CSDA (Český sociálněvědní datový archiv)
Not a member yet
1256 research outputs found
Sort by
Poslech čs. rozhlasu
Ústav pro výzkum veřejného mínění ČSAV podnikl od ledna do února 1973 výzkum o poslechovosti čs. rozhlasu metodou řízeného rozhovoru. Na výzkumu spolupracovalo 240 tazatelů na území státu (ČSSR). Celkově bylo dotázáno 2001 občanů starších 15 let. Výběr probíhal podle kvótních specifik, kvóty: pohlaví, věk, sociální skupiny
Výzkum Manželství
Československý ústav pro výzkum veřejného mínění podnikl v roce 1947 Výzkum Manželství z pověření Generálního sekretariátu hospodářské rady. Tematicky byl zaměřen na názory veřejnosti na některé populační otázky. Výzkumu se zúčastnilo 696 respondentů, 401 mužů a 295 žen. Dalšími třídícími znaky (kromě pohlaví) byl věk a zaměstnání
Mínění občanů o současné politické situaci
Ústav pro výzkum veřejného mínění ČSAV podnikl na přelomu června a července roku 1968 výzkum o současné politické situaci. Jednalo se o rychlý telegrafický výzkum, kde 55 vybraných tazatelů ÚVVM provedlo 330 rozhovorů s respondenty starších 18 let. Tazatelé posílali odpovědi telegrafem. Výzkum proběhl podle kvótního výběru. Kvótní znaky: pohlaví, věk a sociální skupina. Výsledky výzkumu platí spíše ve smyslu tendencí
Recovering Everyday Life in the Era of Multiple Crises: Artists, Communities and Institutions in Prague 2025
In recent years, disruptive events such as the global health crisis have profoundly affected individuals and communities throughout Czech society. Many people now face the challenge of integrating these disruptions into their lives while dealing with various gradual disturbances. Factors such as prolonged economic insecurity, rising debt, and environmental changes equally impact established certainties in life. This research focuses on the lived experiences of individuals involved in Prague's cultural and creative sectors. While artists, activists, students, teachers, and others navigate their lives amid multiple crises, many are subjected to institutional-political discourses that advocate a way of existing in the world based on attributes like sacrifice, self-discipline, relentless productivity, and endurance. Rather than yielding to these dominant discourses, some individuals from the cultural and creative sectors adopt a contrasting approach. These artists seek alternative moments and spaces to highlight systemic violations and assert their worldview. In Prague’s vibrant cultural environment, the efforts of artists to live their lives amidst multiple crises manifest through unique local artistic forms
Mládež a společnost
Ústav pro výzkum veřejného mínění ČSAV podnikl v prosinci roku 1973 výzkum o mládeži a společnosti. Data byla sbíraná standardizovaným rozhovorem. Na výzkumu spolupracovalo 255 tazatelů rovnoměrně rozložených na území ČSSR. Celkově bylo dotázáno 1520 občanů ve věku 15 - 29 let. Výběr probíhal podle kvótních specifik, podle pohlaví, věku, socioprofesionální struktury. Proporcionální struktura souboru podle krajů a velikostních skupin obcí byla zajištěna lokalizací tazatelské sítě KVVM.
Více informací najdete ve výzkumné zprávě a agregovaných tabulkách uvedených v levém sloupci níže
Prosinec 1996 - Kontinuální měsíční výzkum IVVM
Kontinuální měsíční výzkum provedl výzkumný tým Institutu pro výzkum veřejného mínění v rámci pravidelného měsíčního výzkumného projektu. Jsou při něm zjišťovány postoje a názory občanů
Adaptace ukrajinských žáků na českých základních školách
Výzkum se zaměřil na adaptaci ukrajinských žáků, kteří po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 vstoupili do českých základních škol. Cílem bylo porozumět tomu, jak tito žáci a jejich rodiče vnímají proces adaptace, jaké přístupy uplatňují čeští učitelé a ředitelé a jak školní prostředí formuje sociokulturní, psychologické a akademické začleňování nově příchozích dětí. První část výzkumu byla vedena snahou pochopit sociální adaptaci ukrajinských žáků z perspektivy všech aktérů, kteří se na ní podílejí. Zaměřovala se na to, jak žáci a jejich rodiče popisují své zkušenosti s přechodem do české školy a jaké strategie či překážky vnímají při budování vztahů s českými spolužáky. Současně zkoumala, jak ředitelé a učitelé přistupují k podpoře sociálního začlenění žáků a jaké důsledky jejich každodenní praxe může mít pro přijetí ukrajinských dětí ve školních kolektivech. Druhá část výzkumu sledovala adaptaci v širším pojetí podle tří dimenzí – akademické, psychologické a sociokulturní – a ptala se, jak je školami chápána a podporována. Důležitým tématem bylo, jak učitelé rozumějí potřebám žáků s uprchlickou zkušeností, jaké výukové a organizační postupy volí a jak jejich konceptualizace žáků ovlivňuje celkovou podobu adaptace. Současně zkoumala, jak tuto školní praxi vnímají sami žáci a jejich rodiče.
Výzkum probíhal na šesti základních školách druhého stupně, které během školního roku 2022/2023 přijaly nejvyšší počty ukrajinských žáků. Školy byly vybrány na základě administrativních dat a všechny se nacházely ve velkém českém městě. Do šetření se zapojilo celkem 58 účastníků: šest ředitelů, dvanáct učitelů, jednadvacet ukrajinských žáků a devatenáct jejich rodičů
Leden 1989 - Kontinuální měsíční výzkum IVVM
Kontinuální měsíční výzkum provedl výzkumný tým Institutu pro výzkum veřejného mínění (Federální statistický úřad) v rámci pravidelného měsíčního výzkumného projektu. Jsou při něm zjišťovány postoje a názory občanů
Červen 1989 - Kontinuální měsíční výzkum IVVM
Kontinuální měsíční výzkum provedl výzkumný tým Institutu pro výzkum veřejného mínění (Federální statistický úřad) v rámci pravidelného měsíčního výzkumného projektu. Jsou při něm zjišťovány postoje a názory občanů