 osob) reprezentující obyvatele Prahy ve věku od 14 let
Některé poznatky o projevech strachu
Ústav pro výzkum veřejného mínění ČSAV podnikl v lednu roku 1969 výzkum o projevech strachu. Výzkum proběhl na území státu (ČSSR) v jazycích češtině, slovenštině a maďarštině. Celkově bylo dotázáno 1470 občanů starších 18 let. Výběr probíhal podle kvótních specifik. Kvóty: pohlaví, věk, sociální skupina, vzdělání
Září 1995 - Kontinuální měsíční výzkum IVVM
Kontinuální měsíční výzkum provedl výzkumný tým Institutu pro výzkum veřejného mínění v rámci pravidelného měsíčního výzkumného projektu. Jsou při něm zjišťovány postoje a názory občanů
Světonázorová orientace obyvatelstva ČSSR ve vztahu k religiozitě a ateismu
Cílem výzkumu Světonázorová orientace obyvatelstva ČSSR ve vztahu k religiozitě a ateismu bylo získat informace o dosažené úrovni sekularizace a o tom, jak občané ČSSR starší 15 let akceptují marxistické, ateistické názory a nakolik jsou rozšířené náoženské názory.
V realizovaném šetření se názory dotázaných sledovaly především z hlediska pozitivních přístupů k ateismu a vztahu k náboženství.
Předmět výzkumu byl rozdělen do dvou tematických okruhů:
1. - projevy ateismu a náboženství v názorech občanů:
- Výpovědi o víře v Boha, v Krista a v nadpřirozenou moc a o vztahu k církvi
- Vztah dotázaných k náboženství, ateismu a marxismu
- Morální a hodnotová orientace jako vyjádření vztahu k náboženství a ateismu
2. - Východiska a zdroje světonázorové orientace v souvislosti s ateistickou výchovou:
- Názory na vývoj přírody, společnosti a člověka
- Názory na faktory ovlivňující světonázorovou orientaci v souvislosti s ateistickou výchovou mládež
Sociálně ekonomické postavení mladé generace před II. sjezdem SSM
Kabinet pro výzkum veřejného mínění při FSÚ provedl v roce 1977 výzkum s názvem Sociálně ekonomické postavení mladé generace před II. sjezdem SSM. Sběr dat zajistilo během měsíce března 400 tazatelů KVVM FSÚ metodou standardizovaného rozhovoru. Tematicky se výzkum především zaměřil na postoje a postavení tehdejší mládeže, konkrétně na socioprofesionální charakteristiky, životní úroveň, zájmovou a hodnotovou orientaci lidí. Konečný soubor respondentů byl složen ze dvou výběrových souborů - kvótního výběru z celé populace ČSSR starší 15 let (1 695 osob) a výběru z mladé generace do 29 let včetně (1 024 osob).
Dotazník není k dispozici. Konkrétní otázky a informace uvedené k výzkumu jsou zkonstruovány na základě obsahu dostupných materiálů. Závěrečná zpráva obsahuje statistiky platné pro skupinu respondentů ve věku 15-29 let, proto se její závěry neshodují s výslednými statistikami vyplývajícími z primárního datového souboru
Výzkum Volby I
Československý ústav pro výzkum veřejného mínění uskutečnil v roce 1946 předvolební výzkum za účelem odhadnutí výsledků voleb. Ústav si chtěl tímto výzkumem také ověřit teoretické předpoklady, na nichž provádí svá šetření. Byl si vědom, že metoda, jíž používá, není v našem prostředí dosud vyzkoušena. Správnost odhadu byla potvrzena volbami. Otázky pokládané respondentům byly zaměřené na zjištění stranických preferencí respondentů a odhadované síly jednotlivých politických stran. Dotázáno bylo celkem 1080 osob různého pohlaví, věku a sociálního postavení