CSDA (Český sociálněvědní datový archiv)
Not a member yet
1256 research outputs found
Sort by
Názory ekonomicky aktivních občanů na rezervy československé ekonomiky
No full textÚstav pro výzkum veřejného mínění při FSÚ provedl roku 1987 výzkum s názvem Názory ekonomicky aktivních občanů na rezervy v československé ekonomice. Výzkum byl připravován v období zahájení přestavby hospodářského mechanismu. Dotazování se uskutečnilo po uzavření diskuze o návrzích prvních zákonů. Data byla získána standardizovaným dotazováním výběrového souboru ekonomicky aktivních obyvatel ČSSR starších 18 let. Kontrolovanými (kvótními) znaky, podle nichž byli respondenti vybíráni, bylo pohlaví, věk a typ ekonomické aktivity. Sběr dat v terénu provedlo 501 tazatelů v období od 27. 11. do 7. 12. 1987. Rozhovory probíhaly v češtině, slovenštině a maďarštině. Zpracováno bylo 2 472 dotazníků. Tematicky se výzkum zaměřil na názory pracujících ohledně československé ekonomiky a jejích rezerv
Starostové obcí a měst v sedmém roce samosprávy-ČR 1997
No full textTento výzkum byl součástí srovnávacího mezinárodního výzkumu činnosti místní správy a samosprávy v Polsku, v České a Slovenské republice (projekt nese název Lokální demokracie a inovace -LDI). Podobný výzkum byl proveden v roce 1991 a tvoří základnu velké části současného průzkumu. Předmětem výzkumu je fungování institucí veřejné správy na lokální úrovni, respondenty byli starostové obcí. Projekt je finančně podpořen Norskou výzkumnou radou pro aplikované sociální vědy (NORAS) a koordinován univerzitou v Oslo a v Bergenu
Otázky masové politické práce
No full textÚstav pro výzkum veřejného mínění při FSÚ provedl od ledna do února 1978 výzkum týkající se otázek masové politické práce. Dotazování bylo provedlo celkem s 675ti respondenty - občany Prahy staršími 15ti let, za pomoci 69ti tazatelů metodou standardizovaného rozhovoru. Výběr respondentů byl uskutečněný metodou pravděpodobnostního výběru pomocí kartotéky trvale hlášených osob v jednotlivých pražských obvodech.
Více informací najdete ve výzkumné zprávě a agregovaných tabulkách uvedených v levém sloupci níže
Dějepis + (2021-2023): Epistemická přesvědčení učitelů dějepisu
No full textSada dat Epistemická přesvědčení učitelů dějepisu je jedním z výstupů projektu Dějepis +. Cílem projektu Dějepis+ bylo prověřit možnosti transformovat metody výuky dějepisu na 2. stupni základních škol. Projekt vyhlásilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve formě tzv. pokusného ověřování. Zaměřeno bylo na rozvoj klíčových kompetencí žáků, včetně kritického historického myšlení a badatelské práce se zdroji historických informací. V návaznosti na Strategii 2030+ zároveň projekt ověřoval způsob podpory škol při faktické proměně metod výuky a vytvoření modelu pro práci s učiteli. Projekt Dějepis+ byl zahájen dne 1. února 2021, a to ve spolupráci Národního pedagogického institutu ČR a Ústavu pro studium totalitních režimů.
Sada dat Epistemická přesvědčení učitelů dějepisu jsou sekcí dotazníku pro učitele, který je v úplnosti přístupný jako sada dat Dějepis + (2021-2023): Učitelé - celek. Epistemická přesvědčení učitelů dějepisu jsou výsledkem pre-test a post-test měření v prvním (2021/2022) a druhém (2022/2023) školním roce. Odpovídali zapojení učitelé a jejich koordinátoři, rovněž aktivní učitelé. Intervence se primárně týkala moderních dějin vyučovaných na základní škole, proto byli rekrutováni především učitelé dějepisu v 9. třídách základních škol, v kvartách osmiletých gymnázií a druhých ročnících šestiletých gymnázií. V projektu však byli zapojeni také učitelé gymnázií a středních odborných škol, kde jsou moderní dějiny rovněž vyučované. Sběr proběhl pomocí mezinárodně uznávaného a validovaného Dotazníku k přesvědčením o dějepisu a dějinách (Beliefs in History Questionnaire), který byl převeden a testován v českém prostředí Říčanem a spol
Srpen 1996 - Kontinuální měsíční výzkum IVVM
No full textKontinuální měsíční výzkum provedl výzkumný tým Institutu pro výzkum veřejného mínění v rámci pravidelného měsíčního výzkumného projektu. Jsou při něm zjišťovány postoje a názory občanů
Naše společnost 2024 - červen
No full textVýzkum provedl výzkumný tým CVVM Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., v rámci výzkumu „Naše společnost 2024". Sběr dat provedla tazatelská síť CVVM
Názory mládeže na zaměření volného času a podmínky pro jeho trávení
No full textÚstav pro výzkum veřejného mínění při FSÚ ve spolupráci s Ústavem pre výskum verejnej mienky pri SŠÚ provedl v listopadu roku 1985 výzkum s názvem Názory mládeže na zaměření volného času a podmínky pro jeho trávení. Sběr dat provádělo 533 tazatelů ÚVVM metodou standardizovaného (řízeného) rozhovoru (v češtině, slovenštině a maďarštině). Výběrový soubor dotázaných byl vybrán podle předepsaných kvótních znaků (pohlaví, věk, typ ekonomické aktivity, kraj a místo bydliště) tak, aby jeho složení reprezenotovalo strukturu české a slovenské mládeže ve věku 15-29 let. Výběrový soubor měl velikost 2 025 respondentů
Říjen 1992 II. - Kontinuální měsíční výzkum IVVM
No full textKontinuální měsíční výzkum provedl výzkumný tým Institutu pro výzkum veřejného mínění v rámci pravidelného měsíčního výzkumného projektu. Jsou při něm zjišťovány postoje a názory občanů
Ekonomická očekávání a postoje 6 (1993)
No full textVe výzkumu byly zkoumány postoje k ústředním problémům národního hospodářství (rychlost ekonomické reformy, chudoba, sociální spravedlnost, role státu v ekonomice, privatizace apod.). Mimo tyto postoje je zjišťována finanční situace domácnosti, zaměstnání členů domácnosti, strategie v kupónové privatizaci a aspekty jejího formování. Část výzkumu se věnuje politickým otázkám jako jsou volební preference, politické sebezařazení (pravice - levice), důvěra v instituce, spokojenost s politickým režimem, postoj k vládě "silné ruky", imigrantům a členství v mezinárodních organizacích a otevřenosti ekonomiky obecně. Velké množství otázek bylo ve stejném znění zařazeno do několika po sobě jdoucích výzkumů, což umožňuje mezičasová srovnání
Názory na zvyšování efektivnosti a kvality práce
No full textVýzkum Názory na zvyšování efektivnosti a kvality práce sledoval především názory dotázaných na efektivnost a kvalitu práce na jejich pracovištích. Výzkumníci se zabývali pouze těmi stránkami efektivnosti a kvality práce, které úzce souvisí s lidským faktorem a jeho rolí při zabezpečování strategické linie národohospodářské politiky. Výzkumný problém byl shrnut do dvou rovin:
1) makro-rovina, která zahrnuje názory na efektivnost a kvalitu práce v celém národním hospodářství
2) mikro-rovina, která zahrnuje názory dotázaných na efektivnost a kvalitu práce, či efektivnost a kvalitu hospodaření na pracovišti, podniku, závodě.
Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, nakolik orientace na efektivnost a kvalitu práce pronikla do povědomí ekonomicky aktivní populace, do jaké míry se tato orientace v praxi prosazuje, v čem podle názoru pracujících spočívají případné nedostatky a jaké jsou jejich náměty na řešení těchto nedostatků.
Efektivnosti a kvality práce se částečně dotýkalo již několik otázek v dřívějších výzkumech ÚVVM. Dílčím cílem výzkumu je tedy navázat na poznatky získané v těchto šetřeních a v časovém srovnání posoudit, k jakým posunům v názorech občanů na některé aspekty šetřené problematiky došlo.
Problémové okruhy:
1) Názory na význam efektivnosti práce
2) Názory na význam kvality práce
3) Názory na možnosti snižování spotřeby paliv, energie, materiálů a surovin
4) Názory na mobilizaci zdrojů růstu efektivnosti výroby, iniciativu a využívání podnětů pracujících
5) Názory na organizaci práce a pracovní káze